https://www.info.cz/serial/reaganova-amerikaSeriál historika Martina Kováře věnovaný době, v níž v Bílém domě vládl republikán Ronald Reagan (1981–1989).cshttps://www.info.cz/logo-sm.pnghttps://www.info.cz/serial/reaganova-amerika© 2001 — 2026 Copyright CMI News a dodavatelé obsahuSun, 22 Dec 2024 07:00:00 +0100https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/reaganova-amerika-zaverecne-ohlednuti-za-erou-velkeho-komunikatoraSun, 22 Dec 2024 07:00:00 +0100Mon, 23 Dec 2024 06:22:38 +0100infocz-57914Martin Kovář Dva roky, během nichž jste mohli v INFO.CZ číst můj seriál o Spojených státech amerických za vlády Ronalda Wilsona Reagana (1911–2004; prezidentem v letech 1981–1989), o „světlech i stínech“ jeho doby, jsou u konce. Po úvodu, osmačtyřiceti dílech a dvou dodatcích věnovaných jeho republikánským následníkům je tu dnes závěr – pokus o stručné shrnutí a ohlédnutí za tím, jak se „Amerika“ v osmdesátých letech minulého století změnila a do jaké míry se o tuto změnu zasloužil její čtyřicátý prezident: o proměnu její domácí i zahraniční politiky, mezinárodních vztahů jako takových, ale i americké společnosti jako celku, tj. toho, kdo byli její hrdinové i padouši, z čeho byla Reaganova Amerika „u vytržení“, co ji drásalo, zraňovalo a třeba i traumatizovalo. Tak pojďme na to.]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/reaganuv-zlaty-chlapec-george-bush-mladsi-vykonavatel-spravedlnosti-v-boji-proti-ose-zlaSun, 15 Dec 2024 07:00:00 +0100Mon, 16 Dec 2024 09:44:17 +0100infocz-57861Martin Kovář George Walker Bush, zvaný, vzhledem k otci, Bush mladší, byl občas přezdíván Reaganův „zlatý chlapec“. Na jeho predikované „prezidentství“ přitom nemuselo vůbec dojít. Hlavou státu se totiž, po nejvyrovnanějších volbách v dějinách USA na podzim 2000, stal až po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, a početní nepřátelé proto zpochybňovali jeho legitimitu.]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/george-bush-starsi-reaganuv-nastupce-ktery-se-moc-ne-povedlSun, 08 Dec 2024 06:00:00 +0100Sun, 08 Dec 2024 14:15:00 +0100infocz-57818Martin Kovář Když Ronald Reagan opouštěl v lednu 1989 po osmi letech Bílý dům, mohl přinejmenším tušit, jak se budou Spojené státy americké v dalších letech vyvíjet. Novou hlavou státu se totiž stal George Herbert Walker Bush, který mu osm let věrně „sloužil“ jako viceprezident. Jednalo se o mimořádně zkušeného politika, bývalého diplomata, ředitele CIA a – znovu to opakuji – viceprezidenta, jenž věděl o vládnutí všechno, co bylo třeba. Světonázorově se navíc v zásadě shodoval se svým předchůdcem, rozdíly byly spíše drobné a v zásadě nepříliš podstatné. Sám Reagan ale „nadšen“ nebyl. Důvodů, zdánlivě subtilních, ale nikoli nevýznamných, byla celá řada. ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/odejit-s-cistym-stitem-posledni-rok-ronalda-reagana-v-bilem-dome-a-prezidentske-louceniSun, 01 Dec 2024 07:00:00 +0100Sun, 01 Dec 2024 10:46:46 +0100infocz-57768Martin Kovář Poslední rok Ronalda Reagana v Bílém domě, od ledna 1988 do ledna 1989, byl z logiky věci tak trochu bilanční. V roce 1987 Reagan se štěstím přestál největší aféru svého prezidenství zvanou Írán-Contras, aniž to zásadně poškodilo jeho obraz na veřejnosti. Spolu se sovětským lídrem Michailem Gorbačovem vedl k závěru jednání, jež dramaticky snížila riziko válečného konfliktu mezi oběma supervelmocemi včetně toho jaderného. Kromě završení osmileté agendy a ukončení rozpracovaných projektů, kromě neformální podpory prezidentské kandidatury George Bushe staršího a dalších věcí myslel Reagan stále častěji i na to, čím naplní svá post-prezidentská léta, a to tím spíš, že se mu pozvolna blížila osmdesátka. A právě o tom všem bude dnešní díl našeho seriálu.]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/sliby-se-plni-i-kdyz-to-neni-prijemne-jak-ronald-reagan-podrzel-nemeckeho-kanclere-kohlaSun, 24 Nov 2024 08:00:00 +0100Tue, 03 Dec 2024 18:26:28 +0100infocz-57716Martin Kovář V dnešním, už 47. díle Reaganovy Ameriky si, nikoli poprvé, ukážeme, jak zásadovým člověkem 40. prezident Spojených států byl a jak důležité pro něj bylo dodržet slovo dané přátelům, i když mu mohlo uškodit v jeho politické kariéře. Řeč bude o Reaganově slibu kancléři Spolkové republiky Německo Helmutu Kohlovi, že spolu s ním u příležitosti čtyřicátého výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce navštíví vojenský hřbitov v Bitburgu.]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/jak-spojenectvi-mezi-ronaldem-reaganem-a-margaret-thatcherovou-prezilo-i-valku-o-falklandySun, 10 Nov 2024 07:00:00 +0100Wed, 13 Nov 2024 08:16:21 +0100infocz-57623Martin Kovář K hlavním spojencům prezidenta Ronalda Reagana v zahraničí patřila po celou dobu jeho vlády mimo jakoukoli pochybnost britská premiérka Margaret Thatcherová. Reagan s Thatcherovou souzněl jak ideologicky, tak v náhledu na ekonomiku, shodovali se i v názoru na Sovětský svaz a komunismus obecně. Kromě toho si spolu tak říkajíc „sedli“ i lidsky, což je (nejen) v politice vždy velmi důležité. Jejich vztah vážněji nenarušila ani jediná potenciální kontroverze, k níž během jejich vlády (1979/1981–1989/1990) teoreticky mohlo dojít – a sice britsko-argentinská válka o Falklandy z roku 1982. V jistém smyslu lze dokonce říci, že jejich spojenectví a přátelství utužila. ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/pani-penez-vladnou-vsem-aneb-fed-v-ere-velkych-sefu-paula-volckera-a-alana-greenspanaSun, 03 Nov 2024 09:00:00 +0100Sat, 09 Nov 2024 15:11:59 +0100infocz-57567Martin Kovář Federální rezervní systém (The Federal Reserve System; FED) je jednou z klíčových nejen finančních institucí Spojených států amerických. Konkrétně se jedná o centrální bankovní systém, neziskovou společnost, kterou sice formálně nikdo nevlastní (její akcie má v držení dvanáct neziskových regionálních bank), ale jejíž fungování výrazně ovlivňuje stát, respektive vláda a konkrétně prezident, který jmenuje na návrh Rady FEDu jejího šéfa.]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/meryl-streepova-jessica-langeova-sigourney-weaverova-a-dalsi-filmove-hvezdy-reaganovy-amerikySun, 06 Oct 2024 06:00:00 +0200Sun, 06 Oct 2024 19:27:28 +0200infocz-57373Martin Kovář Byly krásné, inspirativní, bohaté a slavné. Nejen ve svých rolích, ale i samy za sebe ztělesňovaly Ameriku před očima dychtivých diváků a divaček, fanoušků a fanynek. Meryl Streepová – nekorunovaná královna filmové Ameriky osmdesátých let, ve filmech Kramerová versus Kramer, Vzpomínky na Afriku a mnoha dalších. Jessica Langeová – nenápadná hvězda Pollackovy (maličko hořké) komedie Tootsie. Kim Basingerová a Kathleen Turnerová – femmes fatales (osudové ženy) z erotických dramat Devět a půl týdne a Žár těla. Sigourney Weaverová – statečná astronautka z Vetřelců. Či „pracující dívka“ Melanie Griffithová. Většina z nich stále hraje a stále zatraceně dobře, ale (nejen) moje generace si je bude navždycky pamatovat jako ženy, jež spoluvytvářely obraz Reaganovy Ameriky. ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/prvni-americanka-ve-vesmiru-aneb-nenapadna-slava-sally-kristen-rideoveSun, 29 Sep 2024 07:00:00 +0200Sun, 29 Sep 2024 19:24:44 +0200infocz-57321Martin Kovář Dobývání vesmíru, jak se tehdy výzkumným i vojenským projektům v kosmu říkalo, bylo nedílnou a nesmírně důležitou součástí studené války mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. Kromě toho bylo i „kolbištěm“, na němž se odehrávaly propagandistické souboje obou supervelmocí.]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/katherine-davalos-ortegaova-ostre-sledovana-zena-ktera-sedela-na-penezichSun, 08 Sep 2024 07:00:00 +0200Sat, 28 Sep 2024 16:13:27 +0200infocz-57158Martin Kovář Dnes v našem seriálu pokračujeme příběhem další výjimečné ženy „Reaganovy Ameriky“. Jmenovala se Katherine Dávalos Ortegaová a byla pokladníkem, respektive pokladnicí USA (The Treasurer of the USA), což je hlavní poradce/poradkyně ministra financí, tedy politik/politička, který/která se v každé americké administrativě nachází na vrcholu mocenského žebříčku. Katherine Dávalos Ortegaová navíc patřila k Reaganovým nejbližším lidem a byla s roky jeho vlády v Bílém domě spojena od roku 1983 až do prezidentova odchodu z funkce v lednu 1989; ona sama z ministerstva financí odešla v červenci 1989 za vlády George Bushe staršího, jenž ji nahradil Catalinou „Cathi“ Vásquez Villalpandovou.]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/nesnadny-udel-jeane-d-kirkpatrickove-prisna-dama-ktera-souznela-s-konzervativnim-prezidentemSun, 25 Aug 2024 06:20:00 +0200Thu, 26 Sep 2024 18:50:33 +0200infocz-57051Martin Kovář Následující čtyři díly našeho seriálu se budou věnovat „ženám, které (z)měnily Reaganovu Ameriku“. Ať už se jednalo o politiku, diplomacii, ekonomii i ekonomiku, vesmírný program či showbyznys, a především film. Jakkoli v Reaganově éře ve Spojených státech dominovali muži víc, než jsme dnes ve veřejném prostoru zvyklí, prosadily se nejen ve všech zmíněných oblastech či oborech i skvělé ženy. ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/tip-o-neill-jim-wright-a-tom-foley-vladci-snemovny-reprezentantu-kteri-neprodali-kuzi-lacinoSun, 11 Aug 2024 07:00:00 +0200Thu, 17 Oct 2024 18:03:01 +0200infocz-56967Martin Kovář Naposledy byla v našem seriálu řeč o vůdci demokratické menšiny a poté, v závěrečných dvou letech Reaganovy vlády, i většiny v Senátu Kongresu, o politickém veteránovi Robertu C. Byrdovi. Jeho jsem – myslím že po právu – označil za „jednoho z nejpozoruhodnějších amerických politiků druhé poloviny 20. století, přinejmenším z těch, kteří nikdy neprojevili prezidentské ambice“. Dnes bude řeč o třech mužích, kteří stáli v čele demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů Kongresu a měli vzhledem k tomu větší potenciál „dělat Ronaldu Reaganovi potíže“ než Robert C. Byrd – Tipu O’Neillovi, Jimu Wrightovi a Tomu Foleyovi. Tak pojďme na to. ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/robert-c-byrd-senatorsky-rekordman-a-statotvorny-politicky-veteran-v-dobrych-i-zlych-casechSun, 28 Jul 2024 06:00:00 +0200Mon, 29 Jul 2024 16:34:45 +0200infocz-56892Martin Kovář V předchozích dílech seriálu jsme si povídali o opozičních demokratech v době Reaganovy vlády v Bílém domě (1981–1989). Tentokrát se blíže podíváme na Roberta C. Byrda, jenž byl jedním z nejpozoruhodnějších amerických politiků druhé poloviny 20. století; přinejmenším z těch, kteří nikdy neprojevili prezidentské ambice. ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/jeden-z-tech-kteri-prohravali-edward-ted-kennedy-pouhy-stin-slavnych-bratruSun, 14 Jul 2024 07:10:00 +0200Mon, 30 Dec 2024 12:31:08 +0100infocz-56801Martin Kovář V předchozí části našeho seriálu jsme se začali věnovat prominentním demokratům, kteří na politickém kolbišti bojovali proti prezidentovým republikánům, většinou nepříliš úspěšně. Po Jimmym Carterovi, kterého Ronald Reagan na podzim roku 1980 připravil o Bílý dům, a po Walteru Mondaleovi, jenž ho v roce 1984 nedokázal získat zpět, stejně jako Michael Dukakis proti Reaganovu následníkovi Georgi Bushovi staršímu v roce 1988, se dnes podíváme na muže ze slavné „politické dynastie“, který měl – stejně jako jeho bratři – rovněž velké politické ambice; nikdy, včetně Reaganovy éry, je ale nedokázal naplnit.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/ti-kteri-prohra-va-li-dil-i-demokrate-kteri-ztratili-a-uz-nikdy-nedobyli-bily-dumSun, 23 Jun 2024 06:00:00 +0200Tue, 25 Jun 2024 11:27:35 +0200infocz-56680Martin Kovář V následujících čtyřech částech seriálu Reaganova Amerika. Světla a stíny doby, která změnila svět se vrátíme na vnitropolitickou scénu USA a budeme se věnovat předním politikům Demokratické strany, kteří s Ronaldem Reaganem od roku 1980, kdy zahájil kampaň za zvolení prezidentem, do roku 1989 soupeřili. Ti všichni sice „neprodali kůži lacino“, proti „velkému komunikátorovi“ ale neměli šanci. ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/skutecnost-horsi-nez-ty-nejstrasnejsi-sny-masovi-a-seriovi-vrazi-v-dobach-reaganovy-amerikySun, 16 Jun 2024 06:00:00 +0200Thu, 17 Oct 2024 18:03:00 +0200infocz-56632Martin Kovář Dnešní část seriálu o Americe v době, která změnila svět, tj. v čase vlády Ronalda Reagana (1981–1989), je poslední, která je věnována smutným až depresivním tématům, jež k éře „velkého komunikátora“ v Bílém domě rovněž neodmyslitelně patřila. Řeč bude o tématu, které se na první pohled jeví poněkud bulvární, v osmdesátých letech minulého století ale svým způsobem hýbalo celou Amerikou a bylo jedním z dílků pomyslné skládačky, z níž se před Vámi již déle než rok snažím vytvořit celkový, složitě komponovaný obraz – o masových/sériových vrazích, jejich pachatelích a zčásti obětech.]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/ztracene-deti-reaganovy-ameriky-jiny-pohled-na-mladou-generaci-v-casech-velkeho-optimismuSun, 26 May 2024 06:00:00 +0200Tue, 04 Jun 2024 09:34:28 +0200infocz-56502Martin Kovář V posledních dílech našeho seriálu o „světlech a stínech doby, která změnila svět“, jsme se věnovali právě jejím stinným stránkám – vleklé hospodářské krizi a s ní související rekordní inflaci a vysoké nezaměstnanosti, a také „běsu“ jménem AIDS. Také dnes si budeme povídat o „odvrácené stránce“ Spojených států v „časech velkého optimismu“, konkrétně o dětech bez domova... ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/novy-mor-jako-trest-za-vsechny-hrichy-sveta-hruza-i-vyzva-jmenem-aidsSun, 05 May 2024 06:00:00 +0200Thu, 17 Oct 2024 18:03:00 +0200infocz-56375Martin Kovář Nemoc s názvem AIDS neboli syndrom získaného selhání imunity (anglicky Acquired Immune Deficiency Syndrome či Acquired Immunodeficiency Syndrome) byla rovněž neodmyslitelnou součástí historie Spojených států amerických v době, kdy v Bílém domě vládl prezident Ronald Reagan (1981–1989). Slavný film Philadelphia režiséra Jonathana Demmeho s Tomem Hanksem v hlavní roli sice přišel do kin „až“ v roce 1993, atmosféru kolem AIDS v Reaganových časech nicméně vystihl v mnoha ohledech naprosto přesně. Nejen Američané vnímali nemoc jako jakýsi „nový mor“ svého druhu a mnozí z nich dokonce jako jakýsi „trest“ za hříchy, kterých se dopustili.]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/reaganuv-boj-o-preziti-jak-hospodarska-recese-vysoka-nezamestnanost-a-rekordni-inflace-temer-znicily-jeho-prezidenstviSun, 14 Apr 2024 06:00:00 +0200Fri, 09 Aug 2024 15:59:36 +0200infocz-56222Martin Kovář V následujících dílech našeho seriálu o „době, která změnila svět“, se budeme věnovat „odvrácené tváři“ obecně vzato úspěšných amerických osmdesátých let. Dnešní část bude pojednávat o ekonomickém vývoji USA v Reaganově prvním volebním období, konkrétně o dopadech hospodářské recese, vysoké nezaměstnanosti a rekordní inflace na Američany a o tom, jak s nimi prezident ve snaze o své „politické přežití“ bojoval. Příště se podíváme na „hrůzu i výzvu“ jménem AIDS, kterou ve Spojených státech mnozí vnímali jako „nový mor“ či „trest za všechny hříchy, jichž se země dopustila“. Třetí část bude věnovaná zvlášť bolestivému tématu, a sice pohřešovaným, respektive ztraceným dětem, jichž bylo v osmdesátých letech víc, než běžní Američané tušili, a čtvrtá masovým vrahům a největším zločinům desetiletí – i tahle témata a tyto příběhy totiž k Reaganově Americe neodmyslitelně patří. ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/mesto-andelu-starosty-toma-bradleyho-architekta-franka-gehryho-a-nejlepsiho-basketbalu-na-sveteSun, 31 Mar 2024 06:00:00 +0200Sun, 07 Dec 2025 13:15:58 +0100infocz-56133Martin Kovář V pátek v kalifornské Santa Monice zemřel muž, kterého časopis Vanity Fair označil za „nejvýznamnějšího architekta nového věku“. Frank Owen Gehry se dožil požehnaného věku devadesáti šesti let. Ephreim Owen Goldberg, jak znělo jeho původní jméno, byl synem židovských přistěhovalců z východu Evropy, ale jeho jméno je známo po celém širém světě. Pražáci jsou stále hrdí na jeho Tančící dům, ale jeho nejvíce ikonické stavby najdete v Los Angeles. Připomeňme si jeho dílo v cestopisné reportáži Martina Kováře.   V předchozích třech částech našeho seriálu jsme se věnovali Washingtonu, D. C., New Yorku a Dallasu. Dnes Vás při procházce po dějinách velkých amerických měst v éře Ronalda Reagana zavedu na daleký či divoký (blahé paměti) západ Spojených států, do „města andělů“, kalifornského Los Angeles (L. A.). Řeč přitom bude nejen o relativně nedávné historii tohoto velkoměsta, ale i o jeho architektuře a také o L. A. jako o sportovním fenoménu Ameriky. Tak se tedy vydejme na americký západ, jaký byl v době, kdy USA z Washingtonu vládl kalifornský patriot Ronald Wilson Reagan.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/dallas-dallas-jak-texasti-ewingove-vladli-televizni-americeSun, 17 Mar 2024 06:00:00 +0100Sat, 03 Aug 2024 02:16:54 +0200infocz-56043Martin Kovář Po dvou dílech, věnovaných Washingtonu, D. C. a New Yorku City, se v dnešním díle seriálu Reaganova Amerika: Světla a stíny doby, která změnila svět (1981–1989) zaměříme na další důležité město Spojených států – texaský Dallas.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/divoke-velke-jablko-mocna-i-nemocna-metropole-v-casech-zovialniho-liberala-eda-kochaSun, 10 Mar 2024 06:00:00 +0100Sat, 03 Aug 2024 02:15:56 +0200infocz-55989Martin Kovář Zatímco hlavní město Spojených států amerických ovládal po většinu času, kdy byl prezidentem země Ronald Reagan (1981–1989), extravagantní až démonický Marion Barry (o kterém byla podrobně řeč v předchozím díle našeho seriálu), největší město „Ameriky“, proslulé „Velké jablko“ (Big Apple) řídil po celá dvě Reaganova funkční období jiný, mnohem solidnější demokrat – právník, politický komentátor, filmový kritik a někdejší kongresman Ed Koch. Neobyčejně oblíbený politik, jenž v osmdesátých letech osobně „definoval“ jednu z důležitých „epoch“ v dějinách tohoto fascinujícího města (které nikdy nespí). ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/barryho-a-reaganuv-funky-town-od-nadeji-k-mestu-drog-a-smrti-i-neopakovatelne-nalade-osmdesatekSun, 18 Feb 2024 06:00:00 +0100Sat, 21 Dec 2024 15:05:14 +0100infocz-55844Martin Kovář Když Ronald Reagan vyhrál na podzim 1980 prezidentské volby proti Jimmymu Carterovi, stalo se tak navzdory skutečnosti, že v hlavním městě USA, Washingtonu, D.C., hlasovali voliči drtivě pro Cartera. Celkové výsledky ale mluvily jasně pro Reagana, a proto se v lednu 1981 stěhoval do města, jež na něj hledělo se směsicí nedůvěry, skepse a opovržení. ]]>https://www.info.cz/po-praci-lifestyle/ivan-hrozny-a-dokonala-martina-aneb-cesi-kteri-si-v-reaganove-ere-splnili-svuj-americky-senSun, 04 Feb 2024 06:00:00 +0100Tue, 19 Aug 2025 22:37:49 +0200infocz-55735Martin Kovář V dnešním dílu našeho seriálu o Reaganově Americe se budeme naposledy věnovat sportu. Bude tomu tak tím spíš, že ke sportovním ikonám této doby patřili i dva původně čeští, přesněji řečeno tehdy ještě českoslovenští občané. A „shodou okolností“ oba představovali výrazné osobnosti „bílého sportu“ – Ivan Lendl a Martina Navrátilová.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/vsechny-hvezdy-ameriky-velky-joe-cool-montana-bozsky-magic-johnson-a-zelezny-mike-tysonSun, 21 Jan 2024 06:00:00 +0100Fri, 23 Aug 2024 19:24:47 +0200infocz-55653Martin Kovář V posledních dvou dílech našeho seriálu jsme se věnovali velkým sportovním okamžikům Reaganovy éry: „Hokejovému zázraku“ z olympijských her v Lake Placid v únoru 1980, který se sice odehrál ještě před nástupem Reagana do Bílého domu, ale přesto již v některých ohledech „(spolu)definoval“ jeho dobu, a letní olympiádě v Los Angeles v létě 1984, jež se změnily ve one-man-show geniálního atleta Carla Lewise a jichž Reagan skvěle využil v kampani za znovuzvolení. Hrdinové reálné, skutečné Ameriky těch časů se ale jmenovali jinak a byli hvězdami sportů, které patří za oceánem k těm opravdu „velkým“ – amerického fotbalu, basketbalu a boxu. Tak se na ně pojďme podívat. ]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/zlaty-hoch-jmenem-carl-macdonaldova-a-coca-colova-olympiada-ve-meste-andeluSun, 07 Jan 2024 06:00:00 +0100Mon, 15 Jan 2024 07:21:21 +0100infocz-55577Martin Kovář V srpnu roku 1936 došlo na olympijských hrách v Berlíně, které pořádali Hitlerovi nacisté, k sérii událostí, jež je nejen nepotěšily, ale naopak silně popudily: černý americký atlet jménem James Cleveland „Jesse“ Owens (1913–1980) tu vybojoval v lehké atletice čtyři zlaté medaile – ve sprintu na 100 a 200 metrů, ve skoku do dálky a ve štafetě na čtyřikrát 100 metrů. Adolf Hitler z toho neměl žádnou radost, podle některých svědectví mu to dokonce zkazilo dojem z jinak pro nacisty velmi úspěšných her. Poté se dlouhých osmačtyřicet let žádnému atletovi něco takového zopakovat nepodařilo, až to roku 1984 na hrách v Los Angeles dokázal další americký atlet – Carl Lewis. A právě o něm a o tom, jak hry ve „městě andělů“ pomohly v politice Ronaldu Reaganovi, bude dnešní díl seriálu. ]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/ruda-masina-na-kolenou-zazrak-na-lede-z-lake-placid-jako-predzvest-reaganovy-erySun, 31 Dec 2023 06:00:00 +0100Fri, 23 Aug 2024 19:24:47 +0200infocz-55538Martin Kovář Každý, kdo se jen trochu zajímá o sport a o lední hokej zvlášť, ví, že 22. února 1980 došlo na XIII. zimních olympijských hrách v Lake Placid ke skutečnému zázraku. Hvězdný tým Sovětského svazu totiž toho dne prohrál ve finálové skupině s nadšenými amatéry z amerických univerzit 3:4, což byl předposlední krok USA na cestě k celkovému vítězství. Nejen hokejový svět tehdy strnul v úžasu: „nepřemožitelná rudá mašina“, která vyhrála předchozí čtyři olympijské turnaje a utrpěla na nich jedinou porážku (v roce 1968 s Československem), konečně padla. Vzhledem ke studenoválečnickému kontextu šlo navíc přirozeně o mnoho víc než jen o hokej.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/hon-na-ponorku-rudy-rijen-nejlepsi-film-o-velke-hre-velmoci-v-casech-studene-valkySat, 16 Dec 2023 06:00:00 +0100Mon, 03 Mar 2025 18:23:09 +0100infocz-55460Martin Kovář Jakkoli se v našem seriálu o „světlech a stínech doby, která změnila svět“, snažím postihnout všechny podstatné aspekty života ve Spojených státech v časech, kdy v Bílém domě vládl Ronald Reagan (1981–1989), jedno téma ční, při veškerém respektu k ostatním, nade vše – a sice téma studené války. Reagan je ostatně i více než třicet let po odchodu z prezidentské funkce stále vnímán především jako vítěz nad komunismem, jako „muž, který uzbrojil Sovětský svaz k smrti“ a jako velký vítěz studené války. Třebaže k pádu komunistických režimů ve střední a jihovýchodní Evropě i samotného SSSR došlo až za vlády jeho nástupce George Bushe staršího (1989–1993). Proto není divu, že se studená válka objevovala jako téma i v krásné (a méně krásné) literatuře a ve filmu. A právě o jednom z nich, dost možná nejlepším a nejpříznačnějším, bude dnešní díl seriálu.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/vsichni-ti-bystri-mladi-muzi-z-hollywoodu-zurici-byci-dobyvatele-ztracene-archy-cety-olovene-vesty-a-smrtonosne-pastiSun, 10 Dec 2023 06:00:00 +0100Fri, 23 Aug 2024 19:24:47 +0200infocz-55420Martin Kovář Osmdesátá léta minulého století, Reaganova éra, byla rovněž obdobím, kdy dosáhla jednoho ze svých tvůrčích vrcholů americká „továrna na sny“, kalifornský Hollywood. Bylo tomu tak už třetí (a poslední) desetiletí za sebou, kdy, řečeno s Josefem Škvoreckým, „všichni ti bystří mladí muži“ od filmu posílali ze studií k divákům jeden filmový šlágr za druhým... ]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/ohnostroj-marnosti-portret-mesta-ktere-nikdy-nespi-z-pera-toma-wolfa-a-tichy-nyc-paula-austeraSun, 26 Nov 2023 06:00:00 +0100Mon, 05 Feb 2024 19:45:34 +0100infocz-55326Martin Kovář Před čtrnácti dny jsem psal o zavraždění Johna Lennona v New Yorku prosinci 1980 a také o tom, jak jeho tragická smrt narušila nadějeplnou náladu, kterou ve velké části americké společnosti vyvolalo zvolení Ronalda Reagana prezidentem země po bezútěšných a depresivních sedmdesátých Carterových letech. U kultury zůstaneme i dnes, jenom se – pro změnu – podíváme na dva autory, respektive na dvě literární díla, která symbolicky ohlašovala konec Reaganovy éry v Bílém domě – „Ohňostroj marnosti“ Toma Wolfa a, zčásti, rovněž „Newyorskou trilogii“ Paula Austera.]]>https://www.info.cz/magazin2/jak-zabit-muzikanta-problematicke-dedictvi-genialniho-brouka-coby-smutny-prolog-k-reaganove-vladeSun, 12 Nov 2023 06:00:00 +0100Fri, 23 Aug 2024 19:24:47 +0200infocz-55238Martin Kovář Stalo se to krátce před vánočními svátky roku 1980. Protagonista našeho seriálu Ronald Reagan se už pyšnil titulem „zvolený prezident“ či „prezident před inaugurací“ (President-elect), rozdával rozhovory všemožným domácím i zahraničním médiím, horečně jednal o sestavení vlády a chystal její „programové prohlášení“. Levice a intelektuální snobové (nejen z prominentních univerzit) se ovšem stále ještě nedokázali smířit s tím, že „někdo jako on“ mohl drtivě porazit sice nepříliš úspěšného, ale demokratického a „inteligentního“ prezidenta, jako byl James „Jimmy“ Carter. Ovšem ve vzduchu už byla cítit „nová doba“. Optimismus Reaganovy předvolební kampaně byl nakažlivý a leccos nasvědčovalo tomu, že léta defétismu a deziluzí, příznačná pro sedmdesátá léta, končí – bylo ostatně už na čase. A právě v těchto dnech zažil New York, Amerika a vlastně celý svět nečekaný šok. ]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/afera-iran-contras-pravdy-preslapy-i-lzi-plukovnika-northa-ktere-otrasly-washingtonemSun, 29 Oct 2023 06:00:00 +0100Mon, 23 Jun 2025 07:07:05 +0200infocz-55153Martin Kovář Aféra Írán-Contras (Iran-Contra Affair) byl největší vnitropolitický skandál, jakému Ronald Reagan během osmi let v Bílém domě (1981–1989) čelil. Zjištění, že jeho vláda prodávala navzdory embargu tajně zbraně do Íránu a za utržené peníze podporovala tzv. Contras, jednotky bojující v Nikaragui proti (proto)komunistickému prezidentovi Danielu Ortegovi, vyvolalo v roce 1986 politickou krizi, která otřásala Washingtonem, prezidenta ale nakonec nezničila. Jak to s celou touto složitou, podle řady komentátorů hodně ošklivou či špinavou záležitostí vlastně bylo, si v následujícím dalším díle našeho seriálu probereme podrobněji. ]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/tissi-i-hlasiti-americane-ve-svete-aneb-ponizeni-v-libanonu-vitezstvi-v-grenade-a-rozpaky-v-jizni-africeSun, 15 Oct 2023 06:00:00 +0200Fri, 23 Aug 2024 19:24:47 +0200infocz-55061Martin Kovář Po krátké přestávce se dnes vracíme k seriálu Reaganova Amerika. V názvu tohoto již devatenáctého dílu jsem se rozhodl parafrázovat slavný román anglického spisovatele Grahama Greena Tichý Američan (The Quiet American; 1955), pojednávající o počátcích amerického angažmá v Indočíně, jež se následně zvrhlo v tzv. Vietnamskou válku. Ronald Reagan žádnou podobnou válku v době, kdy stál v čele USA, nerozpoutal. Politika jeho vlády na Blízkém východě, konkrétně v Libanonu, vůči Grenadě a vůči Jihoafrické republice, respektive působení „tichých“ i „hlasitých“ Američanů včetně příslušníků armády v těchto zemích nicméně vyvolalo ve světě řadu otázek a kontroverzí.]]>https://www.info.cz/magazin2/gordon-gekko-a-ti-druzi-pujcky-provize-zisky-a-zivot-v-luxusu-i-za-mrizemiSun, 17 Sep 2023 06:00:00 +0200Thu, 21 Sep 2023 16:37:06 +0200infocz-54892Martin Kovář Známe ho asi všichni, třebaže od jeho zrození uplynulo už více než pětatřicet let. Gordon Gekko, burzovní žralok v dramatu režiséra Olivera Stonea Wall Street, jehož si zahrál Michael Douglas, byl na plátně odporný a – současně – tak oslnivý. Někdo se proti němu vymezoval, někdo se s ním identifikoval. Pro řadu lidí se stal dokonce symbolem, přesněji řečeno jedním ze symbolů Ameriky osmdesátých let minulého století, tedy v době, kdy jí vládl hrdina našeho seriálu Ronald Reagan.]]>https://www.info.cz/magazin2/a-spravedlnost-pro-vsechny-ronald-reagan-a-nejvyssi-soud-usaSun, 03 Sep 2023 06:00:00 +0200Thu, 07 Sep 2023 21:36:06 +0200infocz-54823Martin Kovář V čem spočívá největší a nejdlouhodobější odkaz amerických prezidentů? Mnozí se o to přou. Často je řeč o válkách, doktrínách, ekonomické nestabilitě či naopak o prosperitě atd. V jednom ohledu ale mohou američtí prezidenti relativně nenápadně ovlivnit stav a směřování své země na dlouhá léta dopředu – někdy i na desetiletí. Je to v tom případě, pokud mohou, shodou různých okolností, jmenovat soudce Nejvyššího soudu USA.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/s-laskou-a-duverou-jde-vsechno-snaz-nancy-reaganova-prvni-dama-ktera-zmenila-washington-jako-zadna-jinaSun, 20 Aug 2023 06:00:00 +0200Sat, 21 Dec 2024 15:05:14 +0100infocz-54746Martin Kovář O tom, kdo patřil mezi nejbližší spolupracovníky Ronalda Reagana v Bílém domě v letech 1981–1989, kdy zastával úřad prezidenta Spojených států amerických, byla řeč v předchozích třech dílech našeho seriálu. Dnes se budeme věnovat pro změnu ženě, jež sice neměla žádnou oficiální funkci, ale přesto by bez ní „Ron“, jak sám opakovaně říkal, nikdy nedosáhl ani zlomku toho, co se mu podařilo. Lidé v Bílém domě ji neměli příliš rádi, naučili se ji ale respektovat, protože věděli, že jak moc na ní a na jejích názorech záleželo člověku, pro něhož pracovali a kterého rádi měli. Nancy Reaganová (1921–2016), první dáma USA v osmdesátých letech minulého století.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/racionalni-duch-nezaraditelneho-richarda-pipese-aneb-harvardsky-intelektual-v-bilem-domeMon, 07 Aug 2023 06:00:00 +0200Sun, 13 Aug 2023 09:16:06 +0200infocz-54678Martin Kovář Hned v několika dílech Reaganovy Ameriky jsem psal o prezidentově despektu vůči intelektuálům. Dnes bych tato obecně platná slova rád uvedl na pravou míru, neboť, logicky, neplatila absolutně. Ronald Reagan si byl dobře vědom toho, jak velký význam mají špičkoví vědci – inženýři, fyzikové, lékaři atd. pro Spojené státy a velmi je respektoval. Skeptický byl, přirozeně, k harvardským, yaleským, princetonským i „nezávislým“ levicovým donům, mudrujícím v bezpečí a luxusu svých pracoven o tom, jak špatný je kapitalismus, co všechno kdy americké vlády, zejména ty republikánské, udělaly mizerně, v čem všem nechápaly a nechápou svět, nemluvě o jejich neomluvitelném imperialismu či neokolonialismu, jako například známý lingvista a politický aktivista Noam Chomsky.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/reaganova_amerika_14Sun, 23 Jul 2023 06:00:00 +0200Fri, 23 Aug 2024 19:24:42 +0200infocz-54593Martin Kovář V předchozí části našeho seriálu jsem psal o Reaganových ministrech zahraničí – generálu Alexanderu Haigovi a o Georgi Shultzovi, o jejich rolích v Bílém domě i o tom, zda a nakolik ovlivňovali prezidenta a jeho politiku. Dnes bude řeč o dalších dvou předních ministrech Reaganova kabinetu, konkrétně o těch, kteří mu byli, byl-li toho vzhledem ke své povaze a vzhledem k tomu, jak pojímal úřad, který osm let zastával, schopen, nejbližší: Donald Regan, ministr financí (1981–1985) a personální šéf Bílého domu (1985–1987), a Caspar Weinberger, ministr obrany (1981–1987), dvě „těžké váhy“ washingtonského vnitřního okruhu v osmdesátých letech minulého století.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/vojak-a-valecnik-versus-ekonom-byznysmen-a-diplomat-alexander-haig-a-george-shultz-v-cele-zahranicni-politiky-usaSun, 09 Jul 2023 07:00:00 +0200Fri, 23 Aug 2024 19:24:40 +0200infocz-54508Martin Kovář Během osmi let, jež strávil jako prezident v Bílém domě (1981–1989), sloužili Ronaldu Reaganovi dva státní tajemníci, tedy ministři zahraničních věcí. V obou případech se jednalo o „těžké váhy“ americké politiky, o muže, kteří jeho vládu nezanedbatelně ovlivnili. Zároveň nemohli být odlišnější. První z nich, Alexander Haig, čtyřhvězdičkový generál s úctyhodnou vojenskou kariérou, se zdál být na počátku Reaganovy vlády doslova nepostradatelný, nebo si to alespoň myslel, ale přesto skončil ve funkci již po roce a půl. Jeho nástupce, ekonom a byznysmen George Shultz, byl mnohem více diplomatem v „klasickém slova smyslu“, a i proto vydržel ve funkci až do konce Reaganova druhého funkčního období v lednu 1989. Pojďme se teď na oba muže a jejich kariéry podívat podrobněji.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/reaganova-amerika-pratelstvi-to-je-veliky-dar-aneb-ronald-w-reagan-versus-michail-s-gorbacovSun, 25 Jun 2023 06:00:00 +0200Fri, 23 Aug 2024 19:24:39 +0200infocz-54432Martin Kovář V předchozích třech částech našeho seriálu jsme se věnovali sovětsko-americkým vztahům v éře Ronalda Reagana a, od roku 1985, i Michaila Gorbačova „na druhé straně“. Pečlivě jsme si zrekapitulovali první Reaganovo volební období, jež bylo vůči Sovětskému svazu silně konfrontační, i to druhé, během něhož si Reagan k novému sovětskému vůdci začal hledat cestu. Ve finále se z obou mužů stali političtí i, svým způsobem, osobní přátelé, což vzhledem k jejich původu, naprosto rozdílným osobnostem, názorům a životním postojům nebylo možné ani v náznaku očekávat. Anebo ne? Nebo to naopak bylo, tak říkajíc, „v logice věci“? Pojďme se na to podívat podrobněji.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/reaganova-amerika-11Sun, 11 Jun 2023 06:00:00 +0200Fri, 23 Aug 2024 19:24:36 +0200infocz-54319Martin Kovář V předchozích dvou částech seriálu jsme si povídali o vztahu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Nejprve to bylo o prvním období Ronalda Reagana v Bílém domě (1981–1985), jež bylo z jeho strany záměrně konfrontační ve snaze porazit „říši zla“, jak komunistický Sovětský svaz výstižně nazval; vtípek o „brzkém zahájení bombardování SSSR“ byl v tomto ohledu zcela příznačný. Ve druhém volebním období (1985–1989) ale Reagan společně s novým generálním tajemníkem ÚV KSSS Michailem Gorbačovem zahájil efektivní spolupráci, jejímž cílem bylo zabránit „jaderné apokalypse“. Součástí obou těchto kapitol z dějin bouřlivých americko-sovětských vztahů byl i příběh s názvem „Hvězdné války“. A právě jemu se budeme věnovat dnes.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/reaganova-amerika-od-hrozby-jaderne-konfrontace-k-mirove-spolupraci-aneb-pane-gorbacove-strhnete-tu-zedSun, 28 May 2023 06:00:00 +0200Sat, 24 Jun 2023 18:25:47 +0200infocz-54216Martin Kovář Když v listopadu 1984 Ronald W. Reagan drtivě obhájil post v Bílém domě poté, co bez nadsázky zničil svého demokratického vyzývatele, bývalého viceprezidenta Waltera F. Mondalea, rozhodl se, aniž by cokoli změnil na svém celoživotním antikomunismu, že se pokusí přivést ekonomicky i politicky slábnoucí Sovětský svaz k jednacímu stolu a dosáhnout bezpečnějšího světa pro všechny. Měl při tom veliké štěstí – v roce 1985 se totiž v SSSR dostal k moci jako generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov, který měl pro plány amerického prezidenta jisté pochopení, nemluvě o touze skoncovat ve „svazu“ se „zkostnatělým a nefunkčním totalitarismem starého typu“. ]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/reaganova-amerika-9Sun, 14 May 2023 06:00:00 +0200Wed, 17 May 2023 16:01:07 +0200infocz-54104Martin Kovář Na sklonku vlády Jimmyho Cartera v Bílém domě (1977–1981) vrcholila přes všechna slova a fráze o nutnosti čelit komunistické hrozbě de facto defenzivní (a podle řady politiků, odborníků i novinářů přímo defétistická) politika détente (tj. politika usmiřování a ustupování či „zachování klidu a korektních vztahů“), třebaže se tak již nenazývala, vůči Moskvě. Novému prezidentovi se tento přístup krajně nezamlouval. Ba co víc, Ronald Reagan byl hluboce přesvědčen o tom, že škodí národním zájmům a že ohrožuje celý demokratický svět. Z tohoto důvodu se také rozhodl pro její zásadní změnu, byť to v žádném případě neměla být změna, která by vedla k „jaderné apokalypse“, jak mu nejednou podsouvali jeho domácí i zahraniční nepřátelé.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/na-valecne-stezce-proti-drogovym-kartelum-aneb-s-vylety-do-medellinu-budete-mit-utrum-hosiSun, 07 May 2023 17:00:00 +0200Tue, 28 May 2024 00:00:54 +0200infocz-54062Martin Kovář Zatímco v předchozí části seriálu jsme se věnovali tzv. reaganomice, tj. pokusu o ozdravení či „nastartování“ amerického hospodářství v době Reaganovy vlády (1981 až 1989) a hodnocení této politiky, dnes se zaměříme na další důležitou oblast zájmu administrativy čtyřicátého prezidenta USA, konkrétně na boj proti drogovým kartelům.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/reaganomika-jako-lek-na-inflaci-a-nezamestnanost-aneb-tvrda-prace-se-nakonec-musi-alespon-nekomu-vyplatitSun, 23 Apr 2023 07:15:00 +0200Wed, 26 Apr 2023 23:22:57 +0200infocz-53948Martin Kovář Jak jsme si jižv předchozích dílech našeho seriálu v obecné rovině řekli, procházelo americké hospodářství v sedmdesátých letech minulého století složitým vývojem, na němž se podepsaly jak ropné šoky (1973 a 1979), tak nekompetentní vedení země v čele s prezidentem Jimmym Carterem (v Bílém domě v letech 1977–1981). Proto nebylo divu, že „nastartování“ či „resuscitace“ ekonomiky bylo jedním z hlavních bodů Reaganovy předvolební kampaně v roce 1980. Carter a jeho lidé se sice snažili Američany přesvědčit o tom, že Reagan, bývalý herec, ekonomii a ekonomice nerozumí, voliči ale dali za pravdu jemu. Po nástupu do funkce tak mohl ozdravný program nového prezidenta začít.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/vzdycky-na-spravne-strane-aneb-na-to-abych-vedel-co-je-dobro-a-co-je-zlo-nepotrebuji-harvardSun, 09 Apr 2023 07:00:00 +0200Thu, 13 Apr 2023 10:12:56 +0200infocz-53845Martin Kovář Šestý díl našeho seriálu pojednává o tom, jak Ronald Reagan coby novinář, hollywoodský herec, televizní celebrita, kalifornský guvernér, a hlavně jako prezident Spojených států vždycky, zcela instinktivně, aniž by o tom musel dlouho přemýšlet, věděl, co je dobro a zlo, ano anglické Good and Evil, a jak se vždycky neochvějně postavil na správnou stranu.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/velky-komunikator-na-rozpalenem-plechovem-jevisti-aneb-hrac-ktereho-ziveho-nedostaliSun, 26 Mar 2023 07:00:00 +0200Wed, 29 Mar 2023 14:43:57 +0200infocz-53732Martin Kovář V přechozích dvou dílech našeho seriálu, a vlastně nejen v nich, jsme si řekli, že americká (a světová) levice a velká část amerických levicových a mainstreamových médií, zejména ta nejmocnější a nejvlivnější z nich, stejně jako většina příslušníků intelektuálních a rádoby intelektuálních elit ze severovýchodního pobřeží země Ronalda Reagana „nenáviděly na smrt“. Prezident tomu čelil s odvahou a humorem (obojího bylo po čertech třeba) a také tím, že se nezřídka obracel přímo na americkou veřejnost, tedy na „obyčejné Američany“, kteří jej dvakrát drtivě poslali do Bílého domu. Právě v tom byl neobyčejně úspěšný, a právě proto dokázal nenávisti mnoha „mocných a vlivných“ odolat.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/nepovedeny-atentat-na-reagana-aneb-dneska-jsme-vsichni-republikani-pane-prezidenteSun, 12 Mar 2023 07:00:00 +0100Thu, 16 Mar 2023 08:35:47 +0100infocz-53620Martin Kovář Když americký prezident Ronald Reagan vycházel 30. března 1981 před půl třetí odpoledne z washingtonského hotelu Hilton, aby nasedl do přistavené limuzíny, nemohl tušit, že se v následujících vteřinách bude hrát nejen o jeho život, ale i, s malou nadsázkou řečeno, o budoucnost Ameriky a celého světa.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/na-dlouhe-ceste-do-bileho-domu-aneb-jak-to-ronaldu-reaganovi-napodruhe-prece-jen-vysloSun, 26 Feb 2023 07:05:00 +0100Thu, 02 Mar 2023 08:59:17 +0100infocz-53506Martin Kovář V předchozím pokračování našeho seriálu jsme Ronalda Reagana opustili roku 1975 v úřadu kalifornského guvernéra poté, co se rozhodl, že už se nebude ucházet o třetí mandát. Toto rozhodnutí mělo svoji logiku. Reaganovi bylo pětašedesát let, a proto vnímal možné další období v guvernérském paláci v Los Angeles tak, že by mu vysokou pravděpodobností znemožnilo ucházet se o Bílý dům, k čemuž od počátku své politické kariéry instinktivně a poté i zcela metodicky mířil. „Cesta do Washingtonu“, na niž v pětasedmdesátém roce vykročil, byla ale nakonec i tak delší a složitější, než předpokládal. A právě o ní bude dnešní díl Reaganovy Ameriky.]]>https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/kalifornskym-guvernerem-ma-li-tect-krev-at-tece-hned-zadny-dalsi-appeasement-nepripada-v-uvahuSun, 12 Feb 2023 06:00:00 +0100Fri, 19 Sep 2025 15:04:11 +0200infocz-53399Martin Kovář V první části našeho seriálu jsem psal o dětství, dospívání a rané dospělosti budoucího prezidenta USA, o jeho okouzlení Franklinem D. Rooseveltem ve zlých časech Velké hospodářské krize, o jeho rozhlasové a filmové kariéře, vojenské služně za druhé světové války, prvním „politickém“ angažmá v Hollywoodu, o tom, jak se stal (celonárodní) televizní hvězdou a jak politicky dozrával z demokrata v republikána. Dnes se budeme věnovat dokončení této „proměny“ či tohoto prozření a, hlavně, Ronaldu Reaganovi coby kalifornskému guvernérovi v letech 1967–1975, jehož úspěch byl základním předpokladem k tomu, aby se mohl ucházet o post hlavy státu.]]>