Předčasné volby prezidenta: Dle Ústavy převezme pravomoci premiér, země může být čtvrt roku bez prezidenta | info.cz

Články odjinud

Země může být víc než čtvrt roku bez prezidenta. Co by se stalo, kdyby Zeman nedokončil mandát

S opětovným zvolením Miloše Zemana se někteří začali ptát, co by se stalo, kdyby náhodou pětiletý mandát nedokončil. V historii Česka a Československa se něco podobného stalo jen dvakrát, když při výkonu funkce zemřel Klement Gottwald a Antonín Zápotocký. Česká Ústava na podobné situace ale pamatuje a dle zvyklostí by se do sto dní měli následně konat nové předčasné volby.

Okolností, kvůli kterým nemusí prezident dokončit svůj mandát, je několik. Hlava státu může dobrovolně abdikovat, případně může odstoupit nedobrovolně kvůli velezradě, nebo závažnému porušení Ústavy. Výjimečná situace také nastává, pokud prezident zemře v úřadě.

V případě úmrtí prezidenta nastávají předčasné volby. Ty vypisuje do 10 dnů předseda Senátu. Novou hlavu státu si pak občané musí zvolit do 90 dnů. Prakticky tak může být země zhruba čtvrt roku bez prezidenta. Stejný postup následuje i po dobrovolném (abdikace) nebo nuceném odchodu z funkce.

Co vše smí český prezident? Přehled prezidentských pravomocí najdete zde>>>

V mezidobí by prezidentské pravomoci připadly předsedovi vlády. Ve výjimečných případech pak předsedovi Poslanecké sněmovny, nebo předsedovi Senátu.

V historii Československa zemřeli při vykonávání úřadu dva muži. Klement Gottwald v březnu 1953 a jeho následovník Antonín Zápotocký v listopadu 1957. Východní sousedé mají ale s bezvládím rozsáhlejší zkušenosti.

Slovenská vláda se v roce 1998 nedokázala dohodnout, kdo převezme úřad po prvním slovenském prezidentovi Michalu Kováčovi. Tři čtvrtě roku tak hlavu státu zastupoval tehdejší premiér Vladimír Mečiar. Ten ve své dočasné funkci například udělil amnestie lidem, kteří měli mít na svědomí únos Kováčova syna do Rakouska. Slovenský Ústavní soud loni v létě rozhodl, že Mečiar v tomto období opakovaně zneužil svoji moc. 

Co se děje po úmrtí hlavy státu? Podrobnosti najdete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Žižka na 900 stran. Petr Čornej vydává knihu, která tu 90 let nebyla

Přední odborník na středověké dějiny profesor Petr Čornej vydá v příštích dnech bez nadsázky své životní dílo. Na 900 stranách představí osudy husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, nabídne ale rovněž jejich pozdější interpretaci, ovlivněnou například národoveckými či komunistickými zkresleními. Přesně 600 let po začátku husitské revoluce tak o tehdejší dějiny výrazně ožívá zájem. Ten vyvrcholí v příštím roce chystaným velkofilmem Petra Jákla Jan Žižka.

Čornejovu knihu Jan Žižka s podtitulem Život a doba husitského válečníka vydává nakladatelství Paseka. Podle autorových slov na literárním festivalu Tabook by měla být k dostání od 6. listopadu.

Ač se to zdá skoro nemožné, Čornejovo vědecké dílo a Jáklův téměř až hollywoodský spektákl mohou mít ledacos společného. Středověkého vojevůdce vykreslí podobnými barvami. Oba se totiž zaměří na jeho charisma, víru i vojenský talent.

Link

„Žižkův nový životopis vychází u příležitosti 600. výročí výbuchu husitské revoluce a napravuje bilanci české historiografie, jež po tetralogii Františka Šmahela nepřišla s fundovaným vědeckým dílem na toto vzrušující téma již půl století,“ dočteme se v edičním plánu nakladatelství. „Čtenář dostává do rukou druhou nejrozsáhlejší práci o Žižkovi, navazující na téměř devadesát let staré monumentální dílo Josefa Pekaře, jehož výsledky s využitím nejnovějších badatelských poznatků doplňuje, koriguje i překonává,“ uvádí rovněž Paseka.

Petr Čornej má za sebou mimořádně plodné období. Na zmíněném literárním festivalu představil začátkem října také novou sbírku studií Husité a husitství, v níž se zabývá „dlouhým husitstvím“, tedy nejen souvisejícími válkami, ale rovněž jejich následky, vedoucími například až ke vzniku Jednoty bratrské.

„Kniha přináší 16 dříve publikovaných studií, které byly pro tento soubor doplněny a rozšířeny o nové poznatky tak, aby odrážely momentální stav vědeckého bádání. Věnuje se problematice široce chápané husitské epochy, kterou autor vymezuje léty 1402 – 1485, avšak přihlíží i k aktualizaci husitských idejí v předbělohorském období. V několika tematických blocích přibližuje působení Jana Husa, situaci v husitské Praze, osobnost českého krále Jiřího z Poděbrad, dějepisectví 15. a 16. století i reflexi husitství v moderní české společnosti,“ představuje publikaci nakladatelství Karolinum, které ji vydalo.

Link

Čornej se pravidelně účastní různých debat, pořádá přednášky pro veřejnost. Chystanou knihu o Žižkovi chce přestavit také přímo v Táboře, a to 3. prosince v tamním Husitském muzeu. Na všech těchto aktivitách je cenné, že Čornej nezůstává jen ve středověku, ale klíčovou epochu našich dějin zvládá interpretovat až do současnosti, a tak ji také aktualizovat.

43302