Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Koukal udržel zlatý sen při životě a prozradil, co se mu při nájezdu honilo hlavou: Byl to risk

Koukal udržel zlatý sen při životě a prozradil, co se mu při nájezdu honilo hlavou: Byl to risk

Útočník Petr Koukal se po prodloužení pořádně rozcvičil, vymyslel si kličku a proměněným nájezdem poslal hokejisty do semifinále olympijského turnaje v Pchjongčchangu. Češi díky jeho šikovným rukám porazili Američany 3:2 a budou bojovat o medaile.

Pětatřicetiletý Koukal se rozjel v nájezdech jako druhý český střelec. Najel si zleva z pohledu brankáře Zapolského, náznakem střely ho donutil k pohybu a zasunul puk mezi jeho betony. "Krátká klička do forhendu a mezi nohy," popsal jediný úspěšný aktér rozstřelu.

Při prodloužení se mistr světa z roku 2010 dostal do hry jen na chvilku při oslabení a pak seděl. Jelikož proměnil nájezd už v základní skupině proti Kanadě, od trenérů věděl, že půjde i tentokrát. Při čistění ledu před nájezdy vlezl na led a rozhýbal se. "Zabruslil jsem si a udělal pár dřepů, abych se rozehřál," řekl.

Nechtěl opakovat chybu, kterou udělal na předloňském šampionátu v Moskvě. Ve čtvrtfinále rovněž se Spojenými státy americkými při prodloužení rovněž moc nehrál, na střídačce vychladl, nájezd nedal a hokejisté tehdy vypadli. "Sotva jsem tam dojel k bráně. Zděsil jsem se, že mi nejedou nohy. Říkal jsem si: 'Co budu dělat?' A jakmile se do hlavy dostanou tyhle myšlenky, nesoustředíte se," řekl Koukal.

Zkušenosti z Ruska současnému hráči Jekatěrinburgu v Koreji pomohly. "Malinko jsme se otrkal. Hlavně dojeď k bráně, vystřel a mazej na střídačku!" říkal si. Pochopil, co prožívají fotbalisté při penaltách na mistrovství světa. "Ti frajeři umí kopnout do balonu, ale ten tlak je fakt velkej. A ty situace se neopakujou každý den."

Než se k nájezdu rozjel, věděl, co udělá. "Nejsem hráč, který během nájezdu mění plán. Než vezmu puk, tak si řeknu, co chci dělat, a soustředím se na provedení," řekl Koukal. Přesto měl náhradní variantu. "Že puk přetáhnu na dlouhou kličku do forhendu. Mezi nohy je to trošku risk a jsem rád, že mu to tam propadlo," usmál se.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1