Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hokejová reprezentace přivítala nové posily. Připojili se Červenka, Kubalík a Řepík

Hokejová reprezentace přivítala nové posily. Připojili se Červenka, Kubalík a Řepík

Útočníci Roman Červenka z Fribourgu, Dominik Kubalík z Ambri-Piotty a Michal Řepík ze Sparty se připojili k české hokejové reprezentaci na dnešním posledním tréninku na české půdě před olympijskými hrami v Pchjongčchangu. Kouč Josef Jandač měl k dispozici 18 z 25 nominovaných. Sedm hráčů, které čekají ještě v úterý extraligové zápasy, bude poprvé trénovat s týmem až ve čtvrtek v Soulu.

Zatímco Červenka s Kubalíkem se zapojili do tréninku na ledě, Řepík se po nedělním duelu v Liberci věnoval regeneraci. "Byl to první trénink, nebylo to úplně ono. Ta olympijská atmosféra začne od zítra. Moc se těším, Je to splněný sen. Jsem rád, že jsem v týmu a hrozně se těším," řekl Kubalík, který je ve 22 letech nejmladším členem českého týmu.

Do bojů o extraligové body ještě v úterý zasáhnou brankář Patrik Bartošák z Vítkovic, obránce Ondřej Němec a útočníci Milan Gulaš s Tomášem Mertlem z Plzně, Petr Koukal z Hradce Králové a Michal Vondrka z Chomutova. Kapitán českého týmu Martin Erat, který léčí virózu by měl stejně jako v neděli proti Pardubicím v sestavě z Komety chybět. Všichni odletí do Koreje ve středu večer společně s koučem Jandačem.

Ostatní hráče čeká přesun v úterý večer. "Ta první parta jsou de facto tři kompletní pětky. Po příletu uděláme trénink pro tři formace. Druhý den už půjdeme na led večer všichni. Jde o to, aby hráči vyjezdili cestu, hýbli se a začali jsme pomalu dělat na věcech, které potřebujeme," doplnil Kalous.

Až bude tým kompletní, měl by už trénovat ve formacích, v nichž vstoupí do turnaje. "Pokud se nic nestane, tak by to tak mělo být. Ale je tam pak ještě jeden přípravný zápas, který to může nějakým způsobem změnit," dodal Kalous.

Český tým čeká v neděli od 7:30 SEČ generálka s Finskem na stadionu celku Anyang Halla. Do turnaje vstoupí ve čtvrtek 15. února ve 13:10 SEČ v Kangnungu proti domácím Korejcům. O dva dny později se v základní skupině A utká s Kanadou (4:10 SEČ) a v neděli 18. února se Švýcarskem (8:40).

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1