Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hokejisté vydřeli výhru nad Nory. V prodloužení je porazili 1:0

Hokejisté vydřeli výhru nad Nory. V prodloužení je porazili 1:0

Čeští hokejisté porazili ve čtvrtém zápase na mistrovství světa v Paříži Norsko 1:0 v prodloužení a se sedmi body se posunuli na třetí místo ve skupině B. Vyrovnané utkání bez velkých šancí rozhodl v čase 61:25 útočník Jan Kovář.

Český tým měl po celý zápas výraznou střeleckou převahu, ale recept na brankáře Larse Haugena v normální hrací době nenašel. Možnou blamáž s Norskem, kterému národní mužstvo podlehlo dosud jen jednou na světovém šampionátu v roce 2010, odvrátil až v prodloužení Kovář. Čisté konto udržel Pavel Francouz.

V sestavě českého týmu se objevil i kapitán Voráček, jenž nedohrál předešlý duel proti Finsku. Oficiálně však hrál až ve třetím útoku, kouč Jandač se totiž rozhodl na elitní formaci Norska vedenou Patrickem Thoresenem nasazovat Hanzlovu řadu.

V úvodu utkání se dlouho nic zajímavého nedělo, v poklidné atmosféře arény v Bercy si Češi vytvořili tlak až na přelomu 6. a 7. minuty. Poté byli vyloučeni Bonsaksen a Forsberg, kteří se na sedm sekund sešli na trestné lavici, k českému gólu to ale nevedlo. Hned dvakrát nebezpečně, ale nepřesně střílel Pastrňák. Neprosadil se ani Horák.

Francouz v české brance se dlouho nudil, zpozornět musel až v 18. minutě při Gudasově vyloučení. I tak si ale v první třetině připsal jen tři zákroky. Jeho protějšek Haugen dvanáct.

Hned na začátku druhé dvacetiminutovky zkoušel změnit bezbrankový stav Červenka, ale neuspěl stejně jako Rosseli Olsen na druhé straně. Zkouška české defenzivy přišla ještě před polovinou zápasu, kdy byl nejprve vyloučen Voráček a následně hráli jeho spoluhráči v pěti. Na 24 sekund tak musel český tým do tří.

Norský kouč Petter Thoresen si vzal oddechový čas, aby mohl ponechat na ledě svůj elitní útok, Francouz však udržel čisté konto. Poradil si i s šancí Kena Andrého Olimba již v klasické početní výhodě. Ve 35. minutě se snažil individuálně prosadit Voráček, ani on ale neuspěl.

Bezbrankový stav přiměl Jandače změnit složení útočných formací, i kvůli Hanzlově vyloučení si však ve třetí třetině dlouho připisoval zákroky jen Francouz. Haugen poprvé zasahoval až v 50. minutě po Voráčkově akci. Následně si poradil s pokusy Krejčíka a Pastrňáka.

V 55. minutě mohl rozhodnout Olden, jeho střelu po přečíslení dva na jednoho ale Francouz skvěle zlikvidoval. I díky tomu skončil zápas v normální hrací době nerozhodně. Hrdinou utkání se nakonec stal Kovář, jenž se prosadil po přečíslení a spolupráci s Pastrňákem.

Další utkání čeká svěřence trenéra Josefa Jandače již v pátek proti Slovinsku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1