Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kluby chtějí hledat nové vedení českého fotbalu. Jednat budou s Berbrem

Kluby chtějí hledat nové vedení českého fotbalu. Jednat budou s Berbrem

Majitelé prvoligových klubů se na dnešním mimořádném setkání v Praze usnesli, že chtějí najít nové vedení Fotbalové asociace ČR v čele s novým předsedou a pokusí se na něm dohodnout s nynějším místopředsedou FAČR Romanem Berbrem. Proti němu se přitom někteří zástupci klubů, hlavně Slavia, v minulých dnech vymezili. Zástupci Ligové fotbalové asociace, která řídí profesionální soutěže, zahájí jednání s několika možnými kandidáty na nového předsedu, konkrétní jména neuvedli.

Majitelé klubů se sešli kvůli aféře s dotačními programy, kvůli níž je od pátku ve vazbě předseda asociace Miroslav Pelta a obvinění čelí i FAČR. Ministerstvo školství navíc pozastavilo dotace pro fotbal. Za necelý měsíc 2. června proběhne valná hromada, na které měl obhajovat svůj post Pelta, jenž dosud neměl protikandidáta. Uzávěrka přihlášek je v pátek, kandidaturu nevyloučil Berbr a uvažuje o ní i předsedkyně České asociace fotbalových hráčů Markéta Haindlová.

„Kluby první ligy okamžitě po dnešním setkání zahájily jednání s výkonnostním fotbalem o dalších krocích včetně shody na novém vedení a způsobu řízení FAČR. Chtěli bychom se aktivně spolupodílet na utvoření nového výkonného výboru,“ řekl novinářům předseda LFA Dušan Svoboda.

Odmítl, že se kluby snažily najít protikandidáta proti Berbrovi, jak před dnešním jednáním naznačil předseda představenstva Slavie a zástupce čínského vlastníka klubu společnosti CEFC Jaroslav Tvrdík. „Není to o dohadování se s Romanem Berbrem, je to o nalezení řešení pro situaci, která nastala. Teď je prostor na hledání konsenzu než na nějaký konflikt,“ uvedl Svoboda, který bude jako šéf LFA s Berbrem jednat.

„Myslím, že český fotbal není v situaci, aby někdo s někým bojoval. Není to o situaci Roman Berbr proti zbytku světa, těch lidí, kteří se na řešení situace musí spolupodílet, je daleko víc. Bylo by dobré, abychom se na valnou hromadu dohodli na jednom jménu,“ podotkl Svoboda.

Slavia o víkendu navrhla fotbalovou "úřednickou vládu" z osobností a zmínila například bývalé reprezentanty Zdeňka Grygeru či Pavla Kuku, nedávného spolumajitele klubu Jiřího Šimáněho a funkcionáře Petra Fouska.

„Není to jedno jméno, je jich víc. Dokud není věc prodiskutována s dotyčnými osobami, nebudeme je komentovat, ale v zásadě ta jména kolují medii,“ uvedl Svoboda, podle něhož se kluby shodly, že by bylo správné, aby se valná hromada konala v daném termínu 2. června.

Dnešní jednání majitelů iniciovala přes LFA Slavia. Její návrh na vytvoření "úřednické vlády" označil v pondělí Berbr na "mimozemský", navíc odporující stanovám a následně nevyloučil svou kandidaturu. Na otázku, zda je Berbr pro kluby přijatelný, Svoboda odpověděl: „Nebavili jsme se, kdo je pro nás přijatelný a kdo ne.“ Odmítl také spekulovat, zda je vyloučené, že by kluby podpořily Peltu, pokud by se vrátil z vazby.

Majitelé klubů se po jednání dohodli, že ho nebudou individuálně komentovat. „Jednomyslně jsme se dohodli na konkrétním výstupu, který není finální, je to první krok. Ale myslím, že krok, který navrhujeme, je velmi dobrý“ uvedl krátce majitel Sparty Daniel Křetínský. „Chtěl bych poděkovat majitelům klubů první ligy za konstruktivní jednání a jednomyslné rozhodnutí o dalším postupu,“ dodal na twitteru Tvrdík.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1