Pravomoci Senátu: Jak funguje horní komora Parlamentu a jakou plní funkci? | info.cz

Články odjinud

Senát: Jaké pravomoci má horní komora Parlamentu a jakou plní funkci?

Senát zasahuje do fungování státu hned na několika úrovních. Kromě toho, že schvaluje zákony a v době rozpuštění Sněmovny nahradí její funkci, schvaluje například ústavní činitele a prezidentovi předkládá návrhy na udělení státních vyznamenání. 

Senát a jeho funkce

Senát je horní komorou Parlamentu České republiky, tu dolní tvoří Poslanecká sněmovna. Ústava z roku 1993 svěřila do moci Senátu i Sněmovny zákonodárnou moc. Je tedy důležitou součástí zákonodárného procesu a to i přesto, že nemá tak silnou pozici jako právě Sněmovna.

Senátu primárně běžné zákony předkládá Poslanecká sněmovna, ty Senát může přijmout v takovém znění, v jakém je dostal. V takovém případě míří rovnou k podpisu prezidentu republiky a následně vstupují v platnost. Senát je ale také může Sněmovně vrátit s takzvanými pozměňovacími návrhy, nebo je zamítnout úplně. V obou těchto případech se zákony vrací zpět do Sněmovny.

Poslanecká sněmovna má v tomto okamžiku několik možností. Může Senát přehlasovat kvalifikovanou většinou a uvést zákon i přes připomínky horní komory v platnost. Může ale také pozměňovací návrhy přijmout a zákon změnit, anebo ho definitivně shodit ze stolu. 

Senátoři jako takoví nemají na rozdíl od poslanců zákonodárnou iniciativu, v praxi to znamená, že jako jednotlivci nemohou navrhnout žádné znění zákona. Tuto možnost ale supluje Senát jako celek, který tuto pravomoc má.

Horní komora Parlamentu také dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv nebo vyhlašuje volbu prezidenta, který pak k předsedovi Senátu skládá svůj slib. 

Vše o podzimních volbách do Senátu a zastupitelstev se dočtete zde>>>

Senát a ústava

To, co platí u tzv. běžných zákonů, neplatí u zákonů ústavních, které mají potenciál změnit pravidla fungování státu. Tam Senát zastává mnohem významnější roli, ze samotné ústavy totiž vyplývá, že ho Sněmovna v tomto případě nemůže přehlasovat.

Z toho vyplývá, že existence Senátu opravdu plní funkci takzvané „ústavní nebo demokratické pojistky“. Tu plní například i při jmenování členů Ústavního soudu. Prezident sice tyto členy navrhuje i jmenuje, nesmí tak ale učinit bez souhlasu Senátu, který musí dbát na jejich způsobilost.

Senát a Poslanecká sněmovna

V souvislosti s Poslaneckou sněmovnou má Senát ještě jednu nezastupitelnou funkci. Pokud se Sněmovna rozpustí, musí nějaká instituce převzít vedení státu, v České republice je to právě Senát. Podle ústavy je oprávněný k řešení záležitostí, které nesnesou odkladu. Přijímat tak může provizorní zákony a to do té doby, než se sejde první schůze nově složené Sněmovny.

Senát spolu se Sněmovnou také vyhlašují válečný stav, vyslovují souhlas s pobytem cizích vojsk na území České republiky a také s vysíláním ozbrojených sil mimo naše území. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud