Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Holík už se cítí zdráv. Doufá, že na mistrovství ještě dostane šanci

Holík už se cítí zdráv. Doufá, že na mistrovství ještě dostane šanci

Hokejový útočník Petr Holík má za sebou deset dní, ve kterých se jeho pocity měnily jako na houpačce. V závěru dubna si skvělými výkony na turnaji v Českých Budějovicích řekl o místo v nominaci na mistrovství světa, na konci posledního zápasu proti Rusku se ale zranil a z kádru vypadl. V minulých dnech se však jeho zdravotní stav výrazně zlepšil a dodatečně se do týmu vrátil. Nyní bude čekat, zda jej trenéři doplní na jedno ze dvou volných míst na české turnajové soupisce.

„Když se to stalo, byl jsem strašně smutný, protože jsem byl v nominaci a zranil jsem se ke konci zápasu. Byl jsem z toho špatný, ale teď jsem rád, že jsem zpět a můžu tady s klukama trénovat. Co bude dále, se uvidí," řekl Holík po dnešním tréninku v dějišti turnaje.

Z původní nominace jej vyřadilo poranění žeber a mezižeberního svalu. Přestože to ani jedna strana veřejně neuvedla, byl s trenéry domluvený, že v případě zlepšení stavu do Francie přijede.

I proto Holík ve Zlíně pilně rehabilitoval. „Když jsem přijel domů po Budějovicích, tak jsem tomu nevěřil a nepočítal jsem s tím. Chodil jsem ale dvakrát denně ke své fyzioterapeutce ve Zlíně, starala se o mě a povedlo se to. Od začátku mě přesvědčovala, že se to dá zvládnout. Po třech čtyřech dnech bylo vidět velké zlepšení, takže jsem tomu začal věřit," přiznal pětadvacetiletý útočník, jenž dnes absolvoval trénink bez omezení. „Cítím se dobře. Při střele mi nic nevadí, zkoušeli jsme souboje a bylo to v pohodě. Otázka je, zda to vydrží, když dostanu nějakou větší ránu. Myslím si ale, že by mohlo," řekl Holík.

Když v pondělí letěl do Paříže, měl prý smíšené pocity. „Koukal jsem v letadle z okna a přemýšlel nad tím. Jako kdybych nemohl uvěřit tomu, že sem jedu. Na první dva zápasy jsem koukal v televizi a teď jsem tady. Jsem šťastný, že jsem alespoň mohl začít trénovat," uvedl odchovanec Zlína, který bude v příští sezoně hrát za ruský Čerepovec.

Na české soupisce jsou aktuálně jen dvě místa pro hráče do pole, Holík tak bude muset čekat, zda jej trenéři doplní. Roli může hrát zdravotní stav kapitána Jakuba Voráčka i případný příjezd Vladimíra Sobotky, jehož St. Louis vypadlo v play off zámořské NHL.

„Vždycky jdu nějak postupně. Nepřemýšlím nad tím, kdy budu hrát. Teď budu trénovat a uvidí se, jak všechno dopadne. Momentálně mám hroznou radost, že jsem tady," řekl Holík, kterému se v Budějovicích dařilo v útoku s Voráčkem a Romanem Červenkou. "Sám jsem zvědavý, jak to dopadne," dodal Holík.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1