<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"><channel><atom:link href="https://www.info.cz/rss/categories/historie-martina-kovare" rel="self" type="application/rss+xml" /><title>Historie očima Martina Kováře</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare</link><description>Podcast historika Martina Kováře. Jeho hosté a jeho pohled především na dějiny 20. století. Pořad volně navazuje na podcast Jízda dějinami.</description><language>cs</language><image><title>INFO.CZ</title><url>https://www.info.cz/logo-sm.png</url><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare</link></image><copyright>© 2001 — 2026 Copyright CMI News a dodavatelé obsahu</copyright><pubDate>Sat, 08 Jun 2024 06:00:00 +0200</pubDate><item><title>Ikonické okamžiky světových i sportovních dějin: Sarejevský atentát a let Boba Beamona k nesmrtelnosti</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/ikonicke-okamziky-svetovych-i-sportovnich-dejin-sarejevsky-atentat-a-let-boba-beamona-k-nesmrtelnosti</link><pubDate>Sat, 08 Jun 2024 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Thu, 13 Jun 2024 11:59:07 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-56583</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2024/06/07/11/03/58/e1ec6310-8e22-41ff-9a48-0a7218e25414/dejiny_martina_kovare.jpg /> Dnešní, již 65. Historie očima Martina Kováře je o dalších dvou ikonických okamžicích světových, respektive sportovních dějin. ]]></description></item><item><title>Nejdůležitější je život sám, říkával Robert Kvaček. Speciál s Ondřejem Houskou k úmrtí významného českého historika</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/nejdulezitejsi-je-zivot-sam-rikaval-robert-kvacek-special-s-ondrejem-houskou-k-umrti-vyznamneho-ceskeho-historika</link><pubDate>Sat, 11 May 2024 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Wed, 15 May 2024 01:50:30 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-56410</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2024/05/10/11/23/56/24e427c2-533b-4ca7-825e-022718f10f3b/dejiny_martina_kovare.png /> Dnešní, snad ne příliš smutná Historie očima Martina Kováře je věnována vzpomínce na velkého českého historika profesora Roberta Kvačka. ]]></description></item><item><title>Ikonické okamžiky světových i českých politických, kulturních a sportovních moderních dějin (II. díl)</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/ikonicke-okamziky-svetovych-i-ceskych-politickych-kulturnich-a-sportovnich-modernich-dejin-ii-dil-fd04e031-c00d-45f6-8647-598a95a47b89</link><pubDate>Sat, 27 Apr 2024 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:02:14 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-56334</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2024/04/26/18/26/26/696ccfcb-8766-4f73-9816-e654b10cb207/dejiny_martina_kovare.png /> Dnes jsme se s profesorem Ivanem Šedivým z pražské FF UK zaměřili na čtyři události, které nám jako historikům i jako lidem uvízly v paměti a které lze označit, každou svým způsobem, jako „ikonické“.]]></description></item><item><title>Castrovská Kuba byl a je hodně nepovedený experiment, říká profesor Josef Opatrný</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/castrovska-kuba-byl-a-je-hodne-nepovedeny-experiment-rika-profesor-josef-opatrny-podcast</link><pubDate>Sat, 13 Apr 2024 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:02:06 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-56217</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2024/04/12/11/04/19/35753dee-43d7-410f-9b77-8b2c53239f40/dejiny_martina_kovare.png /> Kuba je – v rámci Latinské Ameriky – výjimečný stát s unikátní kulturou, země ovlivňovaná blízkými Spojenými státy americkými, autoritativní režim Fulgencia Batisty, a hlavně země, kde se Fidel Castro a jeho lidé pokusili, Američanům navzdory a s pomocí Sovětského svazu, vytvořit pomyslný „ráj na zemi“.]]></description></item><item><title>Čtyři osudové okamžiky v dějinách a ve sportu. Speciální epizoda s profesorem Ivanem Šedivým</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/ctyri-osudove-okamziky-v-dejinach-a-ve-sportu-podcast</link><pubDate>Sat, 09 Mar 2024 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:54 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-55983</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2024/03/08/11/23/16/cfbff6af-5b81-4da6-9a79-a35ec5884d84/dejiny_martina_kovare_01.png /> V dnešním už 61. dílu podcastu Historie očima Martina Kováře jsme si s profesorem Ivanem Šedivým povídali o čtyřech osudových mementech v dějinách: jednom veskrze politickém, druhém sociokulturním, který měl ovšem rovněž politický rozměr, a o dvou sportovních.]]></description></item><item><title>U počátků moderního olympijského hnutí byl i Čech Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, říká Zdeněk Škoda</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/u-pocatku-moderniho-olympijskeho-hnuti-byl-take-cech-jiri-stanislav-guth-jarkovsky-rika-zdenek-skoda-podcast</link><pubDate>Sat, 10 Feb 2024 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:49 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-55763</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2024/02/08/16/32/52/4e922ecc-e392-4ae9-bbf0-3b62a1674d53/dejiny_martina_kovare_01.png /> U počátků moderního olympijského hnutí v devadesátých letech 19. století stál nejen legendární Francouz Charles Pierre de Frédy, baron de Coubertin (1863–1937), ale i jeho český přítel Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861–1943), který zůstal členem Mezinárodního olympijského výboru až do své smrti v roce 1943.]]></description></item><item><title>Třetí Československá republika byla pro mnoho lidí „nadějeplná“, ale s tragickým koncem v podobě února 1948, říká Jiří Padevět</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/treti-ceskoslovenska-republika-byla-pro-mnoho-lidi-nadejeplna-ale-s-tragickym-koncem-v-podobe-unora-1948-rika-jiri-padevet-podcast</link><pubDate>Sat, 13 Jan 2024 09:30:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:48 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-55613</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2024/01/13/08/30/43/da67cf88-80e1-463b-85c8-8b8f5540da08/dejiny_martina_kovare_56_web.png /> Jaká vlastně byla tzv. třetí republika, tj. naše země, naše Československo, od vyhnání německých nacistů sovětskou a americkou armádou v květnu 1945 do komunistického převzetí moci v únoru 1948?
]]></description></item><item><title>Box za první Československé republiky, to byl velký sport, sláva a peníze, ale také tvrdý život i těch největších hvězd, říká Dalibor Vácha </title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/box-za-prvni-ceskoslovenske-republiky-to-byl-velky-sport-slava-a-penize-ale-take-tvrdy-zivot-i-tech-nejvetsich-hvezd-rika-dalibor-vacha</link><pubDate>Sat, 23 Dec 2023 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:46 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-55487</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/12/21/13/04/22/a5a892a3-3cb7-4d16-a304-f4a3efec6885/dejiny_martina_kovare_54_web.png /> Box patřil v době první Československé republiky, ve dvacátých a ve třicátých letech minulého století, k mimořádně oblíbeným sportům. Přišel do našich zemí, stejně jako do celé Evropy, zčásti z Británie, ale hlavně zpoza oceánu, ze Spojených států, a rychle tu zdomácněl.]]></description></item><item><title>Historik Ladislav Kudrna: Dějiny českého undergroundu jsou i dějinami násilí a zvůle komunistické moci</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/dejiny-ceskeho-undergroundu-jsou-i-dejinami-nasili-a-zvule-komunisticke-moci-rika-ladislav-kudrna-podcast</link><pubDate>Sat, 02 Dec 2023 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:45 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-55366</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/12/01/14/33/21/7c0c7e59-4c00-46c6-a220-fd6b5f33924a/dejiny_martina_kovare_01.png /> Dnešní díl Historie očima Martina Kováře, jehož hostem je přední český historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), docent Ladislav Kudrna, bude věnován dějinám českého undergroundu, jak se rodil od přelomu padesátých a šedesátých let minulého století (s odkazem na jeho západní, zejména americké a britské vzory) a jak se vyvíjel v sedmdesátých a osmdesátých letech.]]></description></item><item><title>Nejslavnější disident východního bloku: Milovan Djilas byl spolutvůrcem i svědomím komunistické Jugoslávie, říká Herbert Brynda</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/nejslavnejsi-disident-vychodniho-bloku-milovan-djilas-byl-spolutvurcem-i-svedomim-komunisticke-jugoslavie-rika-herbert-brynda-podcast</link><pubDate>Sat, 18 Nov 2023 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:44 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-55276</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/11/17/12/04/47/85f5d916-ceb8-4264-a7d1-835b56dc2c96/dejiny_martina_kovare.png /> Milovan Djilas (1911–1995) patřil společně s Aleksandarem Rankovićem, Edvardem Kardeljem a hlavně Josipem Brozem Titem k předním jugoslávským komunistům a spolutvůrcům poválečné SFRJ, tj. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Sám Djilas byl řazen ke stranickým radikálům, a to nejen jako šéf stranického deníku Borba, ale i jako jeden z nejvlivnějších bojovníků za „komunistickou budoucnost země“. Během sovětsko-jugoslávské roztržky a stále zřetelněji v padesátých letech se však začal vůči praktikám komunistického režimu vymezovat, kritizoval způsob řízení země a nezřídka i marxisticko-leninskou doktrínu. V důsledku toho byl zbaven všech funkcí a posléze uvězněn. Jeho názory, jeho osud/životní příběh a jeho knihy Rozhovory se Stalinem a Nová třída z něj udělaly zřejmě nejslavnějšího disidenta tzv. východního bloku a muže, nazývaného „svědomí komunistické Jugoslávie“. A právě o něm a o Jugoslávii jako takové si dnes budeme povídat s historikem, politologem a politickým marketérem doktorem Herbertem Bryndou.
]]></description></item><item><title>Amerika ve válce podruhé: Pro Evropany to byl svobodný svět, ke kterému vzhlíželi. Kdo se ale dostal do USA, byl v šoku</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/amerika-ve-valce-podruhe-podcast</link><pubDate>Sat, 04 Nov 2023 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Fri, 23 Aug 2024 19:24:47 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-55194</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/11/03/16/47/54/f531e065-946c-4bbc-b435-c41a02a18aee/dejiny_martina_kovare.png /> V dnešní Historii očima Martina Kováře se budeme ještě jednou, už naposledy, věnovat „Americe ve válce“, jak zní název knížky, která vyšla na jaře letošního roku v INFO.CZ, protože se jedná o tak velké, obsáhlé téma, že jsme si před čtrnácti dny nestačili říct o letech 1961–1975/79 zdaleka všechno.]]></description></item><item><title>Indočína, hippies a nejšílenější rok v moderních dějinách USA. Speciál podcastu Historie očima Martina Kováře o Americe ve válce </title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/amerika-ve-valce-podcast</link><pubDate>Sat, 21 Oct 2023 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Fri, 23 Aug 2024 19:24:47 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-55106</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/10/20/11/51/40/46198661-0b21-4fda-9c07-59c8d0803273/dejiny_martina_kovarea.png /> Tématem dnešní, již 53. Historie očima Martina Kováře (HOMK) je ohlédnutí za knížkou, kterou na přelomu jara a léta letošního roku vydalo INFO.CZ pod názvem Amerika ve válce. USA v letech 1961–1975/79. Její autor (a autor celého podcastu) Martin Kovář byl tentokrát v roli zpovídaného, role moderátora se ujal nový šéfredaktor INFO.CZ Pavel Vondráček.]]></description></item><item><title>Obviňovat Meloniovou, že chce v Itálii zavést diktaturu, je nesmysl. Nikdy by ale neřekla, že fašismus byl absolutní zlo, říká Ondřej Houska</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/italsky-fasismus-se-nikdy-netesil-celospolecenskemu-konsenzu-rika-ondrej-houska-podcast</link><pubDate>Sat, 07 Oct 2023 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Sat, 03 Aug 2024 02:15:44 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-55006</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/10/06/11/53/57/fcfb1ec0-1a6e-451a-a52b-7bcd7e0330d8/dejiny_martina_kovare.png /> Italský fašismus je jedním z mimořádně důležitých (nejen) politických fenoménů 20. století. V dnešním už 52. díle podcastu Historie očima Martina Kováře si o něm budeme povídat s historikem a předním českým novinářem Ondřejem Houskou, mimo jiné autorem skvělé knížky „Praha proti Římu: Československo-italské vztahy v letech 1922–1929“.]]></description></item><item><title>Boj o Pinochetův odkaz v Chile zdaleka neskončil, říká profesor Josef Opatrný</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/boj-o-pinochetuv-odkaz-v-chile-zdaleka-neskoncil-rika-profesor-josef-opatrny-podcast</link><pubDate>Sat, 23 Sep 2023 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:35 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-54935</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/09/22/08/59/23/44139be9-44cd-42b8-a1a0-40245f16483c/dejiny_martina_kovare_49_web.png /> Nová, už 51. Historie očima Martina Kováře na INFO.CZ je věnována Latinské Americe. Mým hostem byl tentokrát profesor Josef Opatrný, emeritní šéf Střediska iberoamerických studií FF UK a držitel řádu Isabely kastilské, jejž mu udělil španělský král Juan Carlos II. U příležitosti padesátého výročí státního převratu v Chile jsme si s „Josém“ povídali o generálu Augustu Pinochetovi, o jeho osobnosti, okolnostem a způsobu, jakým se dostal k moci, o povaze jeho diktatury a postupném přechodu Chile k demokracii. Mluvili jsme i o chilské současnosti a o tom, že boj o Pinochetův odkaz není zdaleka rozhodnut. Řeč byla, přirozeně, i o chilském prezidentovi Salvadoru Allendem, kterého vojenský převrat v září 1973 svrhl, o jeho domácích a zahraničních podporovatelích včetně kubánského vůdce Fidela Castra a o castrovské a postcastrovské Kubě vůbec. Nezapomněli jsme ani na Venezuelu a její vůdce – Huga Cháveze a Nicoláse Madura, ani na některé další latinskoamerické politiky, včetně nikaragujského diktátora Daniela Ortegy, a na spoustu dalších latinskoamerických specifik, ekonomických, sociokulturních atd. Tak si nás pusťte!]]></description></item><item><title>Devadesátá léta v Rusku přinesla nové možnosti. Starší generace Rusů ale vzpomíná na jistoty let sedmdesátých, říká Svoboda</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/karel-svoboda-rusko-podcast</link><pubDate>Sat, 01 Jul 2023 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:14 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-54478</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/06/30/13/05/40/d53f461e-15ca-4459-95c3-054cb5cce75a/dejiny_martina_kovare.png /> Rusko je zemí, u které je místy opravdu obtížné pochopit nejen její současnost, ale i její dějiny. V nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře se tak proti proudu dějin vydává rusista, pedagog a publicista Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, aby komplikovanou historii uvedl do aktuálních kontextů. „Celé ruské dějiny jsou vlastně sporem mezi jistotami a možnostmi. Devadesátá léta byla vychýlená ve prospěch možností a tak na ně rádi vzpomínají jen ti, co ony možnosti uměli uchopit. Naproti tomu léta sedmdesátá v době vlády Leonida Iljiče Brežněva byla dobou jistot, což je pro starší generaci Rusů dnes důvod k nostalgii,“ popisuje ruskou realitu Svoboda.]]></description></item><item><title>Nejprve opovrhovaná, pak pronásledovaná. Katolická církev zažila s nástupem komunismu kruté vystřízlivění, říká Pehr</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/michal-pehr-podcast</link><pubDate>Sat, 17 Jun 2023 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:12 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-54375</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/06/16/16/04/07/456c06fb-d223-4980-9966-a2539822a4a1/dejiny_martina_kovare.png /> Role katolické církve je neodmyslitelně spjata s historií českých zemí za Rakouska–Uherska, Československa i samostatné České republiky. V první polovině 20. století nicméně snad ani nemohlo postavení církve na našem území zažívat turbulentnějších proměn. „Nejprve byli katolíci opovrhováni jako opora Habsburků, s níž je potřeba zúčtovat. Pak si ale tvůrci první republiky uvědomili, že on se takový ten loajální dobrý katolík hodí. Po druhé světové válce měla katolická církev dobré renomé a lidé ji vnímali pozitivně. Zlom nastal s nástupem komunismu. Katolíci šli budovat nové Československo s nadějí a vírou, a o to silnější pro ně přišlo vystřízlivění,“ popisuje genezi v postavení katolické církve v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře historik Michal Pehr.]]></description></item><item><title>Jako předseda KSČM jsem se choval nedemokraticky, ale nechtěl jsem trpět probouzení ďáblů minulosti, říká režisér Svoboda</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/jiri-svoboda-audio</link><pubDate>Sat, 03 Jun 2023 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:10 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-54251</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/06/02/18/58/38/c02bb3c4-6b19-4841-9b64-c9b90ebdc106/dejiny_martina_kovare.png /> Životní příběh režiséra Jiřího Svobody je v mnoha ohledech pozoruhodný. Navzdory tomu, že ho komunisté vyhodili z vysoké školy a následně ho chtěli vyhodit i ze strany, stanul po sametové revoluci v čele KSČM. Jak sám uznává, proměnit komunistickou stranu v moderní levicový subjekt se nepodařilo. „Nechoval jsem se jako předseda úplně demokraticky, byl jsem tak trochu diktátor a dělal i kroky, které odporovaly tehdejším stranickým stanovám. Ale dělal jsem to vše proto, že jsem nechtěl dopustit probouzení ďáblů minulosti. Bohužel ale těm starým strukturám otrnulo a začaly se vracet zpátky,“ vzpomíná Svoboda v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.]]></description></item><item><title>Monarchie je v Británii tak zakořeněná, že přežije i progresivní nenávist. Je jedno, jestli král bude oblíbený, říká Tomský </title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/monarchie-je-v-britanii-tak-zakorenena-ze-prezije-i-progresivni-nenavist-je-jedno-zda-kral-bude-oblibeny-rika-tomsky-podcast</link><pubDate>Sat, 20 May 2023 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:08 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-54154</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/05/19/14/07/49/2b0cb61a-3d39-463d-aac2-008ef2efa8e6/dejiny_martina_kovare.png /> Pro profesora evropských politických dějin je vždy výhodou, když má ke svému tématu osobní vztah. Alexander Tomský tuto výhodu bezesporu má, když hovoří o moderní historii Spojeného království. V zemi prožil podstatnou část života a všechny dějinné zvraty tak mohl sledovat na vlastní oči. „Když jsem v roce 1968 do Británie přišel, měl jsem možnost vidět poslední zbytky staré imperiální Anglie, stejně jako její přerod do současné podoby,“ říká Tomský v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře, kde mimo jiné hodnotí i to, v jaké situaci se nachází monarchie vedená čerstvě korunovaným panovníkem Karlem III. „Význam monarchie je velice silně zakořeněn jak v kultuře, tak v politickém systému, jde o ústavní záležitost. V současné době probíhá kulturní válka vedená levicově progresivní nenávistí, ale monarchie přetrvá, byť v jinak nastavené společnosti. Řešit její budoucnost nemá valný smysl, bude tu i nadále. A je vlastně jedno, zda král bude oblíbený, nebo ne,“ vysvětluje Tomský.]]></description></item><item><title>Fenomén amerických barů uchvátil i meziválečné Československo. Koktejl si mohla dovolit jen elita, říká Mozr</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/barova-kultura-tomas-mozr-podcast</link><pubDate>Sat, 29 Apr 2023 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:05 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-53989</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/04/28/14/27/23/cc380acf-90c1-4b62-b047-a828b06e0ace/dejiny_martina_kovare.png /> Zajít si do baru na drink dnes patří k samozřejmostem. Ještě před sto lety ale fenomén amerických barů začínal do tehdejšího meziválečného Československa teprve pronikat, i když už zde jisté kořeny měl z časů rakousko–uherského císařství. A právě fenomén jménem „American Bar“ je tématem nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře, jehož hostem je barový historik, novinář a barman v jedné osobě Tomáš Mozr, který říká, že za první republiky koktejl rozhodně nebyl pro každého. „Do amerických barů chodila jen tehdejší elita, protože ta jediná si to mohla dovolit. Hezky popsáno je to jak ve filmu Kristián, tak třeba už od Svatopluka Čecha, jehož pan Brouček nadával, proč si dávat drahý koktejl, když v české hospodě může mít mnohem levnější pivo,“ říká Mozr.]]></description></item><item><title>Země na hranici světů, kde na socialismus vzpomínají jako na zlatá léta. Národní obrození Černou Horu možná ještě čeká, říká Šístek </title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/zeme-na-hranici-svetu-kde-na-socialismus-vzpominaji-jako-na-zlata-leta-narodni-obrozeni-cernou-horu-mozna-jeste-ceka-rika-sistek-podcast</link><pubDate>Sat, 15 Apr 2023 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:00:59 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-53888</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/04/14/12/34/56/82aa7419-8666-4a13-ba48-bf8848a49ced/dejiny_martina_kovare.png /> Malá balkánská země s bohatou a pestrou historií. To by se dalo říci o Černé Hoře, která není od Česka příliš vzdálena, pro mnoho lidí je ale velkou neznámou. Jak to s Černou Horou bylo, je a bude, přišel do nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře poodhalit historik a balkanista František Šístek.]]></description></item><item><title>Vzestup a pád samurajů: Z válečníků se stali zlenivělí úředníci, šogunát částečně zemřel na mír, říká Kodet</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/roman-kodet-japonsko-podcast</link><pubDate>Sat, 01 Apr 2023 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:00:56 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-53780</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/03/31/08/44/18/20bb7f1d-c524-47e4-9938-422b15005c71/dejiny_martina_kovare_42_web.png /> Samurajové patří mezi symboly Japonska. Mnoho lidí o nich má romantizovanou představu ovlivněnou filmy a literaturou, jací ale vlastně samurajové byli? „Jednalo se o staré japonské válečníky, kteří se vyvíjeli po více než tisíc let a od dvanáctého století dominovali Japonsku. Oni filmoví a literární samurajové, jak je známe, jsou spíše takovou představou toho, jak by i sami Japonci chtěli, aby samuraj vypadal,“ vysvětluje historik a japanolog Roman Kodet v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.]]></description></item><item><title>Karel Veliký byl vzorem pro středověké panovníky. K jeho odkazu se hlásíme dodnes, přesto o něm víme jen málo, říká Drška </title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/vaclav-drska-karel-veliky-podcast</link><pubDate>Sat, 18 Mar 2023 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:00:54 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-53671</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/03/17/12/22/02/166a844c-c260-480d-9d11-432ad626ec73/dejiny_martina_kovare_41_web.png /> Vládl v druhé polovině osmého a na počátku devátého století a podařilo se mu navěky zapsat do dějin. Karel Veliký je dodnes vnímán jako skutečný panovník, a to nejen jako franský král, ale i jako první středověký římský císař. Jak ale v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře upozorňuje historik Václav Drška, specializující se právě na evropský středověk, reálně toho o Karlu Velikém víme jen málo. „Známe ho jen z pramenů vzniklých pod kontrolou jeho dvora, takže nám chybí jakýkoliv kritický pohled na něj a obtížně se nám tedy hodnotí. Nevíme s jistotou ani jak vypadal, existují nějaká jeho vyobrazení, nicméně nad nimi se taky vznáší velké ale. Co za Karla Velikého s jistotou promlouvá, je jeho dílo, které bezesporu stojí u počátku moderní Evropy, jak ji dnes chápeme,“ vysvětluje Drška.]]></description></item><item><title>V první vietnamské válce bojovalo i 1620 Čechoslováků. Jde o naše největší nasazení od druhé světové války, říká Kudrna</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/v-prvni-vietnamske-valce-bojovalo-i-1620-cechoslovaku-jde-o-nase-nejvetsi-nasazeni-od-druhe-svetove-valky-rika-kudrna-podcast</link><pubDate>Sat, 04 Mar 2023 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:00:49 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-53560</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/03/03/16/28/58/5a2e50be-3e0b-4535-a558-b8b7c9552ee9/dejiny_martina_kovare_40_web.png /> Když se řekne válka ve Vietnamu, většina lidí si vybaví konflikt probíhající mezi lety 1955 až 1974. Málokdo už ale ví, že v oblasti tehdejší francouzské Indočíny probíhala ještě jedna válka, ohraničená lety 1946 až 1954. Jak upozorňuje historik a současný ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, takzvaná první vietnamská válka má význam i v našich končinách, a to díky Čechoslovákům bojujícím zde v řadách francouzské cizinecké legie. „Bylo tam 1620 Čechů a Slováků, což představuje doposud největší vojenské nasazení od druhé světové války. Bohužel to s sebou neslo i největší ztráty, tři sta Čechoslováků v této válce padlo. To je obrovské číslo,“ říká Kudrna v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.]]></description></item><item><title>Dostat se k Royal Air Force za války nebylo pro Čechoslováky jednoduché. Strach překonávali soudržností, říká Vácha </title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/dostat-se-k-royal-air-force-za-valky-nebylo-pro-cechoslovaky-jednoduche-strach-prekonavali-soudrznosti-rika-vacha-podcast</link><pubDate>Sat, 18 Feb 2023 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:00:47 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-53449</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/02/17/13/46/04/e6f70864-bc49-463b-83c5-538b0c1930ef/dejiny_martina_kovare_39_web.png /> Českoslovenští letci u britské Royal Air Force jsou součástí fascinující kapitoly našich dějin. Za druhé světové války hrdinové, kteří nasazovali na straně našich spojenců životy při pomoci s osvobozováním Evropy od nacistů, po válce pak v mnoha případech těžce perzekvovaní političtí vězni komunistického režimu. V nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře rozebírá historik Dalibor Vácha každodenní život příslušníků 311. bombardovací československé perutě RAF, mimo jiné upozorňuje, že vůbec se k britskému královskému letectvu dostat nebylo zdaleka jen formalitou. „Obzvlášť fyzické testy byly poměrně tvrdé. Přes čtyři sta našich vojáků ze severní Afriky chtělo k RAF, nicméně 240 jich odmítli rovnou už v té Africe. Z těch, co uspěli, to často byli bývalí sokolové nebo skauti v perfektní kondici,“ vysvětluje Vácha.]]></description></item><item><title>Pro komunisty byl Husák zprvu moc radikální. Kdyby ho popravili, byl by slovenským národním hrdinou, říká Macháček</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/pro-komunisty-byl-husak-zprvu-moc-radikalni-kdyby-ho-popravili-byl-by-slovenskym-narodnim-hrdinou-rika-machacek-podcast</link><pubDate>Sat, 28 Jan 2023 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:00:45 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-53290</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/01/26/14/17/21/e9c64e9e-0b19-47aa-8f3e-4b9a0f3467a3/dejiny_martina_kovare.png /> Posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka má většina lidí spojeného hlavně s normalizačním obdobím, které bylo pomyslným symbolem jeho působení v čele státu. Kvůli tomu je nicméně poněkud přehlížen Husákův poměrně pestrý životní příběh, který v dosud nejrozsáhlejší monografii prvního Slováka, který kdy usedl na Pražském hradě, popsal historik Michal Macháček. „Pozoruhodné bylo, že byl nejen komunistou, ale i slovenským národovcem. Zároveň to byl solitér, který se sice bez kolektivu v té době nemohl obejít, ale i tak sázel většinou hlavně sám na sebe. Roli hrálo i to, že to nebyl dělnický kádr, ale intelektuál. Dokonce ho sami mnozí komunisté zprvu považovali za příliš radikálního. V politickém procesu v 50. letech nad ním visela i hrozba trestu smrti, ač nakonec skončil s doživotím. Kdyby ho tehdy popravili, nejspíše by měli Slováci nového národního hrdinu,“ popisuje Husákovu osobnost Macháček v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.]]></description></item><item><title>Benedikta XVI. zhodnotíme až s odstupem. Renesanci obdivujeme, ale papeže té doby považujeme za úpadkové, říká Suchánek</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/benedikta-xvi-zhodnotime-az-s-odstupem-renesanci-obdivujeme-ale-papeze-te-doby-povazujeme-za-upadkove-rika-suchanek-podcast</link><pubDate>Sat, 14 Jan 2023 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:00:41 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-53181</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2023/01/13/13/33/12/f5ff21bb-346c-4d2c-ac9f-ae309f14b563/dejiny_martina_kovare.png /> Na samém konci loňského roku zesnul emeritní papež Benedikt XVI. Hodnocení jeho osoby není jednoznačné – podle historika a teologa Drahomíra Suchánka se komplexního pohledu na osobu někdejšího kardinála a mnichovského arcibiskupa Josepha Ratzingera dočkáme až s delším časovým odstupem. „Musíme si na to počkat a navíc to stejně bude ovlivněno tím, kdo jeho pontifikát bude hodnotit. Bezesporu to ale byl intelektuál a jeden z největších teologů 20. století,“ říká Suchánek s tím, že hodnocení některých papežů za uplynulé dva tisíce let může působit poněkud paradoxně. „Kupříkladu dodnes obdivujeme výtvory italské renesance a víme, že většina těchto děl by bez papežů a jejich peněz nikdy nevznikla. Přesto ale renesanční papeže považujeme hlavně za symbol mravního úpadku té doby, která vyvrcholila drsnou reformací,“ vysvětluje Suchánek v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.]]></description></item><item><title>Doba, která řvala: Dvacátá léta byla v mnoha ohledech oslnivá, ale zůstává po nich pachuť, říká Martin Kovář a představuje novou knihu</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/martin-kovar-osudova-dvacata</link><pubDate>Sat, 10 Dec 2022 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:00:28 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52972</guid><dc:creator>Michal Půr, Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/12/08/14/15/01/0db03e5c-0d68-47aa-90a2-0210553ce93f/dejiny_martina_kovare.png /> Dnešní epizoda podcastu Historie očima Martina Kováře je netypická tím, že Martin Kovář v ní není moderátorem, ale hostem, jehož zpovídá šéfredaktor INFO.CZ Michal Půr. Řeč nemůže být o ničem jiném než o nové knize Martina Kováře, druhém dílu jeho „Americké trilogie“ s názvem Osudová dvacátá – Doba, která řvala, v USA i v Evropě. „Pro spoustu lidí platí, že to byla ‚zlatá dvacátá léta‘, nicméně myslím, že ono americké pojmenování ‚Roaring Twenties‘, které jsme použili i pro knížku, je výstižnější, protože to byla dekáda dynamická, překotná, překvapivá a v mnoha ohledech extrémní,“ říká Kovář.]]></description></item><item><title>Sport, hudba, gesta, etiketa. Některé věci jsou univerzální pro všechny lidské kultury, říká Rychlík</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/sport-hudba-gesta-nebo-etiketa-nektere-veci-jsou-univerzalni-pro-vsechny-lidske-kultury-rika-rychlik</link><pubDate>Sat, 26 Nov 2022 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:06 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52868</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/11/25/18/15/04/1d6ca215-18ca-46f0-af60-63c77dd6c0c0/dejiny_martina_kovare.png /> Máloco dovede být tak pestré jako lidská kultura. Ať už se bavíme o tom, jak se historicky vyvíjela, nebo jak různorodá dovede být dnes, podle antropologa, etnologa a historika Martina Rychlíka existují určité aspekty, které jsou pro všechny kultury společné. ]]></description></item><item><title>Mayové byli mistry trepanace lebek, Egypťané zase příliš neoperovali. Po stopách historie neurochirurgie s profesorem Vladimírem Benešem</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/mayove-byli-mistry-trepanace-lebek-egyptane-zase-prilis-neoperovali-po-stopach-historie-neurochirurgie-s-profesorem-vladimirem-benesem</link><pubDate>Sun, 30 Oct 2022 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52647</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/10/30/05/00/02/8cc0ff3d-c4ac-4ab3-bddb-1206c5e0e300/dejiny_martina_kovare.png /> Neurochirurgie je patrně nejstarší medicínský obor, zejména proto, že je dokladovaný. „Díry po trepanacích lebek jsou pochopitelně jasně vidět,“ říká v novém dílu podcastu Historie očima Martina Kováře profesor Vladimír Beneš, přednosta Ústavu klinických neurooborů Ústřední vojenské nemocnice. ]]></description></item><item><title>S objevem pramene Amazonky jsme těsně předběhli expedici National Geographic. Nevěřili, že jsme to dokázali a ještě nám z těch peněz i něco zbylo, říká Janský </title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/s-objevem-pramene-amazonky-jsme-tesne-predbehli-expedici-national-geographic-neverili-nam-ze-jsme-to-dokazali-a-jeste-nam-z-tech-penez-i-neco-zbylo-rika-jansky</link><pubDate>Sat, 15 Oct 2022 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52520</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/10/13/14/01/07/a2dbdb9d-64f4-4436-ac26-69206453a896/dejiny_martina_kovare_33_web.png /> To, že Amazonka je nejdelší řekou na světě, je dlouhodobě známý fakt. Až do roku 2000 ale nebylo jasné, kde kolosální řeka vinoucí se napříč Jižní Amerikou pramení. Tím, komu se s určitostí podařilo pramen Amazonky lokalizovat, je profesor Bohumír Janský, přední český hydrolog a geolog, který je hostem nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře. „Naše expedice měla rozpočet tři sta tisíc korun. Poté, co se nám pramen podařilo najít a s určitostí potvrdit, zjistili jsme, že do Peru dorazila i americká expedice National Geographic, která na to měla dva miliony dolarů. Nevěřili nám, že jsme to dokázali a ještě nám z těch peněz i něco zbylo,“ vzpomíná Janský.]]></description></item><item><title>Od Bartončíkovy aféry po boj o Hrad. Ohlédnutí za polistopadovým vývojem a předvolebními kampaněmi s Jaroslavem Poláčkem </title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/predvolebni-kampane</link><pubDate>Sat, 01 Oct 2022 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52370</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/09/30/16/06/53/785720a7-d095-45d9-871e-535920a1961c/dejiny_martina_kovare.png /> Od listopadu 1989 uběhlo už více než 30 let. V Česku se za tu dobu odehrála řada voleb od komunálních po parlamentní a prezidentské. A s nimi i více či méně povedené předvolební kampaně. A právě na ně se spolu se zkušeným volebním manažerem a analytikem Jaroslavem Poláčkem zaměříme v novém díle podcastu Historie očima Martina Kováře.]]></description></item><item><title>Jedinými poraženými v búrských válkách byli domorodí Afričané. Apartheid se začal rodit už na počátku 20. století, říká Nerad</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/filip-nerad-burske-valky</link><pubDate>Sat, 17 Sep 2022 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:00:26 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52258</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/09/16/16/42/32/0c9aba7b-88e0-4f86-bcca-bc03d720275b/dejiny_martina_kovare.png /> Přelom 19. a 20. století byl v jižní Africe bouřlivý. Takzvané búrské války byly podle hosta nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře, historika a novináře Filipa Nerada, pomyslnou zkouškou sil tehdejší Velké Británie. Konflikt s Búry – etnikem složeným převážně z potomků původních nizozemských přistěhovalců – koloniální velmoc zaskočil. „Všichni čekali, že to bude jednoduchá záležitost, která se do Vánoc vyřeší. Nevyvíjelo se to ale podle jejich představ, hlavně kvůli momentu překvapení a podcenění Búrů. Britové opravdu do poslední chvíle věřili, že k válce ani nedojde a Búrové uhnou. Jenže ti se nevzdávali, britské veřejnosti postupně docházela trpělivost a britské vládě peníze.  Stala se z toho noční můra a hledalo se, jak ji ukončit,“ říká Nerad. „Byl to pro Británii takový budíček, který ukázal, že sice jsou ještě velmocí, ale výkonnost armády rozhodně neodpovídá její mezinárodní pozici,“ dodává.]]></description></item><item><title>Franz Josef Strauss je mimořádná politická osobnost Německa. Sen o kancléřství si ale nesplnil, říká Kaucký</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/lukas-kaucky-franz-josef-strauss</link><pubDate>Sat, 03 Sep 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52130</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/09/01/12/48/02/a3057925-83ad-4744-86c1-2696773a9f38/dejiny_martina_kovare.png /> Jméno Franze Josefa Strausse znají i ti, kteří se o politiku příliš nezajímají, stačilo jim jen někdy navštívit mnichovské letiště. To se jmenuje právě podle někdejšího bavorského ministerského předsedy, který zastával i několik spolkových ministerských funkcí. „Strauss byl skutečně mimořádnou politickou osobností Německa. Skončil jako ministerský předseda Bavorska, ale nijak se netajil tím, že jeho snem je stát se spolkovým kancléřem. Tam mu ale stál v cestě Helmut Kohl. Nadto se málo ví, že se o něm přemýšlelo i na post předsedy Evropské komise, ale rok předtím zemřel na infarkt,“ popisuje Straussovu osobnost diplomat a historik Lukáš Kaucký v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.]]></description></item><item><title>Velhartice člověka chytnou za srdce. Chybělo ale málo a mohli jsme se dívat jen na obvodové zdi, říká Kopecký</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/lukas-kopecky-velhartice</link><pubDate>Sat, 20 Aug 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51998</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/08/20/05/00/02/a546a2d1-1401-4382-8194-de9850e02adf/dejiny_martina_kovare.png /> Kdo by z Nerudovy Romance o Karlu IV. neznal Buška z Velhartic. Stejnojmenný hrad aktuálně patří k nejnavštěvovanějším památkám Plzeňského kraje, ale podle historika Lukáše Kopeckého, který na hradě mnoho let pracuje jako průvodce, chybělo málo a na místě by byla jen zřícenina. „Už v polovině 17. století začaly Velhartice upadat a na jeho konci i chátrat. Opravy začaly až v 19. století, ale nebyly vůbec koncepční. Tvrdou ránu hradu zasadil komunistický režim. Kdyby se nezačalo nic dělat, tak jsme dnes na žádné Velhartice nemuseli chodit, a koukali bychom se jen na obvodové zdi,“ říká Kopecký v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.]]></description></item><item><title>Žádné temno, baroko je jednotné umělecké dílo, v němž se člověk má cítit dobře, říká Royt</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/jan-royt-baroko</link><pubDate>Sat, 18 Jun 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51282</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/06/16/10/34/15/22369d90-f973-4987-be79-28f2b8279f71/dejiny_martina_kovare.png /> Mnoho lidí si baroko spojuje s dobou temna, jak o něm ostatně psal i ve svém románu Temno Alois Jirásek, a jak bylo vyzdvihováno obzvláště během minulého režimu. Podle historika a kunsthistorika Jana Royta ale nemůžeme být při hodnocení tohoto uměleckého směru dále od pravdy. „Vyznávám ono biblické: ‚Poznáte je po ovoci‘. A když se podíváte na ty nádherné sochy, obrazy a architekturu, tak ty přeci nevznikaly ke zmatení člověka, jak se nám snažili vnutit nejen marxisté, ale už i někteří liberálové za první republiky,“ říká Royt. „Neplatí ani to, že se člověk v barokním prostoru měl cítit ohromen. Naopak se tam měl cítit příjemně a dobře a vnímat odraz boží dokonalosti,“ dodává.]]></description></item><item><title>Tutanchamon to neměl jednoduché za života, ani po smrti. Fascinuje nás jeho příběh i tajemství s ním spojená, říká Bárta</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/miroslav-barta-tutanchamon</link><pubDate>Sat, 04 Jun 2022 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Sun, 09 Jun 2024 19:14:18 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51148</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/06/03/12/24/40/6af074f0-c54e-49e3-854c-4f737e53fda1/dejiny_martina_kovare.png /> V listopadu uplyne 100 let od objevu hrobky egyptského faraona Tutanchamona. Podle egyptologa Miroslava Bárty šlo o obrovkou globální událost a pomyslné faraonovo znovuzrození. „Tutanchamon tehdy vstoupil do nového světa, který dodnes neopustil. Fascinuje nás nejen jeho příběh, ale i přetrvávající tajemství spojená s jeho osobou, rodinou, dobou i hrobkou,“ říká Bárta v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře. Tutanchamon to podle Bárty neměl jednoduché ani za svého krátkého života, ani po smrti a v rámci vývoje starého Egypta byl navíc poměrně bezvýznamným. „S oblibou se říká a píše, že byl proslulý vlastně pouze tím, že náhle zemřel a že jeho hrobka byla v moderní době nalezena nevykradená,“ dodává Bárta.]]></description></item><item><title>Když děláte něco tak zásadního jako privatizaci, nečekáte poděkování, ale jste rádi, že neskončíte v klepetech, říká Tříska</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/kdyz-delate-neco-tak-zasadniho-jako-privatizaci-necekate-podekovani-ale-jste-radi-ze-neskoncite-v-klepetech-rika-triska</link><pubDate>Sat, 21 May 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51029</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/05/19/12/52/15/82918fdb-20b7-429b-b992-a2afb94562e8/dejiny_martina_kovare_28_web.png /> V letošním roce to bude již 33 let od pádu komunismu v tehdejším Československu, což s sebou přineslo i nutnost transformovat socialistickou ekonomiku na ekonomiku tržní. Toho se po boku Václava Klause ujal mimo jiné i Dušan Tříska, kterému se dnes přezdívá otec kuponové privatizace.  „Privatizace v Československu byla nejvýznamnější strukturální změnou v historii,“ říká Tříska v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře. „Tehdy jsme byli nafoukaní a očekávali nejméně Nobelovu cenu za ekonomiku. Nicméně když děláte něco tak zásadního a politicky třaskavého jako privatizace, tak vlastně nečekáte že vám někdo poděkuje, spíše jste rádi, že neskončíte v klepetech,“ dodává.]]></description></item><item><title>Už lovci mamutů ovlivňovali ekosystém. Lidstvo je od počátku přirozenou součástí přírody, říká Pokorný</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/uz-lovci-mamutu-ovlivnovali-ekosystem-lidstvo-je-od-pocatku-prirozenou-soucasti-prirody-rika-pokorny</link><pubDate>Sat, 07 May 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50908</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/05/06/15/56/54/b7f86592-7312-4108-96f7-4d4706611623/dejiny_martina_kovare.png /> Hostem nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře byl přední český paleoekolog Petr Pokorný, který vysvětlil, jak člověk ovlivňuje přírodu kolem sebe a ekosystém jako takový a co znamená pojem antropocén. „Už lovci mamutů přispěli k vymření nejen těch mamutů, ale vlastně všech velkých zvířat na eurasijském kontinentu i v severní Americe, a podíleli se tak na totální proměně ekosystému. Hlavní poučení, které bychom si z antropocénu měli vzít, je to, že svět je strašně složitý, vše je v něm provázané a my jsme toho součástí. Nicméně ani tomu pořádně nerozumíme, natož abychom to měli nějak v rukou. Příroda je obrovská nadosobní síla a lidstvo je jen její přirozenou součástí,“ říká Pokorný.]]></description></item><item><title>Masaryk věděl, že bez soužití Čechů s Němci nebude Československo fungovat. Teď jsou naše vztahy nejlepší v historii, říká Koura</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/masaryk-vedel-ze-bez-souziti-cechu-s-nemci-nebude-ceskoslovensko-fungovat-ted-jsou-nase-vztahy-nejlepsi-v-historii-rika-koura</link><pubDate>Sat, 23 Apr 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50770</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/04/22/13/52/27/22706056-2695-4e9d-a136-4d0f84765082/dejiny_martina_kovare.png /> Dlouhá staletí žili Češi a Němci v jedné zemi a rozhodně to nebylo jednoduché soužití. Historik Petr Koura v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře rozebírá dramatický vývoj česko-německé koexistence od časů před rozpadem Rakouska-Uherska, přes obě světové války až po odsun sudetských Němců a hledání opětovného porozumění koncem 20. a začátkem 21. století. „Už Masaryk věděl, že bez smíření Čechů a Němců nebude Československo fungovat. Podle sčítání lidu v roce 1921 žily v Československu přes tři miliony Němců, což byla téměř čtvrtina obyvatelstva,“ říká Koura s tím, že v současné době jsou vztahy mezi Českem a Německem na historicky nejlepší úrovni. „Pořád to ale ještě chce čas. Co se před třeba jen deseti lety jevilo jako nemožné, dnes už nebudí vášně,“ dodává.]]></description></item><item><title>Masakr na olympiádě v Mnichově byl zrodem moderního terorismu. Němce varoval i Interpol, ale nechtěli na to slyšet, říká Brunner</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/jan-brunner-mnichov-terorismus</link><pubDate>Sat, 09 Apr 2022 08:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Wed, 10 Jul 2024 14:22:13 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50556</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/04/08/16/41/12/e07a7f15-c850-4b20-ac6c-be3f1a116144/dejiny_martina_kovare_25_web.png /> V letošním roce uplyne již padesát let od teroristického útoku palestinské skupiny Černé září na olympijských hrách v Mnichově, který stál život jedenáct izraelských sportovců. Podle historika a diplomata Jana Brunnera šlo o naprosto bezprecedentní událost a zrození moderního terorismu. „Útok v přímém přenosu sledovalo 900 milionů lidí, teroristé si vůbec poprvé uvědomili sílu médií,“ říká Brunner s tím, že Německo jako pořadatelská země byla před útokem varována, ale tato varování nepadla na úrodnou půdu. „Sami Němci si nechali vypracovat dvacet šest možných tragických scénářů olympijských her, jeden z nich byl právě palestinský útok na Izraelce. Před útokem varoval i Interpol, ale Německo na to nechtělo slyšet,“ dodává Brunner.]]></description></item><item><title>Masakr na olympiádě v Mnichově byl zrodem moderního terorismu. Němce varoval i Interpol, ale nechtěli na to slyšet, říká Bruner</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/masakr-na-olympiade-v-mnichove-byl-zrodem-moderniho-terorismu-nemce-varoval-i-interpol-ale-nechteli-na-to-slyset-rika-bruner</link><pubDate>Sat, 09 Apr 2022 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Sat, 03 Aug 2024 02:15:36 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50551</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/04/08/16/41/12/e07a7f15-c850-4b20-ac6c-be3f1a116144/dejiny_martina_kovare_25_web.png /> V letošním roce uplyne již padesát let od teroristického útoku palestinské skupiny Černé září na olympijských hrách v Mnichově, který stál život jedenáct izraelských sportovců. Podle historika a diplomata Jana Brunera šlo o naprosto bezprecedentní událost a zrození moderního terorismu. „Útok v přímém přenosu sledovalo 900 milionů lidí, teroristé si vůbec poprvé uvědomili sílu médií,“ říká Bruner s tím, že Německo jako pořadatelská země byla před útokem varována, ale tato varování nepadla na úrodnou půdu. „Sami Němci si nechali vypracovat dvacet šest možných tragických scénářů olympijských her, jeden z nich byl právě palestinský útok na Izraelce. Před útokem varoval i Interpol, ale Německo na to nechtělo slyšet,“ dodává Bruner.]]></description></item><item><title>Karel I. byl největším českým králem. Rakousko-Uhersko se nemuselo rozpadnout, říká Nohel</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/petr-nohel-habsburkove</link><pubDate>Sat, 26 Mar 2022 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Mon, 20 May 2024 13:07:24 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50380</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/03/26/06/00/06/4bfa59b6-5ac0-47d7-bc69-7756ae6d5b6e/dejiny_martina_kovare.png /> Když se řekne Rakousko-Uhersko, většina lidí si ihned představí císaře Františka Josefa I., který v čele monarchie stál bezmála 68 let. V důsledku toho je, poněkud neprávem, opomíjen jeho nástupce Karel I. „Je trochu nedoceněný tím, že vládl jen během posledních dvou let Rakouska-Uherska a nastoupil na trůn během první světové války. Přesto to ale podle mě byl největší český král, jelikož byl neuvěřitelně skromný a lidský a byl bez přehánění vzorem jak panovníka, tak člověka jako takového,“ říká v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře teolog a historik Petr Nohel. „Nebýt války a kdyby federalizace monarchie proběhla o něco dříve, Rakousko-Uhersko se nemuselo rozpadnout,“ dodává.]]></description></item><item><title>Sovětští vojáci museli z Československa odejít co nejrychleji a za každou cenu. Dnes se ukazuje, jak to bylo důležité, říká Kocáb</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/michael-kocab</link><pubDate>Sat, 12 Mar 2022 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Wed, 10 Jul 2024 14:22:09 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50213</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/03/09/18/48/53/75363fb7-4bed-48fc-91c5-c9dae7602abf/dejiny_martina_kovare.png /> Hostem nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře není výjimečně žádný historik, ale člověk, o němž můžeme bez přehánění říct, že sám dějiny psal. Michael Kocáb patří k nejvýraznějším postavám pádu komunismu v tehdejším Československu a byl i jednou z tváří odsunu sovětských vojsk z našeho území. „Celé to bylo ve znamení toho, aby přes 73 tisíc sovětských vojáků a s nimi téměř 40 tisíc jejich rodinných příslušníků spolu se stovkami kusů vojenské techniky ve více než 900 transportech co nejrychleji a za každou cenu odešli. Dnes se zpětně ukazuje, že to bylo to nejdůležitější,“ říká Kocáb. „Věděl jsem, že sametová revoluce nemůže skončit, dokud neodejde poslední sovětský voják,“ dodává.]]></description></item><item><title>Komunisté proti Masarykovi, hledání nestraníka, recyklovaný kandidát. Kdo byli neúspěšní kandidáti na československého prezidenta? </title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/jana-cechurova-neuspesni-prezidentsti-kandidati-podcast</link><pubDate>Sat, 26 Feb 2022 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Mon, 27 May 2024 23:58:39 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50050</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/02/24/12/55/52/b9c8c191-fe50-4e97-a079-dd360db12524/dejiny_martina_kovare.png /> V čele Československa se od jeho založení vystřídalo celkem devět prezidentů. Mezi Tomášem G. Masarykem a Václavem Havlem nicméně existovalo i mnoho těch, o kterých se jako o možných prezidentech uvažovalo, případně sami kandidovali, ale do křesla hlavy státu nikdy neusedli. A právě o těchto osobnostech hovoří v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře přední česká historička Jana Čechurová, která jejich osudy popsala v knize „Kdo mířil na Hrad: 35 neúspěšných kandidátů na funkci československého prezidenta“.]]></description></item><item><title>Pro jedny největší politička všech dob, pro druhé „čarodějnice, kterou půlka Británie nenávidí“. Thatcherovou paradoxně zničil její vlastní úspěch, říká Šmigol</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/ondrej-smigol-margaret-thatcherova-podcast</link><pubDate>Sat, 12 Feb 2022 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Mon, 27 May 2024 23:58:29 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-49901</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/02/11/10/14/48/9a4a9977-534a-4184-ace3-556484252668/dejiny_martina_kovare.png /> Margaret Thatcherová se do historie zapsala nejen jako první premiérka Velké Británie, ale taky jako jediná britská politička, po které je pojmenován ideologický směr – thatcherismus. „Železná lady“ podle historika a novináře Ondřeje Šmigola patří k největším politikům 20. století i přesto, že ji polovina Britů nenávidí a označuje ji za "krvavou čarodějnici", která zničila tradiční komunity a uvrhla Británii do víru nespoutaného individualismu a kapitalismu. „Byla nejdéle vládnoucím premiérem Velké Británie 20. století. Zničil ji paradoxně vlastní úspěch. Vše, co si v roce 1979 předsevzala, bylo v roce 1990 splněno. To zničilo její vnitrostranickou koalici a neřešilo se, co bude dál,“ říká Šmigol v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.]]></description></item><item><title>V Japonsku se nemění jen to, že se všechno neustále mění. Současná doba je schizofrenní, říká Sýkora</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/jan-sykora-podcast</link><pubDate>Sat, 29 Jan 2022 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Mon, 27 May 2024 23:59:29 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-49748</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/01/28/15/46/43/c15d8649-c5d1-4b55-95d3-59292de4fdc9/dejiny_martina_kovare.png /> Japonsko je zemí, která mnohé z nás fascinuje, ale málokdo o ní má skutečné znalosti. To však neplatí pro hosta nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře - Jan Sýkora patří mezi přední české japanology. „Celými japonskými dějinami se jako červená nit vine několik základních charakteristik, které nezměnila ani moderní doba. Jednou z nich je silná tradice, která je znovu a znovu konfrontována se silnými tlaky na změnu a adaptaci. To platí pro celé japonské dějiny,“ říká Sýkora. „Vztah mezi tradicí a změnou v Japonsku spočívá v tom, že neustálá změna se stává stálou součástí japonských tradic. To, co se nemění, je to, že se neustále všechno mění,“ dodává.]]></description></item><item><title>Fotbalem jsem vždy chtěl bavit lidi. „Dloubák“ mi brankář Maier odpustil až po 35 letech, říká Panenka</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/antonin-panenka-podcast</link><pubDate>Sat, 15 Jan 2022 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Mon, 27 May 2024 23:57:52 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-49578</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/01/14/16/23/10/ea0c0cd9-571c-47ab-97ae-af84165df016/dejiny_martina_kovare.png /> Host Historie očima Martina Kováře tentokrát není historik, ale žijící legenda. Když se řekne jméno Antonín Panenka, znají ho fotbaloví fandové po celém světě. „Snažil jsem se fotbalem bavit nejen sebe, ale i lidi, chtěl jsem ho povýšit nad obyčejné kopání do míče a vždy jsem byl rád, že se mi povedlo něco, o čem si pak lidé povídali a rozebírali to,“ říká autor legendárního „dloubáku“, kterým Československu vyhrál mistrovství světa v roce 1976. „Brankář Sepp Maier mi to odpustil až po pětatřiceti letech. Byli jsme spolu na pivu a na golfu a už byl v pohodě. Ale možná už byl jen starý a zapomněl na to,“ dodává s úsměvem Panenka.]]></description></item><item><title>Nejsme jiní než civilizace před námi. Jsme tu všichni na jedné lodi a buď to zvládneme společně, nebo vůbec, říká Bárta</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/narozeniny-miroslav-barta-podcast</link><pubDate>Wed, 29 Dec 2021 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Sat, 29 Mar 2025 13:50:54 +0100</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-49414</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/12/28/20/00/17/b806e454-aea1-46e9-8546-e3113df8d8ed/infocz_5let_baseley-52.jpg /> INFO.CZ na podzim oslavilo pět let a během narozeninového večírku živě odvysílalo celou řadu podcastů. Jejich záznamy v posledním prosincovém týdnu zveřejňujeme na webu. Martin Kovář si do svého speciálu pozval egyptologa Miroslava Bártu a probrali jeho oceňovanou knihu Sedm zákonů, v níž se Bárta zabývá - jak je u něj ostatně dobrou tradicí - vznikem, vývoje a pády civilizací. Činí tak ale ve světle aktuálních událostí poslední doby (a tím není myšlen pouze covid) „Musíme si uvědomit, že v mnoha ohledech vlastně vůbec nejsme tak moc jiní než civilizace před námi,“ říká Bárta a dodává, že zatím všechny civilizace, které na Zemi existovaly, měly jisté společné znaky, které popisuje právě oněch sedm zákonů formulovaných v knize. „Ta kniha není kritikou dnešní civilizace, ale spíše návodem, jak ji udržet v chodu. Jsme tu všichni na jedné lodi a buď ty výzvy a problémy zvládneme společně, nebo je nezvládneme.“ Jak zní sedm zákonů a jak je můžeme aplikovat na dnešní svět?]]></description></item><item><title>Nebýt první světové války, Lenina známe jen jako teoretika a o Hitlerovi s Mussolinim se vůbec neučíme, říká Houska</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/ondrej-houska-mezivalecna-evropa-podcast</link><pubDate>Fri, 24 Dec 2021 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Sat, 29 Mar 2025 13:50:54 +0100</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-49388</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/12/21/16/48/37/cb32ff66-2f5f-47fb-8bd4-228d86f1cc59/dejiny_martina_kovare.png /> První polovinu dvacátého století poznamenaly hned dvě světové války, které jsou dodnes předmětem zájmu historiků. Poněkud stranou stojí meziválečné období, jehož zkoumání může pomoci pochopit jak dopady války první, tak příčiny té druhé. A právě meziválečné roky jsou tématem nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře. „První světová válka byla prvotní katastrofou, z níž plynou ostatní katastrofy 20. století,“ říká historik a novinář Ondřej Houska. „Bez první světové bychom Lenina znali jen jako teoretika. O Hitlerovi a Mussolinim bychom se vůbec neučili, protože tito lidé by se nikdy nedostali k moci. Nebýt první světové války, nedostane se k moci v Rusku komunismus ani v Německu fašismus,“ dodává Houska.]]></description></item><item><title>Vždy mě bude nejvíc trápit zavírání a vraždění sedláků v 50. letech a vlna lámání hřbetů po 68. Za nás už byli komunisti u konce s dechem, porazili jsme zahnívající režim, říká Bartuška</title><link>https://www.info.cz/podcasty/historie-martina-kovare/vaclav-bartuska-podcast</link><pubDate>Sat, 11 Dec 2021 21:18:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Mon, 27 May 2024 23:57:31 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-49273</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/12/10/20/18/13/c3e80295-a60e-4cfa-ae3f-185c7ebd0d60/whatsapp-image-2021-12-09-at-12.35.28-pm.jpg /> „V 88 mě na demonstraci zatkla StB, což mi pomohlo v chápání světa. Měl jsem formativní zkušenost,“ vzpomíná s lehkou nadsázkou Václav Bartuška na časy, kdy se komunistický režim začínal otřásat. Dnes je Bartuška ve veřejném prostoru spojený především s energetikou, ale coby někdejší novinář patří mezi přední tváře revoluce. Později byl členem parlamentní vyšetřovací komise pro události 17. listopadu 1989. A na to konto říká: porazili jsme zahnívající režim; to strašné se dělo hlavně v 50. letech – okrádání a vraždění sedláků – a po roce 68, kdy nastala vlna lámání hřbetů. Václav Bartuška byl hostem Historie očima Martina Kováře.]]></description></item></channel></rss>