Články odjinud

Kandidát na prezidenta Jiří Hynek: Inspirace Zemanem a bezpečnost státu jako priorita

Kandidát na prezidenta Jiří Hynek: Inspirace Zemanem a bezpečnost státu jako priorita

Nejméně devět kandidátů se v lednu 2018 utká v boji o Hrad a jedním z nich je i šestapadesátiletý tajemník politické strany Realisté Jiří Hynek, který je zároveň prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Hynek získal pro kandidaturu podporu 22 poslanců z pěti politických stran a jeho klíčovým zájmem je bezpečnost státu. Co byste o něm měli vědět? INFO.CZ vám postupně v abecedním pořadí představí všechny prezidentské kandidáty.

Jiří Hynek se narodil 20. prosince 1960 v Ústí nad Labem. Po maturitě na Gymnáziu Kolín v roce 1980 začal studovat obor matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Studium dokončil v roce 1986 a o dva roky později na stejné škole složil rigorózní zkoušku a stal se tak doktorem přírodních věd. Po studiích začal pracovat jako vývojový pracovník v Tesle Kolín, poté jako programátor-analytik.

Hynek jako kandidát Realistů

V roce 1990 se stal spoluzakladatelem softwarové firmy SOPOS a od té doby si prošel několika významnými manažerskými pozicemi, jako byly například post generálního ředitele Karlovarského porcelánu nebo pozice předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti Praga. Dostal se až do čela Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, kde působí od roku 2011, a také byl jedním ze zakladatelů politické strany Realisté. Právě odtud nyní míří ještě výš – do prezidentského křesla.

Profily všech prezidentských kandidátů naleznete zde.

V letošních říjnových volbách do Poslanecké sněmovny Hynek figuroval jako lídr kandidátky Realistů v Ústeckém kraji. Úspěchu se však strana nedočkala, ve sněmovních volbách získala pouze 0,71 % hlasů. Teď ale sází na volby prezidentské. „Rozhodli jsme se postavit našeho kandidáta do volby prezidenta naší republiky v roce 2018. Náš krok je protiváhou vládní politiky. Vláda nebyla za 4 roky schopna představit koncepci naší obrany. Realisté vědí, že nejdůležitějším tématem voleb bude bezpečnost, obrana státu a posílení naší národní hrdosti,“ cituje Blesk.cz Petra Robejška, který za stranou stojí. „Jiří Hynek se nebude muset nic učit, má všechny předpoklady pro to, aby byl silným prezidentem pro těžké časy,“ doplnil. Kandidát se mohl do boje o Hrad registrovat díky podpoře 22 poslanců.

Bezpečnost státu na prvním místě, euro NE

Jedním z Hynkových hlavních zájmů je bezpečnost státu a obrana českých národních zájmů. „Chci, aby děti, mámy, tátové, babičky a dědové tvořili šťastné rodiny a žili v bezpečí. Nesmí žít ve strachu, jak je to dnes v mnohých evropských zemích. Proto naprosto odmítám invazi nelegálních migrantů. O tom, kdo u nás bude žít, si musíme rozhodovat sami a v souladu s naším národním zájmem. Chci, aby naše armáda byla vždy schopna ubránit obyvatele a nezávislost před jakýmkoliv útočníkem. Budu zodpovědně a aktivně plnit úlohu vrchního velitele ozbrojených sil,“ stojí v Hynkově prohlášení k prezidentské kandidatuře.

Hynek také podporuje členství České republiky v NATO, naopak nesouhlasí s přijetím eura, jak prozradil v nedávném rozhovoru s ČTK. Dalším jeho přáním je, aby se Evropská unie vrátila „ke kořenům“. Měla by být společenstvím suverénních států, a ne „diktaturou úředníků“.

Pohyby na transparentním účtu Jiřího Hynka můžete sledovat zde.

Inspirace politikou Miloše Zemana i Václava Klause

Hynek se netají poměrně jasným postojem k otázce migrace. Uprchlíky označil v rozhovoru pro pořad Štrunc! za invazi. „Islám je invazivní politika, která ohrožuje bezpečnost této země,“ uvedl Hynek.

1080p 720p 360p
Jiří Hynek byl před časem hostem pořadu Štrunc!

Jiří Hynek má rád sport a již spoustu let se účastní závodu Jizerská padesátka. V minulosti hrál také šachy na úrovni národní ligy za Lokomotivu Kolín. Je podruhé ženatý a dohromady má čtyři děti. Z prvního manželství má syna a dceru, z druhého manželství dva syny. 

www.hynek2018.cz

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Český právní expert „zavařil“ Rakousku. Jde o miliardy a volno pro všechny

Český právní expert „zavařil“ Rakousku. Jde o miliardy a volno pro všechny

Právní posudek generálního advokáta Evropského soudního dvora Michala Bobka stál na začátku kauzy, o které od úterý diskutuje celé Rakousko. Na základě tohoto posudku soudní dvůr rozhodl o tom, že rakouská vláda bude muset zavést buď nový státní svátek pro všechny nebo naopak některým náboženským skupinám svátky zrušit.

Zdánlivě komplikovaný případ, v kterém jde o obrovské peníze, vychází z takřka 60 let starého rakouského specifika náboženských oslav Velkého pátku před Velikonocemi. Zatímco katolíci jdou v Rakousku v tento den normálně do zaměstnání, členové třech evangelických církví a jedné starokatolické církve mají ze zákona nárok na placené volno. A pokud přesto musí do práce, třeba v případě lékařů, musí jim zaměstnavatel vyplatit sváteční, tedy zhruba dvojnásobnou mzdu.

Tuhle výhodu pro evangelíky a starokatolíky, kterých je v Rakousku zhruba 300 tisíc, napadl jako diskriminační u Evropského soudního dvora jeden rakouský stěžovatel. Nelíbilo se mu, že registrovaní evangelíci v práci dostávají jeden den vyšší plat než ostatní zaměstnanci. Právní posudek dostal na starosti český generální advokát Evropského soudního dvora Michal Bobek, který loni v létě předložil svým kolegům jednoznačné stanovisko: Rakousko „státním svátkem jen pro část věřících“ porušuje chartu základních práv a svobod EU. A Evropský soudní dvůr se s Bobkovým názorem jednoznačně ztotožnil. V úterý vydal stanovisko, v němž rakouské opatření „dvojích svátků“ zrušil.

Link

Jenže to vůbec není tak jednoduché a rakouská vláda čelí obrovskému problému. Když do tří měsíců vůbec nic nepodnikne, podle právních rozborů renomovaných rakouských právníků se letos z Velkého pátku stane automaticky jako třeba v České republice svátek pro všechny, nejenom pro evangelíky a starokatolíky. Jen tak se dá totiž vykládat verdikt ESD, který nepřímo řekl, že buď může být nějaký den státním svátkem pro každého a nebo pro nikoho. A nic mezi tím.

To by ale znamenalo značné náklady pro zaměstnavatele, kteří už dnes proti možnému zařazení Velkého pátku mezi svátky „pro všechny“ protestují. „Další sváteční den v Rakousku by stál zaměstnavatele kolem 600 milionů korun (15,4 miliardy korun),“ tvrdí Rolf Gleißner z vedení Rakouské hospodářské komory. Zatímco dosud měla na Velký pátek státem garantované volno jen malá menšina věřících, nově by to měli být úplně všichni zaměstnanci. Od katolíků přes muslimy až k nevěřícím.

Samozřejmě se nabízí také druhá možnost, tedy naopak zrušení svátku pro ty, kteří při něm dosud měli volno. Jenže ani to vůbec není jednoduché. „Bylo to možné z hlediska práva, ovšem politicky těžko prosaditelné,“ řekl deníku Kurier Elias Felten, profesor práva na univerzitě v Linci. Evangelíci a starokatolíci jsou na oslavy Velkého pátku zvyklí už celá desetiletí, volno v tento den berou jako určitou malou satisfakci za staletý „katolický útlak“. Navíc je tu jeden, možná ještě větší problém. Podobnou výhodu „svátku pouze pro sebe“ využívají ze zákona v Rakousku i Židé.

Ti mají v Rakousku nárok na volno během největšího židovské svátku Jom Kippur 9. října. A i když se tohle volno týká jen stovek nebo maximálně tisíců Rakušanů židovského vyznání, podle právníků musí vláda na základě rozsudku EDS i v tomto případě rozhodnout, zda svátek úplně zruší nebo ho naopak zavede jako svátek pro všechny. To by opět přinášelo nemilou povinnost pro zaměstnavatele a s ní spojené náklady či ztráty.

Link

Tento a další příklady ukazují, do jak složité situace ESD na základě posudku českého generálního advokáta Rakousko postavil. Členové vládní koalice lidovců a Svobodné strany Rakouska každopádně ve středu oznámili, že jsou proti zavedení dalšího celostátního svátku. „Nedává žádný smysl, abychom riskovali ztrátu pracovních míst tím, že zavedeme další státní svátek,“ uvedla na tiskové konferenci ministryně průmyslu za lidovce Margarete Schramböcková. Zároveň ale nevysvětlila, jak tedy bude vláda na rozhodnutí ESD reagovat. Někteří další členové vlády se totiž zase vyjádřili v tom smyslu, že nechtějí brát volno ani evangelíkům při Velkém pátku, ani Židům při Jom Kippur. Celá kauza má v Rakousku velký ohlas, noviny o ní informují na prvních stranách.

Většina rakouských komentátorů přitom neviní Evropský soudní dvůr, natož Michala Bobka z nějakého nespravedlivého nebo účelového rozhodnutí vůči Rakousku. Verdikt spíše podle nich dokumentuje, jak těžko se dnešní světská moc vyrovnává s opatřeními zavedenými v minulosti z náboženských důvodů. Způsob „oslav“ Velkého pátku přijalo Rakousko před 60 lety, kdy takřka všichni věřící různého vyznání využívali volno k náboženským rituálům či návštěvě kostela. Dnes ale svátky považují lidé prostě za den volna. „A v takovém případě je volno pouze pro určitou náboženskou skupinu diskriminační. Rozsudek Evropské soudního dvora byl správný, neukazuje ale bohužel cestu k politickému řešení,“ napsal komentátor listu Der Standard.