Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko má první medaili! Biatlonistka Vítková bere bronz ve sprintu

Česko má první medaili! Biatlonistka Vítková bere bronz ve sprintu

Česká republika má první medaili z olympijských her v Pchjongčchangu. Biatlonistka Veronika Vítková získala bronz ve sprintu. Vyhrála Němka Laura Dahlmeierová před Norkou Marte Olsbuovou.

V nezvykle pozdním večerním čase se Vítková vyrovnala s mrazem i větrem na střelnici. Minula jen druhou ránu vestoje a rychle běžela. „Na trati to bylo těžké, protože foukalo. Chvílemi tam byly úplné větrné mlýny, co nás zastavovaly, na střelnici se to taky točilo. Naštěstí jsem dokázala vleže zareagovat na vítr, tam mi to popadalo, škoda jedné rány vestoje,“ komentovala svůj výkon Vítková.

Ze střelnice odjížděla s náskokem jediné desetiny před Olsbuovou, ale Norka ji v závěrečných 1400 metrech těsně porazila. Před obě se dostala Dahlmeierová a devětadvacetiletá česká reprezentantka pak musela v cíli dlouhé minuty čekat, jak se povede jejím soupeřkám. Nakonec se přece jen dočkala první individuální medaile z velké akce.

Vítková potvrdila, že se jí ve sprintu daří, v lednu v této disciplíně obsadila třetí místa v závodech Světového poháru v Oberhofu i Anterselvě. „Líp se olympiáda rozjet nemohla,“ glosoval výkon své svěřenkyně trenér Zdeněk Vítek.

Jednadvacetiletá Markéta Davidová při olympijském debutu udělala stejně jako Vítková jednu chybu a po druhé střelbě atakovala umístění v první desítce, ale v posledním kole ztratila a skončila patnáctá. Rovněž jednou chybovala Jessica Jislová, která obsadila 23. příčku. Eva Puskarčíková skončila s třemi chybami na 43. místě.

Držitelka čtyř individuálních titulů z mistrovství světa Dahlmeierová získala první olympijské zlato díky bezchybné střelbě a čtvrtému běžeckému času.

Na triumfy z Vancouveru a ze Soči nenavázala slovenská reprezentantka Anastasia Kuzminová, která třikrát minula a byla třináctá. Další šanci na zisk olympijské medaile promarnila dvojnásobná vítězka Světového poháru a vedoucí žena tohoto seriálu Kaisa Mäkäräinenová. Finská hvězda byla s třemi chybami pětadvacátá.

Vše o olympiádě naleznete ZDE >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1