Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Holky, děkujem.“ Snová cesta českých házenkářek skončila ve čtvrtfinále, Nizozemkám podlehly 26:30

„Holky, děkujem.“ Snová cesta českých házenkářek skončila ve čtvrtfinále, Nizozemkám podlehly 26:30

České házenkářky na mistrovství světa v Německu prohrály dramatické čtvrtfinále s favorizovanými vicemistryněmi světa i Evropy z Nizozemska 26:30. Skončí na osmém místě, což je i tak historicky nejlepší výsledek samostatné České republiky. Dosud to bylo deváté místo z roku 1993.

Národní tým byl na turnaji jedním z největších překvapení. V silné základní skupině vybojoval po dvou výhrách a třech porážkách poslední postupové čtvrté místo. V osmifinále pak vyřadil favorizované Rumunsko s nejlepší hráčkou světa Cristinou Neaguovou.

Oproti osmifinále měly Češky v hale hlasitou podporu. Začátek zápasu byl ale z jejich strany špatný. V úvodu zahodily šance a udělaly chyby, takže šly Nizozemky rychle do pětibrankového vedení. Tým trenéra Jana Bašného těžko hledal recept na aktivní a tvrdou obranu soupeřek. Přestože Nizozemky hrály dvojnásobné oslabení, uměly se prosadit a zvýšily na 7:1. Třemi trefami je přibrzdila Jeřábková a přidala se i Luzumová.

Češky pak změnily obranu a vysunuly jednu hráčku. Nizozemky udělaly několik chyb, pár zásahů předvedla i Satrapová a národní tým snížil šestibrankový rozdíl na dvě trefy. Když Kudláčková chytila sedmičku a na druhé straně ji proměnila Luzumová, dostal se tým na kontakt. Vyrovnání jim neumožnil přešlap a později spojnice břevna s tyčí. Namísto toho Nizozemky opět utekly a Češky dotahovaly. Brankou přes celé hřiště je povzbudila Satrapová. Do šaten odcházely se ztrátou jedné branky.

Po změně stran vyrovnala Luzumová, ale Nizozemky si vzaly vedení zpět. Znovu srovnala Jeřábková a soupeřky opět utekly. Potom si držely dvoubrankové vedení, které Češky vždy stáhly. Držela je Satrapová. V útoku se tlačila dopředu Jeřábková, která dávala branky a vybojovala i sedmičku. Proměnila ji Luzumová.

Češky stále dělaly chyby v situacích, kdy mohly zápas zdramatizovat. Dopředu je hnali čeští fanoušci. Jejich touhu po vyrovnání vyslyšela Luzumová a deset minut před koncem to bylo 24:24. Nizozemky šly znovu do vedení a pět minut před koncem vedly o tři góly. Češky pak hrály dvojnásobné oslabení a zápas už zvrátit nedokázaly. Přesto fanoušci skandovali v závěru: „Holky, děkujem“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1