Bez šance na milost. 10 největších zrádců fotbalové historie | info.cz

Články odjinud

Bez šance na milost. 10 největších zrádců fotbalové historie

Fanoušci je milovali, tribuny bouřily, když nastupovali na hřiště a tisícihlasé chorály opěvovaly jejich jméno. Do té doby, než se slavní fotbalisté vykašlali na loajalitu a přeběhli k tomu největšímu rivalovi. Z oslavovaných hrdinů byli rázem záludní jidášové. Kterým fotbalistům nemohou fanoušci nikdy odpustit?

10. Carlos Tevez

Když opustil Manchester United v roce 2009 Cristiano Ronaldo, který přestoupil do Realu Madrid, byli fanoušci smutní. Ještě ale netušili, že brzy přijdou o druhého důležitého hráče. Aniž to kdokoliv očekával, oznámil o pár dní později svůj odchod Carlos Tevez. Argentinský útočník ušetřil za stěhování, vyměnil červený dres United za blankytně modrý městského rivala City a po městě se objevily plakáty, které jej vítaly v Manchesteru. Když na jaře 2013 opakovaně porušil dopravní předpisy a byl odsouzen k 250 hodinám veřejně prospěšných prací, fanoušci United neváhali a dali mu to pěkně sežrat.

Tevez ale mezitím uzavřel smlouvu s Juventusem, a protože nemohl trest dokončit, zaplatil po 28 odpracovaných hodinách místo zbytku pokutu 3000 liber. To byla částka, na kterou v City pracoval půl hodiny.

9. Wayne Rooney

Legenda Manchesteru United je jedním z mála fotbalistů, kteří stačili zradit ještě předtím, než se stali slavnými. Jako talentovaný mladík kopal za Everton a svou loajalitou ke klubu si získal srdce klubových příznivců. „Jednou modrý, navždy modrý,“ hlásal nápis na triku pod dresem Evertonu, který odhalil při jedné z oslav na hřišti. Rooney se profiloval jako srdcař a fanoušek klubu a byl miláčkem ochozů. Do té doby, než v osmnácti letech nečekaně podepsal smlouvu s Manchesterem United. Modrý dres šmahem vyměnil za rudý a rázem se stal z oblíbence nenáviděným.

8. Cesc Fabregas

Když před pěti lety odcházel tehdejší kapitán Arsenalu Cesc Fabregas do Barcelony, byla to pro fanoušky Gunners rána. V rámci vděčnosti za odvedené služby to ale tolerovali, přece jen se jejich hrdina vracel do klubu svého mládí, ke kterému ho vázal jistý sentiment. Želbohu ho podobné city nejspíš nevázaly k Arsenalu. Po třech letech ve Španělsku se totiž opět objevil v anglické Premier League, tentokrát ale v dresu nenáviděného londýnského rivala Chelsea. Jeho předchozí výrok: „Pokud bych někdy oblékl dres Chelsea, máte právo mě zabít,“ se v tomto kontextu nejeví jako dvakrát šťastný.

7. Mario Götze

Před třemi lety se na černé listině fotbalových zrádců ocitl i záložník Borussie Dortmund Mario Götze poté, co klub, kde působil od roku 2001, vyměnil za Bayern Mnichov. Objevit se před plným domácím hledištěm týmu z Porúří pak vyžadovalo pořádnou dávku odvahy. Stejní lidé, kteří jej před lety oslavovali, jej zahrnovali výčitkami a nadávkami. Podle jedněch prodal srdce za bavorské peníze, podle dalších byl žádoucí kdekoliv na světě, jen ne opět v dresu Dortmundu. Což se nakonec stalo. Po třech na jeho poměry nepříliš zářných letech přistál Mario Götze zpět v Dortmundu, odhodlaný získat si srdce žlutočerných zpět.

6. Michael Owen

A zase ten Manchester! Rudí ďáblové mají prsty i v dalším přestupu, který udělal z ikony jidáše. Někdejší hvězda Liverpoolu se po návratu z Barcelony vrátila na rodnou hroudu v dresu Newcastlu, což ještě jeho příznivci akceptovali. Když ale po čtyřech letech posílil řady Manchesteru United, byl oheň na střeše. Po skončení kariéry se vrátil do Liverpoolu a zapojil se do provozu klubu, řadě lidí je ale trnem v oku přesto, že ustavičně tvrdí, že je odjakživa fanouškem tohoto klubu. Na Anfield Road se dodnes neshodnou, zda má být oslavován pro své fotbalové dovednosti jako liverpoolská legenda nebo být navždy zatracen jako ten, který zradil stejně jako Suarez nebo Torres.

5. Kenny Miller

Při Old Firm derby v Glasgow mezi tamními Rangers a City není o emoce nouze. Přeběhnout z jednoho slavného skotského klubu do druhého tak chce pořádnou dávku odvahy. Rodák z Edinburghu zvládl změnit strany hned dvakrát. Nejprve odehrál mezi lety 2000 a 2002 dvě sezony za Rangers a odešel mimo skotskou ligu do Wolverhamptonu. Když se po čtyřech letech vrátil, vůbec se nerozpakoval a začal kopat za Celtic, kde strávil dva roky. Když mu následně nevyšlo angažmá v Derby County a po pár měsících se pakoval, skončil zase v Rangers. Od války byl teprve pátým hráčem, který oblékal dres obou slavných rivalů. Když jej v jeho čtyřiatřiceti letech podepisovali Rangers potřetí, fanoušci Celticu se skvěle bavili.

4. Ashley Cole

Po sedmi letech v dresu londýnského Arsenalu, který byl prvním klubem, který dal talentovanému krajnímu obránci šanci v dospělém fotbale, přišla studená sprcha. Ashley Cole přestoupil do Chelsea, kterou pak dokonce pomohl dotlačit k prvnímu vítězství v prestižní Lize mistrů v sezoně 2011/2012. Situaci vůbec nepomohly uklidnit vtípky týkající se faktu, že se po Coleově odchodu Gunners v porovnání s Chelsea tak úplně nedařilo.

3. Sol Campbell

V patnácti letech začal hrát urostlý stoper za Tottenham. Když ve stejném celku působil ještě v roce 2001, vypadalo to na lásku na celý život a věrnost až za hrob. Jenže chyba lávky. Sol si uvědomil, že v dresu Spurs nejspíš nikdy nezíská titul v Premier League a rozhodl se jednat. Podzimní sezonu téhož roku už zahájil v barvách Arsenalu. Fanoušci Tottenhamu mu nikdy nedokázali odpustit a kdykoliv proti sobě týmy nastoupily, netajili se tím, že je pro ně střední obránce zkrátka jidáš.

2. Luis Figo

Portugalský fotbalista podával pět let perfektní výkony v dresu Barcelony, než se nechal zlákat nabídkou úhlavního nepřítele katalánského velkoklubu, Realu Madrid. Zatímco příznivci Bílého baletu se z nové posily radovali, někdejší fanoušci začali svůj bývalý idol nenávidět. Když Luis Figo poprvé dorazil v bílém do svatostánku Barcelony Camp Nou, snesla se na něj sprška jadrných nadávek i solidní sbírka pozoruhodných předmětů, mezi kterými se navždy zapsala do historie uříznutá prasečí hlava.

1. Ronaldo

Fenomenální brazilský útočník proti sobě poštval ne dvě, ale rovnou čtyři znepřátelené kluby. Do španělské La Ligy vstoupil v dresu Barcelony a odešel do Interu Milán. Následně Sérii A opustil a vrátil se do Španělska, kde rozšířil řady Realu Madrid. Jeho další kroky po pětiletém angažmá vedly opět na San Siro. Tentokrát ale do tamního klubu AC Milán, který je úhlavním nepřítelem Interu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie