Předčasné volby prezidenta: Dle Ústavy převezme pravomoci premiér, země může být čtvrt roku bez prezidenta | info.cz

Články odjinud

Země může být víc než čtvrt roku bez prezidenta. Co by se stalo, kdyby Zeman nedokončil mandát

S opětovným zvolením Miloše Zemana se někteří začali ptát, co by se stalo, kdyby náhodou pětiletý mandát nedokončil. V historii Česka a Československa se něco podobného stalo jen dvakrát, když při výkonu funkce zemřel Klement Gottwald a Antonín Zápotocký. Česká Ústava na podobné situace ale pamatuje a dle zvyklostí by se do sto dní měli následně konat nové předčasné volby.

Okolností, kvůli kterým nemusí prezident dokončit svůj mandát, je několik. Hlava státu může dobrovolně abdikovat, případně může odstoupit nedobrovolně kvůli velezradě, nebo závažnému porušení Ústavy. Výjimečná situace také nastává, pokud prezident zemře v úřadě.

V případě úmrtí prezidenta nastávají předčasné volby. Ty vypisuje do 10 dnů předseda Senátu. Novou hlavu státu si pak občané musí zvolit do 90 dnů. Prakticky tak může být země zhruba čtvrt roku bez prezidenta. Stejný postup následuje i po dobrovolném (abdikace) nebo nuceném odchodu z funkce.

Co vše smí český prezident? Přehled prezidentských pravomocí najdete zde>>>

V mezidobí by prezidentské pravomoci připadly předsedovi vlády. Ve výjimečných případech pak předsedovi Poslanecké sněmovny, nebo předsedovi Senátu.

V historii Československa zemřeli při vykonávání úřadu dva muži. Klement Gottwald v březnu 1953 a jeho následovník Antonín Zápotocký v listopadu 1957. Východní sousedé mají ale s bezvládím rozsáhlejší zkušenosti.

Slovenská vláda se v roce 1998 nedokázala dohodnout, kdo převezme úřad po prvním slovenském prezidentovi Michalu Kováčovi. Tři čtvrtě roku tak hlavu státu zastupoval tehdejší premiér Vladimír Mečiar. Ten ve své dočasné funkci například udělil amnestie lidem, kteří měli mít na svědomí únos Kováčova syna do Rakouska. Slovenský Ústavní soud loni v létě rozhodl, že Mečiar v tomto období opakovaně zneužil svoji moc. 

Co se děje po úmrtí hlavy státu? Podrobnosti najdete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Spory o audit: Evropská komise nemůže vykládat české právo, říká profesor Tomášek

Audit Evropské komise, který řeší střet zájmů premiéra Andreje Babiše, se pojí s celou řadou právních otázek. Je finální, nebo není? Může Evropská komise vykládat české právo? A nemá přece automaticky přednost to evropské? Na zásadní souvislosti celé kauzy upozorňuje v rozhovoru pro INFO.CZ vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a její proděkan profesor Michal Tomášek.

Je audit Evropské komise, rozebírající střet zájmů premiéra Andreje Babiše, pohledem evropského práva finální? Je tomu z pohledu českého práva jinak?

Evropská komise sama potvrdila, že finální je. Je sice finální, ale v exekutivním smyslu. Příslušná tvrzení se mohou stát předmětem soudního projednávání buď z iniciativy České republiky, anebo, pokud by například Česká republika požadavky EU neplnila, z iniciativy Evropské komise. 

Posuzuje se aktuální problematika evropských dotací a jejich vracení na základě evropského, nebo českého práva? ​Respektive je v těchto pohledech zásadní rozdíl?

Problematika je podrobně upravena evropským unijním právem, které musí české právo respektovat. V daném kontextu se jeví jako zásadní nařízení EU č. 2018/1046, zejména jeho článek 61, podle něhož se osoby s vlivem na rozpočet a dotace zdrží jakéhokoli jednání, kdy by z důvodu jejich osobního hospodářského zájmu mohl být ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí.

Takové dotace neměly být dotčeným podnikům podle Evropské komise poskytnuty a Evropská komise může uložit České republice, aby je vymohla zpět třeba i procesní formou podle českého práva.

6061319:article:false:true:true

Má tedy v tomto ohledu přednost evropské, nebo české právo?

Evropské právo má aplikační přednost, zvláště jde-li o nařízení, které přímo zavazuje všechny jednotlivce bez transpozice do vnitrostátního práva členského státu.

Link

Premiér Andrej Babiš argumentuje tím, že Evropská komise nemůže vykládat české zákony. Jak je to vaším pohledem?

Je škoda, že si auditní zprávu nemůžeme přečíst, abychom posoudili, jakých hanebností se v ní Evropská komise dopouští. Připomíná mi to dobu mého mládí, kdy jsme se také nesměli seznámit s textem Charty 77, oficiální místa ji odsuzovala a lid obecný si myslel své.

Z první verze jejího textu, který pronikl na veřejnost v létě, se mi zdá, že zaujetí Evropské komise českým právem je skutečně masivní. Ona ho opravdu nemůže vykládat, to by měly české soudy, ale ve světle práva unijního. Je otázka, zda tak ve zprávě skutečně Evropská komise činí, anebo zda popisuje jeho aplikaci.

Citat

Jde v rámci Evropské unie o bezprecedentní situaci, nebo již Evropská komise srovnatelné audity vydala?

Takové audity jsou standardní součástí postupů Evropské komise. Méně standardní je, aby v nich figuroval tak vysoký činitel, jako je člen Evropské rady. Ostatně v tradičních demokraciích by každý politik i při daleko méně závažných podezřeních na svoji funkci rezignoval. Jen namátkou mě napadá příklad německého prezidenta, který odstoupil proto, že měl údajně přijmout darem automobil Škoda Yetti. To není otázka presumpce viny nebo neviny, ale dobrého vychování – noblesse oblige.

Link

-1