Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští sportovci chtějí delší hymnu. Vznikly už čtyři verze

Čeští sportovci chtějí delší hymnu. Vznikly už čtyři verze

Pokud v příštích letech zvítězí čeští sportovci na olympijských hrách nebo jiné mezinárodní soutěži, mohli by si chvíle na stupních vítězů vychutnávat déle. Uvažuje se totiž o tom, že by se prodloužila nahrávka české národní hymny pro podobné příležitosti. Případně by také hymna mohla mít dvě sloky. S nápadem přišel Český olympijský výbor (ČOV), vzniklo již i několik verzí nové nahrávky v úpravě od skladatele Miloše Boka. Možnou podobou hymny, jejíž uvádění dnes není v podstatě legislativně ošetřeno, se zabývá i ministerstvo kultury.

Předseda ČOV Jiří Kejval objednal u Boka novou variantu hymny loni. Vznikly čtyři verze, které nahrál Symfonický orchestr FOK a Kühnův smíšený sbor. Bokova podoba hymny ještě není známa, ČOV ji chce představit příští týden. Výbor se úvahami o nové podobě hymny zabýval přes rok. Vycházel mimo jiné z toho, že délka hymny pro ceremoniální účely trvá 45 sekund a třeba pro vyhlašování vítězů na olympiádě by i vzhledem k délce skladeb dalších zemí byla lepší délka přibližně 80 sekund. Proto se ČOV rozhodl i v souvislosti s letošním 100. výročím vzniku Československa vyvolat diskusi o tom, jestli by hymna třeba neměla mít dvě sloky.

Ministr kultury v demisi Ilja Šmíd připomněl, že neexistuje zákon ani vyhláška, které by určovaly, jak se má hymna hrát. V zákoně o státních symbolech je pouze uvedeno znění 'zkrácené' československé hymny. Podle Šmída by se měl český zákon novelizovat a upravit. Kromě celospolečenské debaty o hymně chce uspořádat odborné grémium, kde by oslovil skladatele, muzikology nebo odborníky z Českého muzea hudby, aby posoudili podoby hymny z hlediska hudebního. „Mohla by z toho vzejít nějaká třeba doporučení, jak ji hrát při různých příležitostech,“ řekl.

Grémium by se mělo sejít zhruba do měsíce. "Chtěli bychom na něj pozvat asi deset českých odborníků z řad hudebníků, muzikologů, historiků. Obsahem setkání by měla být debata o instrumentaci, aranžmá hymny, vůbec o smyslu hymny jako státního symbolu a o tom, zda uvedení v zákoně o státních symbolech je dostatečné. Myslím si, že by se měla kodifikovat nejen verze melodická, ale měli bychom hovořit i o tom, do jaké míry je závazná instrumentace a aranžmá české státní hymny,“ uvedl Šmíd.

Nová verze hymny vznikla také před deseti lety, kdy ji u příležitosti 90. výročí vzniku Československa zadal tehdejší premiér Mirek Topolánek. Autory úprav byli Otakar Jeremiáš a Jaroslav Krček, sóla nazpívali Adam Plachetka a Kateřina Kněžínková.

Česká národní hymna je první sloka písně Kde domov můj z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, hudbu k ní složil František Škroup. Byla první částí hymny československé následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska). Jako česká hymna se užívá od rozpadu Československa na konci roku 1992, již v roce 1990 však byla oficiálně prohlášena i za hymnu České republiky uvnitř federace.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1