Drahoš: Volby 2018. Životopis kandidáta | info.cz

Články odjinud

Drahoš postoupil do druhého kola voleb. Profil kandidáta přehledně

Když před několika měsíci oznámil bývalý předseda Akademie věd ČR svou prezidentskou kandidaturu, ptali se komentátoři, zda se mu podaří vystoupit z pozice vědce a oslovit davy. Zda na nabídku „klidné síly“ Češi uslyší. Teď se mu podařilo probojovat do druhého kola, ve kterém se utká se současným prezidentem Milošem Zemanem. INFO.CZ vám postupně v abecedním pořadí představilo všechny prezidentské kandidáty.

Racionalita, klid, trpělivost. To jsou atributy, které se k Drahošovi váží především. Politika a předvolební kampaně zvlášť jsou ale často spíše než o rozumu o emocích. A to by pro vědce Jiřího Drahoše nemusel být správný ring. „Vím, že politici říkají, že když se o nich nepíše, tak jsou vlastně mrtví. Jakýkoliv způsob se jim tak hodí k vyvolání mediálního zájmu. Stále si ale myslím, že prezidentský úřad by měl být spojen s určitou solidností. Politiků je mnoho, strany se v parlamentu střídají. Prezident je ale jen jeden. Mnoho lidí tak ode mě očekává, že budu důstojným protějškem politických šarvátek,“ vyprávěl pro INFO.CZ Drahoš na jaře letošního roku.

Drahoš vyvrátil pomluvu o StB, doložil lustrační osvědčení

„Nemyslím si, že bych byl nějaký suchar. V kontaktní kampani, kterou připravuji, určitě nebudu mluvit čistě akademicky,“ bránil se tehdy pochybnostem, zda dokáže oslovit davy. A zatím se mu dařilo. Objížděl kraje, na sociální sítě dává pravidelně fotografie ze setkání z regionů. Prostor pravidelně dostával i v médiích. Mezi prezidentskými kandidáty se navíc těšil velké podpoře z řad podnikatelů. Z transparentního účet lze ale vyčíst, že ho podporují i drobní dárci.

Drahoš sám sebe vnímá jako občanského kandidáta a o podporu stran se nesnažil. Některé partaje mu ale i tak náklonost vyjadřují, především lidovci a Starostové a nezávislí. Podle průzkumů patří mezi favority voleb, bookmakeři ho dokonce v létě stavěli na první místo. V létě se začala šířit pomluva, že Drahoš spolupracoval s StB. Kandidát ale podezření vyvrátil zveřejněním lustračního osvědčení.

Kandidatura byla rozhodnutí rozumu i srdce

„Byla to kombinace rozumu a srdce. Přece jen když člověk dospěje k takovému rozhodnutí, tak to nemůže být jen vykalkulované na základě sociologických průzkumů, zda má, nebo nemá šanci,“ vyprávěl Drahoš pro INFO.CZ, když se vracel se v myšlenkách do uplynulých měsíců, kdy svůj vstup do boje o Hrad zvažoval.

Přiznává, že to bylo dlouhé rozhodování. „Člověk se nemůže jednoho dne ráno probudit, podívat se z okna a říct si: mohl bych být prezidentem,“ popisuje. Stejně ale existuje okamžik, kdy si poprvé připustil reálnou možnost, že by se tak opravdu mohlo stát.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

V šedesáti osmi letech, na sklonku úspěšné kandidatury by se klidně mohl rozhodnout, že se bude raději věnovat koníčkům. Vystoupit z veřejných funkcí. „Uměl bych si to představit. Vlastně jsem se na to duševně dlouhou dobu připravoval,“ vypráví. Jenže v něm pak podle jeho slov převážil pocit zodpovědnosti. „Je to jeden z důležitých faktorů, který hrál roli při mém rozhodování. Je to něco, co mám zřejmě v sobě,“ říká. A nepopírá, že vliv na něj měl i pohled na to, jakým způsobem prezidentskou funkci zastává Miloš Zeman, jak potvrdil i v rozhovoru pro pořad Štrunc!. První úkol získat dostatečný počet podpisů Drahoš s přehledem splnil. Nyní ho čeká ostrá fáze kampaně. Otázkou je, jak do skupiny kandidátů, kteří se jasně vymezili proti Miloši Zemanovi, zasáhne vstup Mirka Topolánka, který se rozhodl kandidovat na poslední chvíli.

Pohyby na transparentním účtu Jiřího Drahoše můžete sledovat tady.

Z Akademie věd na Hrad

Jiří Drahoš se narodil ve slezském Jablunkově 20. února 1949. Po absolvování oboru fyzikální chemie na VŠCHT v Praze v roce 1972 nastoupil do Ústavu teoretických základů chemické techniky ČSAV. Po listopadu 1989 působil na několika manažerských pozicích, mimo jiné jako předseda ústavních odborů, zástupce ředitele a posléze ředitel Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.

V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství, o dva roky později byl zvolen místopředsedou a v roce 2009 předsedou Akademie věd ČR. V roce 2012 mu prezident Václav Klaus udělil Medaili prvního stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. Je spoluautorem řady patentů, mimo jiné na recyklaci odpadního plastu nebo vysoušení papírového materiálu. S manželkou Evou má dvě dcery.

www.jiridrahos.cz

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Benešová začala s reformou justice. Sice beze změn zákonů, ale o to účinněji

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) učinila a učiní několik kroků, které mohou do budoucna přispět k vyřešení některých desetiletí trvajících problémů české justice a celkově zrychlit její výkon. Nemusí k tomu ani měnit zákony, stačí, že naslouchá předsedům soudů a snaží se vyhovět jejich potřebám. Benešová tak například posiluje zvláště přetížené soudní úseky novými asistenty a v dohledné době chce rovněž přeskupit kapacity soudců. S klesající trestnou činností se už nebude muset právě trestnímu právu věnovat tolik z nich jako dosud. Benešové silně nahrává i letošní výrazná obměna předsedů krajských soudů – pět z nich má, či bude mít nové vedení.

Tento týden představená Výroční statistická zpráva České soudnictví 2019 vesměs potvrzuje dlouhodobé justiční trendy. Daří se zrychlovat civilní a trestní řízení u okresních soudů, letité problémy jsou naopak se správním řízením, i když i tam loni díky nižšímu nápadu alespoň počet vyřízených věcí překonal počet nových podání.

Přetížený je zejména Městský soud v Praze – v hlavním městě totiž sídlí množství ministerstev a dalších správních úřadů, a pokud je někdo žaluje, obrací se právě na tento soud. Benešová podle svých slov nechce zvyšovat počty soudců, kterých jsou v České republice lehce přes tři tisíce. V tomto konkrétním případě ale spolupracuje s končícím předsedou soudu Liborem Vávrou a přiděluje mu nové asistenty, kteří míří právě na správní úsek. A z jejích navazujících slov je zřejmé, že i další soudy budou moci nabrat nové asistenty. Ad hoc situaci začal řešit už ministr Robert Pelikán (ANO), který při jmenování nových soudců upřednostňoval právě přetížené soudy a agendy.

Link

Dlouhodobě je ale zvyšování počtu asistentů soudců vhodnou strategií – i justiční znalci mluví o tom, že soudce by měli obklopovat kolegové, kteří mohou řadu úkolů vyřešit za ně, zejména jim mohou připravovat podklady tak, aby tito mohli rychle rozhodovat, tedy vydávat rozsudky a usnesení, a nezdržovat se doprovodnou agendou. Aplikace tohoto modelu má totiž jasný ekonomický efekt.

„Jeden asistent soudce může odčerpat od soudce zhruba jednu třetinu jeho práce. Tři asistenti by v zásadě mohli nahradit jednoho soudce. A při porovnání jejich platů matematicky vychází, že navyšování počtu asistentů je pro státní rozpočet ekonomicky výhodné,“ vypočítal například v rozhovoru pro INFO.CZ dlouholetý předseda zmíněného soudu Jan Sváček.

6411743:article:false:false:false

To si uvědomuje rovněž ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která se snaží justici, v jasné spolupráci s šéfy jednotlivých soudů, zrychlit, i když ve státním rozpočtu nejsou, a i kvůli aktuální koronavirové krizi ani nebudou, peníze „navíc“. Rozumné je v tomto ohledu rovněž zamýšlené přeskupení justičních sil, kdy se právě potřebné agendě začne věnovat více soudců. Ne snad, že by jejich počet narostl, ale někteří z nich budou muset změnit svou odbornost. Týkat se to patrně bude hlavně specialistů na trestní právo, trestná činnost totiž v České republice poslední dobou klesá, a tak se jí nebude muset věnovat tolik soudců.

Link

Justice se v současnosti výrazně mění i v její řídící rovině, na svá místa nastupují noví předsedové krajských soudů a desetiletého mandátu se v květnu ujal rovněž předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. A podle informací, které má INFO.CZ k dispozici, bude rovněž v justici stále znatelnější manažerský způsob řízení, právě tento druh myšlení byl totiž při volbě nových šéfů upřednostňován.

„O vítězích mám velice vysoké mínění, nastupují justiční manažeři s promyšlenými kroky, jak soud směřovat dopředu. Zvítězili ti, kteří komisi přesvědčili o svých nejvyšších manažerských schopnostech. Manažerský standard řízení soudů tak půjde nahoru. Důležité rovněž je, že noví předsedové si uvědomují jednak kariérní propojení mezi jednotlivými stupni soudů, jednak nutnost sjednocování judikatury,“ popsal INFO.CZ jeden z vysoce postavených soudců.

Noví justiční šéfové se mají s ministryní spravedlnosti podle jejích slov setkat na poradě hned po začínajících letních prázdninách a „sesouladit koncepci“. A zatím to vypadá, že změny, které poté přijdou, byť třeba zdánlivě drobné a organizační, budou zase ku prospěchu věci.

Link

45523