Začneme žalovat šmejdské boty, rozpadající se oblečení a ošizené jídlo. Hromadné žaloby jako zbraň hromadného ničení šuntů | info.cz

Články odjinud

Začneme žalovat šmejdské boty, rozpadající se oblečení a ošizené jídlo. Hromadné žaloby jako zbraň hromadného ničení šuntů

Zažili jsme to všichni. Boty, kterým se prodřela podrážka po dvou nošeních a prodejce zamítl jejich reklamaci s tím, že je nemáme nosit na chodníku. Kalhoty, na nichž se po jednom praní objevily ošklivé mapy. Nechutná jídla bez základních a určujících surovin. Podivné hotely, které jako ty fotografiích nemohly vypadat vůbec nikdy. Většinu z nás to rozčilovalo, ale ničeho jsme se nedomohli. Soudit se kvůli pár stokorunám se nám totiž nechtělo. Brzy by se však mohla situace změnit. Vláda ve středu schválila věcný záměr zákona o hromadných žalobách a náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc jej ve čtvrtek představil na sympoziu v širších souvislostech odborné veřejnosti. Tento týden tak byl právním pohledem jasně ve znamení hromadných žalob. Poprvé, ale jistě ne naposledy.

Spolu se zářezy do exekucí a insolvencí půjde možná o vůbec největší legislativní počin, který za sebou ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) zanechá. Nezůstávajme při zemi. Pokud se totiž podaří všechno tak, jak by mělo, hromadné žaloby celkově zkvalitní život v České republice.

V to doufá třeba i předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (za ANO), který bude tlačit na to, aby se proces přijetí výsledného zákona oproti současným plánům ještě urychlil. Řekl to na čtvrtečním sympoziu Spotřebitelské spory a jejich řešení, akci Pražského právnického jara, jehož je INFO.CZ mediálním partnerem. 

Firmám, které schválně vyrábějí nebo prodávají nekvalitní zboží, protože vědí, že se zákazníkům  podle současných pravidel nikdy nevyplatí je žalovat, může rychle odzvonit. Ve chvíli, kdy budou existovat hromadné žaloby, se totiž tyto soudy naopak všem vyplatí. O nic se nebudou muset starat, vychytralou firmu si za ně podá někdo jiný. Oni pak jen dostanou peníze a s nimi i tolik potřebnou satisfakci.

Pět korun od každého Nováka v republice

Samozřejme je tohle ideální a možná spíše idealistický scénář. Hromadné žaloby ale mohou být skutečně ideálním nástrojem k řešení dosud neřešeného. „Když někoho připravíte o miliardu, nejspíš vám to neprojde, když 10 milionů obyvatel připravíte každého o stokorunu, asi vám to projde, ačkoliv ve výsledku je to úplně stejná částka, proč vám to projde, protože nikdo z těch, kdo bude připraven o 100 korun, ačkoliv je to nepříjemné, nebude utrácet čas a peníze se o tu stokorunu soudit. A to je v dnešní ekonomice celkem častá situace a my to pociťujeme jako selhávání práva,” uvedl Robert Pelikán po středečním jednání vlády.

Má pravdu, věcný návrh zákona ostatně v této souvislosti pracuje s termínem racionální apatie. Námaha, stres a také nutné výdaje spojené se soudem prostě za šuntové boty či jiné zbytnosti nestojí. Ale je to správně? Není. Ostatně jak se ptal na zmíněném sympoziu Pelikánův náměstek Jeroným Tejc, jde okrádat lidi v řádu stokurun či tisícikoun?

Nejspíše už chápete, v čem spočívá jádro hromadných žalob, a to aniž bychom se museli uchýlit k jediné definici. Můžeme si také pomoci filmovým příměrem. Pamatujete si, jak Jiří Sovák začal jako pan Novák ve filmu Co je doma, to se počítá, pánové… vybírat pětikoruny od všech Nováků v republice a myslel si, že zbohatne? Novákovi ale nakonec přijeli a vyřídili si to s ním ručně. Šlo o tak nízkou částku, že by u soudu neuspěli. Neexistovaly totiž hromadné žaloby. Trestněprávní rovinu teď nechme stranou.

Zbraň hromadného ničení šuntů

Jak by tedy měly hromadné žaloby fungovat? Vycházejme z věcného záměru a z informací od náměstka Tejce a pamatujme na to, že se všechna pravidla ještě mohou posouvat.

Poškození mohou v těchto případech vystupovat jako jedna skupina. Ta bude mít svého správce, povinně zastoupeného advokátem. A tito odborníci se o všechno postarají. Zdá se, že hromadné žaloby tak mohou představovat zbraň hromadného ničení šmejdských firem. Podle Tejce totiž nebudou určeny jen spotřebitelům, ale jejich prostřednictvím se mohou řešit také škody na životním prostředí, pracovní spory či nekalosoutěžní jednání.

Všechno to vypadá moc hezky. Tejc navíc tvrdí, že na hromadných žalobách ušetří rovněž stát (problému se totiž bude častěji věnovat jen jeden soudce, ti ostatní budou moci řešit jinou agendu a také se sjednotí rozhodování v celé republice) a dokonce i žalované firmy. Pokud soud prohrají, hradit budou jen jedny náklady řízení.

Nabízí se otázka, jestli stát nebude lidi chránit až moc. Zvláště, pokud bude skutečně zvolen princip, podle něhož budou spotřebitelé k hromadné žalobě automaticky připojováni a pokud se do iniciativy nebudou chtít zapojit, budou se muset odhlásit.

Podle Tejce tomu tak ale možná bude jen u bagatelních sporů, tedy tam, kde půjde o nejnižší částky. U vyšších sum se bude postupovat opačně, tam se budou lidé muset aktivně přihlásit. Jak na akci uvedla děkanka brněnské právnické fakulty Markéta Selucká, odborná literatura to prý přesně takto doporučuje.

I když nám může vadit, že stát bude alespoň v některých případech občany až moc vodit za ručičku, nedá se nic dělat. I kvůli tomu, že to přesně odpovídá současným trendům spotřebitelského práva.

Pozor na šikanózní hromadné žaloby

V onom ideálním či idealistickém scénáři jsme zatím vše namalovali jen černou a bílou. Hodné kupující na jedné straně a zlé firmy, prodávající šunty, na straně druhé. Samozřejmě ale nic černobílé nebývá. A tak hromadné žaloby dopadnou i na jinak zcela solidní firmy, které při svém podnikání prostě někdy přešlápnou. A nebo se alespoň bude zdát, že přešláply. Žalovány jistě budou také firmy, které soud nakonec vyhrají.

Je rovněž pravděpodobné, že hromadné žaloby zkusí uchopit také různí vykukové a zkusí si na nich postavit byznys, třeba i parazitující na slušných firmách. Správci skupin by totiž podle věcného záměru mohli inkasovat až 20 procent.

Soudě z Tejcových slov to vypadá, že ministerstvo si je těchto rizik vědomé a bude jim předcházet. Hromadné žaloby například hodlá připustit jen v případech, kdy nepůjde o takzvané zneužití práva. Hrát se bude rovněž o to, kdo ponese náklady sporu za žalující stranu do chvíle, než o něm rozhodne soud. A  vlastně i později, pokud skupina prostě prohraje. Bylo by fér, aby to byli právě ti, kteří mají věc na starosti a mohou na ni vydělat.

Ministerstvo musí zabránit tomu, aby se z hromadných žalob stala obdoba šikanózních insolvenčních návrhů a podobných skopičin. Ať tedy zákon o hromadných žalobách obsahuje raději více pojistek než méně.

Znovu si vyzkoušíme soudce 

Na hromadných žalobách si také znovu vyzkoušíme kvalitu soudců. Jeroným Tejc totiž zcela logicky říká, že nový institut na ně bude klást nároky.

Zákon bude, soudě zatím z jeho věcného záměru, na mnoha místech dosti obecný. A tak bude konkretizace pravidel právě v rukou justice.

Soudci budou například rozhodovat o tom, zda je počet poškozených dostačující k tomu, aby šlo hromadné žaloby využít. Díky takzvané vysvětlovací povinnosti mohou rovněž zjišťovat, kolik lidí je vlastně poškozených a o jak velké peníze v celé kauze jde. Alespoň pokud to všechno bude tak, jak se nyní předpokládá.

Tak ještě ten zákon

Na zmíněné akci zavedení hromadných žalob do českého právního řádu velmi výrazně podpořila třeba již zmíněná děkanka brněnské právnické fakulty Markéta Selucká. Právě ona použila příklad s botami. Říkala, že bychom je měli mít možnost nosit 24 měsíců, i když budou okopané a zničené. Ne ale zcela rozpadlé. A rovněž uvedla, že nejde jen o to, aby spotřebitelé měli právo žalovat, ale také o to, aby se mohli na soud obracet efektivně. „Spravedlnost, která přichází pozdě, již není spravedlností,” apelovala Selucká.

A to je nutné podtrhnout. Spotřebitelé postupně dostali, možná hlavně díky Evropské unii, nepřeberné množství různých práv, od podrobných informací až po možnost vracet v řadě případů zakoupené zboží. K čemu jim to ale je?

Přiznejme si, že tato práva jim - vlastně nám všem, nakupujícím - nejsou nic platná, když na druhé straně narazíme na někoho, kdo je prostě drzejší než my a zkouší, co všechno mu projde. Že právě v případě sporu české právo směrem ke spotřebiteli pokulhává, říkal i Patrik Nacher. A hromadné žaloby s tím mohou něco udělat.

Všem nám pomohou uplatňovat tato práva opravdu efektivně. Pokud se to tedy celé nějak nezvrtne, jak se to tak s legislativou také někdy stává. Uvidíme.

Tak jako tak, zatím jsme u věcného záměru. Tak teď tedy ještě ten zákon.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud