Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Začněme zákony i rušit, ne jen přijímat. Výsledek se dostaví rychle, říká Tomáš Babáček

Začněme zákony i rušit, ne jen přijímat. Výsledek se dostaví rychle, říká Tomáš Babáček

Úroveň českého a evropského práva není zrovna nejlepší. Politici regulují, co můžou, a v množství nařízení a vyhlášek už se většina lidí nevyzná. Podle advokáta Tomáše Babáčka, partnera Deloitte Legal, který letos už po deváté organizuje anketu Zákon roku, musí vzít podnikatelé politikům vítr z plachet. „Jediný způsob řešení této situace je zapojení samoregulace,” říká v rozhovoru pro INFO.CZ.

Na rozdíl od mnohých jiných se na regulaci snažíte hledat také pozitiva. Jaká tedy v současných zákonech vidíte?

Mohou vytvářet nové příležitosti pro podnikání. Typicky vytváří novou infrastrukturu a podmínky pro její využití, tedy mantinely hřiště, na kterém se dá nově podnikat. Z poslední doby jde například o zákon o platebním styku nebo o změny zákona o svobodném přístupu k informacím, které umožňují podnikatelům přístup k velkému množství dat držených státem. Takových předpisů by mělo být více. Nové technologie k jejich využití úplně vybízejí. Byznysu tak může regulace i pomoci, je ale otázkou, nakolik se podnikatelé na nastavení pravidel podílí.

Problematický je ale zejména ten druhý typ regulace. Různé vyhlášky a nařízení, které se brutálně rozbobtnaly ve všech státech zhruba od 70. let minulého století a dál se šíří. Jsou to často technicky velmi podrobné předpisy. Mnohdy jim nerozumí ani běžný právník, když nemá vzdělání také třeba ve farmacii nebo v technických oborech. Možná jde o přehnanou reakci na negativní dopady podnikání, jako je třeba globální oteplování. Je to výsledek snahy tyto dopady podnikání důsledněji kontrolovat.

Musí ale tohle všechno řešit legislativa?

Určitě ne. Jediný udržitelný způsob řešení této současné situace je zapojení samoregulace. Tím by podnikatelé vzali politikům vítr z plachet.

Tedy například prostřednictvím přijímání dobrovolných standardů?

Přesně tak. Příkladem jsou mezinárodní standardy účetnictví. Americká nezisková organizace vytvořila pravidla, jak efektivně účtovat. Postupně je natolik propracovala, že získala na váze a například i evropský regulátor je vyžaduje od kótovaných společností. Podobně fungují standardy Global Reporting Initiative pro vykazování udržitelnosti podnikání a celá řada dalších technických standardů. Takováto pravidla, vzniklá dobrovolně, mívají kvalitu, které by zákonodárce nikdy nedosáhl, protože nezná terén tak dobře, jako podnikatelé a nemůže je udržovat tak aktuální. Takovéto dobrovolné regulační nástroje pak neregulují podnikání sekáčkem, ale chirurgickými nástroji.

Pokud tedy podnikatelé začnou sami u sebe, budou aktivnější, může snad do budoucna dojít ke snížení počtu ročně přijímaných právních předpisů. S již vydanými zákony ale patrně nehneme. Nebo je to jinak?

Existují různé cesty. Slučování právních předpisů, rekodifikace, expirační lhůty předpisů a pravidelné vyhodnocování zda jsou stále třeba, nebo zda je možné je zrušit nebo dané pravidlo sloučit s jinými souvisejícími pravidly.

Máte ale pocit, že něco takového se v České republice děje, nebo by se s tím mohlo v dohledné době začít?

V Česku se to zatím moc neděje. Třeba ale na úrovni Evropské unie jde o záležitost starou zhruba deset let, která původně rovněž nebyla viditelná, ale nyní už je. Jde o důkaz, že taková postupy lze rychle zavést a v reálném čase také sledovat jejich výsledky.

Například ministerstvo průmyslu a obchodu má myslím pracovní skupinu, která vyhodnocuje, zda předpis přijímaný na základě evropských pravidel nejde nad rámec toho, co je po nás požadováno. Praktický dopad těchto aktivit je ale myslím omezený. Podnikatelé zkrátka od vlád nevyžadují, aby šlo o jednu z jejich priorit. Před lety se například stal hlavním tématem boj proti korupci. Stalo se součástí dobrého vychování, že se nová vláda vyjádří k tomu, jak bude s korupcí bojovat. Přehlcenost regulací jedním z takovýchto témat ještě v Česku evidentně není.

Jakými postupy ze zahraničí, kromě pravidla, že při přijetí nového zákona dva zrušíme, by se mohla Česká republika ještě inspirovat?

Mohli bychom stanovit pravidlo, že právní předpisy s dopadem na podnikatele budou nabývat účinnosti jen dva konkrétní dny v roce. Jako tomu je například ve Velké Británii, ve Francii nebo v Kanadě či v Austrálii. Třeba ve Francii jde o 1. leden a 1. červenec, v Británii 6. duben a 1. říjen. Nemusí to být ale opatření přijímaná zákonem. Jde o úzus, o gentlemanskou dohodu, společenský závazek. Zvykově se tyto termíny dodržují.

Pokud jde o Českou republiku, měli bychom připomenout také iniciativu Hospodářské komory PES, Právní elektronický systém, která možná bude opět předložena Poslanecké sněmovně. Pro začátek spočívá v tom, že by měla být veškerá legislativa pro podnikatele přijímána tak, že součástí každého nového předpisu bude sumář povinností. V něm budou stručně identifikovány hlavní povinnosti, termíny pro jejich plnění a korespondující sankce. Legislativa, která by byla přijata bez tohoto uživatelsky přívětivého sumáře, by nebyla vynutitelná. Hospodářská komora by spravovala systém, který by na základě těchto opatřeních umožnil, aby si třeba začínající podnikatel vygeneroval všechna pravidla, která se ho budou týkat.

Kromě těchto aktivit to ale opravdu vypadá, že v České republice výrazná poptávka po změnách v přístupu k regulaci není. Z jakého důvodu tomu tak podle vás je?

Vlastně i aktivita Hospodářské komory je výjimka potvrzující pravidlo. Podnikatelé se nedokážou spojit a svou sílu zmobilizovat. Reflektuje to celkový stav společnost. Patrně je to i historicky podmíněné, projevuje se to i v určité rezervaci při domáhání se vlastních práv. Podnikatelé se obávají, zda se jim to negativně nevrátí, neobrátí se to proti nim. Raději tak na sebe neupozorňují.

Je to případ i jiných zemí střední a východní Evropy?

Tak jako v mnoha jiných aspektech jsme na pomezí Východu a Západu, v některých státech tohoto regionu je situace ještě horší, dochází například k masivnímu trestnímu stíhání podnikatelů za nedodržování daňových předpisů. Stát tak na společnosti vytváří nátlak. Toto v České republice nesledujeme, ale situace není tak dobrá jako v jiných vyspělejších prostředích.

Pojďme ještě k roli soudů. Do nominací ankety Zákon roku 2017 se dostal také nález Ústavního soudu, který odsunul zavádění dalších fází EET. Jde podle vás tento nález zobecnit?

Vlastně tu zkratku, že jde o nález o EET, nerad slyším. Jeho dopad je určitě širší. Týká se také celé řady nyní projednávaných zákonů. Za nejdůležitější považuji zdůraznění toho, že stát musí sledovat dopad regulace na různé typy subjektů a zohledňovat, že to, co je pro některé únosné, může být pro jiné likvidační.

Obecně si myslím, že české soudnictví při vyvažování regulace dobře funguje. Do velké míry ale záleží, nakolik firmy tohoto servisu využijí. Práva se domůžete za tři až pět let a dáte za to spoustu peněz. Pokud ale použijete srozumitelný jazyk, daří se ty největší nešvary posouvat právě u soudu.

Vracejí tedy soudy do legislativy rozum a praktický život?

Ano, ale nechci, aby to znělo přehnaně optimisticky, soudy nejsou podnikatelé. Ale jejich přístup je každopádně praktičtější. Odchytávají nešvary uzurpování si moci a případy, kdy podnikatel jinak není schopen domoci se svého práva.

Už jste zmínil nové technologie. Přinesou podle vás do tohoto stavu spíše pozitiva, nebo negativa?

V horizontu několika let se změní právní profese. Rešerše a základní podání budou připravovat stroje. Znovu se tak vrátí potřeba přemýšlet o mase předpisů, které v minulosti vznikly a k jejich zpracování budeme moci použít tyto technologie. Této příležitosti by se neměl chopit jen stát, ale také podnikatelé. Díky těmto strojům by mohly například vzniknout užitečné sumáře pravidel nebo by se daly identifikovat pravidla, která se navzájem vylučují.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1