Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Janek Ledecký slíbil, že o zlaté dceři Ester napíše píseň, bratr už kreslí komiks

Janek Ledecký slíbil, že o zlaté dceři Ester napíše píseň, bratr už kreslí komiks

Umělecká půlka rodiny Ledeckých zvěční olympijský úspěch lyžařky a snowboardistky Ester Ledecké. Její otec Janek, zpěvák a skladatel, slíbil napsat píseň a bratr Jonáš už kreslí komiks.

Pětapadesátiletý Janek Ledecký začínal jako frontman rockové kapely Žentour, pak se vydal na sólovou dráhu a vedle zpívání napsal i muzikály Hamlet či Galileo. Už po senzační výhře dcery v superobřím slalomu v Pchjongčchangu říkal, že o Ester napíše písničku, a znovu to zopakoval i po jejím triumfu na snowboardu.

„Mohl by mi nějakou napsat. Pojď na to!" vyzvala Ledecká na tiskové konferenci otce v angličtině a ze zadních řad velkého sálu se ozvalo: „Slibuju." O chvilku později Ledecký dodal: „Když jsem to slíbil, tak je to dané, asi budu muset. Když je dobrá inspirace, tak to jde samo."

Jednou si řidička cestou do olympijské vesnice pouštěla na palubní desce korejskou verzi muzikálu Hamlet. „To byla vážně výjimečná a hodně milá chvíle. Těším se, až si jednou na jeho show tady v Koreji zajdeme," plánovala Ledecká.

Na krku měla sluchátka. Tvrdila, že z otcových písní má nejraději „Budu všechno, co si budeš přát", vydanou na desce v roce 1995, kdy se narodila. „Ale na snowboardu si tátovy písničky nepouštím. Zpívám si sama pro sebe," prozradila.

Výtvarník Jonáš Ledecký už na komiksu o mladší sestře pracuje. Navrhl i design kombinézy, v které si na olympiádě coby superhrdinka dojela pro dva vavříny. „Od té doby si říkám, že by bylo super, kdyby o mně byl nějaký komiks. Doufám, že se to povede," řekla.

Sama má z komiksových postav ráda Kapitána Ameriku, Ironmana, Supermana, Flashe nebo Visiona. Všichni by mohli v komiksu s Ledeckou účinkovat. „Tak se domluvíme s Marvelem," připomněla americké komiksové vydavatelství.

Komiksoví hrdinové mají určitou nadpozemskou vlastnost. U Ledecké je jasné, která z ní dělá dvojnásobnou olympijskou vítězku. „Jezdit rychle z kopce dolů," přikývla. A pod svahem sebere zlato. „Jo, v cíli po mně hodí zlato," smála se.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1