Zlomový rozsudek nad oplzlostmi na internetu. Jméno a fotka k usvědčení pachatele nestačí, rozhodl soud | info.cz

Články odjinud

Zlomový rozsudek nad oplzlostmi na internetu. Jméno a fotka k usvědčení pachatele nestačí, rozhodl soud

Zlomový rozsudek nad oplzlostmi na internetu. Jméno a fotka k usvědčení pachatele nestačí, rozhodl soud
 

Rakouské soudy řeší případ, který může ovlivnit evropskou legislativu v oblasti sexuálního obtěžování přes internet. Bývalá rakouská poslankyně Sigrid Maurerová dostala zatím nepravomocný trest za to, že zveřejnila identitu muže, jenž jí poslal na sociální síť obscénní příspěvek.

Autorem příspěvku se sexuálním podtextem měl být majitel restaurace, kterou žena před tím navštívila. Sigrid Maurerová byla údajně obscénností příspěvku natolik šokována, že na sociálních sítích zveřejnil jak celý příspěvek, tak fotografie a jméno muže, který jí ho měl poslat. O identitě autora nepochybovala, protože muž jí poslal zprávu ze svého oficiálního účtu na facebooku. „Včera mě hloupě oslovil a poslal mi tyto zprávy,“ oznámila Maurerová a přidala ofocený displej svého mobilu s jasně sexuálně zaměřeným obsahem. 

Jenže s tím se údajný autor obscénností nesmířil. Tvrdil, že i když byl příspěvek skutečně odeslán z z jeho účtu a z jeho počítače v restauraci, on sám ho neposlal. Musel to být údajně někdo jiný, kdo využil jeho chvilkové nepřítomnosti. Tím, že ho Sigrid Maurerová označila za autora příspěvku, ale údajně utrpěl značnou škodu jak na osobní pověsti, tak v podnikání. Poté, co byl označen za „úchyla“, který ženám po internetu posílá obscénnosti, dostával výhrůžky, stránky jeho restaurace byly zaplaveny negativním hodnocením a tržby se propadly. Proto poslankyni Maurerovou zažaloval.

Soud na podzim jeho nárok z pohledu exposlankyně velmi překvapivě potvrdil. „Žalovaná se dopustila pomluvy, která by nebyla trestná pouze v případě, že by přinesla jasné důkazy tom, že je žalobce zcela nepochybně autorem příspěvku,“ uvedl v rozsudku Zemského soudu ve Vídni samosoudce Stefan Apostol. I on sám přitom vyjádřil pochybnosti, zda příspěvek mohl z počítače odeslat ještě někdo jiný, ovšem to nic nemění na tom, že chybí z právního hlediska to nejdůležitější, tedy jistota.

Maurerovou proto odsoudil k tomu, že musí žalobci uhradit za „utrpěnou nespravedlnost“ odškodné 4000 euro (102 000 korun) a náklady řízení. Se žalobou na další škodu, způsobenou v podnikání, pak žalobce odkázal na civilní soud. Rozsudek vzbudil v Rakousku zejména v různých „lidsko-právních“ organizacích silnou vlnu nevole. Maurerová mimo jiné argumentovala tím, že pokud by chtěla s jistotou ověřit, zda jí obscénní příspěvek skutečně poslal příslušný majitel účtu, musela by ho zpětně kontaktovat.

Exposlankyně se snažila na twitteru humornou formou dokumentovat, jak by takové ověřování identity „úchylů“ , kterých je internet plný, mělo zhruba vypadat. „Dobrý den, vážený pane, na základě zákonné povinnosti vás prosím o potvrzení, zda jste tento příspěvek sám vytvořil a také sám odeslal. Mnohokrát děkuji! S přátelským pozdravem Sigi Maurerová.“

Také advokát exposlankyně argumentoval tím, že důkazní břemeno nemůže přece zcela ležet na člověku, který dostal od někoho po síti sexuální návrhy z jeho oficiálního účtu. A odvolací soud se s těmito argumenty v úterý alespoň částečně ztotožnil. Podle odvolacího soudu totiž musí žalobce také prokázat, kdo a jakým způsobem se mohl dostat k jeho počítači a odeslat příslušnou zprávu. „Samotná teoretická možnost nestačí,“ oznámil Vyšší zemský soud ve Vídni.

Předchozí soudní instance se podle něj neměla spokojit jen s tvrzením, že k počítači mohly mít přístup i jiné osoby. Okruh těchto osob je velmi malý, přesto žalobce nikoho jako podezřelého přímo nejmenoval. A ani se nepokusil zjistit, kdo by to mohl být. Soudce proto kvůli nedostatkům v dokazování rozsudek první instance zrušil a případ vrátil k novému projednávání.

Na definitivní rozsudek přitom čekají různé organizace, advokáti i politici nejen v Rakousku, ale i v jiných evropských státech. Případů sexuálního obtěžování po internetu totiž přibývá a legislativa se s nimi jen obtížně vyrovnává. A to právě kvůli takovým otázkám, jako je potvrzení identity pachatele, nebo posouzení závažnosti těchto „zpráv“ a jejich možného dopadu na psychiku adresáta.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud