Zapletli jste se do fotbalové bitky? Na stadion se nemusíte podívat až deset let | info.cz

Články odjinud

Zapletli jste se do fotbalové bitky? Na stadion se nemusíte podívat až deset let

7. DÍL SERIÁLU TRESTY BUDOUCNOSTI | České trestní právo počítá také s tresty v podobě hned několika zákazů: činnosti, pobytu a vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Zatímco první dva jsou poměrně jasné - míří třeba na výkon určitého povolání, řízení automobilu či pobyt v konkrétní oblasti - ten třetí už tak zřejmý není. Respektive k jeho častějšímu používání chybí, podobně jako donedávna u domácího vězení, technické podmínky.

Tresty budoucnosti
Česká republika má dlouhodobě přetížené věznice a počtem vězňů se vymyká evropskému průměru. Trestní zákoník přitom nabízí vedle trestu odnětí svobody dalších 11 typů trestů, takzvaných alternativ k vězení. Proč se nevyužívají tak často, jak by bylo žádoucí? Co je třeba udělat pro to, aby soudy častěji nařizovaly peněžité tresty a posílaly odsouzené do domácího vězení? A neměli bychom se na začátku 21. století zamyslet i nad tím, zda nepotřebujeme i zcela nové tresty, třeba zákaz vstupu na sociální sítě či povinné seznámení se s dějinami? Na tyto otázky odpovídá patnáctidílný seriál INFO.CZ Tresty budoucnosti.

Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce může podle prvního odstavce paragrafu 76 trestního zákoníku trvat až deset let a připadá v úvahu tehdy, „dopustil-li se pachatel úmyslného trestného činu v souvislosti s návštěvou takové akce“. 

V praxi si můžeme představit například fotbalové fanoušky, kteří se poperou nebo něco zdemolují a jejich jednání bude bráno jako trestný čin.

Když bude fotbal, půjdete na policii

„Odsouzený je při výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce povinen spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, zejména postupovat podle stanoveného probačního plánu, vykonávat stanovené programy sociálního výcviku a převýchovy, programy psychologického poradenství, a považuje-li to probační úředník za potřebné, dostavovat se podle jeho pokynů v období bezprostředně souvisejícím s konáním zakázané akce k určenému útvaru Policie České republiky,“ stanoví pak první odstavec paragrafu 77 trestního zákoníku.

Znamená to tedy, že se stát snaží prostřednictvím k tomu určených profesionálů hříšníky takovýmto postihem spíše „převychovat“ a pracovat s nimi tak, aby se podobných excesů napříště nedopouštěli.

Právě kapacitu probačních úředníků by chtěl posílit předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Efekt by to ostatně mohlo mít také u dalších trestů: „Dokud nebudeme mít dost lidi, kteří budou schopní být s těmi ve výkonu trestu či po jeho skončení v dostatečném kontaktu, efektivita těchto trestů je nízká. Teď třeba řešíme týrání zvířat a malý podíl nepodmíněných trestů, který berou lidi jako výsměch, a pracujeme na zavedení trestu zákazu chovu zvířat pro trýznitele. Je to sice malý počet několika desítek pachatelů ročně, ale hodně se o něm mluví.“ 

Co udělat, aby se trest využíval častěji?

„V souvislosti s trestem zákazu vstupu se zvažuje například možnost zavedení kontroly výkonu trestu s využitím elektronického monitorovacího systému,“ upozorňuje pak Kristína Labohá z Probační a mediační služby.

Právě náramky, které se jsou konečně v ostrém provozu pro účely kontroly trestu domácího vězení, mohou být tou neefektivnější cestou ke sledování toho, zda odsouzený nechodí tam, kam nemá. To by mohlo rovněž soudce motivovat k tomu, aby tyto tresty ukládaly častěji.

Nejvyšší soud se chce i na tento druh trestu do budoucna více zaměřit. „Ani tento trest se nevyužívá do té míry, jak by se mělo. Příští rok na toto téma chceme vedle domácího vězení zaměřit semináře, které hodláme zase uspořádat společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím. Naše síly ale nestačí na to, abychom probrali všechny alternativní tresty a na ně navazující vztahy najednou, což by bylo ideální,“ plánuje jeho předseda a hlavní autor trestního zákoníku Pavel Šámal.


V seriálu Tresty budoucnosti vyšlo:

1. DÍL: Domácí vězení i peněžité sankce pachatele opravdu zasáhnou, podmíněné tresty ne

2. DÍL: Každý vězeň stojí ročně stovky tisíc. Česko jich má nadprůměrně a zbytečně moc 

3. DÍL: Pracuje jen necelá polovina vězňů a do věznic se příliš často vracejí

4. DÍL: Peněžité tresty mohou státu přinést miliony, soudci je ale nařizují pořád málo

5. DÍL: V domácím vězení je jen zhruba 100 lidí. Na náramky se čekalo deset let

6. DÍL: Tomáš Řepka si díky prospěšným pracím odsedí kratší dobu. Jak tento trest funguje?

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud