Zásah na Úřadu vlády byl exces, Ištvan měl poslat obálku s modrým pruhem, tvrdí advokáti | info.cz

Články odjinud

Zásah na Úřadu vlády byl exces, Ištvan měl poslat obálku s modrým pruhem, tvrdí advokáti

Zásah na Úřadu vlády v roce 2013 započal pád tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) a podle některých hlasů otevřel cestu k moci Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO. Řada právníků toto jednání olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana považuje za exces. Vadí jim otevřená medializace, tisková konference, kterou svolal společně s tehdejším šéfem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertem Šlachtou, stejně jako další údajné nestandardnosti. Ale zejména to, že hlavní podezření, panující na počátku obří akce, se, minimálně zatím, nepotvrdila. V seriálu Státní zástupci – čas na změnu? se tak dostáváme právě k možným excesům státních zástupců.

Státní zástupci - čas na změnu?
Státní zástupci drží v mnohém naše životy v rukou. Právě oni rozhodují o tom, zda půjdeme k soudu, nebo ne. Právě oni svým zásahem na Úřadu vlády shodili vládu Petra Nečase (ODS) a otevřeli cestu k premiérství Andreje Babiše (ANO). Postupem času přitom na veřejnost vyplouvá stále více jejich přešlapů. Je čas na reformu postavení státního zastupitelství? Měli by být státní zástupci za své počínání odpovědní více, než jsou dnes? INFO.CZ spustilo desetidílný seriál Státní zástupci - Čas na změnu? Podrobně v něm analyzujeme podstatu profese státních zástupců, její historii, to, co žalobci smějí a co naopak nesmějí, a zaměříme se rovněž na možné změny, které by byly v této profesi vhodné. Seriál upozorní rovněž na ty nejkřiklavější problémy, které se v souvislosti se státními zástupci objevují.

Ivo Ištvan se dopustil excesu, když shodil Nečasovu vládu, zaznívá od oslovených právníků. Podle některých hlasů šlo zároveň o nejhorší přešlap, kterého se státní zástupci dopustili od sametové revoluce, a žádný další exces se mu již nevyrovnal. Ale postupně.

Toman: Nejtemnější doba polistopadové justice

„Rok 2011 považuji za zlomový pro českou justici a státní zastupitelství zejména. Nejvyšším státním zástupcem se stal Pavel Zeman. V říjnu 2011 byl na jeho návrh odvolán z funkce Vrchního státního zástupce v Praze Vlastimil Rampula a byl dočasně nahrazen Stanislavem Mečlem. V lednu 2012 začal Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan zcela vážně vyšetřovat trestný čin sabotáže, který zde snad od konce 50. let nikdo nevyšetřoval,“ rekapituluje svůj pohled na tehdejší události advokát Petr Toman, náhradník představenstva České advokátní komory, který rovněž zasedá v prezidiu Unie obhájců.

„V červnu 2013 byl Úřadem pro odhalování organizovaného zločinu zaštítěným olomouckými státními zástupci proveden ozbrojený puč na Úřadu vlády a ve vojenské rozvědce,“ dodává nekompromisní hodnocení dřívějšího dění.

Někdejší vlivní poslanci ODS Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr pak skončili ve vazbě. „Tři poslanci našeho parlamentu byli nezákonně zatčeni a drženi ve vazbě. Žádný ze státních zástupců v jakékoliv pozici proti tomu neprotestoval. Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Hradě Iva Ištvana a jeho krokům dal legitimitu. Padla vláda a zcela se změnily politické poměry v naší zemi,“ říká Toman.

„Od tehdy uběhla jen krátká doba a většina aktérů je stále ve svých funkcích. Žádná sabotáž nebyla pochopitelně prokázána. Jsem přesvědčen, že toto období bude jednou v učebnicích popisováno jako nejtemnější doba polistopadové české justice,“ hodnotí situaci Toman, podle něhož byly všechny případné další excesy „dosud jen slabým odvarem toho, čeho jsme byli v letech 2012 až 2013 svědky. Bohužel za tichého přihlížení osob, které měly pravomoc zasáhnout, ale neudělaly dosud nic“.

Dodává, že „právě proto, co se začalo v justici odehrávat, vznikla v roce 2014 Unie obhájců, která na největší excesy upozorňuje ve svých stanoviscích, na konferencích a v odborných článcích a jejich zveřejněním se snaží přispět k tomu, aby se neopakovaly“.

Zeman: Státní zastupitelství se řídí platnými zákony

Tady je nutné učinit redakční vsuvku. Advokáti, kteří se v tomto textu vyjadřují, se mnohdy buď v dané kauze osobně angažují, nebo z hlediska své profese musí tuto situaci vidět logicky jinak než státní zástupci. Prostor jsme samozřejmě nabídli i Ivovi Ištvanovi a dalším důležitým státním zástupcům. Jejich případným reakcím se budeme věnovat v navazujících textech. 

„Na tomto místě mohu pouze konstatovat, že státní zastupitelství se při své činnosti řídí platnými zákony České republiky, a obhajuje tak veřejný zájem. Je logické, že jeho činnost nemůže vyhovovat všem, zejména těm, kteří jsou stíháni jako obvinění," uvedl v reakci na dotazy, věnované rovněž dalším možným excesům státních zástupců, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zaslané otázky označil za „poměrně tendenčně zaměřené“.

Vymezil se proti nim rovněž prezident Unie státních zástupců Jan Lata. Odkázal na své dřívější vyjádření pro INFO.CZ a rovněž na svou knihu Státní zastupitelství ve světle proměn, kterou vydalo nakladatelství Auditorium.

Sokol: Stačilo poslat obálku s modrým pruhem

Advokátní postoj k dané kauze je poměrně jednoznačný. Šlo tedy o exces? „Z mého pohledu jistě. Orgány činné v trestním řízení mají mimo jiné postupovat s maximálním šetřením lidských práv. Což v daném případě zcela jistě dodrženo nebylo,“ říká místopředseda České advokátní komory a rovněž prezident Unie obhájců Tomáš Sokol.

„Z pohledu toho, co bylo důvodem zahájení trestního stíhání a jaké důkazy byly opatřeny a opatřovány, stačilo rozeslat poštou usnesení o zahájení trestního stíhání pověstnou obálkou s modrým pruhem. Rozhodně nebylo třeba uspořádat policejní manévry s rozsáhlým a spektakulárním zatýkáním. Jinou věcí je, že snaživý soudce poslal obviněné do vazby, ač to bylo zcela zjevně nedůvodné,“ dodává.

A jeho slova podporuje rovněž Lukáš Bohuslav, který působí na pražské právnické fakultě a taktéž v kanceláři Gřivna & Šmerda: „Za exces považuji zejména ten tyjátr, který celý zásah provázel. A to ať už se jednalo o demonstraci síly, nebo prezentaci důkazů, které, jak se z dnešního pohledu zdá, nemohou obstát.“ Mimochodem právě advokát Tomáš Gřivna obhajoval Ivana Fuksu.

„Zásah státních zástupců na Úřadu vlády je včetně naprosto otřesné mediální prezentace, extrémním excesem vedle mnohokrát popsaného zneužití místní příslušnosti, praktiky velrybaření atd., je jím i fakt, že svým vystoupením nevratně poškodili čest poškozených, aniž by přijali jakoukoliv odpovědnost – viz. kupříkladu tvrzení o hromadách zlata a stamilionech korun,“ říká pak advokát Václav Vlk, který rovněž patří do prezidia Unie obhájců.

Benda: Jednalo se o státní převrat

Takovéto ohlasy ale nezaznívají jen od advokátů. „Od počátku jsem považoval za jasný exces teatrálnost celého zásahu, nasazení prostředků, jak kdyby se jednalo o nebezpečné teroristy. Současně i přímou účast konkrétních státních zástupců z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kteří zjevně nedbali na dodržování zákonnosti úkonů, ale chtěli nám ukázat svoji moc a schopnosti. Včetně oné již tolikrát zmíněné tiskové konference s neuvěřitelnými obviněními, která se posléze ukázala zcela nesmyslná,“ říká například předseda sněmovního Ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS).

„V průběhu dalšího času se ovšem ukázalo, že celá akce stála zcela na vodě a ani po šesti letech nemá žádný pravomocný odsuzující rozsudek. Navíc i samotná příslušnost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci byla zcela zjevně účelová a měla jediný cíl, zpochybnit předsedu vlády a jeho spolupracovníky. Ano, jednalo se o státní převrat a já tvrdím, že za něj ještě někdo musí nést odpovědnost,“ dodává.

Trojan: Poškodili tři lidi nezákonnou vazbou

Jasný názor na celou věc má také advokát a obhájce Marka Šnajdra Lukáš Trojan, jinak taktéž člen prezidia Unie obhájců. Také on má s celou věcí značné problémy. „Nedomnívám se, že samotný zásah byl excesem. Rozhodně lze za nestandardní označit mediální stránku a prezentaci této trestní věci a to jak ze strany státních zástupců, tak policie.“

Vrací se pak ale právě k postavení zmíněných poslanců: „Co považuji za exces, bylo experimentování s otázkou indemnity poslanců a jejich nezákonné vzetí do vazby. Odborná veřejnost pozapomněla, co bylo předmět a úhelným kamenem sporu“.

Připomíná totiž ustanovení paragrafu 10 odstavce 2 trestního řádu, které stanoví, že „vznikne-li pochybnost o tom, zda je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu Nejvyšší soud“.

„Za exces bych tak jednoznačně označil postup, kdy státní zástupci v případě tří exposlanců nepožádali dopředu Nejvyšší soud o rozhodnutí s argumentem, že neměli pochybnosti o tom, že na tyto osoby se nevztahuje indemnita. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ukázalo, že opak byl pravdou. V důsledku nesprávné úvahy došlo k poškození tří fyzických osob, které musely strávit několik nepříjemných týdnů v nezákonné vazbě,“ dodává Trojan.


V SERIÁLU STÁTNÍ ZÁSTUPCI - ČAS NA ZMĚNU? JIŽ VYŠLO:

1. DÍL Co dělají státní zástupci: Podávají obžalobu, dohlížejí ale i na práva (5. 2. 2019) 

Šéf státních zástupců Lata: Jsme lovečtí psi trestního řízení, musíme ale hlídat i policii (5. 2. 2019) 

2. DÍL Žalobci mají desítky pravomocí, o to menší ale nesou odpovědnost (7. 2. 2019)

Benda: Mnozí státní zástupci se starají o svou veřejnou popularitu mnohdy na úkor podezřelých

3. DÍL Žalobci nesmějí jít na ruku politikům a veřejnému mínění. Dělají to ale někdy?

Chvojka: Státní zástupci by měli být při komentování živých kauz zdrženliví

4. DÍL Kněžínek pro INFO.CZ: Vedoucí státní zástupce by mělo jít odvolat jen v rámci kárného řízení

Státní zástupci mají občas „velké oči“ a méně smyslu pro realitu, říká advokát Sokol

5. DÍL Lenka Bradáčová protikorupčnímu speciálu šéfovat nebude. Ministr Kněžínek už ho nechce

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud