Prezidentské volby 2018: Kandidát Petr Hannig | info.cz

Články odjinud

Kandidát na prezidenta Petr Hannig: Objevitel Lucie Bílé, který chce být slušnějším Zemanem

Jednasedmdesátiletý hudebník, producent a předseda strany Rozumní Petr Hannig chce jít v politických stopách Miloše Zemana, ale zároveň chce voličům nabídnout jiné chování. Pokud by byl zvolen, z Pražského hradu by zmizela vlajka EU, kterou by nahradila vlajka česká. Hannig má v očích kritiků handicap: v kandidatuře na čtvrtého prezidenta ČR ho podporuje mimo jiné extremista Adam B. Bartoš, který čelí obžalobě z popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa.

Před pěti lety si na kandidaturu na českého prezidenta netroufal. „Tehdy jsem si ve svých 66 letech připadal na tak závažnou změnu – a hlavně naprostou ztrátu svobody – v mém životě příliš mladý,“ vzpomínal letos v létě jednasedmdesátiletý hudebník Petr Hannig. Dnes už uvažuje jinak a o Hrad bojuje spolu s dalšími osmi kandidáty.

Hannig chce být jako prezident Zeman, ale chovat se jinak

Jeho kandidaturu podpořilo požadovaných 20 poslaneckých podpisů, které Hannig získal od končících i nových poslanců z několika politických stran. Sám je ještě na poslední chvíli sbíral na kapotě auta zaparkovaného na Malostranském náměstí, tedy nedaleko Poslanecké sněmovny.

Svou kandidaturu Hannig oznámil letos v červenci. Uvedl, že chce navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, ale zároveň chce voličům nabídnout jiný způsob chování. „Mnozí lidé souhlasí s politikou prezidenta Zemana, nechtějí ho však volit, kvůli formě jeho chování, jak říkají. Mou formou bude pokora, naslouchání druhým, snaha pochopit jiná stanoviska,“ vysvětlil v projevu.

Odlišovat od Zemana se chce Hannig také tím, že by za svého prezidentování nenechal nad Pražským hradem vlát vlajku Evropské unie. „Pražský hrad je sídlem prezidentů České republiky a má tam vlát pouze vlajka České republiky,“ uvedl.

Je také jediným z kandidátů, který by neměl problém jmenovat premiérem předsedu vítězné strany, přestože by byl trestně stíhaný.

Profily prezidentských kandidátů si můžete přečíst zde.

Petra Hanniga v jeho kandidatuře na čtvrtého prezidenta České republiky podporuje krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše. Extremista Bartoš čelí obžalobě ze schvalování, bagatelizování a popírání genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa.

Petr Hannig se narodil v roce 1946 v Ústí nad Labem. Absolvoval střední umělecko-průmyslovou školu v Turnově a poté konzervatoř v Praze (obory varhany, dirigování a skladba). Svá studia zakončil na Hudební akademii múzických umění (HAMU), kde se věnoval skladbě.

Hannig v letech 1968-1969 spolupracoval ve Velké Británii s řadou známých hudebníků, například s Dusty Springfield. V roce 1969 se vrátil zpět do Československa a po uzavření hranic spolupráci s britskou hudební scénou ukončil.

Předseda strany Rozumní přemohl rakovinu

Dlouhá léta působil jako redaktor Československého rozhlasu a zároveň měl svou kapelu Maximum Petra Hanniga. Objevil řadu zpěváků a umělců – především Hanu Zaňákovou, kterou přejmenoval na Lucii Bílou. Spolupracoval také s Vítězslavem Vávrou, Jakubem Smolíkem, Petrou Černockou, Hanou Hegerovou nebo Ivetou Bartošovou a Petrem Sepéšim. Jako hudební skladatel složil stovky písní a v roce 1994 založil hudební vydavatelství MAXIMUM, které řídí dodnes.

Petr Hannig se o vstup do politiky pokusil několikrát. V roce 2002 založil Stranu zdravého rozumu, která dnes vystupuje pod názvem Rozumní. Od stejného roku Hannig pravidelně kandiduje ve volbách do Sněmovny a Senátu. Při loňské kandidatuře do Senátu v Praze 11 získal 2,3 procenta hlasů a jeho Rozumní v letošních sněmovních volbách obdrželi 0,72 procent hlasů. Hannig se v minulosti pokoušel dostat také do Evropského parlamentu, ale pokaždé jeho kandidatura skončila neúspěchem. V roce 2004 mu lékaři diagnostikovali rakovinu prostaty, ze které se zotavil.

www.petrhannig-rozumni.cz

Vše o prezidentských volbách naleznete zde.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Brexit sráží hlavy. Mayová odchází v slzách, na obzoru je ještě větší krize

Původně mělo Spojené království touto dobou stát mimo Evropskou unii, ale opak je pravdou. Skutečný brexit je v nedohlednu, země se účastní voleb a na britských ostrovech padají další hlavy. Po Davidu Cameronovi brexit udělal politickou mrtvolu i z jeho nástupkyně, premiérky Theresy Mayové. Její odchod ale nepřekvapil, byl jen otázkou času. Větší neznámou je, zda brexit nepřeválcuje i dalšího premiéra či premiérku.

„Žádnou změnu neočekávejte,“ prohlásila dopoledne ústy své mluvčí Evropská komise. Řeč je o brexitu a postoji Bruselu k této otázce. Evropští vyjednavači tak dali najevo, že je ani dnešní rezignace britské premiérky Theresy Mayové neobměkčí a nebudou Britům ustupovat. Velká Británie má EU opustit 31. října, na tom se nic nemění. Pořád ale není jasné, za jakých okolností se tak stane. 

Premiérka Mayová se snažila dohodu, kterou uzavřela se zbytkem EU, několikrát protlačit britským parlamentem, ale pohořela a jen sbírala rány. Poslední pokus se měl odehrát tento týden. Nepomohly ani nabízené ústupky, kterými se Mayová snažila na svou stranu získat opozici. Nezbyla jiná možnost než hlasování o klíčovém zákonu odložit, což všechny navedlo k úvahám o konci Mayové.

Link

Oznámení, že se tak stane 7. června, proto není velkým překvapením. Komentátoři zahraničních médií se shodují v tom, že britská premiérka byla politickou mrtvolou už dlouho a její setrvávání v Downing Street 10 bylo pouhým prodlužováním bezvýchodné situace. Otázkou zůstává, zda její odchod z čela Konzervativní strany situaci odblokuje.

Na obzoru ještě hlubší politická krize

Britská premiérka oznámila rezignaci na funkci lídryně konzervativců. V čele vlády zůstane do doby, než se podaří vybrat jejího nástupce. O místo v čele Konzervativní strany se aktuálně přihlásil ministr zahraničí Jeremy Hunt. Podobný krok zvažuje zákonodárce Graham Brady. Za favorita je ale už několik týdnů považovaný bývalý šéf ostrovní diplomacie a jedna z nejvýraznějších tváří kampaně za brexit Boris Johnson. Dalším jménem je bývalá ministryně ve vládě Mayové Andrea Leadsomová, která tuto středu z kabinetu odešla.

Přehled celkem 13 tváří, které připadají v úvahu přináší BBC.

Johnson i Leadsomová mají jedno společné – na rozdíl od Mayové nepodporují stávající dohodu o podobě brexitu, kterou Londýn uzavřel s ostatními členy Evropské unie. A jak už bylo řečeno, u lídrů Evropské rady s touto představou narazí. Na obzoru je s nimi ještě hlubší krize, než ve které se země nachází nyní. Aneb Brusel s odchodem Mayové ztrácí partnera, se kterým mohl vést alespoň nějaký dialog. Její nástupce s největší pravděpodobností tak vstřícný nebude.

Link

Objevují se proto hlasy, že Spojené království se počínaje dneškem vydalo na cestu k předčasným volbám. Po nich volá i lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn, který tvrdí, že rozdělení konzervativci nejsou schopni v Británii vládnout. „Parlament je v patové situaci a konzervativci nenabízejí žádná řešení dalších výzev, kterým čelíme,“ uvedl Corbyn. Volby by podle šéfa labouristů měly být co nejdříve. Labouristé už dříve dali najevo, že by byli i pro vypsání druhého referenda.

Spojené království mělo opustit Evropskou unii už 29. března a neučinilo tak ani v náhradním termínu 12. dubna. Pokud ani v dalších měsících neprojde rozhádaným parlamentem brexitová dohoda tak, aby se vše stihlo do nejzazšího termínu 31. října, nebo vláda nevypíše nové referendum, vypadne Británie z EU tím nejhorším možným způsobem a bez jakékoli kontroly. To by mělo velké dopady na obě strany – jak na Spojené království, tak na členské země EU včetně Česka.

41752