Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

GALERIE: Legendární rychlobruslařka Martina Sáblíková oslaví 30 let. Takhle se během kariéry změnila

GALERIE: Legendární rychlobruslařka Martina Sáblíková oslaví 30 let. Takhle se během kariéry změnila

Ačkoli se Martina Sáblíková věnuje sportu, který v Čechách nemá prakticky žádnou tradici ani zázemí, dokázala se zařadit mezi nejlepší rychlobruslařky historie. Na kontě má pět olympijských medailí včetně tří nejcennějších, 17 titulů mistryně světa či 11 celkových triumfů ve Světovém poháru. Další úspěchy může královna dlouhých tratí přidat po 30. narozeninách, které oslaví 27. května.

"Jestli se cítím jako legenda? Vzhledem k tomu, že ještě pořád závodím, tak vůbec," řekla ČTK před časem trojnásobná domácí sportovkyně roku. Více si prý úspěchů bude vážit, až ukončí aktivní kariéru. "Když pak o mně třeba bude někdo mluvit jako o legendě tohoto sportu, tak budu asi ráda. Ale ještě chci něco dokázat jako závodnice," dodala držitelka Ceny Oscara Mathisena pro nejlepšího světového rychlobruslaře roku 2010.

Sáblíková vyniká subtilní postavou, houževnatostí a vytrvalostí. Zatímco její největší soupeřky se od dětství připravují na speciálních ledových oválech, Sáblíková se rychlobruslení začala věnovat až v 11 letech a když chce na ovál, musí cestovat do ciziny.

"Martina má dokonale rozbudovaný organismus, pracovali jsme na tom šest až osm let. Je nastavená na sport, nemůže bez něj být. Ať se stane cokoliv, kdyby třeba chtěla mít dítě, tak by se po roce vrátila zpět do boje o medaile," domnívá se trenér Petr Novák, který se svým originálním know-how stojí za všemi jejími úspěchy.

Rodačka z Nového Města na Moravě se na mezinárodní scéně poprvé představila v roce 2002, mezi dospělými debutovala o rok později. Na olympijských hrách v Turíně 2006, kde byla vlajkonoškou české výpravy, jí stupně vítězů ještě těsně unikly. Následující rok se v Salt Lake City stala mistryní světa na trojce i na pětce a od té doby na vrcholných akcích vždy vybojovala aspoň jednu medaili.

Na hrách ve Vancouveru přidala ke zlatům z obou nejdelších tratí ještě bronz z patnáctistovky, o čtyři roky později v Soči nejdřív díky stříbru z trojky zkompletovala svou olympijskou sbírku, a poté obhájila zlato na pětikilometrové trati, na níž drží světový rekord a jen zřídkakdy najde přemožitelku. V tabulce nejúspěšnějších tuzemských olympioniků se zařadila hned za legendy Věru Čáslavskou a Emila Zátopka.

Loni mohla mnohonásobná mistryně republiky v silniční cyklistice startovat i na letní olympiádě, o účast v časovce v Riu de Janeiro ji však připravil chybný výklad nominačních kritérií. Chuť si spravila rekordním třináctým zlatem z mistrovství světa na jednotlivých tratích, kromě toho má i čtyři tituly z víceboje.

"Poprvé za všechny ty roky cítím, že mi dochází, že si potřebuju dát volno. Jedu druhou sezonu bez odpočinku," přiznala po nedávno. Zároveň se už těší na olympiádu v Pchjongčchangu, kde může příští rok rozšířit svou bohatou sbírku.

"Samozřejmě bych si potřetí za sebou ráda odvezla jakoukoli medaili, a kdyby to byla zlatá, bylo by to splnění všech plánů, které jsem kdy měla," prozradila. A pokud jí bude sloužit zdraví, nemusí to být její poslední start pod pěti kruhy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1