Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dorostenecký fotbal se změnil v peklo. Hráči při zápase brutálně zkopali eso vítězného týmu, rozhodčí prý radši koukali jinam

Dorostenecký fotbal se změnil v peklo. Hráči při zápase brutálně zkopali eso vítězného týmu, rozhodčí prý radši koukali jinam

Měl to být obyčejný dorostenecký zápas, nakonec ale bude mít dohru u soudu. V 60. minutě utkání mezi týmy TJ Sokol Šilheřovice a TJ Raduň neunesli domácí hráči nepříznivý stav 2:4 a napadli nejlepšího hráče hostí Michala Rubého. Šestnáctiletý mladík skončil po brutálním ataku v nemocnici.

Fotbalisty Raduně zaskočil vzhled protihráčů, ale ani tak se jich nezalekli. „Před začátkem zápasu jsme si všimli, že proti nám hrají vousatí a potetovaní borci. Ve chvíli, kdy jsem střelil druhý gól našeho týmu, se hráči soupeře seběhli k čárovému a sprostě mu nadávali. Od té chvíle bylo utkání vyhrocené a soupeři nešlo o hru, ale o to, někoho z našich zranit,“ popsal vznik incidentu Michal.

V 60. minutě zápasu se strhla po přímém kopu mela. To už měl Michal na kontě dvě branky a dvě přihrávky. „Šlo o normální tlačenici, kdy protihráči křičeli na rozhodčího, ať to píská. Řekl jsem jim, ať nebrečí a nechají si to na doma. Pak mě začali bít,“ řekl Michal.

Podle svědků skončil mladík na zemi, kde ho zasypávaly další rány a kopance od protihráčů. Dle vedení klubu TJ Raduň na hřišti nebyli pořadatelé a útočící hráče nezastavil ani rozhodčí. „Pro mne to byl šok. Rychle jsme spěchali na hřiště chránit naše hráče před dalším napadením. Ani rozhodčí, ani pořadatelská služba nebyli schopni vůbec reagovat na vzniklou situaci a zcela bezprecedentní útok,“ řekl trenér Raduně Bohuslav Kaněra.

Raduňské navíc zaskočilo, že chtěl rozhodčí nechat utkání dohrát a udělil jen jednu červenou kartu Janovi K. „Nechtělo se mi ani věřit, že to rozhodčí myslí vážně. Jeden z našich hráčů zůstal ležet na zemi, svíjel se v bolestech a museli jsme ho s pomocí rodičů odnést do šatny a přivolat rychlou záchrannou službu a následně i Polici ČR,“ dodal Kaněra.

Čtěte pokračování článku a podívejte se na videa zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1