Články odjinud

Zemanova údajná nabídka by mohla naplňovat znaky trestného činu, říká ministr spravedlnosti Kněžínek

Zemanova údajná nabídka by mohla naplňovat znaky trestného činu, říká ministr spravedlnosti Kněžínek

Pokud by se prokázalo tvrzení bývalého předsedy Nejvyššího soudu Josefa Baxy, že mu prezident Miloš Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin minimálně ve stádiu přípravy nebo i pokusu. Uvedl to dnes v rámci interpelací ve Sněmovně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka ke kauze údajného ovlivňování soudců Hradem. Podle Zemana se mu Baxa mstí za to, že jmenoval novým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Michala Mazance. Řekl to dnes v televizi Barrandov.

„Ono to může, byť se bavíme o osobách, které požívají imunitu podle zákona, naplňovat znaky trestného činu minimálně ve stádiu přípravy, možná pokusu,“ řekl Kněžínek. Neupřesnil ale, jaký trestný čin má konkrétně na mysli.

Ministra mrzí, že Baxa se svým tvrzením nepřišel v době, kdy se jeho schůzka se Zemanem odehrála v souvislosti s rozhodováním Nejvyššího správního soudu o nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. „Pokud se ty události odehrály tak, jak prezentuje pan bývalý předseda nejvyššího správního soudu Baxa, tak mně mrzí, že s tím přichází nyní, že s tím nepřišel hned, když toto údajně mělo na schůzce zaznít,“ uvedl.

„Sama skutečnost, že se soudci stýkají s politiky, z mého pohledu závadná není. Na můj vkus jich bylo až příliš mnoho,“ řekl dále Kněžínek. Poukázal tak i na slova prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který řekl, že se s vědomím hlavy státu scházel s ústavními soudci. Tématem měl být mimo jiné služební zákon, jehož zrušení se Zeman domáhal.

Zeman v TV Barrandov znovu odmítl, že by Baxovi nabízel funkci výměnou za rozsudek. Upozornil, že funkční období současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského skončí až v létě 2023, zatímco Zemanovo druhé funkční období o několik měsíců dříve. „I kdybych chtěl, pokud by se s doktorem Rychetským něco nestalo, nemohu doktora Baxu jmenovat,“ řekl Zeman.

Rychetský ovšem v minulosti několikrát naznačil, že své druhé desetileté funkční období v čele ÚS pravděpodobně nedokončí. Původně chtěl skončit v roce 2017 před polovinou svého mandátu, ve funkci se ale ještě rozhodl zůstat. Loni v lednu před prezidentskými volbami kritizoval Zemanovy spolupracovníky. Zmínil to v souvislosti s nominací svého nástupce. „Nevylučuji, že mají svého koně,“ uvedl pro iRozhlas.cz. Serveru HlídacíPes.org řekl, že jeho komunikace s Hradem je už řadu let nulová, a neumí tedy odhadnout postoj Hradu k obsazení vysokých soudních postů.

Zeman míní, že se mu Baxa mstí kvůli jmenování Mazance. „On si opravdu toužebně přál, aby doktor Mazanec, který mu před tím dělal místopředsedu, nebyl jeho nástupcem,“ uvedl prezident. Baxovi vadilo, že Mazanec bude za tři roky muset funkci opustit kvůli věku. „Ať už to nazveme mstou, možná bych spíše mluvil o frustraci či zklamání, tak jsem nevyhověl jeho přání a on je mrzutý,“ dodal Zeman.

Kněžínek ocenil, že představitelé justice obstáli, neboť spory, v nichž figuroval prezident nebo Hrad, nerozhodli v jejich prospěch. Samotné informace o tom, jaké rozhodnutí si přál Zeman, mohli soudci znát ze spisů i bez případného kontaktu s prezidentem, dodal Kněžínek.

O tom, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta, psal nedávno týdeník Respekt. Baxa pak před týdnem v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách. Zeman se následně proti interpretacím kontaktů jako ovlivňování soudců ohradil, šlo podle něho o doporučení, která jsou vyjádřením názoru.

Kauzou se zabývá sněmovní podvýbor pro justici. Senátor a advokát Václav Láska (SEN 21) podal na Mynáře trestní oznámení pro podezření ze zasahování do nezávislosti soudu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud