Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

České biatlonistky povede olympijský vítěz Gjelland, Vítek převezme muže

České biatlonistky povede olympijský vítěz Gjelland, Vítek převezme muže

Novým trenérem českých biatlonistek bude olympijský vítěz Nor Egil Gjelland. Jejich dosavadní kouč Zdeněk Vítek povede muže spolu s norským asistentem Andersem Magnusem Bratlim. Dosavadní šéftrenér Ondřej Rybář se přesunul do funkce sportovního ředitele Českého svazu biatlonu.

Novou posilou realizačního týmu mužů se stala také olympijská vítězka ve sportovní střelbě Kateřina Emmons, která bude střeleckou konzultantkou. V podobné roli u reprezentace USA působí její manžel Matt.

Změny u reprezentací dnes definitivně potvrdilo vedení svazu na zasedání v Hnanicích na Znojemsku. "Myšlenkou získat zahraniční trenéry jsme se zabývali delší dobu. Je to něco nového, na co jsme nebyli zvyklí. Od angažování norských trenérů pochopitelně očekáváme, že k nám i přinesou svoje zkušenosti. Norsko považuji za lyžařskou a biatlonovou velmoc," řekl ČTK prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza.

Čtyřiačtyřicetiletý Gjelland je olympijským vítězem ve štafetě ze Salt Lake City 2002, o čtyři roky dříve v Naganu získal ve stejné disciplíně stříbro. Má také šest medailí z mistrovství světa včetně dvou zlatých. Do roku 2014 vedl norskou reprezentaci žen, v níž byly jeho svěřenkyněmi i olympijské vítězky a mistryně světa Tora Bergerová a Tirill Eckhoffová. Následně působil u týmu mužů, do kterého patřili legendární Ole Einar Björndalen, Emil Hegle Svendsen nebo současné hvězdy bratři Johannes a Tarjei Böové.

Bratli je trojnásobným juniorským mistrem světa z roku 2005. "Přicházím do skvělého týmu, který má silný potenciál s profesionálním vedením. Věřím, že mnohé z norské školy mohu českému biatlonu dát. Počítám s tím, že se sám také mnohému ve své funkci naučím," uvedl Bratli, který vystudoval trenéřinu na univerzitě v Lillehammeru. Společně s ním bude v roli asistenta působit u mužů Aleš Ligaun.

Gjellandovými asistenty budou Jiří Holubec, který již u ženského týmu působil, a bývalý běžec na lyžích Tomáš Kašpar, jenž pracoval u mužské reprezentace.

Reprezentační týmy se oproti minulé sezoně zúžily. V A týmu mužů je pětice Michal Krčmář, Ondřej Moravec, Michal Šlesingr, Adam Václavík a Tomáš Krupčík. Tým žen tvoří kvarteto Veronika Vítková, Eva Puskarčíková, Jessica Jislová a Markéta Davidová.

"Tato situace přichází s koncem olympijského cyklu. Někteří sportovci končí po vrcholu, který pro ně představuje právě olympiáda, další už v novém cyklu pro sebe mnohdy nevidí výzvu. Věříme, že během nadcházejícího olympijského cyklu se do seniorské reprezentace postupně prosadí členové juniorských týmů," uvedl Rybář.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1