Prezidentské volby 2018: Kandidát Vratislav Kulhánek | info.cz

Články odjinud

Kandidát na prezidenta Vratislav Kulhánek: Bývalý šéf Škodovky chce vrátit na Hrad důstojnost

Věří, že současná hlava státu není vzorem pro české občany a že „produkt jménem ČR“ prodává Miloš Zeman špatně i v zahraničí. Zkušený manažer a konzervativní pravicový politik mířící do boje o prezidentské křeslo z pověření nově založené ODA je přesvědčen, že nový prezident by měl být opakem současné hlavy státu a důsledně upozaďovat výkonnou složku své funkce. Podle dosavadních předpokladů patří Vratislav Kulhánek spolu s Michalem Horáčkem a Jiřím Drahošem mezi trojici nejvážnějších Zemanových konkurentů. INFO.CZ vám postupně v abecedním pořadí představí všechny prezidentské kandidáty.

Přestože dal v předchozích volbách šanci novopečené straně ANO a v těch letošních podpořil Fialovu ODS, sám je členem neparlamentní ODA, jejíž předseda Pavel Sehnal mu hradní kandidaturu nabídl. Stejná strana mu slíbila i financování případné prezidentské kampaně. V polovině letošního října se Kulhánkovi podařilo získat podporu 23 poslanců z celkem šesti politických stran a oznámil tak svou kandidaturu oficiálně.

Kulhánek nabízel podporovatelům nové auto

Do boje o prezidentský post se někdejší předseda představenstva nejúspěšnější české značky pustil ve velkém stylu, když avizoval, že jakmile získá 60 tisíc podpisů, budou občané, kteří jej podpořili, zařazeni do slosování o Škodu Octavia. Svůj ne zcela standardní tah hájí tím, že není v rozporu se zákonem a že hlavní výhra nebyla sponzorským darem. Kromě značky Škoda je Kulhánkova osobnost spojena i s další národní modlou – ledním hokejem. V letech 2004-2008 působil jako předseda Českého svazu ledního hokeje a o jeho náklonnosti ke sportu svědčí i jeho osobní záliby, mezi které patří automobilové závody, běh, volejbal nebo tenis. Poslední zmíněnou disciplínu provozoval v minulosti dokonce závodně.

Přestože má za sebou Vratislav Kulhánek, který zasedá i ve vědecké radě své alma mater - Vysoké školy ekonomické - práci na mnoha vysokých manažerských postech a několikanásobné členství v nejrůznějších předsednictvech a správních radách, opakovaně se hlásí ke své spřízněnosti s „dělným lidem“, když tvrdí, že „bez kolegů na výrobních linkách a u pásů bychom jako země neznamenali nic.“

Kdo je Vratislav Kulhánek
Narodil se v roce 1943 v Plzni. Většinu života prožil v Českých Budějovicích a říká o sobě, že je „kovaný Jihočech“. Absolvoval na pražské VŠE a později též na European Business School v oboru Management. Je držitelem čestných doktorátů Technické univerzity v Ostravě a Technické univerzity v Košicích, působil ve správních radách Karlovy univerzity a Technické univerzity. Je rozvedený, z předchozího manželství má dvě dcery. V současné době žije už sedm let v Praze se svou partnerkou.

Byl v Cibulkových seznamech, agentem StB ale Kulhánek nebyl

V letech 1968-1970 byl členem KSČ a o této životní epizodě tvrdí, že se jí zúčastnil „jako mladý naiva“, který měl přechodnou důvěru ve změnu socialistického systému. Závažnější bylo jeho obvinění ze spolupráce se státní bezpečností – jako agent Luboš se objevil i v Cibulkových seznamech. Kvůli evidenci ve svazcích StB se soudil a v roce 2004 byl na základě svědectví bývalých pracovníků státní bezpečnosti očištěn a jeho jméno bylo z evidence vymazáno.

Na rozdíl od Andreje Babiše je Kulhánek přesvědčen, že stát jako firmu vést nelze. Zatímco k vedení firmy podle něj může patřit autoritářské vystupování a snaha o co největší zisky, na úrovni státu se podle jeho mínění podřízená pozice nevyskytuje a nejvyšším ziskem je maximální spokojenost občanů. Uvedl také, že by nechtěl posilovat prezidentské pravomoci.

Kandidát je též vytrvalým kritikem prezidenta Miloše Zemana, o němž se domnívá, že kazí zahraniční obraz České republiky a sebral prezidentskému úřadu důstojnost. V narážce na některé svévolné manévry Zemana pak tvrdí, že prezident „ztratil ochotu vysvětlovat ostatním své kroky a myšlenkové pochody.“ V souvislosti se současným prezidentem zdůrazňuje též nutnost být vzorem, co se týče kultury vystupování, kam zahrnuje i jednotlivé aspekty etikety jako je stravování, oblékání či suverénní ovládnutí několika světových jazyků.

Kulhánek chce být důstojným prezidentem

Přestože o sobě Vratislav Kulhánek říká, že je jednoznačným zastáncem konzervativních politických postojů, oproti některým ze svých kolegů z pravicového spektra zastává o poznání umírněnější pohled. To se projevuje především v otázce migrace. Kulhánek je přesvědčen, že pro ČR není problém ihned přijmout 5-10 tisíc uprchlíků, které podobně jako další jeho kolegové odlišuje od tzv. migrantů, již podle jeho přesvědčení přijíždějí do Evropy zejména s vidinou snadného života. S odkazem na svou někdejší četbu tvrdí, že islámské náboženství není ve své podstatě agresivní a že je nelze chápat prvoplánově - podle rovnice „co muslim, to terorista“.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Ze stejného důvodu má za to, že v Česku neexistuje prakticky žádné podhoubí pro terorismus. Islamistického útoku se neobává i proto, že publicita případného teroristického útoku v ČR je podle něj pro potenciální teroristy nezajímavá. Přes výše zmíněné postoje by byl Kulhánek jako prezident jednoznačně proti stavbě mešit na území České republiky a rezolutně by odmítal i zahalování žen či vznik „muslimských enkláv“, jak uvedl i v rozhovoru pro pořad Štrunc!. Nově příchozí má podle něj prvořadou povinnost se adaptovat na podmínky hostitelské země.

Regulaci zbraní ano, trest smrti ne

Prezidentský kandidát považuje žalobu Česka na směrnici EU o omezení zbraní za „dětské vymezování“. Upozorňuje, že nikde jinde v Evropě není s regulací problém a že běžný člověk „pro svou obranu nepotřebuje samopal.“ V této souvislosti kritizuje i umělé vytváření atmosféry ohrožení terorismem. Společně s tím považuje Kulhánek ČR jednoznačně za součást EU, byť zdůrazňuje, že je třeba v jejím rámci hájit i individuální pozici českého státu.

Jako prezident by dbal Vratislav Kulhánek i na to, aby se obklopil „lidmi chytřejšími, než je on sám.“ Svou plnou důvěru by vložil i v justici: tvrdí, že pakliže věříme v její nezávislost, není důvod trvat ani na právu udílet prezidentskou milost. Na svých předvolebních stránkách se zamýšlí i nad ožehavým tématem trestu smrti, proti kterému se kandidát důrazně staví s odůvodněním, že válečné konflikty v informační éře vedou k devalvaci lidského života a že by nemělo být v moci druhého člověka odnímat život bližnímu.

Vratislav Kulhánek je rozvedený a má dvě dcery. 

www.kulhaneknahrad.cz


Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Schmarcz: Nejhorší smrt je z leknutí. Panika z koronaviru se podobá hysterii z migrantů

Schmarcz: Nejhorší smrt je z leknutí. Panika z koronaviru se podobá hysterii z migrantů

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Koronavirus může zabíjet. Ale to obyčejná chřipka taky. Bojíme se však neznámého, takže sedm mrtvých v Itálii nás vyděsí o několik řádů víc než dva tisíce lidí, kteří ročně zemřou na komplikace s chřipkou u nás. K očekávané hysterii na sociálních sítích se v posledních dnech připojují mainstreamová média, a někteří proto berou obchody útokem, což dále živí paniku. Vzduch je cítit apokalypsou i bez viru.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se snaží uklidnit situaci. Smrtnost nakažených u nového typu koronaviru COVID-19 podle ní dosahuje 2 % (v Číně, kde je mnohem větší báze nemocných, jde o 1 %) a čtyři z pěti nemocných mají jen velmi mírné příznaky. Navíc Česká republika má vyspělý epidemiologický systém, což se potvrdilo i při pandemii mexické prasečí chřipky v letech 2009-2010. Jenomže strach má velké oči a mediální masáž je dále doširoka rozevírá.

Zprávy o pandemickém plánu, kde se počítá s třemi miliony nakažených (což je běžné u epidemií chřipky), o vykoupených obchodech, z nichž mizí nejen roušky, ale i trvanlivé potraviny, o úvahách pražských radních zavést cosi jako přídělový systém… To vše roztáčí nová a nová kola hysterického třeštění, do něhož postupně upadá víc a víc lidí, kteří dosud zůstávali v klidu.

Link

Šíření strachu z katastrofy a nedůvěry ve státní instituce je analogické situaci z časů vrcholící migrační krize. Stejně jako tehdy existuje určitý reálný důvod k obavám, ty jsou však iracionálně a škodlivě přehnané. Před šesti lety se nám davy běženců vyhnuly, ale mašinérie strachu zanechala ve společnosti hluboké jizvy, které se nezacelily dodnes. Koronavirus také zatím (naštěstí) nedorazil, ale my jsme mezitím sami sebe stihli vystrašit na hranici epidemie paniky.

HTML box

Jakkoli míra vystrašenosti graduje do absurdních rozměrů, jež zdaleka přesahují aktuální velikost hrozby, představuje situace také šanci potvrdit si, že společenská důvěra má svou cenu. Naslouchejme lékařům. Říkají, že dost možná u nás pandemie koronaviru ani nepropukne a pokud ano, vědí, co mají dělat a mají k tomu i dostatek prostředků. Včetně speciální vojenské nemocnice připravené zvládat biologické hrozby. Když přemůžeme hysterii v tomto případě, pomůže nám to i u jiných.

Link

Hrozby k životu patří. Nesmíme je podceňovat. Ale ani zveličovat. Auta jsou v Evropě řádově „vražednější“ než islámští teroristé. Chřipka zabila od počátku roku přes dvě desítky lidí, zatímco u koronaviru u nás zatím nemáme ani jedno potvrzené onemocnění. Záleží na tom, jak jsou nám servírovány zprávy o jednotlivých rizicích, ale hlavně na naší vlastní „přednastavené“ citlivosti na ně. Ta je dána souborem instinktů, předsudků a sdílených emocí. Obvykle nás chrání před cizími hrozbami, ale často působí iracionálně a destruktivně.

Paradoxně mají na společnost často drtivý dopad katastrofy, kterých se dopředu obáváme, nikoli ty, které na nás náhle dopadnou – a my tedy nemáme čas na paniku, protože namísto ní musíme hledat řešení. Máme xenofobii bez migrantů a vykoupené obchody bez koronaviru. Tím nechci ani jednu z těchto hrozeb bagatelizovat. Pokud na ně dojde, tak se jim samozřejmě postavme. Ale zatím zachovejme klid. Nejhorší smrt je totiž z leknutí.