Prezidentské volby 2018: Kandidát Vratislav Kulhánek | info.cz

Články odjinud

Kandidát na prezidenta Vratislav Kulhánek: Bývalý šéf Škodovky chce vrátit na Hrad důstojnost

Věří, že současná hlava státu není vzorem pro české občany a že „produkt jménem ČR“ prodává Miloš Zeman špatně i v zahraničí. Zkušený manažer a konzervativní pravicový politik mířící do boje o prezidentské křeslo z pověření nově založené ODA je přesvědčen, že nový prezident by měl být opakem současné hlavy státu a důsledně upozaďovat výkonnou složku své funkce. Podle dosavadních předpokladů patří Vratislav Kulhánek spolu s Michalem Horáčkem a Jiřím Drahošem mezi trojici nejvážnějších Zemanových konkurentů. INFO.CZ vám postupně v abecedním pořadí představí všechny prezidentské kandidáty.

Přestože dal v předchozích volbách šanci novopečené straně ANO a v těch letošních podpořil Fialovu ODS, sám je členem neparlamentní ODA, jejíž předseda Pavel Sehnal mu hradní kandidaturu nabídl. Stejná strana mu slíbila i financování případné prezidentské kampaně. V polovině letošního října se Kulhánkovi podařilo získat podporu 23 poslanců z celkem šesti politických stran a oznámil tak svou kandidaturu oficiálně.

Kulhánek nabízel podporovatelům nové auto

Do boje o prezidentský post se někdejší předseda představenstva nejúspěšnější české značky pustil ve velkém stylu, když avizoval, že jakmile získá 60 tisíc podpisů, budou občané, kteří jej podpořili, zařazeni do slosování o Škodu Octavia. Svůj ne zcela standardní tah hájí tím, že není v rozporu se zákonem a že hlavní výhra nebyla sponzorským darem. Kromě značky Škoda je Kulhánkova osobnost spojena i s další národní modlou – ledním hokejem. V letech 2004-2008 působil jako předseda Českého svazu ledního hokeje a o jeho náklonnosti ke sportu svědčí i jeho osobní záliby, mezi které patří automobilové závody, běh, volejbal nebo tenis. Poslední zmíněnou disciplínu provozoval v minulosti dokonce závodně.

Přestože má za sebou Vratislav Kulhánek, který zasedá i ve vědecké radě své alma mater - Vysoké školy ekonomické - práci na mnoha vysokých manažerských postech a několikanásobné členství v nejrůznějších předsednictvech a správních radách, opakovaně se hlásí ke své spřízněnosti s „dělným lidem“, když tvrdí, že „bez kolegů na výrobních linkách a u pásů bychom jako země neznamenali nic.“

Kdo je Vratislav Kulhánek
Narodil se v roce 1943 v Plzni. Většinu života prožil v Českých Budějovicích a říká o sobě, že je „kovaný Jihočech“. Absolvoval na pražské VŠE a později též na European Business School v oboru Management. Je držitelem čestných doktorátů Technické univerzity v Ostravě a Technické univerzity v Košicích, působil ve správních radách Karlovy univerzity a Technické univerzity. Je rozvedený, z předchozího manželství má dvě dcery. V současné době žije už sedm let v Praze se svou partnerkou.

Byl v Cibulkových seznamech, agentem StB ale Kulhánek nebyl

V letech 1968-1970 byl členem KSČ a o této životní epizodě tvrdí, že se jí zúčastnil „jako mladý naiva“, který měl přechodnou důvěru ve změnu socialistického systému. Závažnější bylo jeho obvinění ze spolupráce se státní bezpečností – jako agent Luboš se objevil i v Cibulkových seznamech. Kvůli evidenci ve svazcích StB se soudil a v roce 2004 byl na základě svědectví bývalých pracovníků státní bezpečnosti očištěn a jeho jméno bylo z evidence vymazáno.

Na rozdíl od Andreje Babiše je Kulhánek přesvědčen, že stát jako firmu vést nelze. Zatímco k vedení firmy podle něj může patřit autoritářské vystupování a snaha o co největší zisky, na úrovni státu se podle jeho mínění podřízená pozice nevyskytuje a nejvyšším ziskem je maximální spokojenost občanů. Uvedl také, že by nechtěl posilovat prezidentské pravomoci.

Kandidát je též vytrvalým kritikem prezidenta Miloše Zemana, o němž se domnívá, že kazí zahraniční obraz České republiky a sebral prezidentskému úřadu důstojnost. V narážce na některé svévolné manévry Zemana pak tvrdí, že prezident „ztratil ochotu vysvětlovat ostatním své kroky a myšlenkové pochody.“ V souvislosti se současným prezidentem zdůrazňuje též nutnost být vzorem, co se týče kultury vystupování, kam zahrnuje i jednotlivé aspekty etikety jako je stravování, oblékání či suverénní ovládnutí několika světových jazyků.

Kulhánek chce být důstojným prezidentem

Přestože o sobě Vratislav Kulhánek říká, že je jednoznačným zastáncem konzervativních politických postojů, oproti některým ze svých kolegů z pravicového spektra zastává o poznání umírněnější pohled. To se projevuje především v otázce migrace. Kulhánek je přesvědčen, že pro ČR není problém ihned přijmout 5-10 tisíc uprchlíků, které podobně jako další jeho kolegové odlišuje od tzv. migrantů, již podle jeho přesvědčení přijíždějí do Evropy zejména s vidinou snadného života. S odkazem na svou někdejší četbu tvrdí, že islámské náboženství není ve své podstatě agresivní a že je nelze chápat prvoplánově - podle rovnice „co muslim, to terorista“.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Ze stejného důvodu má za to, že v Česku neexistuje prakticky žádné podhoubí pro terorismus. Islamistického útoku se neobává i proto, že publicita případného teroristického útoku v ČR je podle něj pro potenciální teroristy nezajímavá. Přes výše zmíněné postoje by byl Kulhánek jako prezident jednoznačně proti stavbě mešit na území České republiky a rezolutně by odmítal i zahalování žen či vznik „muslimských enkláv“, jak uvedl i v rozhovoru pro pořad Štrunc!. Nově příchozí má podle něj prvořadou povinnost se adaptovat na podmínky hostitelské země.

Regulaci zbraní ano, trest smrti ne

Prezidentský kandidát považuje žalobu Česka na směrnici EU o omezení zbraní za „dětské vymezování“. Upozorňuje, že nikde jinde v Evropě není s regulací problém a že běžný člověk „pro svou obranu nepotřebuje samopal.“ V této souvislosti kritizuje i umělé vytváření atmosféry ohrožení terorismem. Společně s tím považuje Kulhánek ČR jednoznačně za součást EU, byť zdůrazňuje, že je třeba v jejím rámci hájit i individuální pozici českého státu.

Jako prezident by dbal Vratislav Kulhánek i na to, aby se obklopil „lidmi chytřejšími, než je on sám.“ Svou plnou důvěru by vložil i v justici: tvrdí, že pakliže věříme v její nezávislost, není důvod trvat ani na právu udílet prezidentskou milost. Na svých předvolebních stránkách se zamýšlí i nad ožehavým tématem trestu smrti, proti kterému se kandidát důrazně staví s odůvodněním, že válečné konflikty v informační éře vedou k devalvaci lidského života a že by nemělo být v moci druhého člověka odnímat život bližnímu.

Vratislav Kulhánek je rozvedený a má dvě dcery. 

www.kulhaneknahrad.cz


Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Volby 2019: Opozice je ve výhodě, řada lidí bude volit proti Zemanovi a Babišovi

Politolog Daniel Kunštát je přesvědčený, že lepší výchozí pozici měly před letošními Evropskými volbami opoziční formace. ODS nebo Piráti podle něj mohou atakovat zisk dvaceti procent hlasů. „V druhořadých volbách jsou totiž téměř vždy zvýhodněny opoziční strany, jejichž voliči mají tendenci ve vyšší míře k volbám přijít a dát tak najevo odpor k vládní politice nebo konkrétním politikům. Předpokládám, že i tentokrát dost lidí přijde volit proti Zemanovi a Babišovi, a nikoliv pro nějakou stranu nebo dokonce její evropskou strategii,“ vysvětluje expert.

Ve volbách do Evropského parlamentu se u nás očekává spíše nízká účast, ostatně minule byla okolo osmnácti procent. Co to podle vás znamená pro šance jednotlivých subjektů?

Při velmi nízké volební účasti konečné výsledky dost často ne zcela odpovídají reálnému rozložení politických preferencí ve veřejném prostoru. V takové situaci není pro vyhlídky stran podstatná výhradně jejich absolutní síla v celospolečenském kontextu. Do jisté míry ještě závažnější jsou jiné tři faktory, které za určitých okolností mohou představovat komparativní výhodu třeba i pro „malé“ strany.

Co přesně máte na mysli?

Za prvé, aktuální velikost pevného, loajálního a v daném kontextu především disciplinovaného voličského jádra stran. Neboli: podíl těch příznivců, kteří jsou pevně odhodláni k hlasovacím urnám vůbec přijít. Za druhé, jak silně v rámci jednotlivých voličských táborů rezonuje téma, které je předmětem voleb. V tomto případě tedy téma Evropské unie, potažmo zahraničněpolitického ukotvení České republiky.

Link

A v neposlední řadě hraje důležitou roli ryze domácí politika a akcentace domácích problémů na celostátní úrovni. V druhořadých volbách jsou totiž téměř vždy zvýhodněny opoziční strany, jejichž voliči mají tendenci ve vyšší míře k volbám přijít a dát tak najevo odpor k vládní politice nebo konkrétním politikům. Předpokládám, že i tentokrát dost lidí přijde volit „proti Zemanovi a Babišovi“, a nikoliv „pro“ nějakou stranu nebo dokonce její evropskou strategii.

S tím vším možná souvisí také fakt, že jsou voliči v eurovobách tradičně ochotnější experimentovat se svým hlasem. Očekáváte nějaké podobné překvapení také letos?

Ochota experimentovat je jistě obecně dost typickým rysem volebního chování ve druhořadých volbách. Přesto dnes nevidím žádnou kandidátku, která by mohla překvapit – budeme-li tedy považovat za překvapení úspěch jakéhokoliv mimoparlamentního subjektu. A platí to například i pro ambiciózní a v různých průzkumech viditelný projekt Pavla Teličky Hlas.

Ani on, ani nikdo jiný nemá tematicky motivované fanoušky, navíc fanoušky se skoro až sektářským zápalem, což byl případ Svobodných, anebo mimořádně silnou, všeobecně známou a populární osobnost, což byl kdysi zase případ Vladimíra Železného. Z toho mi vychází, že si to o euromandáty asi skutečně rozdají pouze „tradiční“ strany. Nicméně je pravdou, že pokud se potvrdí předpoklad extrémně nízké volební účasti, každý podobný odhad je tak trošku věštění z křišťálové koule.

Favoritem voleb je jednoznačně hnutí ANO. Jak hodnotíte jeho kampaň?

Hnutí ANO favoritem voleb bezesporu je, ale ani ve sportu favorit ne vždy vyhraje. A jestliže existuje typ voleb, ve kterých „neporazitelné“ ANO momentálně může být porazitelné, jsou to právě evropské volby. Kampaň ANO byla samozřejmě jako vždy profesionální, jako vždy jsou v ní vidět peníze a jako vždy byla ušitá na míru sociodemografického a hodnotového profilu ctitelů Andreje Babiše.

Link

Jen si nejsem jist, zda podprahová kritika Unie v kombinaci s doslova lidovým tématem dvojí kvality potravin budou natolik silné impulsy, které v dostatečném množství přitáhnou jeho voliče k urnám. Voliče politicky a občansky dost nezainteresované, nemotivované, se slabou disciplínou a s naprostým nezájmem o tematiku EU.  

Babišovi nehraje do karet hlavně už naznačená zvláštní logika volebního rozhodování v druhořadých volbách. Jeho soupeři zejména z opozičních stran budou mít na své straně určitý bonus.

Proč?

Jak jsem už zmínil, příznivci opozice jsou silně motivování k volbám přijít a tam demonstrovat svoji aktuální politickou frustraci a nespokojenost s vládou. Volby chápou jako jakési symbolické referendum o národní vládě, bez ohledu na to, jestli se volí do Evropského parlamentu nebo třeba do Senátu.

Mají tedy mnohem silnější motiv se těchto voleb zúčastnit než přívrženci vládních stran. V důsledku toho jsou „protivládní“ voliči v obraze volebních výsledků jakoby nadreprezentovní oproti celkovému politickému naladění společnosti a také oproti „běžným“, parlamentním volbám.

O druhé a třetí místo se budou nejspíš přetahovat Piráti s ODS. Obě strany jsou sice stabilně nad deseti procenty, avšak výrazněji expandovat někam ke dvaceti a více procentům se jim zjevně nedaří. Otázka zní proč?

Uvidíme, zda se nakonec jedna z těchto stran nebo dokonce třeba i obě těm kýženým dvaceti procentům nakonec přece jen nepřiblíží. Vůbec bych tuto možnost nevylučoval. Speciálně v případě evropských voleb musíme se všemi předvolebními prognózami pracovat velmi opatrně. Výzkumníci velmi dobře vědí, že lze jen obtížně přesně identifikovat onu malou menšinu, která se voleb reálně zúčastní a v rámci této menšiny navíc zjistit rozvržení stranické afiliace.

Link

Žádný výzkum zkrátka nedokáže zcela spolehlivě odhalit velmi specifické voličské vzorce v druhořadých volbách obecně a v těch evropských zvlášť. Vzorce týkající se jak rozhodnutí o volební účasti, tak i volebního rozhodování samotného, které třeba oproti parlamentním volbám vykazuje řadu odlišností v motivacích volebního výběru.

STAN jde do voleb s TOP 09 a Zelenými. Co na tento tah říkáte a kde spatřujete jejich realistické šance?

Přestože jde na první pohled o dosti krkolomný ideologický slepenec, společná kandidátka malých proevropských stran dává smysl. Přinejmenším vzhledem k omezenému voličskému potenciálu zúčastněných. Navíc, druhořadé volby bývají dobrou příležitostí pro voliče, kteří se vymezují vůči aktuální vládě a chtějí si s ní vyřídit účty.

Právě to je, spolu s vyšší tematickou, v tomto případě eurooptimistickou motivací jejich voličů, docela výhodná výchozí pozice Spojenců pro Evropu. A je dobře představitelné, že se zařadí mezi ODS, Piráty a ANO jako jejich rovnocenný protivník.

A co lidovci, kteří jdou do voleb s malými konzervativními formacemi, jakoby chtěli voličům naznačit posun doprava?

Naznačování čehokoliv ve volební kampani není z hlediska politického marketingu obecně moc dobrá cesta. Strany by s voliči měly raději „mluvit“ jasně, přímo, srozumitelně. Fakt, že se na lidovecké kandidátce objevili zástupci některých marginálních konzervativních stran, je asi až příliš sofistikovaným signálem směrem k voličské veřejnosti.

Link

Obávám se totiž, že většina potenciálních ani faktických lidoveckých voličů tento signál vůbec nezaznamenala. Proto bych byl velmi skeptický, zda může přinést nějaký viditelný bonus v podobě zvýšeného přísunu hlasů. Lidovci ve skutečnosti stojí před úplně jiným úkolem. Musejí v prvé řadě efektivně zmobilizovat svoji stále velmi širokou členskou základnu.

Dobře vědí, že při nízké volební účasti může už třeba sto tisíc hlasů znamenat relativně slušný úspěch. Straničtí stratégové tak mohou vycházet z jednoduchých počtů. Když pětadvacet tisíc členů disciplinovaně přijde k volbám a každý ještě přivede pár rodinných příslušníků nebo známých, půl práce je hotovo.

Zbývá tradiční levice. ČSSD i KSČM možná sice zastavily propad, přesto nelze vyloučit, že jedna z těchto dvou stran nepřeleze pět procent. Co by to podle Vás znamenalo pro vládu a stabilitu současné koalice?

Perspektivy levicových stran opravdu nejsou dobré. Tipuji, že obě by považovaly za úspěch zisk byť i jediného mandátu. Už jen z toho prostého důvodu, že řady jejich beztak prořídlých voličů, kteří ještě neemigrovali k Babišovi, evropská problematika příliš nezajímá a mají tak spíše nižší motivaci se voleb zúčastnit.

Na druhé straně: ani případný volební výprask asi nebude mít nějaký bezprostřední dopad na loajální podporu současné vládní konstelace, ať už v rámci exekutivní koalice (sociální demokraté) nebo koalice parlamentní (komunisté). Popravdě řečenou, oběma partajím nic moc jiného nezbývá.

Link

Evropské volby budou tak či tak dalším důkazem jejich postupného vyklízení politických pozic. A v takové situaci je jak pro ČSSD, tak i pro KSČM strategicky možná ještě důležitější, že mohou být spolu s hnutím ANO přinejmenším ještě nějakou dobu takříkajíc u lizu.

S tím souvisí poslední otázka: mají vůbec tyto volby šanci nějak pohnout s poměry a vnést do nich novou dynamiku?

Evropské volby samy o sobě zatím nikdy neodstartovaly nějaké zásadní otřesy na vnitropolitické scéně. A není mnoho důvodů domnívat se, že by tomu tentokrát mělo být jinak. Pokud si vzpomínám, jediným významnějším momentem byla rezignace premiéra Špidly po debaklu sociální demokracie hned v prvních volbách v roce 2004. Kola národní politiky se zkrátka nejspíš budou točit dál podle své vlastní logiky.

41756

Volby