https://www.info.cz/serial/balkanske-serpentinyLetní seriál Martina Kováře. Balkánské putování prostorem a časem.cshttps://www.info.cz/logo-sm.pnghttps://www.info.cz/serial/balkanske-serpentiny© 2001 — 2026 Copyright CMI News a dodavatelé obsahuTue, 16 Aug 2022 15:10:00 +0200https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/milovane-i-zavrhovane-chorvatsko-jak-ho-zname-i-neznameTue, 16 Aug 2022 15:10:00 +0200Tue, 28 May 2024 00:00:15 +0200infocz-51951Martin Kovář Jak už jsem v našem letním seriálu, který nebyl věnován výhradně Chorvatsku, ale především jemu, několikrát připomněl, prakticky každé léto se do této země vypraví mezi tři čtvrtě milionem a milionem Čechů, což z ní dlouhodobě dělá – z našeho úhlu pohledu – jednu z nejnavštěvovanějších na světě. Zatímco mnozí Češi Chorvatsko z pochopitelných důvodů milují, jiní ho naopak nesnášejí, ať už proto, že si odtud přivezli nějakou negativní zkušenost, anebo proto, že podlehli podivným řečem o tom, že k Jadranu jezdí pouze „paštikáři“, kteří si s sebou vozí plné kufry aut laciného českého piva, do sandálů nosí ponožky, a navíc v nich neopomenou vylézt na nějaký ten horský vrchol nad průzračným mořem, odkud je pak musí zachraňovat místní horská služba.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/my-nezapominame-valka-za-nezavislost-z-devadesatych-let-20-stoleti-je-nejen-v-chorvatsku-porad-zive-temaFri, 12 Aug 2022 06:00:00 +0200Tue, 28 May 2024 00:00:14 +0200infocz-51922Martin Kovář Nemůžete je minout, nemůžete se jim vyhnout, dokonce ani kdybyste chtěli. Překvapí na místech, na kterých byste je rozhodně nečekali. Podobně jako v Čechách a na Moravě – kde v každé vesnici a vesničce narazíme, nejčastěji na návsi, na nenápadný pomníček nebo alespoň na pamětní desku věnovanou místním rodákům, obětem Velké války a druhé světové války, často společně – také v Chorvatsku (a nejen tam, nýbrž v celé bývalé Jugoslávii) je nespočet pomníků a všech možných připomínek na války z devadesátých let minulého století. Dokonce i ten, kdo se o moderní dějiny vůbec nezajímá, musí pochopit, jak zásadní věcí v historii obyvatel bývalé Jugoslávie tyto války byly.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/rijeka-anebo-fiume-misto-kde-se-zrodil-italsky-fasismusSun, 07 Aug 2022 07:00:00 +0200Tue, 28 May 2024 00:00:13 +0200infocz-51885Martin Kovář Zatímco dnes patří Rijeka, jedno ze dvou evropských měst kultury roku 2020, neodmyslitelně k Chorvatsku (dokonce jako třetí největší město v zemi), ještě před sto lety tomu tak zdaleka nebylo. Krátce po skončení první světové války se navíc odehrála zřejmě vůbec nejdramatičtější epizoda v dlouhodobě „napínavých“ dějinách Rijeky, „epizoda“, během níž se hrálo (nejen) o její budoucnost, a sice ostrý spor mezi nově vzniklým Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Itálií. Tento spor posléze vyústil v obsazení přístavu slavným italským básníkem, vojákem a národním hrdinou Gabrielem d’Annunziem, jenž zde na dlouhých čtrnáct měsíců nastolil režim, který byl v mnoha ohledech předzvěstí italského fašismu. Právě z tohoto důvodu je možné o tehdejším „italském Fiume“ mluvit jako o jednom z míst, kde k faktickému zrození fašismu došlo.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/ostrovy-uprostred-jadranskych-proudu-nejen-prazdniny-na-hvaru-nejchorvatstejsim-ze-vsech-chorvatskych-otokuFri, 05 Aug 2022 14:30:00 +0200Sun, 09 Jun 2024 19:14:35 +0200infocz-51878Martin Kovář V Jaderském moři, na Jadranu, který Češi tolik milují, se nachází nespočet ostrovů. O mnoha z nich by přitom bylo možné napsat poutavý příběh. Pokud jde o ty čistě chorvatské, podle oficiálních údajů Záhřebu jich je 78, k čemuž je třeba připočíst ještě 524 ostrůvků a 642 skal a zaplavených skal, což je téměř 1250 míst, z nichž spousta stojí za vidění. Kromě těch největších a notoricky známých, jako jsou Brač, Hvar, Korčula, Krk či Mljet, se mezi nimi nacházejí i mnohem méně známé, ale neskonale půvabné jako třeba elafitský Koločep, „šťastný ostrov“ ležící přibližně kilometr od mnohem většího Lopudu v bezprostřední blízkosti Dubrovníku.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/bitva-na-neretve-je-legenda-druhe-svetove-valky-modernich-jugoslavskych-dejin-i-svetove-kinematografieTue, 02 Aug 2022 06:00:00 +0200Tue, 18 Jul 2023 17:30:23 +0200infocz-51812Martin Kovář Kdo se v létě rozhodne pro dovolenou v Dubrovniku v jižní Dalmácii, nezbývá mu, nechce-li využít leteckého spojení, což je v současné době možné jenom s přestupem, například ve Vídni nebo v Mnichově, nežli vyrazit autem. Osobně mám tu cestu na jih moc rád, přes Vídeň, Maribor, Záhřeb, Zadar, Split a potom až k Ploče, kde se musí z dálnice sjet na Jadranskou magistrálu a posledních přibližně osmdesát kilometrů absolvovat „krok za krokem“ po ní. Pokud ale „za každou cenu“ nemusíte jet o víkendu, nehrozí Vám, nemáte-li mimořádnou smůlu v podobě silného větru, požáru či autonehody, žádné kolony a je to celkem na pohodu.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/bosna-hercegovina-a-sarajevo-tragedie-jednoho-mesta-dvou-zemi-i-evropy-ve-dvou-dejstvichFri, 29 Jul 2022 10:45:00 +0200Sun, 09 Jun 2024 19:14:33 +0200infocz-51793Martin Kovář Čeští turisté, a nejen oni, toužící po dovolené v jižní Dalmácii, v Dubrovníku a jeho okolí, případně v černohorské Boce Kotorské, o nichž už jsem v našem seriálu psal, museli až do tohoto týdne počítat s průjezdem úzkého proužku jadranského pobřeží, které náleží Bosně a Hercegovině, včetně půvabného letoviska Neum. Fakticky to znamenalo překročení dvojích hranic (nejprve do Bosny a potom znovu do Chorvatska), občas nepříjemně dlouhé zdržení a s tím související stres, zvlášť v letním horku nic příjemného. V úterý se ale všechno změnilo, protože byl otevřen nový most na poloostrov Pelješac (Peljeski most), označovaný chorvatskými politiky za „stavbu jedné generace“, či dokonce za „stavbu století“, neboť z Chorvatska konečně učinil jeden navzájem propojený územní celek.]]>https://www.info.cz/nazory/budva-a-becici-nejkrasnejsi-plaz-mezivalecneho-stredomori-i-bezpecne-dotyky-orientuTue, 26 Jul 2022 06:00:00 +0200Tue, 18 Jul 2023 11:49:51 +0200infocz-51759Martin Kovář Jadran, třebaže si to někteří myslí, nekončí u Dubrovniku, dokonce ani v Boce Kotorské, kterým jsem věnoval předchozí části tohoto seriálu. Jižně od legendárního zálivu se nacházejí spojená letoviska Budva a Bečići, Sveti Stefan, Ulcinj a potom ještě Albánie, což už je ale, pravda, trochu něco jiného. A právě v Budvě a v Bečići se dnes zastavíme, především proto, že to dodnes jsou nejjižnější „výspy“ jadranské riviéry, kam od dvacátých let minulého století jezdili evropští turisté včetně těch z prvorepublikového Československa. Oslnivá pláž v Bečići získala dokonce v roce 1935 (a potom i v roce 1971) v Paříži ocenění jako nejkrásnější přírodní písečná pláž Středomoří, což bylo, v tehdejší konkurenci a s ohledem na předsudky, s jakými na Balkán (nejen) ve městě nad Seinou hleděli, co říct.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/boka-kotorska-misto-ktere-nese-i-ceskou-ceskoslovenskou-stopuSun, 24 Jul 2022 07:00:00 +0200Thu, 28 Jul 2022 14:00:08 +0200infocz-51752Martin Kovář V létě je dnes černohorská Boka Kotorská, největší přírodní záliv v jižním Jadranu, jenž se dělí na čtyři menší zátoky – Hercegovskou, Kotorskou, Risanskou a Tivanskou, neobyčejně příjemné místo. Kromě, snad, přístavu a města Kotor tu totiž schází, v tom nejlepším slova smyslu, poněkud hektická, jakkoli pohodová atmosféra střední a jižní Dalmácie od Splitu po Dubrovnik, kde to, ať chcete nebo ne, v sezóně jaksepatří žije. Okolí Kotoru je jiné: tišší, skromnější, melancholičtější a plné zvláštní, těžko popsatelné nostalgie. I moře, jemuž v hlubokém zálivu chybí prostor pro rozlet, je tu jaksi línější, lehce zarostlé různými travami, a také jinak voní, syrověji a intenzivněji než Jadran, ke kterému tak rádi jezdí Češi. Českou stopu má ale i Boka, a to velmi, velmi silnou. Tak pojďme na to!]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/dubrovnik-republika-ohromujiciho-bohatstvi-a-krasy-i-moderni-centrum-jizni-dalmacieFri, 22 Jul 2022 06:00:00 +0200Sun, 09 Jun 2024 19:14:32 +0200infocz-51739Martin Kovář Když jsem před několika dny psal pro INFO.CZ třetí díl seriálu Balkánské serpentiny pojednávající o Splitu, použil jsem v souvislosti s Dubrovníkem při srovnání obou měst zdrženlivě a s jistou nadsázkou slovo „skanzen“. Dnes mám za sebou více než týden v této druhé „perle na Jadranu“, a proto mohu potvrdit, že Dubrovník turistickým „skanzenem svého druhu“ do jisté míry opravdu je. Jeho historie, nejen tzv. „zlaté období“ Dubrovnické/Raguské republiky (1358–1808), ale i to pozdější, jsou nicméně, stejně jako jeho současnost, tak barvité a fascinující, že je pro ně jeden díl našeho seriálu skoro málo. Pojďme tedy bez dlouhých úvodů na to!]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/omis-a-makarska-nenapadny-puvab-nejen-ceskeho-leta-na-jadranuTue, 19 Jul 2022 12:46:00 +0200Tue, 28 May 2024 00:00:04 +0200infocz-51709Martin Kovář Poprvé jsem to zvláštní jméno slyšel jako kluk, v nějakých třinácti, čtrnácti letech, během prázdninového pobytu u přátel ve Splitu, jenom tak, mezi řečí. Znělo mi jemně, něžně až mazlivě, a v časech bez internetu jsem si musel od Zlatana půjčit mapu Jugoslávie, abych ho, několik desítek kilometrů od města, které jsem už tenkrát miloval a které miluji i dnes, našel. Nikdy jsem se tam tehdy nepodíval, to přišlo až o mnoho let později, a do té doby protekla řekou Cetinou, která městu, stejně jako vysoké hory, u jejichž úpatí se rozkládá, dodává na půvabu, spousta vody. Jakmile jsem ale přístav s přibližně šestnácti tisíci obyvateli (tedy jako můj rodný Jičín) poprvé navštívil (turisty, kteří sem v obrovském počtu přijíždějí od konce dubna do začátku října, nepočítám), propadl jsem jeho kouzlu, a proto se sem každý rok snažím alespoň na pár dnů vrátit. Jeho jméno je Omiš.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/nejkrasnejsi-hvezdy-hori-ve-splitu-nad-moremFri, 15 Jul 2022 13:23:00 +0200Fri, 11 Jul 2025 20:21:56 +0200infocz-51691Martin Kovář Je tu další díl letního seriálu Martina Kováře, tentokrát z chorvatského pobřeží. Začtěte se do vyprávění o dramatické historii i fascinující současnosti přístavu Split, známého také jako „Perla na Jadranu“. ]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/balkanske-serpentiny-2-krajinou-nacelnika-apacuTue, 12 Jul 2022 06:00:00 +0200Wed, 31 Aug 2022 15:50:55 +0200infocz-51654Martin Kovář „Tak tady jsou. Legendární postavy našeho mládí – Old Shatterhand a Vinnetou. Bílý muž, jenž přešel Velikou louži, aby na Divokém západě našel svou novou vlast a vykonal hrdinské činy, které mu vynesly nesmrtelnou slávu. A poslední náčelník Apačů, na kterého už doléhá stín tragiky jeho národa, ale který bez váhání nasazuje život, má-li se dopomoci právu k vítězství. Tož vydejme se na pouť nekonečnými dálavami amerických prérií, hlubokými údolími i po vrcholcích vysokých pohoří a prožijme s nimi velká dobrodružství a nemilosrdné boje za čest a slávu…“ Ano, přesně těmito slovy začíná první film rakouského režiséra Haralda Reinla „Poklad na Stříbrném jezeře“, který zahájil sérii snímků, jež měly v komunistickém Československu v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století obrovský, unikátní úspěch. Vzhledem k tomu, že se natáčely v někdejší Jugoslávii, pojďme se za nimi i za lokacemi, kde vznikaly, v dnešním dílu našeho seriálu ohlédnout.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/maribor-je-mesto-na-pomezi-dvou-svetu-stareho-rakouska-a-balkanuSun, 10 Jul 2022 06:00:00 +0200Wed, 13 Jul 2022 19:45:07 +0200infocz-51638Martin Kovář Není to od Prahy daleko, necelých šest set kilometrů, a není to ještě tudíž žádná „balkánská divočina“, naopak. Však jej také turisté znají nejen jako Maribor, ale i jako Marburg an der Drau, což jasně vypovídá o příslušnosti tohoto půvabného univerzitního města ke „starému Rakousku“, k habsburské podunajské monarchii, jejíchž součástí byla dlouhá staletí i naše země. Kadeřnictví kousek od hlavního náměstí se tu nicméně jmenuje Brigadir a kino Udarnik, takže, jakkoli se to na první pohled nezdá, jsme už, historicky i mentálně, na Balkáně, třebaže na jeho severozápadní výspě. Město se zkrátka nachází „na rozhraní dvou světů“ a atmosféra, která v něm panuje, tomu odpovídá.]]>