Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jsme všichni zklamaní, ale ostudu jsme neudělali, reagoval na čtvrté místo z OH trenér Jandač

Jsme všichni zklamaní, ale ostudu jsme neudělali, reagoval na čtvrté místo z OH trenér Jandač

Trenér Josef Jandač dokázal s českými hokejisty postoupit na olympijských hrách v Pchjongčchangu do bojů o medaile, ale domů se vrátí bez cenného kovu. Po prohře v zápase o bronz přiznal, že momentálně u něj i hráčů převládá zklamání. Zároveň ale poukázal na fakt, že turnaj pro český tým neskončil ostudou.

„Jsme hrozně zklamaní. Pochopitelně jsme moc chtěli medaili, ale bohužel jsme hned v první třetině během krátké chvíle inkasovali. Na první gól jsme dokázali rychle odpovědět, ale hned jsme dostali další,“ řekl Jandač po prohře 4:6 s Kanadou.

„Byť se potom mužstvo ždímalo na maximum, tak soupeř si to hodně hlídal a my jsme v podstatě jen honili výsledek,“ uvedl a poukázal na vysoký počet inkasovaných branek. „Nějaké jsme dali, ale když jich v takovém zápase dostaneme tolik, nemůžeme udělat výsledek,“ řekl Jandač.

Za hlavní problém nepovažoval ani skutečnost, že Češi po první třetině prohrávali 1:3, neboť bylo dost času se zápasem něco udělat. „Nám se ale moc nepovedla druhá třetina. Ve třetí části jsme se trošku zlepšili, ale soupeř dobře bránil a dokázal trestat z ojedinělých situací a výpadů,“ uvedl Jandač. Litoval i gólů, které jeho svěřenci dostali po tečovaných střelách. „Zápas o bronz, nebo vůbec zápasy play off, mnohdy rozhodují první góly a my jsme je bohužel nedali. V semifinále ani dnes,“ řekl.

Český tým odjede z Koreje bez medaile i přesto, že turnaj dobře začal. Vyhrál základní skupinu, zvládl čtvrtfinálovou bitvu, ale následně dvakrát selhal. „To, že jsme přešli klíčové utkání a hráli do poslední chvíle o medaile, je samozřejmě pozitivní. Negativní je ale zároveň to, že jsme si strašně přáli medaili a tu nemáme. Jsme pochopitelně všichni zklamaní,“ zopakoval Jandač, který vede jako hlavní kouč národní tým druhou sezonu a medaile se nedočkal na Světovém poháru ani mistrovství světa.

„Není to žádná tragédie, neudělali jsme tady ostudu. Jsem rád, že jsem mohl trénovat takový tým, který držel pospolu. Měl touhu, ale nepodařilo se nám to v posledních dvou zápasech přetavit. Budeme z toho dlouho zklamaní. Je to ale sport, čas to zahojí. Třeba pro nás všechny, co jsme tady, přijdou lepší časy,“ dodal Jandač.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1