Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

České házenkářky pojedou na mistovství Evropy. Na závěr kvalifikace remizovaly se Slovinskem

České házenkářky pojedou na mistovství Evropy. Na závěr kvalifikace remizovaly se Slovinskem

České házenkářky postoupily na prosincové mistrovství Evropy. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného v posledním utkání šestidílné kvalifikace doma v Mostě remizovaly se Slovinskem 30:30 a skončily na druhém místě čtyřčlenné tabulky o bod před dnešním soupeřem.

České hráčky postoupily na třetí velký turnaj po sobě. Předloni obsadily na evropském šampionátu desáté místo a vloni v prosinci na mistrovství světa skončily nečekaně na osmé příčce.

Od léta 2010, kdy Bašný převzal národní mužstvo, s ním uspěl v pěti z osmi kvalifikací - ve dvou ze čtyř světových a ve třech ze čtyř evropských. Před jeho příchodem k týmu přitom ženský reprezentační celek startoval na velké akci naposledy v roce 2004.

Češky měly před posledním zápasem kvalifikace jednobodový náskok před třetím Slovinskem, takže jim stačila remíza. Hostující tým vstřelil první dvě branky, ale od té doby v první půli kralovaly domácí hráčky, které okamžitě srovnaly a pak postupně navyšovaly skóre.

Ve 12. minutě Hrbková upravila na 7:4 a za stavu 10:7 si slovinský trenér vzal oddychový čas. Češky tím ale nerozhodil. Hru režírovala nejlepší hráčka bundesligy Luzumová, mezi tyčemi se dařilo Satrapové a při dvou sedmičkách se blýskla její gólmanská kolegyně Kudláčková. Necelé tři minuty před pauzou Adámková zvýšila už na 16:11 a domácí tým šel do šaten s nadějným pětibrankovým vedením.

V úvodu druhé půle ale hrál český celek dvě oslabení a Slovinky se šňůrou tří gólů přiblížily. V 41. minutě dokonce kanonýrka Grosová snížila na rozdíl jedné trefy a začalo drama.

Češky pak několika góly podržela Luzumová, ale domácím se následně přestalo dařit v útoku a Stanková v 54. minutě srovnala na 27:27. Od té doby se oba týmy přetahovaly o každý gól, Slovinky však ani jednou nezískaly postupové vedení.

 

Stanková vyrovnala v poslední minutě na 30:30 a český kouč si vzal 16 sekund před koncem oddychový čas. Jeho svěřenkyně už zbytek duelu dohrály na soupeřově polovině a udržely potřebnou remízu, která nakonec stačila k postupu na šampionát ve Francii i Slovinkám, coby nejlepšímu týmu z třetích míst.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1