Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ze společnosti se vytrácí slušnost, právníci by měli upozorňovat na nebezpečí, říká Martin Foukal

Ze společnosti se vytrácí slušnost, právníci by měli upozorňovat na nebezpečí, říká Martin Foukal

Historie Jednoty českých právníků sahá až do roku 1864. Organizaci, která má sjednotit advokáty, soudce, notáře, státní zástupce, soudní exekutory i další právníky, nalévá v poslední době novou krev do žil stále ještě nový předseda jejího pražského sdružení Martin Foukal, bývalý dlouholetý prezident Notářské komory ČR. Spolu s dalšími členy Výboru Pražského sdružení spolupracuje s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, který vede Jednotu na celorepublikové úrovni. „Jednota českých právníků má sjednocovat všechny právnické profese a hledat společná východiska, která budou vysílat společná poselství. My, právně vzdělaní lidé, bychom měli být vnímaví a pokud se objevují tendence ohrožující principy demokracie, právního státu, měli bychom upozorňovat laickou veřejnost na tato nebezpečí, která se týkají nás všech,” říká Martin Foukal v rozhovoru pro INFO.CZ.

Proč jste se osobně rozhodl angažovat v Jednotě českých právníků?

Zhruba rok poté, co jsem skončil ve funkci prezidenta Notářské komory ČR, mě telefonicky kontaktoval doktor Antonín Mokrý, předseda Pražského sdružení Jednoty českých právníků, dříve předseda Vrchního soudu v Praze, s rodinnou právnickou tradicí sahající zpět několik generací. Jeho telefon jsem nečekal, překvapil mě. Seznámil mě se svým úmyslem ukončit své působení ve funkci předsedy Pražského sdružení JČP vzhledem ke svému věku a ptal se mě, zda bych jako dosavadní řadový člen souhlasil s kooptací do výboru pražského sdružení, abych získal zkušenost s jeho prací a že by mě po nějakém čase rád navrhl na jeho místo.

Ačkoliv jsem neměl v úmyslu se jakýmkoliv způsobem v nějakých funkcích angažovat, jeho slova byla pro mě výzvou a natolik mě zaujala, že jsem se začal hlouběji zabýval podstatou Jednoty českých právníků. Již samotné označení spolku vystihuje základní ideu - jednotu českých právníků. Úmysl kultivovat právní prostředí a spolupodílet se na vytváření právního státu a rozvíjení demokratických prvků ve společnosti je krásná myšlenka a i v dnešní době velmi aktuální. Proto jsem výzvu pana doktora Mokrého přijal.

Nejsou právě tyto cíle Jednoty v současnosti zásadnější než třeba před 10 lety? Když vidíme změny a posuny v celé společnosti?

Naše společnost v současné době působí dojmem, že je pragmatičtější, hrubší, vytrácí se ohleduplnost, slušnost. Snaha získat rychle výhody, peníze, moc. Úspěšnost, že se posuzuje především z pohledu velikosti majetku.

Mám však štěstí. Poznal jsem Jednotu českých právníků jako spolek slušných, neambiciozních a nekariéristických lidí, kteří mají snahu chránit jeho poslání. O tom se lze přesvědčit na akcích, které Pražské sdružení jednoty pořádá. Jde například o semináře a přednášky za nekomerční ceny, nebo o různá kulturní a společenská setkání, která mají vždy hlubší smysl. V poslední době se k ideám Jednoty českých právníků začíná hlásit stále více mladých lidí. Bylo by tedy nespravedlivé hodnotit současnou společnost jen podle různých medializovaných kauz, které vytvářejí opačný dojem.

Inicioval jste memorandum, které podepsali předsedové jednotlivých právnických komor a spolků. Co vás k tomu vedlo?

Myšlenku vzniku Memoranda jsem konzultoval se všemi členy prezidia Jednoty českých právníků, kde našla pozitivní ohlas. Smyslem činnosti Jednoty českých právníků je hledat názorový konsenzus mezi právnickými profesemi a vysílat navenek vlídná společná poselství. Jsem toho názoru, že by právnicky vzdělané osoby měly nést zvýšenou odpovědnost za ochranu svobody, demokracie, právního státu. Sledujeme-li dění ve světě i u nás, myslím si, že je ochrana těchto hodnot vysoce aktuální. To je jeden ze stěžejních cílů memoranda.

Jaké by mělo mít toto memorandum praktické výsledky?

To jsem již naznačil. Realizovat by se mělo společnými diskusemi napříč právnickými profesemi o aktuálních tématech. Těmi je například současné téma - GDPR. Můžeme hovořit i o snahách prolomit povinnost mlčenlivosti a zvažovat dopady z pohledu jednotlivých právnických profesí. Nyní se takové setkání připravuje. Memorandum obsahuje mimo jiné i závazek, že se signatáři vždy počátkem nového roku sejdou, aby výsledky vzájemné spolupráce vyhodnotili.

Půjde tedy také o to, že jako právníci budete diskutovat o problémech a následně nabídnete neprávníkům určitá vodítka, jak je uchopit?

Jednota českých právníků by měla zůstat mediálně zdrženlivá. Pokud by však nastala situace, kdy by byly základní společenské hodnoty v ohrožení, jistě by nebylo vyloučeno, že by Jednota veřejně prezentovala svůj postoj.

Pokud si Jednota českých právníků svojí aktivitou získá respekt a uznání, dovedu si představit, že se na ni, jako na nadstavovskou právnickou organizaci, v budoucnu obrátí například jednotlivé právnické profese, politici nebo i veřejnost s žádostí, aby vyjádřila názor ke konkrétní situaci.

Co je GDPR?Co je GDPR?autor: Info.cz

V rámci legislativního procesu jsme nedávno sledovali debatu o prolomení advokátní mlčenlivosti. Jde o téma pro Jednotu českých právníků?

Toto téma je opravdu aktuální. Advokáti, ale i notáři, kterých se to též týká, by mohli Jednotu  vyzvat k diskusi na toto téma. Pokud by tyto právnické profese pomoc cítily jako vhodnou, věřím, že by se na ni obrátily. Osobně tento návrh vnímám jako hrubý zásah do celého právního systému. Na půdě Jednoty lze diskutovat o těchto nových situacích. Vhodnou platformu vytvořilo zmiňované Memorandum o spolupráci mezi Jednotou a všemi právnickými profesemi. Uvědomuji si však skutečnost, že v čele Jednoty stojí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a postoj Jednoty by pak mohl být nesprávně vykládán jako názor Ústavního soudu.

Kolik má Jednota českých právníků členů?

V posledních letech prochází spolkový život obdobím změn. V jednotě českých právníků tomu nebylo jinak. Nový občanský zákoník klade na dřívější sdružení vyšší nároky. Aby mohly být zapsány do spolkového rejstříku, bylo nutné udělat důkladnou revizi. Nyní je zapsán hlavní spolek – Jednota českých právníků a dále pobočný spolek - Pražské sdružení Jednoty českých právníků. Celkový počet členů je více než 700, z toho pražské sdružení má zhruba 650 členů. Činnost v regionech s nižším počtem členů zajišťují místní sdružení bez právní subjektivity. Mimo jiné i proto muselo dojít ke změně stanov. Sdružení existují v Olomouci, Brně, Kutné Hoře – Kolíně, nově vzniklo sdružení v Hodoníně a nyní se zakládá v Hradci Králové.

Důležitým zdrojem informací pro členy Jednoty je časopis „Zpravodaj“. Již druhým rokem je časopis vydáván Jednotou, nikoliv Pražským sdružením, jako tomu bylo dříve. Pražské sdružení vydávání časopisu financovalo ze svých prostředků získaných organizováním přednášek a seminářů a rozesílalo jej jen svým členům. Nyní je časopis distribuován všem členům, čímž došlo ke zvýšení nákladu. To se též promítlo do úpravy výše příspěvků. Od letošního roku činí příspěvek výdělečně činného člena 1000 korun, za nevýdělečného člena Jednoty 500 korun. Z příspěvků jsou financovány i četné aktivity, například setkání členů Gremia (významných osobností z právnického prostředí), udělování Randových medailí a některé společenské a kulturní akce.

Máte tedy pocit, že zájem o činnost Jednoty českých právníků mezi právníky je?

Zaznamenal jsem, že se o činnost Jednoty zajímají i mladí lidé, kterým je její idea sympatická, blízká a ztotožňují se s ní. Také si vážím zájmu a podpory všech právnických profesí, které se snaží aktivity Jednoty propagovat. Předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek se vyjádřil, že si přeje, aby se do činnosti Jednoty zapojilo mnohem více advokátů.

Je tradicí, že na jaře a na podzim je organizováno společenské setkání členů Jednoty. Před několika dny proběhlo jarní setkání ve Vyšehradské kapitule na Vyšehradě, kde po slavnostním hudebním úvodu přednesl přednášku o československých a českých časových milnících docent Petr Pithart. Akce se setkala s tak enormním zájmem, že jsme se obávali, zda bude kapacita sálu dostatečná.

Pro podzimní setkání již nyní přislíbil děkan Právnické fakulty UK, profesor Jan Kuklík, že připraví přednášku ke 100. výročí vzniku Československa na téma „Existuje ještě středoevropská právní kultura?“. Je potěšující, že zájem spolupracovat s Jednotou je i ze strany Právnické fakulty UK. Již nyní se můžeme na zajímavé podzimní setkání těšit.

  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1