Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chudá příbuzná. Příjmy všech klubů v české první lize dosáhly dvou procent Premier League

Chudá příbuzná. Příjmy všech klubů v české první lize dosáhly dvou procent Premier League

Příjmy všech klubů v první fotbalové lize v Česku v sezoně 2016/17 dosáhly zhruba 2,75 miliardy korun. V anglické Premier League, která byla v Evropě nejlepší, kluby vykázaly souhrnné výnosy 5,3 miliardy eur (136 miliard korun), tedy asi padesátkrát více než v Česku.

„Průměrná návštěvnost nejvyšší české fotbalové ligy byla zhruba 4900 diváků, v poslední sezoně vzrostla na 5500. To je přibližně na úrovni týmů čtvrté anglické ligy. Na jedno kolo české ligy přišlo v sezoně 2017/18 v průměru 45.000 lidí. To je jako na jeden průměrný zápas německé bundesligy,“ uvedl specialista na sportovní problematiku v Deloitte Jiří Sauer.

Celkové příjmy českých týmů v nejvyšší soutěži nedosáhly ani na příjmově nejslabší klub v Premier League Hull City, který v sezoně 2016/17 utržil asi 3,4 miliardy korun. „Dokonce i zhruba stejně velké Rakousko a jeho nejvyšší soutěž dokáže vygenerovat dvakrát vyšší příjmy než česká liga,“ doplnil Sauer. Příjmy českých klubů nicméně stoupají několik let po sobě, v sezoně 2016/17 meziročně vzrostly zhruba o 30 procent.

V příští sezoně se podle Sauera pozitivně projeví účast Plzně v základní skupině Ligy mistrů, za kterou získá bonus 380 milionů korun. Jistou účast v základních skupinách Evropské ligy mají také Slavia a Jablonec. Slavia má navíc ještě šanci probojovat se do Ligy mistrů. Do základních skupin Evropské ligy se mohou z předkol dostat Sparta a Olomouc.

Vysílací práva na jeden zápas Premier League vyjdou podle studie v přepočtu na 235 milionů korun. "To je dvakrát tolik, než dostanou všechny kluby v Česku dohromady za práva na celou sezonu," uvedl Sauer.

Fotbalové ligy v Evropě v sezoně 2016/17 podle Deloitte měly v souhrnu příjmy 25,5 miliardy eur (655 miliard korun), meziročně o čtyři procenta více. Po anglické Premier League byla nejlepší španělská La Liga (73 miliard korun), následovaly německá bundesliga (71,5 miliardy), italská Serie A (53 miliard) a francouzská Ligue 1 (42 miliard).

Mimo evropskou „velkou pětku“ byly nejúspěšnějšími ligami turecká Süper Lig (19 miliard korun) a ruská Premier Liga (18 miliard). „Mistrovství světa, které začne v Rusku příští týden, bude mít pravděpodobně vliv na evropský fotbalový trh v příštích dvou letech. Nejdříve prostřednictvím výnosů spojených přímo se samotným turnajem a v menší míře nepřímo díky následnému oživení ruského fotbalu,“ píše se ve studii.

Čím bohatší liga, tím méně peněz vydává na platy hráčů, uvádí Deloitte. V Anglii tato položka činí 55 procent výnosů, v Německu je to 53 procent. Naopak v Rusku utrácejí kluby na mzdy 72 procent výnosů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1