Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ekonomický aspekt fotbalu: Vyplatí se pořádání mistrovství světa?

Ekonomický aspekt fotbalu: Vyplatí se pořádání mistrovství světa?

Organizátoři letošního mistrovství světa ve fotbale v Rusku očekávají, že uspořádání turnaje přinese do roku 2023 ekonomice až 30,8 miliardy dolarů (673,6 miliardy Kč). Mezi ekonomy však přetrvává obecný názor, že pořádání mistrovství světa není investicí, která by se vyplatila, upozornilo ve své zprávě Světové ekonomické fórum (WEF).

Bylo by snadné obvinit ekonomy, že mají negativní postoj ke sportu. Většina důkazů však naznačuje, že jejich názor je správný.

Fotbalové mistrovství, stejně jako jiné velké sportovní události, určitě může posílit národní ekonomiku, protože přiláká turisty, podpoří výstavbu důležitých infrastrukturních projektů a ukáže zemi a města jako příznivá místa pro podnikání. Náklady na dosažení těchto vznešených cílů však podle WEF převažují nad jejich ekonomickými přínosy.

Jedním z důvodů je, že peníze utracené za novou infrastrukturu nebo její modernizaci by byly pravděpodobně lépe využity při dlouhodobých investicích do důležitých oblastí ekonomiky. Rozsáhlá výstavba je obvykle oprávněná v případě, že v krátkodobém výhledu podpoří ekonomický růst a lepší infrastruktura přinese společnosti dlouhodobý přínos. V tomto případě by sice investice měla vést ke zvýšení hrubého domácího produktu (HDP), WEF však upozorňuje, že zde chybí důraz na tzv. inkluzivní růst, tedy takový, který pomáhá snížit chudobu, zlepšit životní úroveň a je trvalý.

V případě sportovní infrastruktury je také drahá nejen její výstavba, ale také provoz. Často je obtížné ji využít natolik, aby se pokryly náklady na údržbu. Z nejdražšího brazilského stadionu pro mistrovství světa ve fotbale je tak nyní parkoviště. Příprava fotbalového mistrovství přitom stála Brazílii podle odhadů 11 až 14 miliard dolarů a národní auditoři dospěli k závěru, že veřejné výdaje na fotbalové mistrovství byly dvakrát vyšší, než roční výdaje na účet sociálního zabezpečení.

Otázkou jsou také přínosy pro turistiku. Velké sportovní události určitě přilákají tisíce sportovních fanoušků. Mohou však na druhé straně odradit běžné turisty a způsobit odliv návštěvníků z turisticky oblíbených míst. Pokud jde tedy o to, zda sportovní události zvyšují celkový počet turistů, důkazy ukazují, že je tomu naopak, dodává WEF. A i v případě, že počet turistů vzroste, neznamená to nutně, že to přinese očekávané zisky, protože jsou tu na druhé straně výdaje spojené s přilákáním návštěvníků.

Před mistrovstvím v Jihoafrické republice v roce 2010 se očekávalo, že kvůli této události do země přijede zhruba 450.000 turistů. Nakonec to byly jen dvě třetiny z tohoto počtu. Výdaje turistů se sice zvýšily o téměř čtvrtinu, ale na úkor růstu vládních výdajů, jejichž výše odpovídala zhruba týdenní mzdě celé populace v produktivním věku.

Analytici sice očekávají, že z pořádání mistrovství světa v Rusku bude těžit hlavně cestovní ruch. Na druhé straně však označují tuto výhodu za tak nízkou, že odpovídá statistické chybě.

Organizátoři mají několik zdrojů příjmů, jako příjmy ze vstupného, prodeje zboží, sponzorství či licenčních smluv. Zdaleka největším zdrojem jsou příjmy z práv na televizní přenosy. Nicméně řídící orgány stojící za těmito akcemi si dělají nárok na stále větší podíl na těchto příjmech, což snižuje příjmy organizátorských zemí. Mezinárodní olympijský výbor nyní dostává více než 70 procent z televizních příjmů z olympijských her, v letech 1960 až 1980 to byly čtyři procenta. Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) v roce 2014 získala z mistrovství světa ve fotbale pět miliard USD, z toho zhruba polovina přišla z televizních práv. Její výdaje na pořádání turnaje však byly nulové.

To však neznamená, že pořádání fotbalového mistrovství je zcela zbytečné. Velké sportovní události jsou jednou z mála věcí, které opravdu spojí celou planetu. Sport je silným nástrojem k překlenutí společenských rozdílů. A podle WEF také není zcela fér omezit tyto události jen na výpočty a statistiky. Mají také faktor pohody či inspirativní příběhy úspěchu, které mohou přivést děti i dospělé ke sportování. Goldman Sachs dokonce uvádí, že akciové trhy jdou v krátkodobém horizontu v pořádající zemi a zemi vítěze vzhůru.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1