Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Infarktové drama vyhráli Chorvati. Schmeichel chytil tři penalty, Dánové přesto jedou domů

Infarktové drama vyhráli Chorvati. Schmeichel chytil tři penalty, Dánové přesto jedou domů

Fotbalisté Chorvatska v osmifinále mistrovství světa v Rusku porazili 3:2 na penalty Dánsko a poprvé od roku 1998, kdy získali bronz, si zahrají čtvrtfinále. Jejich soupeřem bude po senzačním vítězství nad Španělskem domácí reprezentace. V normální hrací době i po prodloužení skončil zápas v Nižním Novgorodu 1:1.

Dánové se ujali vedení už po 57 sekundách, kdy se po skrumáži po dlouhém autu prosadil Mathias Jörgensen. Už ve čtvrté minutě však bylo vyrovnáno zásluhou rovněž šťastného gólu Maria Mandžukiče. Ve zbytku normální hrací doby gól nepadl a stejně dopadlo i prodloužení, v jehož závěru neproměnil Luka Modrič pokutový kop. Penaltový rozstřel pak rozhodl v páté sérii Ivan Rakitič.

Obránce Mathias Jörgensen otevřel bleskově skóre svou první trefou v reprezentaci. Jednalo se o nejrychlejší gól dosavadního průběhu šampionátu. V historii mistrovství světa dal nejrychlejší branku v roce 2002 už po jedenácti sekundách Hakan Sükür.

Rychlá byla i odpověď Chorvatska, které ve čtvrté minutě potrestalo zmatky v dánské obraně. Rebič našel ve vápně Vrsaljka a jeho přihrávka se po nepovedeném odkopu Kjaera a následném odrazu od Christensena dostala k Mandžukičovi, který poslal míč do sítě.

Po půlhodině hry zahrozil Braithwaite, ale blíž vedení byli Chorvaté. Brankář Schmeichel nejprve vyrazil tvrdou Rakitičovu střelu, poradil si i s dorážkou, ale míč se dostal k Rakitičovi, který v dobré pozici trestuhodně neuspěl. V 38. minutě hlavičkoval těsně vedle Lovren a na druhé straně skončila Eriksenova nenápadná střela na břevně.

Po přestávce přebralo aktivitu Dánsko, ale dlouho se hrálo bez vyložených šancí. Až v 72. minutě neuspěl střídající Nicolai Jörgensen. Chorvaté poté zahrozili po povedené individuální akci Rebiče, Pivaričovův pokus z hranice vápna srazil jeden z obránců na roh. V nastavení normální hrací doby z dálky těsně minul Rakitič.

V prodloužení se hrálo ještě víc opatrně. Až šest minut před koncem šel na Schmeichela zcela sám Rebič, udělal dánskému brankáři kličku, ale pak ho fauloval Mathias Jörgensen a rozhodčí nařídil penaltu. K pokutovému kopu se postavil kapitán Modrič, ale Schmeichel jeho nevýraznou střelu chytil.

Zápas dospěl do penaltového rozstřelu a hned v první sérii si brankáři poradili s pokusy Eriksena i Badelje. Poté se za Dány prosadili Kjaer s Krohn-Dehli a za Chorvaty Kramarič s Modričem. Ve čtvrté sérii neuspěli Pivarič a Schöne, a když v páté kryl Subašič střelu Nicolaie Jörgensena, Rakitič šanci rozhodnout nepromarnil.

Chystáte se na dovolenou do Chorvatska? Tipy na vhodnou cestu, ubytování i prověřené rady jak ušetřit najdete zde>>>

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1