Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Byl to budíček. Blbě se to sešlo, vůbec jsem neměla šťávu, lituje Plíšková po prohře s Šarapovovou

Byl to budíček. Blbě se to sešlo, vůbec jsem neměla šťávu, lituje Plíšková po prohře s Šarapovovou

Po více než dvou letech uhrála Karolína Plíšková v utkání jen tři gamy. Na Roland Garros se letos necítila od začátku dobře a ve třetím kole neměla energii čelit tlaku Marie Šarapovové z Ruska.

Do Paříže přijela Plíšková s puncem favoritky, která na antuce vyhrála ve Stuttgartu a v Madridu došla do semifinále. Do města nad Seinou si ale formu nepřivezla. „Při zápase, tréninku ani rozehrávce jsem tady necítila jediný úder, s čímž je těžký hrát. Jen bojovností a možná zkušeností jsem uhrála dvě kola, ale na to porazit takhle dobrou hráčka jsem tenhle týden neměla,“ řekla Plíšková.

Po loňském semifinále se svěřenkyně kouče Tomáše Krupy letos loučila už ve třetím kole. „Málo to určitě je, ale s mojí momentální formou to mohlo být ještě mnohem horší,“ usmála se trpce. „Cítila jsem se fakt blbě.“

Šarapovová dokázala v duelu bývalých jedniček slabé hry Plíškové využít. Česká tenistka sice v první hře vzala Rusce podání, ale v celém utkání měla jen jedno eso a dohromady pouhých pět vítězných míčů. „Za ty dva sety jsem se dostala do pohybu asi tak třikrát. Ona fakt dobře returnuje, jde na absolutní riziko. K ničemu jsem se nedostala.“

Výsledek 2:6 a 1:6 vypadá hrozivě. „To jsem nedostala dlouho,“ přikývla Plíšková. Podobně hladce prohrála předloni v únoru s Ruskou Margaritou Gasparjanovou (dvakrát 1:6.). „Někdy je možná lepší prohrát takhle než po nějakém boji, kde zpytujete svědomí a mrzí vás věci, co jsem měla udělat. Je to budíček,“ řekla Plíšková.

Doufá, že se poučí a příště zkusí lépe vymyslet program, protože před cestou na Roland Garros hrála hodně zápasů. „Chyběly mi síly. Antuky jsou vždycky takhle nahňácaný. Už je to můj devátý týden a chuť do tenisu extra nebyla. Ne, že bych se cítila úplně unavená, ale neměla jsem šťávu,“ uvedla.

Možná se také projevilo, že od března pracuje na změně pohybu s kondičním trenérem Markem Všetíčkem. „Vždycky trvá, než si to sedne. Daň si to bohužel vybralo tady. Blbě se to sešlo a měla jsem špatný pocit. Ale dá se na tom stavět,“ věří, že její čas v sezoně ještě přijde, a to především na oblíbených amerických betonech.

Za vrchol sezony zatím považuje výhru nad Rumunkou Simonou Halepovou v Madridu, dobře hrála cestou za titulem ve Stuttgartu. Jinak to prý není ono. „A to je málo. Čekám, až se sejdou moje hra a pocit s kondicí dohromady. Ještě se nestalo, abych nemusela řešit, jak se cítím a řešila jen tenis.“

Nyní si vezme pár dnů volna, tenisový dvorec nechce ani vidět. Pak začne přípravu na trávu. Zatím je před Wimbledonem přihlášená na turnaje v Birminghamu a Eastbourne. „Ale nejsem si jistá, že oba pojedu. Tenisu mám teď docela dost,“ řekla Plíšková. „Každý rok vyhraju jeden turnaj na trávě a pak vyletím ve Wimbledonu. Možná zkusím změny, na Wimbledon se ale připravím dobře,“ ujistila.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1