Pravomoci prezidenta: udílení milostí, amnestie i veto. Co vše prezident smí | info.cz

Články odjinud

Co vše smí český prezident? Pravomoci hlavy státu přehledně

Už koncem měsíce bude jasné, kdo bude novou hlavou státu. Prezidenta České republiky volí sami občané a tím mu dávají silný mandát. Prezident i díky němu není pouze reprezentativní postavou. Víte ale, o čem všem může rozhodovat a jaké má pravomoci?

Prezident může být do úřadu zvolený maximálně dvakrát po sobě. Miloš Zeman má tak v případě výhry před sebou poslední 5leté období na Hradě. První kolo voleb se bude konat 12. a 13. ledna, případné druhé kolo pak 26. a 27. ledna. Nový prezident se následně ale ujme funkce až za více než měsíc. Oficiální přísahu složí 8. března a od toho dne je oficiálně hlavou státu. Pravomoci českého prezidenta upravuje třetí hlava Ústavy, konkrétně články 54 až 66.

Prezidentská milost

Hlava státu může dle svého uvážení udílet milosti. Existují přitom tři druhy odpuštění trestu. Při abolici jde o přerušení nebo nezahájení trestního řízení, agraciace znamená odpuštění nebo zmírnění dosud nevykonaného trestu a rehabilitace zahlazení odsouzení. Současný prezident Miloš Zeman už v počátcích výkonu svého mandátu řekl, že milost bude udělovat velice výjimečně a většinou v případě těžce nemocných odsouzených. Výjimkou bylo bezesporu propuštění doživotně odsouzeného vraha Jiřího Kajínka v květnu loňského roku.

Prezident může také rozhodovat o rozsáhlejší amnestii, jak naposledy při odchodu z úřadu v roce 2013 udělal Václav Klaus.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Prezidentské veto

Prezident má pravomoc zasáhnout do legislativního procesu schvalování zákonů. Může je vetovat a vrátit k projednání do Poslanecké sněmovny. Ta může zákon opětovně schválit, je k tomu ale potřeba hlas nadpoloviční většiny všech poslanců. Prezident může vetovat zákon pouze jednou a nesmí odmítnout podepsat ústavní zákony.

Jmenování vlády

Přestože o podobě Poslanecké sněmovny rozhodují voliči, je to prezident, kdo po volbách do dolní komory jmenuje premiéra a vládu. Také on stanoví, kdy se uskuteční první zasedání nové Sněmovny. Vyhlašuje také termíny parlamentních voleb a může se zúčastnit schůzí obou komor Parlamentu a promluvit zde, kdykoli o to požádá. Může také Sněmovnu rozpustit a přijímá demisi členů vlády.

Udílení vyznamenání

Pravomocí prezidenta je udílet státní vyznamenání. Oceněné mu navrhují poslanci, senátoři a vláda. Prezident může navrhovat osobnosti také sám, potřebuje ale kontrasignaci premiéra. Vyznamenání se udělují každý rok 28. října. Zeman za pět let vyznamenal desítky osobností, někdy i kontroverzních. Někteří navržení ale řád a medaile z jeho rukou převzít odmítli.

Jmenování soudců a profesorů

Prezident uvádí do úřadu navržené soudce a profesory. Má pravomoc je nejmenovat. Váhal například u historika Martina C. Putny, kterému nakonec odmítl předat dekret osobně. Prezident také jmenuje členy Bankovní rady České národní banky a vedení Nejvyššího kontrolního úřadu. Současní kandidáti uvedli, že by profesory jmenovat neodmítali.

Imunita

Hlava státu má rozsáhlou imunitu. Prezidenta nelze zadržet ani trestně stíhat. Senát může se souhlasem poslanců podat ústavní žalobu kvůli velezradě nebo hrubému porušení Ústavy. Skupina senátorů chtěla loni žalobu podat, když Miloš Zeman odmítal odvolat ministra financí Andreje Babiše, nakonec k tomu ale nedošlo.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Němci mají velkou víru. Ta jim ale auta a průmysl nenastartuje, říká šéfka plynárníků

Česko by se mohlo mnohem rychleji odklonit od uhlí, pokud by přestalo odmítat zemní plyn. V rozhovoru Michala Půra o tom mluví výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská. Podle ní je velmi pravděpodobné, že se příprava nových jaderných bloků zdrží a pak přijde na řadu plyn, přestože o něm nikdo příliš nemluví. V plynárenství se ovšem situace začíná obracet, protože 60 procent tepla v Česku je dodáváno z uhlí a cena emisní povolenky byznys tepláren velmi rychle likviduje.

„Nemáte jinou možnost, jak rychle nahradit uhlí. Nebavím se v dlouhých časových horizontech. Maximálně do roku 2035 nebo 2040 budete muset vytěsnit z teplárenství uhlí,“ říká Kovačovská.

Podle ní dojde k rozpadu některých teplárenských firem. Cena uhlí sice stagnuje, citelně ale zdražují povolenky, zatímco cena plynu klesá. „Díky tomuto trendu je zásobování teplem z plynových zdrojů levnější než zásobování z uhelných zdrojů. Pokud se nezmění situace, tak dojde k jejich (teplárenských firem) rozpadu,“ vysvětluje Kovačovská.

Link

Nepostradatelnost plynu si podle ní začínají uvědomovat i Němci, kteří patří mezi evropské lídry v přechodu na obnovitelné zdroje. „Němci mají hodně velkou víru, ale také vědí, že s vírou nenastartují auto a fabriky. Vědí, že ten výkon nedostanou tam, kde ho potřebují. Do průmyslového srdce Německa – do Bavorska,“ říká. Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

6416692:article:false:false:false