Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi vyhráli turnaj v Kataru. Domácí porazili gólem Baráka

Češi vyhráli turnaj v Kataru. Domácí porazili gólem Baráka

Čeští fotbalisté vyhráli miniturnaj v Dauhá, kde po Islandu porazili i domácí Katar 1:0. Jediný gól dnešního utkání dal v 15. minutě po rohovém kopu Antonín Barák. Česká reprezentace si připsala čtvrtou výhru za sebou, což se jí povedlo poprvé po třech letech a teprve podruhé za posledních deset let. Katar sice předváděl zajímavé akce a nebyl odevzdaným soupeřem, ale čeští hráči uspěli i se třemi nováčky v sestavě.

Trenér Jarolím udělal v zahajovací sestavě devět změn oproti středeční výhře nad Islandem a dal šanci nováčkům Coufalovi, Houskovi a Simičovi. V úvodu utkání bylo patrné, že se nová sestava sehrává a byli to Katařané, kdo byl více u míče. Poměrně dobře kombinovali, ale česká obrana je do šancí nepouštěla.

Naopak hosté udeřili z první nebezpečné situace. Bořil vybojoval rohový kop, který zahrál Hušbauer. Míč propadl ve vápně k Barákovi, který měl čas si míč zpracovat a levačkou poslat k tyči. Vstřelil tak svůj pátý gól v sedmi zápasech za národní tým.

Češi pak převzali kontrolu hry a bez problémů drželi vedení. Zvýšit mohl z přímého kopu Hušbauer, ale zamířil jen do středu branky na připraveného gólmana. Ve 37. minutě byl blízko prvnímu reprezentačnímu gólu Falta, který však svou střelu opřel pouze do břevna.

V závěru poločasu začali Katařané zlobit a dostali se k několika nepříjemným závarům. Aktivitu si přenesli i do druhé půle, kdy už začali výrazně ohrožovat Pavlenku. Český brankář se musel vytáhnout zejména proti hlavičce Muizze Alího, následně ho prověřil i Haidus. A do dobré pozice se dostal také Muhammad, ale pálil jen nad.

Blízko zvýšení náskoku byl v 66. minutě opět Barák, který po Kopicově nahrávce pálil do šibenice, ale brankář Šíb míč vytáhl.

V 70. minutě Katar dokonce vyrovnal, ale gól střídajícího Hasana po centru z přímého kopu sudí pro ofsajd neuznali. Po Hrubého chybě ve středu hřiště běžel sám na Pavlenku Alí, branku však netrefil. Češi už pak pozorně bránili a výhru uhájili.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1