<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"><channel><atom:link href="https://www.info.cz/rss/serials/amerika-ve-valce" rel="self" type="application/rss+xml" /><title>Amerika ve válce</title><link>https://www.info.cz/serial/amerika-ve-valce</link><description>Třetí část americké trilogie historika Martina Kováře. Jak konflikt v minulém století formoval Spojené státy? A jak Spojené státy formovaly svět? </description><language>cs</language><image><title>INFO.CZ</title><url>https://www.info.cz/logo-sm.png</url><link>https://www.info.cz/serial/amerika-ve-valce</link></image><copyright>© 2001 — 2026 Copyright CMI News a dodavatelé obsahu</copyright><pubDate>Sun, 18 Dec 2022 12:00:00 +0100</pubDate><item><title>Amerika ve válce: Ohlédnutí za roky, které velmoc za Atlantikem zásadně změnily</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-usa-v-letech-1961-1975-ohlednuti</link><pubDate>Sun, 18 Dec 2022 12:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Sat, 21 Jan 2023 18:52:14 +0100</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-53051</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/12/17/21/10/32/cfa71714-26d1-40ea-9d35-730212ebc9f0/amerika_ve_valce_0a.png /> Dnešním dílem seriál o Spojených státech v šedesátých letech a v první polovině sedmdesátých let minulého století, nazvaný „Amerika ve válce, 1961–1975“, končí. Vynucená abdikace prezidenta Richarda Nixona v létě 1974 a pád Saigonu na jaře 1975 byly pomyslnými tečkami za patnácti lety, která velmoc za Atlantickým oceánem zásadně změnila.]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Geniální manipulátor Antonioni, nemilosrdný pitaval Mike Nichols, velký vypravěč Sydney Pollack a další</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-genialni-manipulator-antonioni-nemilosrdny-pitaval-mike-nichols-velky-vypravec-sydney-pollack-a-dalsi</link><pubDate>Sun, 20 Nov 2022 12:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Wed, 23 Nov 2022 14:03:28 +0100</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52813</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/11/20/09/36/21/af7ac528-5b06-4b87-b2e0-4cfb596ca22d/amerika_ve_valce_21.png /> Nový díl našeho seriálu, věnovaný tomu, jak „Ameriku ve válce“ viděli velcí filmoví režiséři, je zajímavý už tím, že jeden z nich, podle některých kritiků dokonce ten nejvýznamnější, není na rozdíl od jeho předchozích hrdinů i „hrdinů“ (odborářského bosse Jimmyho Hoffy, astronauta Neila Armstronga a atleta Boba Beamona) Američan, nýbrž Ital.]]></description></item><item><title>„Srdečné pozdravy z Mexika“. Let Boba Beamona k nesmrtelnosti a sport ve stínu politiky </title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/srdecne-pozdravy-z-mexika-let-boba-beamona-k-nesmrtelnosti-a-sport-ve-stinu-politiky</link><pubDate>Sat, 12 Nov 2022 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:06 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52763</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/11/11/12/35/12/511d3f59-fa92-45ee-8a8f-3ebadd888cfe/amerika_ve_valce_20.png /> Olympijské hry v Mexiku, konkrétně v Mexico City (Ciudad de México), z října 1968 patřily k těm bez nadsázky nezapomenutelným (což platilo i pro sportovce a sportovní fanoušky z tehdejšího Československa), a to hned z několika důvodů. Jednak kvůli vynikajícím atletickým i jiným výkonům, jednak proto, že do nich opakovaně vstoupila politika. Pro Spojené státy americké to platilo v obou případech. Zejména rekordní skok či spíše let dálkaře Boba Beamona, který tu vytvořil nový světový rekord, patří dodnes k památným událostem celé olympijské historie. Politické gesto sprinterů Tommieho Smithe a Johna Carlose pak pro změnu celému světu ukázalo, že rasová otázka je v USA stále nedořešený, neobyčejně palčivý problém. I tohoto důvodu je mexická olympiáda nedílnou součástí příběhu s názvem „Amerika ve válce“.]]></description></item><item><title>Americký triumf na Měsíci: mise Apollo 11, Neil Armstrong a „malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/americky-triumf-na-mesici-jako-uzasna-reakce-na-gagarina-v-ramci-zavodu-se-sovety-mise-apollo-neil-armstrong-a-maly-krok-pro-cloveka</link><pubDate>Sun, 06 Nov 2022 06:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:06 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52701</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/11/04/15/22/27/32465729-4e53-447c-afe6-b2277517bc0c/whatsapp-image-2022-11-04-at-14.55.23.jpg /> Naposledy jsem v našem seriálu Amerika ve válce, věnovaném šedesátým a sedmdesátým letům minulého století, psal o fascinujících životních osudech odborářského předáka Jimmyho Hoffy, o jeho propojení s organizovaným zločinem a o jeho tragickém, dodnes neobjasněném konci, stejně jako o tom, že se jednalo o nedílnou součást příběhu o výše zmíněných amerických desetiletích. Dnes se podíváme na události úplně jiné, na něž – na rozdíl od Hoffy a jeho gaunerů – Američané, a nejen oni nikdy nezapomněli a nezapomenou. Řeč nebude o ničem jiném než o projektu Apollo 11, jenž vyvrcholil vystoupením astronautů Neila Armstronga a Edwina „Buzze“ Aldrina na Měsíc.]]></description></item><item><title>Jimmy Hoffa a nejen jeho „odboráři“ aneb Kapitola z dějin organizovaného zločinu po americku</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/jimmy-hoffa-a-nejen-jeho-odborari-aneb-kapitola-z-dejin-organizovaneho-zlocinu-po-americku</link><pubDate>Sun, 23 Oct 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:05 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52585</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/10/24/07/57/38/57ca3dfd-3fe6-415a-b208-26405221589d/amerika_ve_valce_18.png /> Spojené státy šedesátých let minulého století, to zdaleka nebyla jenom válka ve Vietnamu, boj o rasovou desegregaci a o lepší, spravedlivější společnost, beatnici, hippies, Woodstock a Bezstarostná jízda, nýbrž také spory mezi majiteli velkých firem, velkými zaměstnavateli a odbory, zastupujícími hlavně manuálně pracující – a bezprecedentní růst nejen jejich vlivu, ale i politické moci.]]></description></item><item><title>Tragická „bezstarostná jízda“. Jak se Dennis, Terry, Peter a Jack sešli „na cestě“, jež symbolicky uzavřela americká šedesátá léta </title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/tragicka-bezstarostna-jizda-aneb-jak-se-dennis-terry-peter-a-jack-sesli-na-ceste-jez-symbolicky-uzavrela-americka-sedesata-leta</link><pubDate>Sun, 09 Oct 2022 06:30:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 28 May 2024 00:01:04 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52444</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/10/07/19/02/25/24a38174-a58c-4eea-b819-46c00748ce6e/amerika_ve_valce_17.png /> Z našeho dosavadního vyprávění o Americe šedesátých a první poloviny sedmdesátých let je, doufám, zřejmé, že určit přesně okamžik, kdy tato pozoruhodná éra v moderních dějinách země začala, není úplně snadné, je-li to vůbec možné. Bylo to, zkrátka, někdy od druhé poloviny padesátých do počátku šedesátých let. Říci, kdy americká Swinging Sixties skončila, je, alespoň v symbolické rovině, mnohem, mnohem snazší. Stalo se tak v okamžiku, kdy na festivalu s názvem Woodstock slezl z pódia poslední účinkující, Jimmy Hendrix, o čemž jsem psal v předchozí části seriálu, anebo, mnohem depresivněji, kdy zemřeli hrdinové nejsmutnější Road Movie s názvem „Bezstarostná jízda“ režiséra Dennise Hoppera, tedy v roce 1969.]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Zažít Woodstock, aneb Orgasmus, který stál opravdu za to</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/zazit-woodstock-aneb-orgasmus-ktery-stal-opravdu-za-to</link><pubDate>Sun, 25 Sep 2022 15:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Sat, 27 May 2023 16:38:28 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52330</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/09/25/12/52/39/eb95e35a-8ef4-41a1-8b64-cf6743cf53b6/amerika_ve_valce_16.png /> Jednou z hlavních, doslova ikonických událostí celých amerických šedesátých let byl mimo jakoukoli pochybnost hudební festival Woodstock. Stovky tisíc lidí, kteří se ho ve dnech 15. až 18. srpna 1969 poblíž městečka Bethel ve státě New York (přibližně čtyřicet mil od Woodstocku, kde se měl konat původně) zúčastnili, na něj nezapomněly do konce svých životů a vzpomínky na něj předávaly přátelům a potomkům jako „rodinnou svátost“.]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Vlasy, vlasy, vlasy aneb „Make Love, Not War!“</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-vlasy-vlasy-vlasy-aneb-make-love-not-war</link><pubDate>Sun, 11 Sep 2022 06:45:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Sun, 25 Sep 2022 14:57:07 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52203</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/09/10/20/31/48/1de669cb-2d35-45ad-942e-0c999956718c/amerika_ve_valce_15.png /> O Spojených státech v šedesátých a na počátku sedmdesátých let minulého století bylo napsáno, respektive natočeno nespočet knih a filmů všeho druhu. Pamětníci i historikové se budou logicky donekonečna přít o to, které z nich jsou ty nejlepší a které z nich nejdokonaleji vystihují onu zvláštní, obtížně popsatelnou atmosféru z časů, kdy Američané válčili v Indočíně a kdy zároveň probíhaly nesmiřitelné střety v samotných USA, v nichž nešlo o nic menšího než o budoucí „charakter“ země. Součástí těchto dramatických, ideologicky vyhrocených zápasů, o nichž pojednává náš seriál, byla i krajní nechuť nemalé části mladé generace k tomu umírat ve Vietnamu, místo aby „dělala lásku doma“. Z českého úhlu pohledu dokázal „tep této divoké doby“ lépe než všichni Američané dohromady zachytit režisér Miloš Forman ve svém muzikálu .]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Zrození kultovních šedesátých let – Beat Generation, Rock and Rollu a „nového Hollywoodu&quot;</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-zrozeni-kultovnich-sedesatych-let-beat-generation-rock-and-rollu-a-noveho-hollywoodu</link><pubDate>Sun, 28 Aug 2022 12:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Wed, 31 Aug 2022 14:02:38 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-52080</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/08/28/10/02/56/fe42af42-d54a-4e7a-b78c-820cf6ded48d/amerika_ve_valce_14.png /> Padesátá léta 20. století, kdy zemi vládl jako prezident republikán generál Dwight David Eisenhower (1953–1961) a spolu s ním bratři John Foster (ministr zahraničí) a Allen (ředitel CIA) Dullesové, se v USA nesla v konzervativním duchu. Přesto se právě v tomto desetiletí zrodila řada fenoménů, jež daly posléze dekádě, které se v našem seriálu věnujeme, její ráz.]]></description></item><item><title>Černé „pěsti ve tmě“: Zápas století, rachot v džungli, thriller v Manile a nejlepší sportovec světa všech dob </title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/cerne-pesti-ve-tme-zapas-stoleti-rachot-v-dzungli-thriller-v-manille-a-nejlepsi-sportovec-sveta-vsech-dob</link><pubDate>Sun, 14 Aug 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Sat, 21 Jan 2023 18:52:14 +0100</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51935</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/08/13/14/57/22/8e6b004f-3374-4cc1-a3a9-b1309993f3a3/amerika_ve_valce_13.png /> V předchozích částech našeho seriálu o Spojených státech v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století jsme se věnovali postavení Afroameričanů ve společnosti, jejich emancipaci, problematice desegregace a „afroamerickým ikonám“, nejoblíbenějším osobnostem z jejich řad, třebaže byly někdy kontroverzní jako například Malcolm X. Dnes přichází na řadu poslední z nich, tentokrát sportovec, snad vůbec nejzářivější „barevná“ sportovní star Ameriky v době, které se věnujeme – Cassius Clay, anebo, jak si většinu života říkal on sám a jak jej znali a znají lidé na celém světě, Muhammad Ali. Jeho příběh je sice úplně jiný než život statečné Rosy Parksové či politického aktivisty Martina Luthera Kinga, Jr., není ale o nic méně fascinující.
]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Malcolm X – ten druhý „velký černý muž“</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/clanek-8d34fbc8-bb15-4809-91a0-2651e2f8f250</link><pubDate>Sun, 31 Jul 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Mon, 22 Aug 2022 13:23:32 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51800</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/07/31/05/00/02/357e627b-d0e0-4de1-ac10-0e71759d7a12/amerika_ve_valce_12.png /> V šedesátých letech minulého století se ve Spojených státech zrodily četné idoly, jež doslova elektrizovaly veřejnost. Pro některé bílé i „barevné“ Američany jimi byli političtí aktivisté Martin Luther King, Jr. nebo Rosa Parksová, o kterých už byla v našem seriálu řeč, pro jiné sportovci jako Muhammad Ali či Bob Beamon, o kterých psát teprve budu, pro další různé hvězdy showbusinessu.]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Martin Luther King Jr., aneb „Z hory zoufalství ke kameni naděje“</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-martin-luther-king-jr-aneb-z-hory-zoufalstvi-ke-kameni-nadeje</link><pubDate>Sun, 17 Jul 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Wed, 20 Jul 2022 18:57:28 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51696</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/07/16/18/57/31/29043e06-e8ad-4e06-9053-98bdcb79692b/amerika_ve_valce_11.png /> V předchozí části našeho seriálu jsme si jednak stručně zrekapitulovali vývoj rasové otázky ve Spojených státech amerických od občanské války až do padesátých let minulého století, jednak jsme si připomněli příběh statečné Rosy Parksové (1913–2005), jejíž protest proti desegregaci společnosti v alabamském Montgomery v prosinci 1955 stál na počátku nové, klíčové fáze boje Afroameričanů za rovnoprávnost. Řeč byla také o tom, že když v létě 1955 protestovali v Montgomery „barevní“ proti zavraždění čtrnáctiletého Emmetta Louise Tilla a proti nepotrestání jeho vrahů, byla mezi nimi jak Rosa Parksová, tak jejich budoucí hrdina Martin Luther King Jr. (1929–1968). A právě o něm je dnešní díl seriálu.]]></description></item><item><title>„Neustoupím, protože nemohu“. Politický odkaz Rosy Parksové vzešel z boje, který probíhal uvnitř USA. Zemi ovlivňuje dodnes</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-10-boj-za-desegregaci-americke-spolecnosti-neustoupim-protoze-nemohu-aneb-politicky-odkaz-rosy-parksove</link><pubDate>Sun, 03 Jul 2022 07:15:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Wed, 26 Jul 2023 12:52:44 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51574</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/07/05/12/29/06/371df0ce-7efc-4b98-a0e1-e8a2573ab21d/amerika_ve_valce_10.png /> Zatímco v předchozích dílech našeho seriálu jsme se věnovali přímo vietnamské válce, „peklu v indočínské džungli“, nyní se vrátíme do Spojených států amerických, kde se v téže době „válčilo“ rovněž, sice bez srovnatelného množství obětí, ale s nemenší intenzitou a s podobnou nenávistí mezi oběma bojujícími stranami. „Válka“ se vedla především o možnou desegregaci americké společnosti, tj. o faktické, nikoli „pouze“ právní, zákonné, to již existovalo, zrovnoprávnění Afroameričanů s jejich bílými spoluobčany. Urputnost tohoto boje byla ostatně pro název celého seriálu (Amerika ve válce) stejně důležitá jako to, co se odehrávalo ve Vietnamu.]]></description></item><item><title>Masakr v Mÿ Lai. Zločin, který změnil pohled na válku?  </title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/masakr-v-my-lai-aneb-zlocin-ktery-zmenil-pohled-na-valku</link><pubDate>Sun, 26 Jun 2022 14:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Sat, 02 Jul 2022 16:40:40 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51370</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/06/26/11/38/13/5f8f0fcb-b21a-4662-b321-48b2ee2505c0/amerika_ve_valce_9.png /> V roce 1968, „nejšílenějším roce amerických moderních dějin“, kdy byli zavražděni Martin Luther King, Jr. a Robert Kennedy, v řadě ohledů vrcholily protesty proti vietnamské válce. Zprávy o zvěrstvu, které američtí vojáci spáchali v polovině března toho roku ve vesnici Mÿ Lai, sice pohled na konflikt nezměnily, i když se to občas píše, daly ale odporu vůči válce novou dynamiku a nový rozměr.]]></description></item><item><title>„Yankee“, odejdi. Nixonův pád zpečetil osud Jižního Vietnamu. Porážka poznamenala USA na roky dopředu</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-8</link><pubDate>Sun, 12 Jun 2022 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Sun, 09 Jun 2024 19:14:21 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51241</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/06/12/04/00/02/56072a9b-f369-42e7-b2b6-bbb573fc952c/amerika_ve_valce_8.png /> Rok 1968 znamenal pro Spojené státy i pro vietnamskou válku zlom. Výraznou změnu s sebou (při)nesl již nový šéf Bílého domu. Richard M. Nixon byl na rozdíl od vyčerpaného a demoralizovaného Johnsona odhodlán „indočínský problém“ skutečně řešit, zejména tzv. „vietnamizací války“, kterou ale chápal jinak než jeho předchůdce, tj. jako důstojný odchod za podmínek, které by umožnily bezpečnou existenci jihovietnamského státu. Smutným faktem je, že třebaže to do počátku roku 1973 alespoň na papíře (pařížské dohody), a pokud šlo o odchod amerických jednotek ze země i fakticky, dokázal, aféra Watergate mu politicky „zlomila vaz“ a následně vedla i k fatálnímu oslabení USA ve světě, čehož severovietnamští komunisté využili k násilnému sjednocení země pod svou nadvládou.]]></description></item><item><title>Vietnamské výhry a prohry, aneb Od Tonkinského incidentu k ofenzívě Tet a k „nejšílenějšímu roku amerických moderních dějin“</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/vietnamske-vyhry-a-prohry-aneb-od-tonkinskeho-incidentu-k-ofenzive-tet-a-k-nejsilenejsimu-roku-americkych-modernich-dejin</link><pubDate>Sun, 29 May 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Wed, 01 Jun 2022 10:02:17 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51111</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/05/28/15/44/13/f282a081-d31e-4110-a1bf-44cac243639d/amerika_ve_valce_7.png /> Jak jsem psal v závěru předchozího dílu seriálu, zavražděním prezidentů Diema (a jeho bratra) ve Vietnamu a Kennedyho ve Spojených státech v listopadu 1963 skončila první fáze amerického angažmá v Indočíně. Po nástupu Lyndona Johnsona do Bílého domu a zejména po tzv. incidentu v Tonkinském zálivu z počátku srpna 1964, ale střety mezi agresory ze Severního Vietnamu a jednotkami Vietkongu na straně jedné a jihovietnamskou armádou a americkými silami postupně přerostly v otevřenou válku, jež měla dramatický dopad nejen na poměry v Indočíně (ve Vietnamu a v jeho okolí), ale i v USA, jejichž společnost poznamenala naprosto zásadním způsobem; současně dala i název našemu seriálu.
]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Prokleté „francouzské dědictví“. Jak začalo americké angažmá v Indočíně? </title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-proklete-francouzske-dedictvi-aneb-jak-zacalo-americke-angazma-v-indocine</link><pubDate>Sun, 15 May 2022 06:30:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 17 May 2022 17:11:44 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50989</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/05/16/07/58/47/c5445f95-ddb6-40fc-afe9-340c7c89f453/amerika_ve_valce_6.png /> Tzv. Vietnamská válka v mnoha ohledech definovala druhou polovinu šedesátých a první polovinu sedmdesátých let nejen přímo v Indočíně, ale i ve Spojených státech a dokonce i, třebaže v menším rozsahu, v západní Evropě. Zčásti to jistě vyplynulo již z předchozích částí našeho seriálu, věnovaných americkým prezidentům, kteří v těchto letech vládli v Bílém domě (John F. Kennedy, Lyndon B. Johnson, Richard M. Nixon a Gerald R. Ford). V dnešní díle se proto pojďme podívat podrobněji na to, kde se vlastně Američané v Indočíně, ve Vietnamu, na přelomu padesátých a šedesátých let tak říkajíc vzali, co je tam přivedlo, jaké cíle tam sledovali a jak složité pro ně indočínské „francouzské dědictví“ bylo.]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Éra Geralda Forda v Bílém domě ukázala, že „pouhá“ slušnost na úspěšné prezidentství nestačí</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-era-geralda-forda-v-bilem-dome-ukazala-ze-pouha-slusnost-na-uspesne-prezidentstvi-nestaci</link><pubDate>Sun, 01 May 2022 07:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Wed, 04 May 2022 06:38:03 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50838</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/05/01/05/00/02/a243acca-c043-4cb8-923b-db2e4491facd/amerika_ve_valce_5.png /> Gerald Rudolph „Jerry“ Ford Jr. je mezi americkými prezidenty 20. a 21. století minimálně v jednom ohledu unikátní osobností. Je totiž jediným, kdo nebyl nikdy zvolen prezidentem, ba ani viceprezidentem, a přesto strávil dva a půl roku v nejvyšší politické funkci (1974–1977). Role, kterou v moderních dějinách USA sehrál, byla přesto mnohem významnější, než by předchozí věta napovídala, a v řadě ohledů rozporuplná.]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Vzestup a pád Richarda Nixona</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/vzestup-a-pad-richarda-nixona</link><pubDate>Sun, 17 Apr 2022 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Fri, 19 Sep 2025 15:21:51 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50720</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/04/16/19/58/08/722fc692-f83c-4941-8732-2f024f7fc9ac/amerika_ve_valce_4.png /> Příběh sedmatřicátého prezidenta Spojených států amerických Richarda Milhouse Nixona (1913–1994; v úřadu v letech 1969–1974) připomíná v řadě ohledů antickou tragédii. Navzdory tomu, že se proti všem předpokladům a nesčetným protivenstvím ze strany skutečných i samozvaných elit dokázal probít do Bílého domu a dosáhl zde řady nezpochybnitelných úspěchů, byl v létě 1974, kdy Washington potupně opouštěl, vesměs pokládán za muže, který ve funkci spáchal neomluvitelné přečiny, a proto musel na úřad rezignovat, aby se spasil před ústavní obžalobou, impeachmentem.]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Lyndon B. Johnson a nenaplněná vize „Velké společnosti“</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-lyndon-b-johnson-a-nenaplnena-vize-velke-spolecnosti</link><pubDate>Sun, 03 Apr 2022 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Mon, 22 Jul 2024 19:44:00 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50485</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/04/02/17/58/13/b397a1d3-190f-4db2-8872-5f7716c3e030/amerika_ve_valce_3.png /> Když osudové výstřely usmrtily 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu pětatřicátého prezidenta Spojených států Johna Fitzgeralda Kennedyho, stal krátce poté se novou hlavou státu jeho viceprezident, rovněž demokrat Lyndon Baines Johnson (LBJ; 1908–1973; v úřadu 1963–1969), jenž se v následujících letech pokusil realizovat dost možná nejambicióznější reformu americké společnosti ve 20. a 21. století vůbec (projekt tzv. Velké společnosti – The Great Society). Nakonec ale jeho kariéru i pověst schopného politického vůdce zničily rasové a generační bouře, které ve druhé polovině šedesátých let doslova devastovaly „Ameriku“, podobně jako nenáviděná válka ve Vietnamu. Právě proto je Johnson, do značné míry po právu, označován za jednu z nejtragičtějších postav moderních amerických dějin.
]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: John a Robert Kennedyové. Nedokončené mise utopené v krvi</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-john-a-robert-kennedyove-aneb-nedokoncene-mise-utopene-v-krvi</link><pubDate>Sun, 20 Mar 2022 07:00:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Mon, 04 Apr 2022 14:57:42 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50315</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/03/19/20/14/32/0923df89-2640-4370-b018-eb24cae8121b/amerika_ve_valce_2.png /> Před čtrnácti dni jsem v úvodním textu nového seriálu INFO.CZ s názvem Amerika ve válce popsal, čím vším si Spojené státy v šedesátých letech a v první polovině sedmdesátých let minulého století prošly, jak moc je změnila válka ve Vietnamu, jak se v důsledku generační vzpoury, boje za desegregaci společnosti a hnutí „květinových dětí“ změnily, jaké byly jejich politické, společenské, kulturní i sportovní idoly, v co jejich občané věřili, co je trápilo a traumatizovalo, zkrátka – jak v patnácti letech, jimž jsem rozhodl věnovat (1961–1975), žili. Tématem prvních dílů seriálu bude americká politika v těchto letech, konkrétně prezidenti USA a hodnocení jejich působení v Bílém domě, Johnem F. Kennedym počínaje a Geraldem R. Fordem konče. Tak žádné zdržování, pojďme na to!]]></description></item><item><title>Amerika ve válce: Šedesátá a první polovina sedmdesátých let v USA nebyly jen o válce ve Vietnamu</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/amerika-ve-valce-sedesata-a-prvni-polovina-sedmdesatych-let-v-usa-nebyly-jen-o-valce-ve-vietnamu</link><pubDate>Sun, 06 Mar 2022 06:30:00 +0100</pubDate><modifiedDate>Wed, 09 Mar 2022 09:09:48 +0100</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-50167</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/03/05/14/59/37/1ad6e6c6-1f14-4307-a33b-986781be6641/amerika_ve_valce_1.png /> Svět hoří. Hoří tak, jako jen málokdy od konce druhé světové války. Ten náš svět, svět v naší blízkosti, pak vůbec nejvíc od roku 1945. Ruská armáda vtrhla na Ukrajinu, ničí ukrajinská města, zabíjí muže, ženy i děti, ostřeluje jaderné elektrárny. Blazeovaný a zhýčkaný Západ, řešící v posledních letech často vpravdě bizarní témata a pseudoproblémy, a to včetně České republiky, se den ze dne probudil do drsné reality, do nové doby, „reálpolitiky po putinovsku“. Jeho reakce je nicméně rychlá a hlavně správná: nedává šílenci v Kremlu záminku k rozpoutání třetí světové války, respektive jaderné apokalypsy, současně ale ze všech sil podporuje napadenou zemi a uvaluje na agresora jednu sankci za druhou. Nic jiného není možné, na Ukrajině se bez jakéhokoli přehánění bojuje i za nás.]]></description></item></channel></rss>