Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co dnes dělají poslední mistři světa? Pokus o restart i trénování na Floridě

Co dnes dělají poslední mistři světa? Pokus o restart i trénování na Floridě

Páni, to to letí! V úterý uplynulo přesně sedm let od posledního vítězství českého národního týmu na mistrovství světa v hokeji. Reprezentace pod vedením kouče Vladimíra Růžičky tehdy dosáhla nejcennějšího kovu v Kolíně nad Rýnem. Tedy na místě, kde letos triumfovalo Švédsko. Vedle Jaromíra Jágra či Jakuba Voráčka stále hraje většina hráčů z mistrovského kádru. Webový portál iSport.cz se zaměřil na několik opor, které dovedly Česko ke zlatu. Jak se dál vyvíjela jejich kariéra?

Tomáš Vokoun

Dlouholetá jistota českého mužstva v bráně. Gólman Tomáš Vokoun jako základní kámen k českému úspěchu postupně vychytal na samostatné nájezdy Finsko, Švédsko a ve finále dovedl svůj tým ke sladkému konci proti Rusům. Po zlatu v Kolíně nad Rýnem čekaly ostříleného gólmana ještě tři sezony v NHL. Vokounův nejlepší ročník byl ten poslední v dresu Pittsburghu, ve kterém dostal Penguins až do semifinále play off. U Pens měl smlouvu i na další sezonu, ale přerušila mu jí krevní sraženina a tak si zachytal až ke konci základní části na farmě Pittsburghu ve Scrantonu. Poté už nepřišla žádná lukrativní nabídka ze zámoří a tak se dvojnásobný mistr světa rozhodl roku 2014 ukončit svojí bohatou kariéru. V současnosti se Vokoun věnuje trénování mladých gólmanů na Floridě.

Tomáš Rolinek

Kapitán a velký lídr zlatého mužstva. Útočník Tomáše Rolinek dovedl jako poslední hráč s céčkem na dresu národní tým k světovému prvenství. Byl to on, kdo prohlásil, že české zlato z Německa, bylo největší hokejovou loupeží v historii. Od mistrovského titulu si prošel několika angažmá v KHL, odkud se vrátil na část sezony 2012-13 do Pardubic. Potom však odešel do Sparty a jako její kapitán získal s Pražany extraligový bronz. V roce 2015 se vrátil do mateřského klubu z Pardubic, kterému v již uplynulé sezoně pomohl k udržení extraligové příslušnosti v baráži. V dresu Dynama nastoupí i pro příští ročník.   

Celý článek si můžete přečíst na webu iSport.cz.   

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1