Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za fake news by mohly hrozit pokuty. S trestním postihem ale opatrně, varují advokáti

Za fake news by mohly hrozit pokuty. S trestním postihem ale opatrně, varují advokáti

Trestní postih za fake news by měl přicházet jen výjimečně a v extrémních případech, myslí si předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. A souhlasí s ním například i známí pražští advokáti Tomáš Sokol a Petr Toman. Prezident Unie státních zástupců Jan Lata ale v této souvislosti připomíná, že činy, které naplní znaky vymezené v trestním zákoníku, stíhány být musí.

„Trestní právo nemůže z hlediska podobného problému, jako jsou fake news, fungovat prostě proto, že hrozba trestem nefunguje,” citovali jsme slova Libora Vávry, pronesená na konferenci Fake news a propaganda. Svobodomyslná společnost by si podle něj vůbec neměla přát, aby se problémy jako fake news řešily, vyjma extrémních excesů, právě trestním právem. „V extrémních případech lze připustit použití trestního práva, ale opravdu výjimečně,” uvedl předseda Městského soudu v Praze.

Vzhledem k tomu, že jeho vyjádření vypadají celkem benevolentně, zeptali jsme si i několika dalších expertů na trestní právo, jaký mají na trestní postih fake news názor.

Svoboda projevu a svoboda po projevu

Známý pražský advokát Tomáš Sokol, který je rovněž prezidentem Unie obhájců a také místopředsedou České advokátní komory, respektovaného soudce v jeho postojích podpořil: „S doktorem Vávrou naprosto souhlasím. Nad rámec přitakání bych ještě dodal, že si rozhodně nepřeji, aby mne někdo chránil před nepravdivými zprávami tím, že je bude buď už předem selektovat, což jsem v minulosti zažil, anebo bude „selektovat“ ex post jejich šiřitele. Nejlépe ještě za pomoci trestního práva. Poměrně výstižně to vystihuje bonmot připomínající rozdíl mezi svobodou projevu a svobodou po projevu.”

„Nevidím ani žádný důvod proč by se právo mělo apriorně zabývat tím, že někdo veřejně lže. Anebo jinak, lze za fake news označit i volební program, je-li evidentně nereálný? Přijmout představu, podle níž budou soudci garantem pravdivosti veřejně šířených informací, by krom technického kolapsu soudnictví znamenalo jen jinou formu názorové totality.

Doktor Vávra má pravdu v tom, že právo se může nepravdivými informacemi zabývat a řešit jejich případné následky ve skutečně extrémních případech. Máme v trestním zákoníku trestný čin šíření poplašné zprávy, máme zde trestný čin pomluvy, o jehož důvodnosti se ostatně diskutovalo a máme i možnost obrany proti šíření nepravdivých informací zasahujících právo na ochranu osobnosti v rovině práva civilního,” argumentuje dále Sokol.

Bylo by to jako postihovat meteorology za chyby v předpovědi

Tomáš Sokol dále připomíná, že fake news jsou vesměs definovány jako nepravdivé zprávy na internetu: „Připadá mi irelevantní, jakým způsobem jsou nepravdivé zprávy distribuovány, podstatné je jestli se najde dost těch, kteří jim věří. Čímž chci naznačit, že problém vidím spíše na straně přijímače než na straně vysílače. Možná to nějak souvisí s aktuální představou, nemalé části lidí, podle níž na všechno, o čem se doslechnu, musím mít nějaký názor, nejlépe definitivní a pevný. Nechápu, proč si prostě nepřiznat, že to co čtu, je celkově mimo mé znalosti a že tedy na to žádný názor mít nebudu. Tím pádem si ani nebudu dělat žádný úsudek. Čímž mám vyřešeno asi 90 procent všech fake news, aniž by justice musela hnout prstem.”

„Představa, že by někdo chtěl po justici, aby skutečně řešila, které zprávy jsou pravdivé, které nepravdivé, které někdo šíří z blbosti, a které úmyslně, je naprosto nesmyslná. Občanský zákoník v některých případech dává hloupost na roveň nedbalosti, protože důsledky jsou stejné. Měřeno stejným metrem bychom mohli postihovat i meteorology za to, že jsme dnes zmokli, ač oni včera nedbale ohlásili slunečno. Už vůbec pak roli, jakéhosi ex post cenzora, nelze přidělovat orgánům činným v trestním řízení a tak, jak jsem naznačil na začátku, fakticky vytvářet jakousi ex post cenzuru.”

Tomáš Sokol se v této souvislosti také ptá: „V čem se ostatně lži šířené internetem liší od lží šířených pomocí televize? Co třeba zmíněné předvolební sliby? Již mnohokrát jsem si při sledování zvlášť pitomých předvolebních nápadů říkal, že na tohle se nemůže nikdo chytit a pak nevěřil svým očím a uším, když se sečetly hlasy. Ale mělo by se tohle také řešit u soudu?”

„Myslím, že chápu, co zneklidňuje ty, kteří hledají nějaké řešení, ale kolektivní hlupáctví, kterému se s takovou rozkoší davy oddávají, nemůže řešit justice, tím méně pak trestní právo. V Reflexu nedávno citovali Marka Turnbulla, šéfa oddělení Cambridge Analytica Politicy Global, který měl říct, že: „Nemá smysl vést předvolební kampaň pomocí faktů, protože ve skutečnosti je to vše jen o emocích.“ Jestli tohle řekl, měl naprosto pravdu, ale pro Boha, tohle přece není problém justice!” uzavírá svůj pohled na fake news Sokol.

Raději vysoká finanční sankce?

Podobně odpovídá rovněž advokát Petr Toman, který je taktéž členem vedení České advokátní komory a prezidia Unie obhájců: „S názorem doktora Libora Vávry se ztotožňuji. Nejsem celoživotně zastáncem trestní represe za každou cenu. Nedomnívám se, že jakýkoliv společenský nešvar musíme řešit okamžitou formulací nové skutkové podstaty nebo zpřísněním trestní sazby skutkové podstaty již existující, ač je to politicky velmi líbivé. Chápání trestní represe jako prostředku ultima ratio, tedy že trestní postih má přijít až tehdy, když není jiného adekvátního řešení, platí i v tomto případě.”

„Ostatně i doktor Vávra poukazuje na trestné činy, o nichž by šlo v souvislosti s právním posouzení fake news uvažovat už nyní: nejen pomluva podle paragrafu 184 trestního zákoníku (jakkoliv se dlouhodobě domnívám, že by měla být z trestního zákona vypuštěna) nebo šíření poplašné zprávy podle paragrafu 357 trestního zákoníku, ale podle okolností i křivé obvinění podle paragrafu 345, poškození cizích práv podle paragrafu 181 a další. Pokud by se potřeba postihu fake news ukázala skutečně naléhavou, doporučoval bych spíše formulaci nového správního deliktu s vysokou finanční sankcí, než k formulaci nové skutkové podstaty trestného činu.”

Zamýšlíme se i nad jinými prostředky postihu?

Advokát Tomáš Gřivna, který je zároveň docentem na pražské právnické fakultě a také členem prezidia Unie obhájců, pak naráží na problém definice fake news a jejich nejasné vymezení. „Fake news, které mají závažnější dopady do soukromého života osob (typicky pomluva) nebo ohrožují řádné fungování společnosti (typicky poplašná zpráva), lze již dnes postihovat podle norem trestního práva. Jestli se tak děje, je věc jiná. Trestní právo není jediným prostředkem reakce na společensky škodlivá jednání.”

„Proto je třeba si nejprve ujasnit, zda konkrétní jednání má znaky trestného činu nebo jiného deliktu. Pokud tomu tak není, a jednání tohoto druhu vykazují společenskou škodlivost, je nutné se primárně zamyslet nad tím, zdali k postihu takového jednání by nestačily prostředky jiného právního odvětví než trestního práva a teprve při záporné odpovědi, uvažovat nad jeho kriminalizací. Mám takový pocit, že se vždy automaticky volá po širší kriminalizaci, bez potřebné analýzy, jak jsem ji naznačil,” uvádí Tomáš Gřivna.

Prezident Unie státních zástupců Jan Lata pak připomíná základní pravidlo:„Pokud obsah konkrétní „fake news“ naplní skutkovou podstatu některého trestného činu (jak už bylo řečeno, do úvahy nejspíš přichází šíření poplašné zprávy nebo pomluva), tak je Policie a státní zástupce povinen konat a nemá prostor pro úvahy, zda je stíhání vhodné či nikoliv. V českém trestním řízení platí zásada legality a nikoliv oportunity, a proto jsou státní zástupci obecně povinni stíhat každý trestný čin, o kterém se dozví. Ovšem ne každá „fake news“ musí být trestným činem.”

  
 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1