Zeman má při jmenování šéfa Nejvyššího soudu volnou ruku. O kom se mluví? | info.cz

Články odjinud

Zeman má při jmenování šéfa Nejvyššího soudu volnou ruku. O kom se mluví?

ANALÝZA JANA JANUŠE | Od minulé středy se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal rozhoduje, zda přijme nabídku prezidenta Miloše Zemana na místo ústavního soudce. Pokud by tak učinil, musel by projít schvalováním v Senátu. Za předpokladu, že by v něm uspěl, což se dá očekávat, měl by prezident následně nově obsadit pozici předsedy Nejvyššího soudu. Logickou volbou by v tu chvíli byl jeho současný místopředseda Roman Fiala.

Stále není jasné, zda se předseda Nejvyššího soudu vydá Pavel Šámal do boje o místo ústavního soudce, jak mu navrhl prezident Miloš Zeman, ukáže se to nejpozději v příštím týdnu. Jako první o tom psal Respekt, kterému totiž profesor Šámal sdělil, že si vzal 14 dní na rozmyšlenou.

Předpokládejme, že současný šéf Nejvyššího soudu nabídku přijme, a to zejména z důvodů, které jsme popsali v pátek. Berme ale v této souvislosti v úvahu také jeho následující výroky, například v České televizi či v Právu. Tento jeho krok by měl jasné politické i justiční souvislosti. Pojďme si některé z nich rozebrat.

Jak by se zachoval Senát?

Za prvé by bylo v tu chvíli zajímavé sledovat, jak se zachová Senát. Ten na jaře odmítl Zemanova prvního kandidáta, kdy na Janem Musilem uvolněné místo u Ústavního soudu nepotvrdil prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha. Většině senátorů vadily jeho údajné vazby na prezidenta a jeho okolí, stejně jako jeho předlistopadová minulost. INFO.CZ se těmto událostem rozsáhle věnovalo, svou minulost v rozhovoru obsáhle popsal i přímo profesor Gerloch.

Někteří senátoři pojímali a pojímají doobsazení Ústavního soudu čistě politicky a mohou být skoro proti jakémukoliv kandidátovi, kterého navrhne Miloš Zeman. Najít důvody pro případné odmítnutí Šámala by ale nebylo vůbec jednoduché. Může se probírat jeho předlistopadové členství v KSČ, jde ale o dlouhodobě známou informaci, která nevadila ani při jeho, tehdy naprosto nečekaném, jmenování předsedou Nejvyššího soudu před téměř pěti lety.

Šámala nelze odmítnout

Šámal je známý nejen jako jeden z největších odborníků na trestní právo, ale rovněž jako workoholik, který náročnou justiční kariéru po léta kombinuje s akademickou činností a psaním zákonů. Je hlavním autorem současného trestního zákoníku i další trestněprávní legislativy, v současnosti se významně podílí rovněž na přípravách nového trestního řádu. Dlouhodobě přednáší i na pražské a bratislavské právnické fakultě.

Pokud tedy předseda Nejvyššího soudu prezidentovu nabídku přijme, senátoři by jej ve funkci měli schválit, jinak by bylo jasné, že k prezidentovým návrhům přistupují čistě politicky. Poté by ale bylo  také nutné vyřešit, kdo by měl do budoucna vést Nejvyšší soud.

Kdo by byl novým šéfem Nejvyššího soudu?

Prezident republiky má v tomto ohledu dosti volnou ruku. Pravomoc jmenovat předsedu Nejvyššího soudu je totiž stanovena v prvním odstavci článku 63 Ústavy, neboli v pravomocích, které může hlava státu vykonávat bez takzvané kontrasignace.

Na rozdíl třeba od jmenování předsedy Nejvyššího správního soudu nepotřebuje přivolení premiéra, ke slovu nepřijdou ani senátoři jako u ústavních soudců. Podle judikatury Ústavního soudu by měl ale prezident vybírat jen ze soudců Nejvyššího soudu, řada odborníků ale tento výklad daného článku Ústavy kritizuje, obsáhle se této problematice věnuje například komentář k Ústavě od autorů Rychetský, Langášek, Herc a Mlsna. 

Logické by každopádně bylo, aby se v případě Šámalova odchodu na Ústavní soud stal novým předsedou Nejvyššího soudu jeho současný místopředseda Roman Fiala. Ten se odborně profiluje jinak než Šámal, je expertem na civilní právo, věnuje se zejména problematice dědického práva. I on je legislativně velmi aktivní, je předsedou takzvané velké komise pro přípravu nového civilního řádu soudního.

Ve vedení Nejvyššího soudu je od začátku roku 2011, do funkce jej jmenoval ještě tehdejší prezident Václav Klaus. Jako kariérní soudce zná dokonale Nejvyšší soud, ale i justiční prostředí jako takové, umí rovněž dobře vyjednávat.

Pokud by se to všechno stalo, Šámal by přešel k Ústavnímu soudu a Fiala jej tak nahradil v pozici předsedy Nejvyššího soudu, bylo by nutné jmenovat také jeho nástupce v pozici místopředsedy Nejvyššího soudu. Začala by tak další hledání, šanci by pravděpodobně dostal někdo ze soudců trestního kolegia, není to ale dogma. Tuto funkci ale bude v dohledné době nutné obsadit tak jako tak, Romanu Fialovi totiž brzy končí mandát.

Podle České justice mluvil Pavel Šámal s Milošem Zemanem o dvou svých možných nástupcích z řad soudců Nejvyššího soudu. Jedním z měl být podle informací média místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud