Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kanceláře očekávají rekordní sázky na fotbalové MS, sázkaři věří Německu

Kanceláře očekávají rekordní sázky na fotbalové MS, sázkaři věří Německu

Sázkové kanceláře v Česku očekávají, že sázky na fotbalové MS v Rusku dosáhnou 2,4 miliardy korun, což by bylo o půl miliardy více než při dosud rekordním Euru 2016. Dosud vybraly asi 40 milionů korun, zatím se sází spíše na tenis. Bookmakeři favorizují shodně Německo a Brazílii (5,5:1), sázkaři zatím věří spíše Němcům.

„I když mají Brazílie a Německo stejný kurz na zisk titulu mistrů světa, více sázek jsme zatím přijali na Německo. Možná je to stále ještě pod vlivem senzační výhry Německa nad Brazílií 7:1 v semifinále posledního MS,“ uvedl bookmaker Tipsportu Petr Urbanec.

Tipsport zatím přijal sázky zhruba za 20 milionů korun. Dva miliony šly na výhru Ruska v zahajovacím zápase se Saúdskou Arábií v kurzu 1,4:1. Saúdská Arábie je spolu s Panamou pro bookmakery největším outsiderem. Kurzy na jejich celkové vítězství se pohybují od 1000:1 do 1500:1. Naopak po Brazílii a Německu sázkové kanceláře věří také Francii (6,5:1 - 7,5:1), Španělsku (7:1 - 7,5:1) nebo Argentině (9:1 - 10,5:1).

„Aktuálně vklady činí asi deset milionů korun. Sázkaři se zatím soustředí na finišující Roland Garros, příští týden už ale propukne ten pravý fotbalový masakr,“ sdělil mluvčí Fortuny Petr Šrain. Celkové sázky by podle něj mohly atakovat miliardu korun, což by v porovnání s posledním šampionátem v Brazílii znamenalo dvojnásobek. Podobnou sumu očekává také Tipsport.

„Podle vkladů sázkařů je největším favoritem Německo, na které šlo zatím 37 procent sázek. Následuje Brazílie s 35 procenty. Sází se i na Messiho Argentinu (13 procent) a Francii se šesti procenty,“ doplnil Šrain. Ve Fortuně se zatím nejvíce sází na zápas Francie - Austrálie, kde sázky dosáhly 1,3 milionu korun. Fortuna zatím eviduje nejvyšší sázku za 270.000 korun na dva zápasy ve skupině s celkovým kurzem 1,56:1. Jeden klient natipoval pořadí na prvních dvou místech ve všech skupinách. Pokud by byl úspěšný, za 115 korun by vyhrál pět milionů.

Chance zatím přijala sázky za necelé tři miliony, celkově plánuje 200 milionů korun. „Pokud by se turnaje zúčastnili Češi, byly by sázky o 15 až 20 procent vyšší. Ale na druhou stranu se zápasy hrají v dobrém čase, což nahrává zejména live sázkám v průběhu utkání,“ dodal bookmaker Chance Karel Brettschneider. Český tým se mistrovství světa zúčastnil naposledy v roce 2006 v Německu. V Chanci zatím sázkaři nejvíce věří Portugalsku, následují Německo, Argentina a Chorvatsko.

Tisport, Fortuna a Chance odhadují sázky v souhrnu na 2,2 miliardy korun. Podíl těchto firem na trhu kurzových sázek loni podle odhadů činil 92 procent. Ostatní společnosti absolutní hodnotu většinou nezveřejňují, dá se však předpokládat, že celkové sázky podle očekávání dosáhnou 2,4 miliardy korun. To by bylo o půl miliardy více než při dosud rekordním ME ve Francii v roce 2016. Při květnovém MS v hokeji dosáhly sázky 1,3 miliardy korun.

Podle bookmakerů je nepravděpodobné, že by celkový vítěz vyhrál poprvé v historii (4,5:1). Dosud nejvíce titulů má Brazílie (pět). Následují Německo a Itálie se čtyřmi výhrami. Italové se však na šampionát neprobojovali.

Největším adeptem na trofej pro nejlepšího střelce je Argentinec Lionel Messi (10:1). Velkou šanci mají podle bookmakerů také Brazilec Neymar (11:1), Francouz Antoine Griezmann (13:1), Portugalec Cristiano Ronaldo (13:1), Angličan Harry Kane nebo Němec Timo Werner (oba 15:1). Nejlepší kanonýr vstřelí podle bookmakerů pět gólů.

Celkově by podle nich mělo na turnaji padnout 155 gólů, což činí průměr 2,42 na zápas. Diváci uvidí jeden až dva hattricky, 11 červených karet a 13 penalt (penaltové rozstřely se nepočítají). Nejčastěji zápas skončí 1:0 včetně prodloužení (1,55:1).

Turnaj začíná ve čtvrtek 14. června v moskevských Lužnikách zápasem domácího Ruska se Saúdskou Arábií (17:00). Hrát se bude na 12 stadionech v 11 městech. Největší je právě stadion v Lužnikách s kapacitou 81.000 diváků. Nejlepší dva týmy z osmi základních skupin postoupí do osmifinále, které začne v sobotu 30. června. Finále je na programu v neděli 15. července rovněž v Lužnikách.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1