Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Směrnice a nařízení. Jak v EU vzniká nová legislativa?

Směrnice a nařízení. Jak v EU vzniká nová legislativa?

Rozhodovací procesy v EU působí na první pohled složitě a málokdo se v nich vyzná. Spolu s redakcí INFO.CZ si můžete projít jejich základní body a seznámit se s pojmy, které vám pomohou s orientací v evropské legislativě.

Směrnice EU, nařízení, rozhodnutí a jaký je mezi nimi rozdíl

Nařízení je přímo použitelné a závazné ve všech členských státech. Přirovnat by se dalo k zákonu v národním právu.

Směrnice je právní předpis, který členské státy nebo skupinu členských států zavazuje k dosažení určitého cíle. Státy ji přijímají do svého vnitrostátního práva. Směrnice určuje výsledek, kterého se má dosáhnout: je na členských státech, aby jednotlivě rozhodly, jak to zajistit.

Rozhodnutí může být určeno členským státům, skupině osob, či dokonce jednotlivcům. Pro konkrétně jmenované subjekty je závazné v celém rozsahu.

Doporučení a stanoviska umožňují institucím EU sdělit členským státům a v některých případech jednotlivým občanům svůj názor, nejsou však závazná a neukládají dotyčné osobě nebo subjektu žádné právní povinnosti.

Podrobnější informace o právních předpisech si můžete přečíst zde>>>

Instituce EU aneb kdo rozhoduje

V čele rozhodovacího procesu v EU stojí tři instituce: Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise. Zjednodušeně řečeno platí, že Komise navrhuje nové právní akty, které následně přijímá Evropský parlament a Rada EU, tj. členské státy.

Nejčastější způsob přijímání právních předpisů EU je postup spolurozhodování mezi Radou a Evropským parlamentem. Používá se u široké škály oblastí, jako jsou např. práva spotřebitelů, ochrana životního prostředí a doprava. 

První čtení

Návrh Evropské komise putuje do Evropského parlamentu, který ho projedná ve svých výborech. Europoslanci mají možnost předložit své pozměňovací návrhy. Návrhu se poté věnuje celý Evropský parlament, který o něm (a dalších pozměňovacích návrzích hlasuje) na plenárním zasedání.

Návrhem se zabývá také Rada EU, která má za úkol dospět k politické dohodě – k ní může dojít před hlasováním Evropského parlamentu, ale i posléze. V případě, že se schválený postoj Rady liší od pozice Evropského parlamentu, právní předpis postoupí do druhého čtení, aby se vyřešily případné rozdíly.

Zástupci Parlamentu a Rady se setkávají i neformálně a snaží se najít shodu ještě před formálním schválením postojů obou institucí. Pokud se jim to podaří, Rada EU přijme naprosto stejné znění jako Parlament a návrh se stane právním předpisem.

Potřebujete najít konkrétní směrnici nebo nařízení EU? Můžete použít tuto webovou stránku>>>

Druhé čtení

Druhé čtení má podobnou formu jako první čtení, pouze s tím rozdílem, že je mnohem rychlejší, protože postup je časově omezen. Europoslanci posuzují pouze změny, které navrhla Rada, a následně se členské státy zabývají návrhy, se kterými přijde Evropský parlament.

Pokud se obě instituce nemohou stále shodnout, návrh musí posoudit smírčí výbor. Ten se skládá ze stejného počtu zástupců Parlamentu a Rady.

Jakmile se podaří najít dohodu nad konečným zněním a udělají se všechny potřebné překlady, návrh je znovu předložen Evropskému parlamentu a Radě ke schválení (Třetí čtení). V případě, že jej obě instituce schválí, nový právní předpis se zveřejní v Úředním věstníku EU a začne platit – je v něm uveden datum provedení ve členských státech, nebo v případě nařízení datum vstupu v platnost.

Podrobnější popis celého procesu v češtině najdete zde.

Znáte všechny instituce EU? Jejich podrobný seznam naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1