Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dusno v českém fotbalu: Rozhodčí si mají doplatit desetitisíce za soustředění. FAČR nás vydírá, stěžují si

Dusno v českém fotbalu: Rozhodčí si mají doplatit desetitisíce za soustředění. FAČR nás vydírá, stěžují si

Fotbalová asociace ČR rozeslala ligovým rozhodčím faktury na dodatečné uhrazení nákladů na zimní soustředění v Portugalsku v řádech desetitisíců korun. Komise rozhodčích s tím zásadně nesouhlasí, protože podle ní neexistuje v této věci žádný smluvní závazek mezi asociací a sudími a vše by měla hradit FAČR. Postup asociace považuje komise za ekonomický nátlak na rozhodčí.

„Pokud Výkonný výbor FAČR na návrh místopředsedy Romana Berbra přijal usnesení, že rozhodčí profesionálních soutěží mají zpětně a bez jakéhokoliv právního nebo smluvního titulu hradit neexistující závazky, považuje Komise rozhodčích takto přijaté usnesení za nezákonné a v rozporu s právním řádem České republiky,“ uvedla komise v prohlášení.

FAČR nicméně považuje svůj nárok na uhrazení faktur za právoplatný. „FAČR poskytla rozhodčím službu a na základě této skutečnosti je oprávněna požadovat její úhradu. Jinak řečeno, rozhodčí nejsou zaměstnanci FAČR, tudíž seminář v Portugalsku neměl parametry služební cesty, a FAČR tak má plné právo vymáhat na rozhodčích finance spojené s touto akcí. Stejně tak, jako tomu bývalo vždy v minulosti, kdy rozhodčí na seminář do ciziny cestovali,“ sdělila fotbalová asociace v prohlášení.

Komise pod vedením Poláka Michala Listkiewicze považuje vzniklou situaci za snahu o ekonomický nátlak na rozhodčí před startem sezony. „Považujeme tento krok za další pokus o ovládnutí Komise rozhodčích a rozhodcovského sboru profesionálních soutěží, a to i jinými formami než přímým útokem na jednotlivé členy Komise rozhodčích,“ stojí v prohlášení komise. Ta ujistila rozhodčí, že nezaplacení pohledávky nebude mít vliv na nominace k zápasům profesionálních soutěží.

FAČR odmítla, že by fakturace byla jakýmkoliv aktuálním nátlakem na nezávislost komise rozhodčích. Postup vysvětlila jako důsledek řešení ekonomické krize, se kterou se fotbal potýká.

„Sekretariát FAČR se snaží pochopit pokus komise rozhodčích o ochranu práv rozhodčích, nicméně úkolem vedení FAČR je dbát o zachování existence fotbalu v celém jeho rozsahu, nikoli pouze práv jedné skupiny. Bohužel, jednání komise rozhodčích nasvědčuje tomu, že není plně obeznámena s vážností ekonomického stavu FAČR, jinak by takové prohlášení nikdy neudělala,“ řekl místopředseda FAČR Roman Berbr.

Fotbalová asociace musela v posledních týdnech začít výrazně šetřit v důsledku toho, že stále nemá většinu dotací od ministerstva školství. To vyplácení oddálilo po květnovém zásahu policie a obvinění FAČR a jejího předsedy Miroslava Pelty kvůli podezření z ovlivňování dotačního programu ministerstva. FAČR proto musela začít propouštět a seškrtávat výdaje. Mimo jiné se řešila pozice šéfa komise sudích Listkiewicze kvůli výši jeho platu. Na něj však přispěl jeden ze sponzorů.

Do Portugalska na soustředění vyrazilo v závěru ledna 68 českých rozhodčích. V okolí Moncarapacha ladili formu na jarní boje v první a druhé lize mimo jiné pískáním přípravných zápasů, portugalské druhé ligy a juniorských soutěží.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1