Zákony účinné až od července? Nouzový stav dopadl i na pravidlo nominované na Zákon roku | info.cz

Články odjinud

Zákony účinné až od července? Nouzový stav dopadl i na pravidlo nominované na Zákon roku

Nové české zákony mají být od začátku roku v zásadě účinné jen od 1. ledna či od 1. července. Díky tomuto jednoduchému pravidlu, ve spojitosti s následným zavedením informativních přehledů veřejnoprávních povinností, má být právo předvídatelnější a přehlednější. Novinka je tak rovněž nominovaná na Zákon roku v anketě skupiny Deloitte. Na její praktické uplatnění si ale budeme muset i kvůli koronavirové pandemii počkat. „S ohledem na aktuální situaci bohužel nemůžeme momentálně hovořit o zrovna klidném a předvídatelném právním prostředí pro podnikatele,“ popisuje pro INFO.CZ Ladislav Minčič z Hospodářské komory ČR.

Společnost Deloitte vyhlásila za mediálního partnerství INFO.CZ anketu Zákon roku 2019. S vybranými členy Nominační rady postupně představujeme jednotlivé nominace, takto jsme již rozebrali předpisy s charakteristikami „digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé“, „stát může povinnosti ukládat jen právním předpisem“ a „snížení nákladů na podnikání: online zakládání obchodních společností“

Po určité odmlce, vyvolané rovněž aktuálním stavem, v němž se Česká republika nachází, pokračujeme čtvrtou nominací, kterou si vysloužil zákon č. 277/2019 Sb., jímž se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, popsaný takto: „větší předvídatelnost a přehlednost zákonů (jednotné dny právní účinnosti a přehledy povinností)“.

Jak je nominace na webových stránkách Zákona roku zdůvodněna? „Právní předpisy budou nově nabývat účinnosti vždy jen dvakrát do roka, od 1. ledna, nebo 1. července. Každý předpis bude také doplněn o informativní přehled zaváděných povinností. Tyto dvě novinky mohou zásadně zvýšit uživatelský komfort podnikatelů i všech ostatních adresátů právních předpisů. Posílí rovněž předvídatelnost regulatorních změn a také usnadní provozování informačních systémů poskytujících podnikatelům přehledné seznamy jejich regulatorních povinností.“

Hlasovat je možné na stránkách Zákona roku. A co o této nominaci říká člen Nominační rady Ladislav Minčič?

Ladislav Minčič, poradce prezidenta a ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory České republiky

Jak byste popsal podstatu daných změn?

Obě změny týkající se Sbírky zákonů nominované v anketě Zákon roku byly zavedeny zákonem č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Již od 1. ledna 2020 se zavádí tzv. jednotné dny právní účinnosti. Nové právní předpisy tak budou až na výjimky nabývat účinnosti pouze vždy k 1. lednu a 1. červenci daného kalendářního roku.

S účinností od roku 2022 pak bude mít předkladatel právního předpisu také nově povinnost vytvořit společně s důvodovou zprávou seznam povinností, které z právního předpisu povinným subjektům vyplývají (tzv. Informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu).

V čem budou podle vás nová pravidla pro byznys konkrétně přínosná?

Obě novinky mají potenciál zásadním způsobem zpřehlednit náš právní řád a zlepšit právní vědomí nejenom podnikatelů, ale všech adresátů právních norem. Pravidlo jednotných dnů právní účinnosti bývá obecně součástí politické kultury vyspělých států. Otázkou však zůstává, zda v praxi bude vždy před nabytím účinnosti nových povinností zajištěna dostatečná legisvakanční lhůta, aby se podnikatelé mohli na novou úpravu připravit.

Zveřejnění seznamu veřejnoprávních povinností pak zjednoduší (nejen) podnikatelům porozumění požadavkům, které jsou na ně právními předpisy kladeny, ale mohlo by přispět i ke zkvalitnění právních předpisů jako takových, například k přesnějšímu popisu povinností v textu právních předpisů, k identifikaci a následné změně imperfektních zákonů, k větší legislativní zdrženlivosti, a výhledově i k větší stabilitě právního rámce. Každý předkladatel právního předpisu si bude vědom, zda a jak intenzivně svým návrhem prohlubuje regulaci podnikatelského prostředí.

Seznamy by se mohly stát názornou pomůckou, indikující, zda se průběžně zjednodušuje a zpřehledňuje náš právní řád, např. by se tak alternativně dalo měřit naplňování zásady „one in – one (two, three…) out“. Tedy namísto poměrně hrubé bilance, že jsme v daném roce přijali 250 nových zákonů a stejný počet zrušili, poněkud relevantnější konstatování, že jsme zakotvili určitý počet nových povinností, abychom konkrétní počet jiných povinností zrušili.

Osvědčila se již tato pravidla nějak přímo v praxi?

Část novely týkající se jednotných dnů právní účinnosti již začala platit od začátku roku 2020. Podnikatelé by se tak účinnosti nových legislativních změn měli dočkat až 1. 7. 2020. S ohledem na aktuální situaci v České republice a nařízení nouzového stavu však bohužel nemůžeme momentálně hovořit o zrovna klidném a předvídatelném právním prostředí pro podnikatele.

Informační seznam povinností, které vyplývají z právního předpisu, bude povinnou součástí návrhů zákonů až od roku 2022. O zpřehlednění právních povinností pro podnikatele se však již delší dobu snaží Hospodářská komora České republiky. V květnu 2019 tak po více než dvouletém vývoji byl zahájen provoz Právního elektronického systému pro podnikatele (PES). Jedná se o unikátní produkt s velkým potenciálem. V současné době PES prezentuje 1967 povinností, vyplývajících z 19 nepoužívanějších zákonů, obecně regulujících podnikatelské prostředí. Datový obsah, tedy v podstatě povinnosti strukturované v podobě blízké členění nově uzákoněného seznamu, vytvářela a testovala sama Hospodářská komora České republiky v dobrovolné spolupráci s dalšími zúčastněnými institucemi (ministerstvem průmyslu a obchodu, Komorou daňových poradců atd.).

Zavedení Informativního přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu tak do budoucna rovněž zásadním způsobem usnadní naplňování datového obsahu PES nebo alternativních informačních systémů, aby se podnikatelé (i další adresáti právních norem) mohli na jednom místě přehledně informovat o svých povinnostech.

Odrážejí podle vás tato pravidla i obecné záměry zákonodárce?

Obě výše popisované změny byly do zákona včleněny na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu; nebyly tedy takto zákonodárcem zamýšleny již od počátku legislativního procesu.

Jsou ale v souladu se záměrem větších projektů eSbírka a eLegislativa, jejichž spuštění zákon č. 277/2019 Sb., bohužel posouvá o další dva roky; věříme však, že od roku 2022 již budou projekty definitivně fungovat. Cílem těchto projektů je celkově zvýšení dostupnosti a srozumitelnosti platného práva a rovněž zvýšení kvality a efektivity jeho tvorby. Jejich součástí například bude zveřejňování úplných znění právních předpisů, což nyní nijak oficiálně zajištěno není (úplná znění právních předpisů tak připravují a zveřejňují pouze soukromé subjekty).

Budou podle vás tato pravidla použitelná či inspirativní i pro jiné oblasti byznysu?

Aktuální, prvořadou výzvou je zpřehlednění veřejného práva. Pokud se v praxi prokáží pozitiva seznamu veřejnoprávních povinností, mohla by jednou být zajímavou výzvou i pobídka k algoritmizaci obsahu soukromoprávních norem, regulujících vztahy mezi podnikateli a spotřebiteli i podnikateli navzájem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud