<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"><channel><atom:link href="https://www.info.cz/rss/serials/leto" rel="self" type="application/rss+xml" /><title>Když se psalo léto roku...</title><link>https://www.info.cz/serial/leto</link><description>Letní seriál historika a publicisty Martina Kováře</description><language>cs</language><image><title>INFO.CZ</title><url>https://www.info.cz/logo-sm.png</url><link>https://www.info.cz/serial/leto</link></image><copyright>© 2001 — 2026 Copyright CMI News a dodavatelé obsahu</copyright><pubDate>Mon, 27 Jun 2022 06:00:00 +0200</pubDate><item><title>„Mám služební auto, ale po Bombaji raději jezdím na kole,“ říká Jan Řepa, který v Indii pracuje pro českou škodovku</title><link>https://www.info.cz/podcasty/maxim-pavla-vondracka/mam-sluzebni-auto-ale-po-bombaji-radeji-jezdim-na-kole-rika-jan-repa-ktery-v-indii-pracuje-pro-ceskou-skodovku</link><pubDate>Mon, 27 Jun 2022 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Tue, 07 May 2024 11:30:19 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-51372</guid><dc:creator>Pavel Vondráček</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2022/06/26/19/55/59/3659e078-2fb2-4e20-9008-7758014d41c9/s.jpg /> „Škodovka je v Indii prémiová značka a některé modely jsou luxusněji vybavené než Mercedes nebo BMW,“ vysvětluje Jan Řepa, který v nám vzdáleném indickém prostředí proplouvá přirozeně a plynule. „Jinak to ani nejde. Kdybych se choval jako Evropan, nedostal bych se k Indům blízko. Musíte vnímat jejich srdce a oni pak vnímají to vaše.“]]></description></item><item><title>Hákový kříž a rudá hvězda, kámoši ve zbrani. Před 82 lety byl podepsán pakt Molotov-Ribbentrop </title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/hakovy-kriz-a-ruda-hvezda-kamosi-ve-zbrani-pred-82-lety-byl-podepsan-pak-molotov-ribbentrop</link><pubDate>Mon, 23 Aug 2021 17:20:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Mon, 06 Sep 2021 09:27:30 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-48211</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/09/06/07/27/08/bddd411f-1b89-4b9a-8b7d-b7919ad2391b/_leto_roku_10.png /> V noci z pondělka na úterý uplyne dvaaosmdesát let od chvíle, kdy ministři zahraničních věcí Hitlerovy Třetí říše a Stalinova Sovětského svazu, Joachim von Ribbentrop a Vjačeslav Molotov, podepsali v Moskvě smlouvu o neútočení a o vzájemné spolupráci mezi oběma státy. Kromě toho jednali i o sférách vlivu ve střední Evropě včetně Polska, které v následujícím měsíci – po vojenské invazi jedné i druhé strany – bylo rozděleno mezi oba státy. Úzká, třebaže pouze dočasná kooperace dvou odporných totalitních režimů ukázala, že k sobě mají mnohem blíž, než bylo veřejně proklamováno a než se řadě pozorovatelů zdálo.]]></description></item><item><title>Abdikace Richarda Nixona aneb Konec jedné velké politické kariéry</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/abdikace-richarda-nixona-aneb-konec-jedne-velke-politicke-kariery</link><pubDate>Mon, 09 Aug 2021 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Fri, 19 Sep 2025 15:21:51 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-48085</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/08/08/21/15/17/adff2cd1-ccd4-4f35-9b24-77c800715811/_leto_roku_7.png /> 9. srpna 1974, na den přesně před sedmačtyřiceti lety, došlo v USA k finálním scénám fascinujícího politického dramatu, které televizní, rozhlasoví a novinoví komentátoři i veřejnost již nějaký čas očekávali: sedmatřicátý prezident USA Richard Milhous Nixon (1913–1994), který byl ve funkci v letech 1969 až 1974 a jehož v důsledku aféry Watergate mnoho lidí považovalo za muže, který spáchal neomluvitelné přečiny, a jemuž v důsledku ústavní obžaloby (tzv. impeachment) reálně hrozilo odvolání, rezignoval na svůj úřad a předal jej svému dosavadnímu viceprezidentovi Geraldu Fordovi.]]></description></item><item><title>Varšavské povstání: Polská hrdinská epopej, zběsilost nacistického Německa a zrůdnost stalinistického SSSR</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/varsavske-povstani-polska-hrdinska-epopej-zbesilost-nacistickeho-nemecka-a-zrudnost-stalinistickeho-sssr</link><pubDate>Sun, 01 Aug 2021 07:30:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Mon, 16 Aug 2021 11:24:51 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-48022</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/07/31/15/32/21/1de8b055-3d9b-47a3-8e08-762121802e69/_leto_roku_6.png /> Protiněmecké povstání, které na den přesně před sedmasedmdesáti lety, 1. srpna 1944, zahájila Zemská armáda (Armia Krajowa), nejvýznamnější ze všech polských odbojových organizací, patří u našich severních sousedů k těm nejvíce ceněným v celých jejich dlouhých dějinách. Není se co divit, jednalo se totiž o vpravdě heroický, byť podle řady současníků i historiků předem marný pokus osvobodit hlavní město, Varšavu, od německých okupantů dříve, než to učiní sovětská Rudá armáda, a udělá tak první krok k v Moskvě plánované poválečné „sovětizaci země“.]]></description></item><item><title>Den, kdy Američané získali prestiž při dobývání vesmíru</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/den-kdy-americane-ziskali-prestiz-pri-dobyvani-vesmiru</link><pubDate>Wed, 21 Jul 2021 11:47:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Thu, 11 Apr 2024 15:10:11 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-47915</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/07/21/11/01/26/141701d3-c968-4128-af69-e7b3249a00ae/_leto_roku_5.png /> Dne 21. července 1969, tedy před dvaapadesáti lety, se Američané dočkali doposud největšího úspěchu při dobývání vesmíru, jak se tehdy říkalo. Až do té doby totiž v této prestižní oblasti mocenského soupeření se Sovětským svazem navzdory mimořádnému úsilí zoufale prohrávali. Byli to právě Sověti, kteří v říjnu 1957 vypustili na oběžnou dráhu první oběžnou družici s názvem Sputnik 1 a byli to rovněž Sověti, kteří v dubnu 1961 vyslali do vesmíru kosmickou loď Vostok 1 s Jurijem Gagarinem na palubě. Teprve finální fáze projektu Apollo 11, jež vyvrcholila vystoupením astronautů Neila Armstronga a Buzze Aldrina na Měsíc, znamenala, že se jim Američani přinejmenším vyrovnali.
]]></description></item><item><title>Místo, kde doslova fyzicky cítíte chuť moci na každém kroku...</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/misto-kde-doslova-fyzicky-citite-chut-moci-na-kazdem-kroku</link><pubDate>Fri, 16 Jul 2021 16:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Wed, 05 Jan 2022 15:07:49 +0100</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-47868</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/07/16/12/14/12/44c5bbaa-1695-4f0a-ab6d-40bf268c9d56/_leto_roku_4.png /> Je to úplně první věc, kterou doslova fyzicky pocítíte, jakmile vystoupíte z letadla na washingtonském Dullesově mezinárodním letišti, pojmenovaném po ministrovi zahraničních věcí z doby vlády prezidenta Dwighta Eisenhowera z padesátých let minulého století. Pach či chuť moci, Taste of Power, jak říkají Američané, je totiž s jejich metropolí neoddělitelně spojená. Není se co divit, jedná o hlavní město první světové velmoci, kde je Political Power koncentrovaná v takové míře jako nikde jinde. Dnešního dne je to přesně 231 let od chvíle, kdy prezident George Washington podepsal zákon, na jehož základě se toto město stalo oficiálně centrem Ameriky, a proto si o něm pojďme něco povědět.]]></description></item><item><title>Scopesův „opičí proces“ jako boj za svobodu slova a svobodného vědeckého bádání v Americe</title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/scopesuv-opici-proces-jako-boj-za-svobodu-slova-a-svobodneho-vedeckeho-badani-v-americe</link><pubDate>Sat, 10 Jul 2021 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Mon, 23 Aug 2021 20:22:39 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-47801</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/07/09/15/14/16/6ba2004d-70da-4b26-b1f4-a25a4077e1f5/_leto_roku_3.png /> Třetí desetiletí 20. století, tzv. „zlatá dvacátá léta“ (Golden Twenties) označovaná též jako „doba, která řvala“ (Roaring Twenties), bylo ve Spojených státech amerických i v Evropě v mnoha ohledech mimořádné. Léta bezprecedentní hospodářské prosperity, překotné modernizace, ženské emancipace, nové kultury včetně jazzové muziky… – to všechno bylo pro tuto dekádu příznačné, stejně jako četná politická dramata, jež se odehrávala na „starém kontinentu“, včetně zrození tří děsivých „-ismů“ minulého století. Komunismu, fašismu a nacismu. V USA to ale byly také roky několika velkých soudních procesů, mimo jiné tzv. Scopesova „opičího procesu“, který proběhl v červenci 1925 ve státě Tennessee a byl nejznámějším sporem o výuku evoluční teorie. A právě o něm bude dnešní příběh v seriálu Když se psalo léto roku...]]></description></item><item><title>Tenisová senzace století: Jak Arthur Ashe vyhrál jako první Afroameričan Wimbledon </title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/5-cervenec-1975-tenisova-senzace-stoleti-aneb-jak-arthur-ashe-vyhral-jako-prvni-afroamerican-wimbledon</link><pubDate>Mon, 05 Jul 2021 06:00:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Mon, 16 Aug 2021 12:38:23 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-47761</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/07/04/20/51/49/b4179dc3-0254-471d-8195-e2412df9b165/_leto_roku_2_web.png /> Když 5. července 1975 nastupovali k finále nejslavnějšího tenisového turnaje na světě, který již od roku 1877 pořádá ctihodný a také trochu snobský All England Lawn Tennis and Croquet Club, obhájce trofeje a suverénní světová jednička Jimmy Connors a jeho vyzývatel Arthur Ashe, nikdo ani v náznaku nepochyboval, že se z vítězství bude radovat prvně jmenovaný. Porážka, kterou Ashe Connorsovi ve čtyřech setech uštědřil, proto byla nejen „tenisovou senzací století“, ale i důkazem toho, že v žádném sportovním klání nelze nikdy, za žádných okolností, predikovat výsledek. I proto je sport tak přitažlivý a krásný.]]></description></item><item><title>Sarajevský atentát: Tragédie rodu Habsburského i záminka k první světové válce </title><link>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/sarajevsky-atentat-tragedie-rodu-habsburskeho-i-zaminka-k-prvni-svetove-valce</link><pubDate>Mon, 28 Jun 2021 18:35:00 +0200</pubDate><modifiedDate>Thu, 28 Jul 2022 19:51:09 +0200</modifiedDate><guid isPermaLink="false">infocz-47710</guid><dc:creator>Martin Kovář</dc:creator><description><![CDATA[<img src=https://infocz-media.s3.amazonaws.com/infocz/production/files/2021/06/28/15/24/47/4c6763a8-573b-45f3-8b87-79d847be409a/_leto_roku_.png /> Léto roku 1914 mohlo být stejně poklidné jako ta v posledních letech. Klidné léto v bezpečné Evropě, léto doznívající éry „báječné civilizace fin de siècle“ s atmosférou všeobecné bezstarostnosti, pohody, takřka univerzální víry ve skvělou budoucnost lidstva, zejména moderních evropských národů… Zatímco většinová společnost, především solidní měšťanské vrstvy, spřádaly obvyklé plány na dva měsíce prázdnin, v mezinárodně politické sféře to navzdory zdánlivému pokoji vřelo. Atentát na následníka rakouského a uherského trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este, k němuž došlo 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, jež roku 1908 anektovala habsburská monarchie, byl – svým způsobem – vyústěním tohoto dlouhodobého nepokoje a přímou předzvěstí hrůzy jménem první světová válka.]]></description></item></channel></rss>