Prezidentské volby 2018: Kandidát Petr Hannig | info.cz

Články odjinud

Kandidát na prezidenta Petr Hannig: Objevitel Lucie Bílé, který chce být slušnějším Zemanem

Jednasedmdesátiletý hudebník, producent a předseda strany Rozumní Petr Hannig chce jít v politických stopách Miloše Zemana, ale zároveň chce voličům nabídnout jiné chování. Pokud by byl zvolen, z Pražského hradu by zmizela vlajka EU, kterou by nahradila vlajka česká. Hannig má v očích kritiků handicap: v kandidatuře na čtvrtého prezidenta ČR ho podporuje mimo jiné extremista Adam B. Bartoš, který čelí obžalobě z popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa.

Před pěti lety si na kandidaturu na českého prezidenta netroufal. „Tehdy jsem si ve svých 66 letech připadal na tak závažnou změnu – a hlavně naprostou ztrátu svobody – v mém životě příliš mladý,“ vzpomínal letos v létě jednasedmdesátiletý hudebník Petr Hannig. Dnes už uvažuje jinak a o Hrad bojuje spolu s dalšími osmi kandidáty.

Hannig chce být jako prezident Zeman, ale chovat se jinak

Jeho kandidaturu podpořilo požadovaných 20 poslaneckých podpisů, které Hannig získal od končících i nových poslanců z několika politických stran. Sám je ještě na poslední chvíli sbíral na kapotě auta zaparkovaného na Malostranském náměstí, tedy nedaleko Poslanecké sněmovny.

Svou kandidaturu Hannig oznámil letos v červenci. Uvedl, že chce navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, ale zároveň chce voličům nabídnout jiný způsob chování. „Mnozí lidé souhlasí s politikou prezidenta Zemana, nechtějí ho však volit, kvůli formě jeho chování, jak říkají. Mou formou bude pokora, naslouchání druhým, snaha pochopit jiná stanoviska,“ vysvětlil v projevu.

Odlišovat od Zemana se chce Hannig také tím, že by za svého prezidentování nenechal nad Pražským hradem vlát vlajku Evropské unie. „Pražský hrad je sídlem prezidentů České republiky a má tam vlát pouze vlajka České republiky,“ uvedl.

Je také jediným z kandidátů, který by neměl problém jmenovat premiérem předsedu vítězné strany, přestože by byl trestně stíhaný.

Profily prezidentských kandidátů si můžete přečíst zde.

Petra Hanniga v jeho kandidatuře na čtvrtého prezidenta České republiky podporuje krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše. Extremista Bartoš čelí obžalobě ze schvalování, bagatelizování a popírání genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa.

Petr Hannig se narodil v roce 1946 v Ústí nad Labem. Absolvoval střední umělecko-průmyslovou školu v Turnově a poté konzervatoř v Praze (obory varhany, dirigování a skladba). Svá studia zakončil na Hudební akademii múzických umění (HAMU), kde se věnoval skladbě.

Hannig v letech 1968-1969 spolupracoval ve Velké Británii s řadou známých hudebníků, například s Dusty Springfield. V roce 1969 se vrátil zpět do Československa a po uzavření hranic spolupráci s britskou hudební scénou ukončil.

Předseda strany Rozumní přemohl rakovinu

Dlouhá léta působil jako redaktor Československého rozhlasu a zároveň měl svou kapelu Maximum Petra Hanniga. Objevil řadu zpěváků a umělců – především Hanu Zaňákovou, kterou přejmenoval na Lucii Bílou. Spolupracoval také s Vítězslavem Vávrou, Jakubem Smolíkem, Petrou Černockou, Hanou Hegerovou nebo Ivetou Bartošovou a Petrem Sepéšim. Jako hudební skladatel složil stovky písní a v roce 1994 založil hudební vydavatelství MAXIMUM, které řídí dodnes.

Petr Hannig se o vstup do politiky pokusil několikrát. V roce 2002 založil Stranu zdravého rozumu, která dnes vystupuje pod názvem Rozumní. Od stejného roku Hannig pravidelně kandiduje ve volbách do Sněmovny a Senátu. Při loňské kandidatuře do Senátu v Praze 11 získal 2,3 procenta hlasů a jeho Rozumní v letošních sněmovních volbách obdrželi 0,72 procent hlasů. Hannig se v minulosti pokoušel dostat také do Evropského parlamentu, ale pokaždé jeho kandidatura skončila neúspěchem. V roce 2004 mu lékaři diagnostikovali rakovinu prostaty, ze které se zotavil.

www.petrhannig-rozumni.cz

Vše o prezidentských volbách naleznete zde.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Schmarcz: Nejhorší smrt je z leknutí. Panika z koronaviru se podobá hysterii z migrantů

Schmarcz: Nejhorší smrt je z leknutí. Panika z koronaviru se podobá hysterii z migrantů

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Koronavirus může zabíjet. Ale to obyčejná chřipka taky. Bojíme se však neznámého, takže sedm mrtvých v Itálii nás vyděsí o několik řádů víc než dva tisíce lidí, kteří ročně zemřou na komplikace s chřipkou u nás. K očekávané hysterii na sociálních sítích se v posledních dnech připojují mainstreamová média, a někteří proto berou obchody útokem, což dále živí paniku. Vzduch je cítit apokalypsou i bez viru.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se snaží uklidnit situaci. Smrtnost nakažených u nového typu koronaviru COVID-19 podle ní dosahuje 2 % (v Číně, kde je mnohem větší báze nemocných, jde o 1 %) a čtyři z pěti nemocných mají jen velmi mírné příznaky. Navíc Česká republika má vyspělý epidemiologický systém, což se potvrdilo i při pandemii mexické prasečí chřipky v letech 2009-2010. Jenomže strach má velké oči a mediální masáž je dále doširoka rozevírá.

Zprávy o pandemickém plánu, kde se počítá s třemi miliony nakažených (což je běžné u epidemií chřipky), o vykoupených obchodech, z nichž mizí nejen roušky, ale i trvanlivé potraviny, o úvahách pražských radních zavést cosi jako přídělový systém… To vše roztáčí nová a nová kola hysterického třeštění, do něhož postupně upadá víc a víc lidí, kteří dosud zůstávali v klidu.

Link

Šíření strachu z katastrofy a nedůvěry ve státní instituce je analogické situaci z časů vrcholící migrační krize. Stejně jako tehdy existuje určitý reálný důvod k obavám, ty jsou však iracionálně a škodlivě přehnané. Před šesti lety se nám davy běženců vyhnuly, ale mašinérie strachu zanechala ve společnosti hluboké jizvy, které se nezacelily dodnes. Koronavirus také zatím (naštěstí) nedorazil, ale my jsme mezitím sami sebe stihli vystrašit na hranici epidemie paniky.

HTML box

Jakkoli míra vystrašenosti graduje do absurdních rozměrů, jež zdaleka přesahují aktuální velikost hrozby, představuje situace také šanci potvrdit si, že společenská důvěra má svou cenu. Naslouchejme lékařům. Říkají, že dost možná u nás pandemie koronaviru ani nepropukne a pokud ano, vědí, co mají dělat a mají k tomu i dostatek prostředků. Včetně speciální vojenské nemocnice připravené zvládat biologické hrozby. Když přemůžeme hysterii v tomto případě, pomůže nám to i u jiných.

Link

Hrozby k životu patří. Nesmíme je podceňovat. Ale ani zveličovat. Auta jsou v Evropě řádově „vražednější“ než islámští teroristé. Chřipka zabila od počátku roku přes dvě desítky lidí, zatímco u koronaviru u nás zatím nemáme ani jedno potvrzené onemocnění. Záleží na tom, jak jsou nám servírovány zprávy o jednotlivých rizicích, ale hlavně na naší vlastní „přednastavené“ citlivosti na ně. Ta je dána souborem instinktů, předsudků a sdílených emocí. Obvykle nás chrání před cizími hrozbami, ale často působí iracionálně a destruktivně.

Paradoxně mají na společnost často drtivý dopad katastrofy, kterých se dopředu obáváme, nikoli ty, které na nás náhle dopadnou – a my tedy nemáme čas na paniku, protože namísto ní musíme hledat řešení. Máme xenofobii bez migrantů a vykoupené obchody bez koronaviru. Tím nechci ani jednu z těchto hrozeb bagatelizovat. Pokud na ně dojde, tak se jim samozřejmě postavme. Ale zatím zachovejme klid. Nejhorší smrt je totiž z leknutí.