Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Generálka na olympiádu s příchutí bronzu. Sáblíkovou v Erfurtu dělila od vítězství vteřina

Generálka na olympiádu s příchutí bronzu. Sáblíkovou v Erfurtu dělila od vítězství vteřina

Rychlobruslařka Martina Sáblíková byla třetí v závodu na 3000 metrů na Světovém poháru v Erfurtu. V posledním startu před olympijskými hrami v Pchjongčchangu zaostala za vítěznou Kanaďanku Ivanie Blondinovou o 1,05 sekundy. Od stříbrné Antoinette de Jongové z Nizozemska dělilo českou reprezentantku 46 setin. Karolína Erbanová obsadila v závodu na 1000 metrů páté místo a vyrovnala své sezonní maximum z pátečního startu.

Třicetiletá Sáblíková se v Erfurtu představila po šestitýdenní závodní přestávce, kdy léčila bolavá záda a snažila se dohnat tréninkové manko. V sobotu obsadila osmé místo na trati 1500 metrů, dnes potřetí v sezoně vystoupila na stupně vítězů. V listopadu byla třetí na 5000 metrů ve Stavangeru, v prosinci skončila druhá na trojce v Salt Lake City.

I pro Erbanovou byla akce v Erfurtu generálkou na OH. Zatímco na pětistovce dokázala vybojovat zlato a stříbro, na kilometru byla dvakrát pátá. Z vítězství se dnes radovala Vanessa Herzogová z Rakouska, za kterou Erbanová zaostala o 93 setin sekundy. Od medaile dělilo českou reprezentantku třináct setin.

„Jízdy byly prakticky totožné. Dnes se mi jelo pocitově trochu lépe, ale časově to úplně nedopadlo. Pořád je to takové hledání se na kiláku,“ řekla Erbanová.

Rodačka z Vrchlabí nastoupila v poslední rozjížďce společně s Ruskou Jekatěrinou Šichovovou, která vede průběžné pořadí seriálu. Oproti pátku totiž na startu chyběly tři ze čtyř nejlepších žen na této trati Jorien ter Morsová, Marrit Leenstraová a Ireen Wüstová z Nizozemska.

Pětadvacetiletá česká rychlobruslařka však jejich absenci nedokázala využít k premiérovému umístění na stupních vítězů na kilometru v sezoně. V průběhu jízdy se sice držela na třetím místě, ale v závěru ztratila a klesla na páté místo.

„Jednou chybí poslední kolo, jindy první... Vždy je to něco. Možná, až se to jednou spojí, tak to dopadne,“ uvedla Erbanová, která přiznala, že si uvědomovala, že má reálnou šanci na umístění na stupních vítězů.

„Určitě to bylo možné, ale Vanessa s Hegge (Bökkovou) zajely opravdu špičkové časy. Věděla jsem, že bude těžké se přes ně dostat. Musela bych porazit Jekatěrinu, což se nepovedlo,“ řekla Erbanová, která zůstala v průběžném pořadí SP v této disciplíně šestá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1