Prezidentské volby 2018: Kandidát Michal Horáček | info.cz

Články odjinud

Kandidát na prezidenta Michal Horáček: Sázkař, který zbohatl na Fortuně. Bude mít štěstí v boji o Hrad?

Textař, producent, plavčík, sázkař či antropolog. To jsou jen některé odstíny osobnosti prezidentského kandidáta Michala Horáčka. Nyní k nim přibývá role podstatnější - prezidentský kandidát. Michal Horáček aspiruje na nejvyšší úřad v zemi, odborníci ho řadí do takzvané velké čtyřky – vedle Miloše Zemana, Mirka Topolánka a Jiřího Drahoše. Jaký skutečně je prezidentský kandidát, který je i díky prodeji společnosti Fortuna z této čtyřky nejbohatši? INFO.CZ vám postupně v abecedním pořadí představí všechny prezidentské kandidáty.

Na Univerzitu Karlovu byl mladý Michal Horáček přijatý v roce 1970, ale jeho tamní pobyt netrval dlouho. Horáček totiž krátce po nástupu na univerzitu chtěl do USA, doporučení od Svazu socialistické mládeže však tehdy nezískal. Nad řešením se dvakrát nerozmýšlel: výjezdní doložku si padělal. Originální přístup se mu nicméně vymstil, Státní bezpečnost ho zatkla ihned po příjezdu do Československa. Byl vyloučen z fakulty a strávil dva měsíce za mřížemi.

„Nikdo si mě nemůže koupit, a proto můžu hájit zájmy všech občanů. Můžu a chci,“ odpovídá Horáček na otázku, proč kandiduje.

Horáček se zapletl s StB. Spolupráci skončil, než vůbec začala

To byl tehdy počátek Horáčkových trablů s StB, jejíž pozornost v 70. letech upoutal. Po předčasně ukončeném studiu Horáček vystřídal mnoho zaměstnání, pořádně se však neuchytil nikde. Vyzkoušel plavčíka, skladníka, umývače nádobí až to dopracoval na dělníka výrobního podniku Svazu invalidů. Pozice ve svazu však na StB zapůsobila jako rudý hadr na býka. V té době totiž v témže svazu, odkladišti nepohodlných osob, pracovala skupina známých disidentů, třeba bratr bývalého prezidenta Ivan Havel, Jan Brabec, Martin Palouš či Pavel Zajíček. A těm všem se StB chtěla dostat na kobylku, k čemuž by mohl být Horáček jako donašeč ideální. 

Současně se svými běžnými zaměstnáními si Horáček začal přivydělávat i jako bookmaker v pražské Chuchli. Tam se mu dařilo. Znalost prostředí mu přinesla nejenom jednoduché peníze, ale také spolupráci se zahraničními časopisy v USA, Austrálii či Velké Británii, do kterých přispíval svými články. Ty mu následně pomohly získat v roce 1982 novinářskou cenu, která byla předstupněm k zisku stipendia na World Press Institute, jež absolvoval v roce 1984. Své zkušenosti z prostředí sázek na koně a karbanu v proslulé herně U Nováků rovněž zúročil i ve své třísetstránkové dizertační práci nazvané Habitus hazardního hráče.

Horáček v roce 1981 Státní bezpečnost neodmítnul, styčný důstojník Vlach dokonce do záznamu uvedl, že Horáček s návrhem na donášení v podstatě souhlasil. „Představte si to v mé situaci. Za komunistů vás předvolá jejich tajná bezpečnost, která říká, že o vás ví všechno. A vy tomu věříte. Jak se budete cítit?“ vzpomínal Horáček pro deník Blesk. „Já jsem se bál. Strašně jsem se bál. Napřímo jim odpor klást nešlo, a tak jsem přemýšlel, jak se z toho dostat,“ dodává současný kandidát na prezidenta. Horáček tak získával čas a na další schůzku přišel s výmluvou, proč pro StB pracovat nemůže – prý dostává záchvaty, během nichž se pomočuje. Vyšlo mu to, spis Sázkař, který se na nynějšího prezidentského kandidáta vedl, se opět uzavřel.

Michal Horáček pro INFO.CZ autor: Info.cz

Ve druhé polovině 80. let se Horáček věnoval zejména novinářské kariéře, začal psát rozhovory pro Mladý Svět, prohlubil svou textařskou kariéru, spolupráci se svým parťákem Petrem Hapkou a rovněž v roce 1988 přivezl do Československa kapelu Depeche Mode. V revolučním roce pak založil s Michaelem Kocábem iniciativu MOST, která tvoří platformu pro dialog mezi opozicí a komunistickou stranou. 

Horáček založil Fortunu, po 15 letech ji prodal za 2,4 miliardy

Již rok po sametové revoluci založil Horáček sázkovou kancelář Fortuna. Jeho kritici sice hudrují, že zákon „O loteriích a jiných podobných hrách", který Fortuně umožnil rozkvět, byl přijat téměř ihned po revoluci. Horáček však zneužití svého vlivu na legislativní proces popírá.

V listopadu 2016 zveřejnil své majetkové přiznání, kde přiznal majetek 458 milionů korun.

Fortuna se stala jedničkou na trhu, a proto když ji Horáček se svými obchodními partnery v roce 2005 prodal investiční skupině Penta, inkasoval za ní 2,4 miliardy korun.

Pohyby na transparentním účtu Michala Horáčka můžete sledovat tady.

Od druhé poloviny 90. let se Horáček kromě Fortuny věnoval i tvůrčí činnosti, psal texty, byl zvolen předsedou Rady Akademie populární hudby a zahájil studium na Univerzitě Karlově. Je dlouhodobým kritikem prezidenta Miloše Zemana.

Možnou kandidaturu na českého prezidenta producent a textař oznámil 29. dubna 2016, potvrdil ji pak o půl roku později. A to přesto, že v pořadu serveru INFO.CZ Štrunc! později uvedl, že jeho kolega Petr Hapka by si jeho kandidaturu nejspíše nepřál.

Na Horáčkův transparentní účet se nedá přispívat

Také Horáček si založil povinný transparentní účet. Náklady na kampaň si ale hradí zcela sám a dary nepřijímá.

Počátkem listopadu 2017 Horáček oznámil, že má už dostatek podpisů. Podpořilo ho celkem 86 tisíc lidí. Na svých petičních místech sbíral i podpisy pro Marka Hilšera.

www.michalhoracek.cz

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Žižka na 900 stran. Petr Čornej vydává knihu, která tu 90 let nebyla

Přední odborník na středověké dějiny profesor Petr Čornej vydá v příštích dnech bez nadsázky své životní dílo. Na 900 stranách představí osudy husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, nabídne ale rovněž jejich pozdější interpretaci, ovlivněnou například národoveckými či komunistickými zkresleními. Přesně 600 let po začátku husitské revoluce tak o tehdejší dějiny výrazně ožívá zájem. Ten vyvrcholí v příštím roce chystaným velkofilmem Petra Jákla Jan Žižka.

Čornejovu knihu Jan Žižka s podtitulem Život a doba husitského válečníka vydává nakladatelství Paseka. Podle autorových slov na literárním festivalu Tabook by měla být k dostání od 6. listopadu.

Ač se to zdá skoro nemožné, Čornejovo vědecké dílo a Jáklův téměř až hollywoodský spektákl mohou mít ledacos společného. Středověkého vojevůdce vykreslí podobnými barvami. Oba se totiž zaměří na jeho charisma, víru i vojenský talent.

Link

„Žižkův nový životopis vychází u příležitosti 600. výročí výbuchu husitské revoluce a napravuje bilanci české historiografie, jež po tetralogii Františka Šmahela nepřišla s fundovaným vědeckým dílem na toto vzrušující téma již půl století,“ dočteme se v edičním plánu nakladatelství. „Čtenář dostává do rukou druhou nejrozsáhlejší práci o Žižkovi, navazující na téměř devadesát let staré monumentální dílo Josefa Pekaře, jehož výsledky s využitím nejnovějších badatelských poznatků doplňuje, koriguje i překonává,“ uvádí rovněž Paseka.

Petr Čornej má za sebou mimořádně plodné období. Na zmíněném literárním festivalu představil začátkem října také novou sbírku studií Husité a husitství, v níž se zabývá „dlouhým husitstvím“, tedy nejen souvisejícími válkami, ale rovněž jejich následky, vedoucími například až ke vzniku Jednoty bratrské.

„Kniha přináší 16 dříve publikovaných studií, které byly pro tento soubor doplněny a rozšířeny o nové poznatky tak, aby odrážely momentální stav vědeckého bádání. Věnuje se problematice široce chápané husitské epochy, kterou autor vymezuje léty 1402 – 1485, avšak přihlíží i k aktualizaci husitských idejí v předbělohorském období. V několika tematických blocích přibližuje působení Jana Husa, situaci v husitské Praze, osobnost českého krále Jiřího z Poděbrad, dějepisectví 15. a 16. století i reflexi husitství v moderní české společnosti,“ představuje publikaci nakladatelství Karolinum, které ji vydalo.

Link

Čornej se pravidelně účastní různých debat, pořádá přednášky pro veřejnost. Chystanou knihu o Žižkovi chce přestavit také přímo v Táboře, a to 3. prosince v tamním Husitském muzeu. Na všech těchto aktivitách je cenné, že Čornej nezůstává jen ve středověku, ale klíčovou epochu našich dějin zvládá interpretovat až do současnosti, a tak ji také aktualizovat.

43302