Prezidentské volby 2018: Kandidát Jiří Hynek | info.cz

Články odjinud

Kandidát na prezidenta Jiří Hynek: Inspirace Zemanem a bezpečnost státu jako priorita

Nejméně devět kandidátů se v lednu 2018 utká v boji o Hrad a jedním z nich je i šestapadesátiletý tajemník politické strany Realisté Jiří Hynek, který je zároveň prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Hynek získal pro kandidaturu podporu 22 poslanců z pěti politických stran a jeho klíčovým zájmem je bezpečnost státu. Co byste o něm měli vědět? INFO.CZ vám postupně v abecedním pořadí představí všechny prezidentské kandidáty.

Jiří Hynek se narodil 20. prosince 1960 v Ústí nad Labem. Po maturitě na Gymnáziu Kolín v roce 1980 začal studovat obor matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Studium dokončil v roce 1986 a o dva roky později na stejné škole složil rigorózní zkoušku a stal se tak doktorem přírodních věd. Po studiích začal pracovat jako vývojový pracovník v Tesle Kolín, poté jako programátor-analytik.

Hynek jako kandidát Realistů

V roce 1990 se stal spoluzakladatelem softwarové firmy SOPOS a od té doby si prošel několika významnými manažerskými pozicemi, jako byly například post generálního ředitele Karlovarského porcelánu nebo pozice předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti Praga. Dostal se až do čela Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, kde působí od roku 2011, a také byl jedním ze zakladatelů politické strany Realisté. Právě odtud nyní míří ještě výš – do prezidentského křesla.

Profily všech prezidentských kandidátů naleznete zde.

V letošních říjnových volbách do Poslanecké sněmovny Hynek figuroval jako lídr kandidátky Realistů v Ústeckém kraji. Úspěchu se však strana nedočkala, ve sněmovních volbách získala pouze 0,71 % hlasů. Teď ale sází na volby prezidentské. „Rozhodli jsme se postavit našeho kandidáta do volby prezidenta naší republiky v roce 2018. Náš krok je protiváhou vládní politiky. Vláda nebyla za 4 roky schopna představit koncepci naší obrany. Realisté vědí, že nejdůležitějším tématem voleb bude bezpečnost, obrana státu a posílení naší národní hrdosti,“ cituje Blesk.cz Petra Robejška, který za stranou stojí. „Jiří Hynek se nebude muset nic učit, má všechny předpoklady pro to, aby byl silným prezidentem pro těžké časy,“ doplnil. Kandidát se mohl do boje o Hrad registrovat díky podpoře 22 poslanců.

Bezpečnost státu na prvním místě, euro NE

Jedním z Hynkových hlavních zájmů je bezpečnost státu a obrana českých národních zájmů. „Chci, aby děti, mámy, tátové, babičky a dědové tvořili šťastné rodiny a žili v bezpečí. Nesmí žít ve strachu, jak je to dnes v mnohých evropských zemích. Proto naprosto odmítám invazi nelegálních migrantů. O tom, kdo u nás bude žít, si musíme rozhodovat sami a v souladu s naším národním zájmem. Chci, aby naše armáda byla vždy schopna ubránit obyvatele a nezávislost před jakýmkoliv útočníkem. Budu zodpovědně a aktivně plnit úlohu vrchního velitele ozbrojených sil,“ stojí v Hynkově prohlášení k prezidentské kandidatuře.

Hynek také podporuje členství České republiky v NATO, naopak nesouhlasí s přijetím eura, jak prozradil v nedávném rozhovoru s ČTK. Dalším jeho přáním je, aby se Evropská unie vrátila „ke kořenům“. Měla by být společenstvím suverénních států, a ne „diktaturou úředníků“.

Pohyby na transparentním účtu Jiřího Hynka můžete sledovat zde.

Inspirace politikou Miloše Zemana i Václava Klause

Hynek se netají poměrně jasným postojem k otázce migrace. Uprchlíky označil v rozhovoru pro pořad Štrunc! za invazi. „Islám je invazivní politika, která ohrožuje bezpečnost této země,“ uvedl Hynek.

Jiří Hynek byl před časem hostem pořadu Štrunc! autor: INFO.cz

Jiří Hynek má rád sport a již spoustu let se účastní závodu Jizerská padesátka. V minulosti hrál také šachy na úrovni národní ligy za Lokomotivu Kolín. Je podruhé ženatý a dohromady má čtyři děti. Z prvního manželství má syna a dceru, z druhého manželství dva syny. 

www.hynek2018.cz

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Maňák: „Uhelný listopad“ stávkujících filosofů je pokusem o rychlé znárodnění

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Takzvaná klimatická okupační stávka na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy je na první pohled povznášející aktivitou. Někteří studenti se takřka stylizují do aktérů nové sametové revoluce. Jejich záměr vynutit si téměř okamžité ukončení spotřeby fosilních paliv a zastavení uhelných elektráren by ovšem vyžadoval, aby jejich vlastníci byli zbaveni práva na svobodné nakládání s majetkem… Faktické rušení soukromého vlastnictví je nepochybně pravým opakem toho, o co bojovali studentští „revolucionáři“ před 30 lety.

Dnešní studenti se pokusili o jakýsi nový revoluční listopad, tentokrát ovšem s uhelným nádechem. Okupační stávka v prostorách jedné fakulty si vytkla za cíl – mimo jiné – přinutit politiky, aby v zájmu záchrany planetárního klimatu rychle uzavřeli uhelné elektrárny v Česku.

Pro účely tohoto textu nechme stranou samotnou diskusi o klimatické změně v kontextu energetiky a o možnostech boje s globálním oteplováním. Tak či tak, ze strany studentů jde o snahu vlámat se do polootevřených dveří. O „uhelném exitu“ přece už bylo rozhodnuto. Sice tak trochu o nás bez nás, tedy „na úrovni Evropské unie“, ale bylo. Ukončení provozu uhelných elektráren nikdo relevantní nerozporuje.

Link

I Česko se to chystá udělat. Vznikla tzv. „uhelná komise“, která má nalézt termín, do kterého budou muset sbalit krám všechny tuzemské „uhelky“. V předběžných plánech nejsilnějšího fosilního hráče v zemi jsou pro uzavírání uhelných zdrojů zmiňovány termíny na konci třicátých let, respektive roky 2040 (exit většiny uhelných zdrojů) či 2050 (pro úplný konec spalování uhlí v ČR). Takto vzdálené termíny sice do značné míry zavánějí věštěním z křišťálové koule a pro ekologické aktivisty mohou mít emocionálně negativní náboj coby výraz laxního přístupu k problému, ale je nutné si uvědomit, že se nejedná o krok, který by bylo možné učinit z roku na rok. 

I kdyby se zdejší uhelné elektrárny musely vynuceně zavřít ne za 30, ale třeba za 15 až 20 let, byl by takový přístup úřadů pořád ještě poměrně férový. Všichni vlastníci uhelných zdrojů či potenciální investoři budou mít dostatek času se ekonomicky vypořádat se vzniklou situací a svůj majetek efektivně využít. Ostatně, nikdo nepředpokládal, že by jakákoliv uhelná elektrárna, bez zásadních investic, mohla fungovat věčně. Nutno přitom konstatovat, že Babišova vláda v tomto ohledu zastává vcelku realistický a poměrně autonomní postoj, který přehnaně nepropadá klimatické hysterii a „netlačí na pilu“. Tedy, nesnaží se vynutit revolučně unáhlený konec uhlí v Česku.

Ano, uhelné elektrárny mají negativní dopady na životní prostředí. Ale jejich emise (NO2, SO2, CO, CO2 apod.) jsou státem přísně regulovány a samotnými elektrárnami dramaticky snižovány. Souhrnně vzato, fosilní elektrárny jsou dnes – dá se říci – „revolučně ekologizovány“.

Link

Počínání stávkujících studentů (ale i jiných aktivistů na dalších, typicky „thunbergovských“ akcích) bojujících „za klima“ a tedy i za co nejrychlejší uzavření elektráren je pokusem o jakousi „ultrarevoluci“. V každém případě však zavání snahou o popření základních svobod. Přičemž právo na soukromé vlastnictví a svobodné nakládání s majetkem (pochopitelně, v rámci právního rámce a přiměřených státních regulací) je nutné považovat právě za jednu z primárních svobod. A zjevně je nutné to připomínat, protože se na ni často zapomíná.

Nelze zpochybňovat ani svobodu či právo na život v „ekologickém“ světě, v němž životní prostředí není ničeno, a stávkující „protiuhelní“ studenti jsou tedy na jednu stranu nepochybně vedeni dobrým úmyslem: Obávat se o zdraví planety je oprávněné a snaha zabránit potenciálním ekologickým škodám je na místě. Jenže, není možné vylévat s vaničkou i dítě. Nelze kvůli hypotetické klimatické záchraně planety rezignovat na základní svobody a právní pořádek. Kdo jiný než studenti by měl znát, že cesta do pekla bývá většinou dlážděna dobrými úmysly.

Link

Pokud se klimatická stávka odehrává v čase výročí sametové revoluce, je na místě říci, že její vyznění je proti smyslu listopadu roku 1989. Aktuálním cílem totiž není svoboda, nýbrž jakási „antisvoboda“; přinejmenším v oblasti vlastnictví (energetických zdrojů). Zakázat vyrábět elektřinu v uhelné elektrárně a tím – z moci úřední či aktivistické – znemožnit nakládání s vlastním soukromým majetkem, by nutně vyžadovalo takový majetek vyvlastnit. Tedy „znárodnit ve prospěch klimatu“.

Snaha novodobých studentských klimatických revolucionářů donutit státní moc k neprodlenému zavírání uhelných elektráren je tak spíše pokusem o nový 28. říjen 1945, který byl až téměř do konce totalitního režimu u nás oficiálně (a povinně) slaven jako Den znárodnění klíčového průmyslu… Asi není potřeba dodávat, že poválečným znárodněním největších podniků bylo nastartováno ekonomické churavění Československa. Na rozdíl od 17. listopadu 1989, jehož smyslem byla obnova demokracie a zakotvení základních svobod, včetně práva na soukromé vlastnictví a svobodné nakládání s majetkem.

43605