Zdanění restitucí neplatí. Ať už stát nechá církve žít a neřeší se jen majetek, říká advokát | info.cz

Články odjinud

Zdanění restitucí neplatí. Ať už stát nechá církve žít a neřeší se jen majetek, říká advokát

Ústavní soud zrušil zdanění finančních náhrad dřívějšího církevního majetku, které poslanci v dubnu protlačili sněmovnou i přes senátní nesouhlas. Platit mělo od začátku příštího roku. „Jsem na rozpacích z toho, že k celé kauze muselo vůbec dojít. Jde o daň za účast komunistů na vládě,“ říká k tomu pro INFO.CZ advokát Jakub Kříž. Ten před Ústavním soudem zastupoval skupinu senátorů, která stížnost podala.

Můžete pro kontext shrnout současné dění kolem církevních restitucí?

Ústavní soud rozhodoval o tom, zda je v souladu s Ústavou zdanění finančních náhrad poskytnutých církvím podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. To si vyžaduje vysvětlení. Po více než dvaceti letech jednání přistoupil v roce 2012 parlament k majetkovému vyrovnání s církvemi. Dotlačil ho k tomu Ústavní soud. Jedná se o proces z části restituční a z části odlukový.

Stát se rozhodl ukončit systém financování církví. To je samostatná otázka s restitucemi nesouvisející. Současně se rozhodl naturálně vydat část majetku odebraného komunistickým režimem. Finanční náhrada je obojživelníkem: dřívější judikatura Ústavního soudu hovoří, že má jak složku náhradovou, tak odlukovou. Zákon každopádně stanovil, že finanční náhrada není předmětem žádné daně. A stát to stvrdil smlouvami uzavřenými s církvemi.

Které ze svých argumentů považujete za nejsilnější?

Porušení legitimního očekávání retroaktivním (zpětně účinným – pozn. redakce) zásahem státu. Zákon o majetkovém vyrovnání stanoví, že finanční náhradu obdrží církev, která uzavře se státem smlouvu o vypořádání. Nárok na celou finanční náhradu tedy vzniká v jeden okamžik. Stát se ovšem s církvemi dohodl, že výplatu náhrady rozloží v čase. Je v postavení dlužníka, který postupně splácí svůj dluh. Změna výše finanční náhrady tedy míří v čase zpětně, stát zneužívá svého mocenského postavení a sám sobě si snižuje svůj dluh.

Co bude podle vás rozhodnutí Ústavního soudu znamenat?

Já pevně doufám, že se bude jednat o poslední tečku za dnes již třicetiletým dobrodružstvím zmírnění majetkových křivd na církvích. Věřím, že ustanou záměry o revizi zákona a politici napřou své síly k rozumnějším záměrům.

Co by naopak znamenalo, kdyby vám Ústavní soud nedal za pravdu?

Rozjelo by se značné množství soudních sporů. Finanční správa by se pokoušela zdanit finanční náhrady a církve by mohly uplatnit bohatou podústavní argumentaci, kterou již máme v obecných rysech připravenou. Jsem přesvědčen, že ani na této úrovni bychom nebyli bez šance. Pokud nárok na finanční náhradu vznikl jednorázově, stala se celá výnosem roku 2013. Co bude chtít finanční správa zdaňovat za rok 2020? Splátku? Myslím, že ani na Ministerstvu financí to nevědí.

Co by teď mělo následovat?

Ideálně nic. Ať stát nechá žít církve podle svého. Byl bych rád, kdyby se o nich hovořilo také v jiné rovině, než majetkové. To téma již všechny vyčerpává.

Na Twitteru jste označil církevní restituce za svou dosud nejdůležitější kauzu. Z jakého důvodu?

Z hlediska celospolečenského významu. Nejde ani tak o ty peníze, i když pro mnohé církve je to existenční záležitost, ale o spravedlnost. Státní moc je třeba udržet v limitech spravedlnosti, jakkoliv jsou křehké. Dnes se zpětně zdaňují církve, kdo zítra? Lze důvěřovat v právo, když si jej mocenská většina ohýbá podle svého?

Ocenil jste rovněž, jak rychle Ústavní soud rozhodl. O jak netradiční věc v tomto ohledu šlo?

Návrh jsme podávali 24. května, po čtyřech měsících již máme nález. To si zaslouží uznání, bez ohledu na výsledek. Včasnost rozhodnutí je důležitá z důvodu, že zdanění mělo být účinné od 1. ledna 2020. V jakémkoliv pozdějším rozhodnutí by se již Ústavní soud musel vyrovnávat s intertemporálními (přechodnými - pozn. redakce) otázkami.

Jak celou tuto kauzu hodnotíte?

Jsem na rozpacích z toho, že k ní muselo vůbec dojít. Jde o daň za účast komunistů na vládě.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud