Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Erbanová před dvěma lety? Byla jako ferrari s vypuštěnými pneumatikami, zhodnotil její kouč

Erbanová před dvěma lety? Byla jako ferrari s vypuštěnými pneumatikami, zhodnotil její kouč

Nizozemský kouč Dennis van der Gun medaile rychlobruslařky Karolíny Erbanové má Velkou zásluhu na zisku bronzové medaile na olympijských hrách v Pchjongčchangu. S ním se také, jako s prvním, radovala Erbanová z úspěchu.

"Jestli je dnešní výsledek pro Karolínu satisfakce? Ano, přesně tak," řekl novinářům Van der Gun.  

"Pro ni je to velká odměna. Na medaili se hodně soustředila. Když jsme byli v lednu na mistrovství Evropy, možná byla soustředěná až moc. Takže jsem ji musel trochu uklidňovat. Říkal jsem jí, aby se soustředila na bruslení a nemyslela tolik na medaili, nebo to nedopadne. Zvládla to perfektně. Dnešek je cool!" radoval se Van der Gun, který Erbanovoupřímo v závodech na ovále nevede. Jeho roli zaujímá reprezentační kouč Petr Novák.

Van der Gun je však v Koreji s nizozemskou výpravou, s níž Erbanová v dějišti her trénuje. "Celou sezonu je v našem týmu. Mají ji tam rádi," řekl kouč, který působí v týmu AfterPay, jehož je Erbanová členkou. "Karolína je opravdická profesionálka. Mám s ní velmi dobrý vztah. Její mentalitu vidíte, při závodech to tam prostě dává. Má zabijácký instinkt," ocenil svou svěřenkyni.

Erbanová žije a trénuje v Nizozemsku již čtvrtou sezonu, nejprve však byla součástí týmu Continu a připravovala se pod vedením trojnásobné olympijské šampionky Marianne Timmerové. "Mentálně byla velmi dobře připravená. Přestěhovala se do Holandska, do jiné země, investovala do toho hodně energie. Život prostě někdy změny přináší a ona je zvládla skvěle," řekl.

Van der Gunův přínos ocenila i sama Erbanová. "Poslední dva roky se mnou žije neuvěřitelně. Líbí se mi, jak sport boří bariéry. Olympiáda je o zemích. Země mezi sebou soutěží, kdo bude mít více medailí. Pro mě je to velký osobní příběh, on mi to přeje neuvěřitelně. Prošli jsme věcmi spolu, já se v tom nizozemském týmu cítím jako doma. Oni nosí oranžovou, já ne, ale trošku oranžová jsem," řekla.

Van der Gun věří, že v budoucnosti bude česká rychlobruslařka ještě lepší. "Není zase tak stará. Myslím, že se může zlepšit, když změníme trénink směrem ke kiláku. Je velmi atletická, hodně silná. Technicky může být lepší. Před dvěma lety, když jsem ji viděl, měl jsem pocit, že jsem dostal ferrari s vypuštěnými pneumatikami. Měla hodně energie, ale neměla na to kola. Změnili jsme techniku, abychom tu energii dostali na led," dodal Van der Gun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1